V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png
5
3904
3904
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Opomíjené téma, silný příběh, podmanivé podání, díky kterému knihu doslova zhltnete. Zatímco německé zločiny se bezprostředně po skončení války začaly zcela správně pranýřovat, zrůdné činy Sovětů procházely bez povšimnutí, dokonce za zpěvů oslavných hrdinských chorálů v pozadí, v dalších "spřátelených zemích" pre-socialistického bloku. Vykořeňování rodin, deportace nepohodlných, rozbíjení morálky, tvrdé zlomení člověka a stavění systému na práskačství a zradě - v tom byl (nejen) Stalin přeborník. Víc takových knih, zvláště v době, kdy se z mocenské agrese opět stává standard.
Příběh ale nenese jen svědectví. Přináší také poselství o nezlomnosti víry a síle lásky, dokonce i "lásky k nepříteli". Bez zaváhání doporučuji k přečtení a nechávám si čtenářské dveře otevřené k novému silnému tématu.
Kniha, která mě chytla od první stránky. Velice autentická, nutí k zamyšlení. Pohled z jiné strany - ve spojitosti s válkou se píše většinou o Židech, ale co prožívaly např. právě pobaltské země se ví velice málo a přesto to bylo stejně hrozné jako v nacistickém Německu, ne-li horší. Obdivovala jsem Linu, Jonase a všechny ostatní, že ani v takových podmínkách neztratili naději - každý by to nedokázal. Velice lidské a výborně napsané. Zní to možná divně, ale kniha je opravdu nádherná. Škoda jen trochu rychlého konce, epilog toho osvětlí jen velice málo.
Mám přečteno hodně knih z různých koncentračních táborů a gulagů, ale ještě žádná se mě nedotkla tak jako tato. Vyprávění, ze kterého mrazí, a člověk cítí jen soucit s deportovanými a ohromnou nenávist k režimu Sovětského svazu, který byl sotva lepší než nacistické Německo
"Snažili jsme se ze dna oceánu dosáhnout na nebe. Došlo mi, že když se navzájem podržíme, třeba se k němu dostaneme blíž."
Psát o knize s takovým námětem, že je nádherná, je zvláštní, ale... když ona opravdu je!
Autorka mě nezklamala a s čistým svědomím ji zahrnuji mezi mé oblíbené spisovatelky.
Rozhodně doporučuji k přečtení. Kniha, která vám vyrazí dech. Během čtení jsem si představovala kresby, která Lina malovala. Silný příběh, plný emocí.
Tuhle knihu jsem přečetla za pouhý den, je opravdu moc nádherná a chytne vás za srdce. Moc jsem si oblíbila Lininu maminku a Jonase a samotnou Linu, bylo mi jich strašně moc líto.. Budu se opakovat po ostatních, ale odpustit si to nemůžu- přečtěte si to!
veľmi zaujímavá kniha, ktorá núti človeka premýšľať o tom čo bolo a čo sa dialo. doporučujem všetkým, ktorí majú radi literatúru faktu.
Jednoduše úžasná kniha, kterou jsem přečtla doslova jedním dechem během pár hodin. Prostě se nešlo odtrhnout. Doporučuji všem. A o čem je? To už tu zaznělo několikrát, takže bych se jen opakovala.
Překrásná a především ojedinělá kniha. Knih o osudech terezínských a osvětimských židů během II.světové války najdeme nepočítaně, ale knihu o osudech lidí z pobaltských zemí, kteří se také neprovinili ničím, a přesto byli deportováni na Sibiř do otřesných podmínek gulagů, si přečteme opravdu jen občas. A právě proto, že kniha nabízí náhled na věc jaksi z "druhé strany fronty" , mě velmi oslovila. Četla bych ji stále dokola a doporučila všem. Krásné čtení. Natolik dojemné a zároveň otřesné, že na tuhle knihu jen tak nezapomenete. Zaslouží si mnohem více zájmu a mnohem více čtenářů. Tak do toho, čtěte a čtěte, protože když nebudeme knihy s podobnou tématikou číst, možná na ně zapomeneme. Možná zapomeneme na to, co se dělo a jak to bylo hrozné. Možná nám zbude jen povědomí z hodin dějepisu. A to by byla škoda. Čtěte a vyprávějte ty příběhy dál. Doporučte knihu svým známým se slovy: "Tohle si MUSÍŠ přečíst!" , aby věděli o co přijdou, když to neudělají. O kus historie.
'Přehrávala jsem si nejrůznější scénáře, jak to NKVD vrátím, jak Sověty rozdrtím, jestli někdy dostanu příležitost. Dostala jsem ji. Mohla jsem se mu vysmát, házet po něm dřevo, plivnout mu do tváře. Ten člověk po mně házel odpadky a ponižoval mě. Přece jsem ho nenáviděla, ne? Měla jsem se obrátit a odejít. Mělo mi z toho být dobře. Ale nebylo. Zvuk jeho pláče mě fyzicky bolel. Co to se mnou je?'
Musím bez okolků přiznat, že to je dobrá knížka a hlavní pozitivum vidím v tom, že se věnuje málo rozebírané oblasti Stalinových zločinů v pobaltských státech, ale to je tak všechno. Příběh mi přijde takový plytký, na knížku z lágru až moc lehce stravitelný a hlavně krátký. Ideální ingredience pro čtenáře, kteří zvládnou maximálně 10 knížek ročně, ale mě to rozhodně neuspokojí. Většinu knížky prožijeme s Vilkasovými v Altaji, ale cestu přes půlku Ruska, až za polární kruh a následnou zimu autorka zfoukla za necelých 100 stránek. Nemluvě o epilogu, který nám nevysvětlí skoro nic. Co se stalo s Joanou? Kdy a jak se Lina zase shledala s Andriusem? To jsou otázky, které mě opravdu zajímaly, ale v knížce na ně odpověď nedostanu a to je trestuhodné. Musím říct, že pokud chcete knížku z vězení, tak radši vezměte do ruky Tulák po hvězdách od Jacka Londona. Tohle je podle mě slabší odvar.
Kniha mě opravdu dostala. Skvělě vykreslená atmosfera i hlavní postavy. Těším se na další knihu od autorky.
Smutný příběh o krutém osudu lidí, kteří se ničím neprovinili. Obdivovala jsem jejich sílu a odhodlání vydržet a přežít. Jak i v té největší nouzi, kdy byli nuceni žít v nelidských podmínkách s minimem jídla, nemocní a bezmocní, si navzájem pomáhali a nemysleli jen na sebe, A i přes to všechno si dokázali zachovat tvář a svoje přesvědčení.
Knížka je čtivá. Ale upřímně musím přiznat, že i přes ústřední děj, který vykresluje smutné osudy lidí a kruté zacházení s nimi, kniha ve mně nezanechala moc velký dojem. Ale beru to tak, že je to prvotina autorky a budu se těšit na další její knížky, v kterých, doufám, se bude autorka dál rozvíjet.
Krásná kniha podávající otřesné svědectví o deportaci a pobytu pobaltských obyvatel v pracovních táborech. Kniha, z které člověka na jednu stranu až mrazí, na stranu druhou z ní dýchá jakási něžnost, lidskost a lidská důstojnost i v těch nelidských podmínkách. Autorce se podařilo do příběhu zasadit úžasné postavy, Andriuse, Lininu matku Jelenu, jejíž charisma člověka opravdu zasáhne, i Linu samotnou, která příběh vypravuje, trochu rebelku a přitom člověka s obrovskou láskou a vírou v život. V neposlední řadě musím ocenit i styl, jakým je kniha psaná. Kontrast vzpomínek a současnosti, krátké kapitoly, relativně krátké věty i ich-forma dávají příběhu spád. Nebyla jediná stránka, u které bych se nudila. Rozhodně je to kniha, která by si zasloužila mnohem, mnohem více pozornosti.
Páni!Ohromný příběh,při kterém jsem brečela.Naprosto dokonalá knížka :* Doporučuju přečíst!
Ó ano, hezky pěkně ukládám do mé skromné knihovničky na polici další skvost v podobě šedých tónů. Tohle já mám prostě ráda a od příběhu vyžaduji přesně to, co nám tato kniha nabízí. Je ohromující. Ladně čtivá, syrová, přímá, chvilkama při vzpomínkách Liny melancholická, prostě... srdcová.
Rozhodně doporučuji připsat si ji na seznam, určitě stojí za to. A jelikož já jsem knihomol - sběratel, nedá mi než zvolat: "kupte si ji taky", nebudete litovat.
A kapesníky, prosím, mějte při ruce... a teplou peřinu! Já jsem jim tu Sibiř(skou) zimu věřila i v létě, já ji snad i cítila v kostech.
No nedala bych této knize jenom 5 hvězdiček, ale nejmíň jednou tolik!!! Skvěle s citem napsaný příběh je sice smyšlený, ale určitě se stal. Aspoň pro mě. Kdyby tak byla kniha jednou tak tlustá a já mohla číst pořád, čte se prostě jedním dechem. Rozhodně stojí za to a doporučuji!!!
Nádherný příběh, přitom tak smutný a dojemný. Jejich maminka byla moc statečná, tak obětavá,....Všechny postavy jsem si moc oblíbila a nechtěla jsem, aby se jim stalo něco špatného..... Trochu mi vadilo, že příběh tak rychle skončil, ještě by si určitě zasloužil pár stran navíc o vztahu Liny a Andriuse.
A moc musím pochvílit i obal knihy, ten je prostě úchvatný.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Jsem moc ráda, že jsem knihu četla, ač to nebylo lehké čtení. Je pravda, že o osudech obyvatel Litvy, Lotyšska a Estonska v době před 2.světovou válkou a taky ještě dlouho po ní jsem toho mnoho nečetla. A taky v době mého mládí nás ve škole hodně učili o tom, jaké zvěrstva dělal Hitler , ale o tom, co páchal Stalin jsme se toho mnoho nedozvídali, to až později. Bylo to hrozné, ale měli bychom si to připomínat, právě třeba tím, že budeme číst právě takovéto knížky jako je tato. Je sice určeny dětem, asi by to pro ně bylo hodně silné, ale vzhledem k tomu, že knihu vypráví jejich vrstevnice, dospívající dívka, tím by se zase pro ně mohla stát přístupnější.
Knize dávám plný počet bodů . a jinak naprosto souhlasím s tím, co napsal Lamanai, lépe bych to neřekla.