V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452180/bmid_v-sedych-tonech-BQL-452180.jpg
5
3913
3913
Moderní klasika od Ruty Sepetysové nově v brožované vazbě! Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití, a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Mrazivý příběh. Ale před dvěma lety jsem četla Krvavé jahody, které mi příjdou mnohem silnější. Proto jen tři hvězdičky.
Kniha se mi neskutečně líbila, i když šlo o velmi bolestivé a kruté téma. Krásně a čtivě napsané. Musím si od autorky určitě ještě něco přečíst.
Vřele doporučuji.
Četla jsem několik knih z období druhé světové války. Ovšem tato byla dechberouci... Přežít, nedovedu si ani ve snu představit.
Další z výjimečných příběhů, který realitu druhé světové války ukazuje z úplně jiného úhlu pohledu, než je "běžné". Tentokrát jsou hlavním dějištěm Litva, Sibiř a pracovní tábory. Vlastně úplně jednoduchý příběh má nečekaný spád a sympatické hlavní postavy. Jednu hvězdičku ubírám kvůli konci. Nikdy mi nevadí polootevřený konec, ale tady mi to nějak nedávalo smysl.
Název knihy naprosto vystihuje ponurou atmosféru, v jaké se příběh odehrává. Opět se jedná o příběh z druhé světové války, tentokrát však sledujeme osud litevské rodiny. Litevci (jako i Lotyši a Estonci) se tou dobou neměli o mnoho lépe, než Židé. Sověti v touze po rozšíření (respektive navrácení) území obyvatele těchto států odsouvali na Sibiř, kde mnohé z nich čekala jistá smrt. Lidé byli vytrženi ze svých domovů a přesunuti do pracovních táborů. Zde bojovali o život, museli snášet tvrdou práci, smrtící zimu, šikanu a utrpení.
V knize se dočítáme o osudu rodiny patnáctileté Liny. Příběh je popisován od chvíle, kdy Sověti vnikli do jejich domu až do konce války. Líčen je z pohledu obyčejných lidí, kteří se potýkají s nejistou budoucností, snaží se držet při sobě, pomáhat si a udržovat se při životě. O válce neví skoro nic, a tak se ani my z této knihy o ní moc nedozvíme. Knížka je napsána velmi poutavě, navíc má obrovskou přidanou hodnotu v tom, že informuje o státech, o kterých se v souvislosti s druhou světovou válkou moc nemluví. Všichni víme jak válka začala, jak dopadla, víme jak trpěli Romové, Židé, jaké následky měla, jak skončila pro nás. Ale co víme o deportaci obyvatelstva z pobaltských zemí?
Po přečtení knihy má čtenář opravdu o čem přemýšlet. Jaké hrůzy muselo tolik lidí zažít, co vše byli schopni zvládnout, to je naprosto neuvěřitelné. A co mě dostalo, to je konec knihy. Jen mi pár historických informací z konce úplně nesedí a ani jsem zatím nebyla schopná je dohledat.
Němci, Sověti nebo kdokoli jiný není asi úplně podstatný, ale to čeho lidi byli a jsou schopni je zdrcující.. dechberoucí, děsivý příběh tisíců lidí, kteří i přes to všechno, co museli prožít a přežít, v sobě našli sílu žít dál.. všem jim tleskám a smekám.. mají můj velký obdiv.. tato kniha se mi dostala pod kůži a zůstane tam navždy.
Ne, nebyla to sice hrůza nacistického koncentráku, ale v lecčems - v mnohém - si to s ní vůbec nezadalo, především v tom, jak i tady postrádal lidský život jakoukoliv cenu. A i tady nelze než obdivovat sílu těch, kteří se v tak strašných podmínkách snažili o každodenní přežití, neztráceli lásku k životu a dokázali se radovat ze sebemenších maličkostí a chovat se k sobě navzájem s ohleduplností a respektem. Tato kniha mi navždycky zůstane v hlavě.
skvělý a neuvěřitelně poeticky výstižný název knihy. Ostatně celá kniha byla výborná, ani nemusí být zdůrazněno o jakou ubohost z hlediska lidskosti šlo, a přesto to v člověku zanechá zděšení ... Obdivuji, ze šlo o popis těch největších hrůz a přesto z příběhu nečiší surovost, je to jak výčitka ukrytá v pohledu, ne v hrubých slovech.
Je to už téměř dva roky, kdy jsem četla knihu od Ruta Sepetys v Šedých tónech a je pro mne stále nezapomenutelná. Velice silný a emotivní příběh o tom, že i v bolesti, neštěstí a bídě může zůstat člověk člověkem, může zůstat nesobecký, pomáhat druhým a to si zaslouží veliký respekt. Kniha o zlu , ale i o lásce a přátelství. Jedna z nejhezčích a nejdojemnějších knih, které jsem četla.
V šedých tónech je v podstatě smutný koncentrát hnusu a zvěrstev. Obvykle, když je kolem nějaké knihy příliš velký povyk, tak se jí obloukem vyhýbám a nemám příliš chuť ji číst, ani zde tomu nebylo jinak, ale tahle kniha za všechny ty adorace stojí.
Bez zbytečných keců - tahle kniha je výborná a jen tak na ni nezapomenete. Je jen dobře, že i díky takovýmto knihám se dostane do povědomí, že nejen Hitler byl monstrum, ale že si s ním Stalin rozhodně nezadal...
Jedna z nejkrásnějších a nejdojemnějších knížek, co jsem kdy četla, u příběhu nešlo neplakat.
Na tuto knihu nikdy nezapomenu! Moc silný příběh, který je ispirován skutečnými událostmi. Knihu jsem měla po přečtení ještě pár týdnů živě v hlavě...
U této knihy jsem se hodně rozhodovala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se tedy přiklonila ke čtyřem, a to proto, že tato kniha patří mezi ty, které musíte strávit. Četla jsem ji dost rozkouskovaně a nebyl to zrovna žánr pro pobavení. I tak jsem ráda, ze jsem si tuto knihu půjčila a přečetla a konec byl podle mě dost dobře napsaný.
Nemám slov. Ještě jsem v příběhu, tedy komentář čistě subjektivní, ale myslím, že je to zatím nejlepší kniha, co jsem kdy četl! To je tak, když vás chytí hned od samotného začátku a zapomenete, že máte rozečtené 4 další, uplyne pár hodin a jste v koncích.
Na jednu stranu jsem znechucen lidstvem, že dovolí takovou genocidu. Na druhou stranu jsme rád, že jsem nohama v teple. A smutek vybuchuje jak římská svíce.
Krátké kapitoly, vyprávěno náctiletou holkou s uměleckým cítěním a děj, který vám nedá. Silný příběh, který vede k hlubším uvědoměním.
Díky moc za doporučení.
Opravdu silná kniha, plná zla, strachu, zimy, ale i lásky, víry a přátelství. Opravdu obdivuji ty lidi, kteří přežili a mohli dalším generacím předat tyto otřesné zážitky.
Skvěle napsané, smutné, drsné. Období druhé světové války zase z pohledu jiného národa. Doporučuji k přečtení.
Děsivé . Nechápu kde se v lidech bere ta síla žít v takových otřesných podmínkách. Tak krutá doba!
Kniha o událostech, o kterých se u nás moc nemluvilo, protože je páchali naši "bratři". O to cennější a vlastně hrozivější, protože bylo jedno, na které straně stojíte. To vás rozesmutní, když se hrdinové knihy baví o tom, jestli je lepší Hitler nebo Stalin a neví, co víme dnes my.
Napsaná je jednoduše, to je pro mě spíše mínus, ale zase to vidím tak, že bude srozumitelná i pro dospívající. Mohla bych číst dále, ale tuším, že autorka už nechtěla dál opakovat všechny hrůzy, které by se jen kupily. I tohle nahlédnutí do osudu Liny bylo těžké. A konec, kdy mi došlo, že z toho úplně neunikli, protože dál žili v Sovětském svazu s cejchem zločince, byl ještě těžší.
Když čtu knihy od této autorky, tak vždy mě mrazí v zádech. Poutavé, drsné, ale proč se to muselo zrovna stát? Měli to zapotřebí? Je nejhorší, když se píše o osudu dětí.
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Za mě naprosto "opravdová" kniha. Nevím jak to přesně popsat, ale po celou dobu, co sem jí četla, sem cítila uvnitř hroznou úzkost, která vygradovala slzami. Je psaná tak hrozně osobně, že sem s hlavními hrdiny soucítila, a bylo to prostě děsivé. Osobně si myslím, že by ji měli číst zejména mladá generace, aby si uvědomila, jak jsme marnivý. Protože ano, opravdu jsme.
Nevím, co bych ještě měla dále napsat..