V jedné osobě

Jak tak ctu vase komentare, tak bych si tu knihu take velmi rada precetla...nabizi ji nekdo z vas z "druhe-ruky"/ tak trochu octenou? Blanka

12.11.2013

Naprostá dokonalost. Byl to můj první Irving, ale jestli tak výborně napsal i ostatní knihy, tak aspiruje na top spisovatele. Tahle kniha byla prostě úchvatná, nádherná, křehká, drsná, smutná, srandovní (některé ty ironie a hlášky stály za to :D). Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.

10.11.2013

Irving opět nezklamal. Je to skvělá kniha o životě, lásce a přátelství, která mimo jiné ukazuje, jak je důležité být tolerantní a vyhýbat se používání nálepek a předsudků. Autor, se vyhnul moralizování a přílišné sentimentalitě, kniha má spád, dialogy jsou trefné a uvěřitelné. Myslím, že by nebylo od věci zařadit ji do povinné četby, řadu puberťáků a také jejich rodičů (především těch homofobních) by rozhodně překvapila a poučila.

06.11.2013

opět nezklamal!

02.11.2013

Nebylo to až tak lehké čtení (je to můj třetí přečtený Irving), ale jsem ráda, že vím o čem tento román je. Postava a osudy hlavního hrdiny jsou dost neobvyklé, jeho vyprávění je podmanivé (fandíte mu). Je to taková návštěva hodně jiného světa, ale hlavně je to román o přátelství, o vzájemném pochopení, o odvaze. V některých částech románu mě už připadalo, že je toho všeho zvláštního až příliš (na jednu rodinu...) a odbočování k dramatům WS mě zdržovalo. Ale vztahy, kterými William prochází a postavy, které potkává jsou napsané opravdu poutavě, s citem a humorem typickým pro tohoto autora. I když všechny choulostivé situace a témata jsem já osobně (a díky autorovi) vnímala jako ne to hlavní a spíš zajímavé, těžko budu knihu doporučovat-je to čtení jen pro někoho.

01.11.2013

Dočteno. Co říci?
Mám Irvinga prostě ráda už dlouho. Líbí se mi jeho lidskost, dá-li se to tak povědět, aniž by se člověk brodil bahnem sentimentu a kýče. Sympatizuji s jeho postavami, vychutnávám si trefné dialogy.
Silný příběh o lidech, kteří jsou "jiní".
A taky o tom, jak i malicherné a drobné věcičky, které se nám v mládí a dospívání přihodí, dokážou tak silně ovlivnit naše životy. Irvingovo bilancování se životem.

07.10.2013

Kniha je psaná jako pocta jeho homosexuálnímu synovi a tak vyznívá i celá kniha. Nadneseně se dá říci, že je to autorův životopis - jen místo John Irving heterosexuála si dosaďte Williama Abbotta bisexuála a jakoby vše je totožné. Učitelský synek z chlapecké akademie, problémy s dyslexií, nadšení pro Dickensovův román Nadějné vyhlídky, osudový pobyt ve Vídni, wrestling, ... prostě dost z jeho autobiografie Imaginární přítelkyně. Ale jako příběh velmi dobře napsaný, do hloubky. Z pocitů a pohledů homosexuála (bisexuála) od hrůzy z dospívání v 50-60. letech, až po hrůzu z AIDS 80. let. Čím více jsem četl, tím více jsem tomu propadal.

02.10.2013

Právě dočteno-za týden:) Irving mě opět nezklamal. Četla jsem všechny knihy a vždy mě něčím novým překvapí. U každé jeho knihy obdivuji sloh, vypravěčovu schopnost udělat text tak živý,jako bych byla vcucnuta přímo do příběhu. Dialogy, poznámky či myšlenky postav jsou tak realistické jako by hrdina mluvil přímo se mnou. Zároveň vždy postavy, které v běžném životě asi nepotkáte a příběh, který někdy vypadá absurdní, ale v té knize je uvěřitelný. Několikrát během čtení mě napadá- jak může autor něco takového vymyslet a sepsat! Často se také bavím nad replikami hrdinů nebo nad vedlejšími zápletkami-zde např. William celý život nedokáže vyslovit slovo penisy-vždy z něj vyjde penity:))))Irving takový nesmysl dokáže rozvést na celou stránku a skvěle se u toho pobavíte.
V této knize je hlavní hrdina opět něčím odlišný, tentokrát sexuální orientací, která u něj není jednoznačná, a jak říká, zamilovává se do nevhodných lidí. I další postavy jsou netradiční-transsexuálové, lesbičky, homosexuálové. Kontroverzní téma sexuálních orientací rozebírá dopodrobna, dozvíte se o různých praktikách, o kterých jsem jako žena-heterosexuálka-neměla ani potuchy, někdy to není úplně pěkné čtení, vulgaritám se autor nevyhýbá, i když nepůsobí nepatřičně a k tématu prostě patří.
Pasáž o osmdesátých létech o epidemii AIDS navozuje naopak truchlivou atmosféru, když čteme, jak lidé umírají ošklivou smrtí bez jakékoliv možnosti záchrany.
Kniha má velké poselství-neodsuzujme lidi podle toho, co mají na sobě, nebo co mají v kalhotách-nejdříve člověka dobře poznejme, jaký je uvnitř a podle toho pak posuzujme.

20.09.2013

Na nový román autora, který napsal Svět podle Garpa, jsem se těšila jak malej Jarda! Byla jsem hrozně moc zvědavá, s čím Irving přijde. No a musím říct, sakra on se mi strefil do chuti!
Mám hrozně moc ráda, když se v některé knize objeví postava, která je "jinak" orientovaná - pan Irving mi tím v Jedné osobě udělal velikou radost. Je vidět, že je to člověk, který se nebojí, nebojí se témat, která jsou kontroverzní, a která nemusí být každému pochuti...
A zpětně když se nad tím dílem zamýšlím, musím říct, že to není jen brilantně napsaný příběh, který se čte skoro sám, příběh se zajímavými postavami, především je to hluboký vhled do lidské duše.