V rajské zahradě trpkých plodů
Monika Zgustová
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193463/v-rajske-zahrade-trpkych-plodu-193463.jpg
4
26
26
Románový životopis Bohumila Hrabala (1914–1997) vznikal ještě za jeho života. Čtyři roky se autorka s Hrabalem setkávala a naslouchala jeho vyprávění, a tak nás provází jeho dětstvím, mládím plným trampot, meziválečným obdobím v Nymburce, druhou světovou válkou na nádraží v Kostomlatech, prvními roky po komunistickém převratu ve slévárnách na Kladně a ve Sběrných surovinách v Praze. Dává nahlédnout do jeho prvních básnických a prozaických pokusů, do jeho nitra v 60. letech i v období depresí, výčitek svědomí a pocitů prázdnoty let posledních… Kniha vychází při příležitosti stoletého výročí Hrabalova narození.... celý text
Přidat komentář
Řekl bych, že tato knížka napovídá o B.Hrabalovi více, než vše ostatní, co o něm u nás bylo napsáno . Monika Zgustová zaslouží uznání. Čtyři roky vedla rozhovory se spisovatelem, který byl silně náladový. Už ta doba s ním prožitá - to je výkon ! Nepochybně to dotáhla do cíle, protože jest šarmantní ženou a tu holt nešlo odehnat jako ostatní jeho "příslovečným výrokem".
V této knize je jedna z kouzelných zkazek o strýci Pepinovi :
Tatínek požádal Bohumila, aby se načas přestěhoval ke strýci a naučil ho pořádku. Poslušný syn tak učinil. A hned na začátku soužití viděl, že strýc uléhá do postele ke konci léta v trojích kalhotách. "Strejdo, to přece nyní hygienické, chodit spát oblečen" pravil Bohumil. A Pepin: "A co kdybych chtěl v noci zajít si koupit cigára ? Nebo co kdyby hořelo ? "
Výsledek ?
Synovec začal v prosinci spávat ve trojích kalhotách . Inu - co kdyby hořelo ?
Pana Hrabala miluju už hrozně moc dlouho - tedy jestli se dá při mém věku říct hrozně dlouho! No zkrátka na základce jsme měli v povinné četbě Pábitele a od té doby v tom jedu. Pábitelé a pábení mě nikdy nepřestalo fascinovat.
Tak trochu jsem chtěla vždycky pábitelem být. Jenže jak jsem se z téhle knihy dozvěděla, na to mám evidentně až moc spokojený a snadný život. Inu, všechno má svoje.
V každém případě V rajské zahradě trpkých plodů je úžasná knížka. Tedy pro všechny, kdo mají rádi Hrabala a jeho tvorbu. Autorka zprostředkovává celý Hrabalův život tak, jak byl. Osobitý, svůj, hloubavý, trochu nerudný, smutný, přesto umělec s něžnou duší a zranitelným srdcem. Takový Hrabal byl.
Osud Pábitele číslo jedna se mě hodně dotkl...
Štítky knihy
životopisy, biografie životopisné, biografické romány komunismus Bohumil Hrabal, 1914–1997Autorovy další knížky
| 2015 |  Růže od Stalina |
| 2020 | Oblečené k tanci na sněhu |
| 2008 |  Zimní zahrada |
| 2005 | Tichá žena |
| 2022 | Potmě jsme se viděli lépe |
Já tak trochu nevím, proč je v anotacích knihy tak zdůrazňováno, že je založena na autorčiných rozpravách s Hrabalem, resp. na tom, že "čtyři roky se Zgustová s Hrabalem setkávala a naslouchala jeho vyprávění", když většina obsahu této jeho knihy je celkem známa z jeho vlastního díla (hlavně z trilogie Městečko u vody a z trilogie Svatby v domě).