Vážka
Michel Bussi
Lyse-Rose alebo Emilie? Kto je vlastne trojmesačné bábätko, ktoré sa ako jediné zachránilo pri havárii lietadla? Komu Vážka, ako dievčatko nazvali novinári, patrí, o to sa sporia dve rodiny, jedna bohatá, druhá chudobná. Zdá sa, že súkromný detektív po osemnástich rokoch pátrania našiel k tejto záhade kľúč. Jeho telo však našli s prestrelenou hruďou a na nepoznanie spálenou tvárou. No zostal po ňom denník s podrobným opisom pátrania. Príbeh čitateľa vtiahne do deja, ktorý sa odvíja od Vrchu hrôzy v pohorí Jura a napínavo pokračuje cez prestížnu parížsku štvrť Butte-aux-Cailles až po robotnícky Dieppe. Šokujúce rozuzlenie je dielom náhody alebo niekto už od začiatku príbehu manipuluje so všetkými účastníkmi tejto drámy?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2014 , MottoOriginální název:
Un avion sans elle, 2012
více info...
Přidat komentář
Příjemné čtení, ale stejně si nejsem jistá s hodnocením. Něco, a já nevím jak to přesně pojmenovat, mi úplně nesedělo - možná pár hluchých míst a zbytečných zápletek. Kdyby nebyl Bussi takový sympaťák, byla bych asi přísnější.
Mé první seznámení s autorem a musím říci -hodně mě to bavilo a hodně překvapovalo.Už mám připravené další Bussiho knihy.
Po povedených Černých leknínech pro mě zklamání.
Kdysi dávno jsme jako holky u tety na prázdninách čítávaly knihy ze staré knihovničky po prababičce, všechny měly obdobnou obálku (takovou mramorovanou, bez jakýchkoliv nadpisů, možná dodatečně svazované?), hltaly jsme to, byly to příběhy o lásce zklamané a posléze vyslyšené, o dětech, ztracených a znovu objevených, o manželce, nespravedlivě zavržené a ponížené a po letech znovu pozvednuté…. Dnes si pamatuji jen jeden jediný titul, Matčino srdce. Až jeden náš známý řekl, holky už se nemůžu koukat na to, co to tu čtete za brak, a přinesl nám Paní Bovaryovou.
No a tak nějak v duchu těchto knížek mi přišla napsaná i Vážka. Navíc mi dost vadil rozvleklý styl psaní, málo logiky, předvídatelnost příběhu... I červená knihovna může být nakonec dobře napsaná...
(A opravdu se v češtině ženské jméno Emilie neskloňuje? Mě tedy opravdu tahalo za uši - dám to Emilie, půjdu tam s Emilie…)
Dvě minus.
Celou dobu, co knížku čtu dumám, zda zachráněná holčička po havárii letadla je Lyse-Rose nebo Emilie. A závěr? Opět jste mě dostal pane Bussi! Vynikající příběh, který si musíte přečíst.
Výborně napsaná kniha, originalní a příjemně napínavá s nečekaným rozuzlením. Určitě nebude poslední, ráda s od autora přečtu další.
Tak tohle byla pecka. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a potřebovala jsem vědět stále víc a víc o tom, co se tehdy vlastně stalo a kdo je ona nalezená holčička. Úplně jsem cítila tu beznaděj a nejistotu, kterou obě rodiny prožívaly. Knihu mohu jedině doporučit SPOILER: Jediné co bych vytkla, bylo až příliš mrtvol. Podle mě mohl autor nechat oba manžele Carvilleovi žít. Navíc mi tam chybělo vysvětlení, proč vlastně Mathilde zabila svého manžela.
Skvělá kniha čtená jedním dechem, člověk ji ani nechce odložit, dokud se nedočte jaké bude rozuzlení příběhu.
Za mě musím říct tedy "ne" knížka mě vůbec nebavila, zbytečně roztahaný příběh, žádné napínavé pasáže, až ke konci knížky kdy se začalo konečně něco dít:-( Knížku jsem nakonec dočetla, ale jen pro to, že mi bylo líto ji odložit. Žádná veliká sláva ale :-(
Zajímavá anotace, vysoké hodnocení. To musí být dobré. Dobroš tedy, to si přečtu, snad nejen proto, abych nakonec zjistila, že zajímavá byla jen ta anotace a nic víc. Eheh, chyba lávky. Zase jsem něco přecenila. Uvažovala jsem, že daruji jednu hvězdičku za nápad, za překvapivý závěr, snad i za super překlad, ale to zkrátka ta knížka by nemohla být tak nudná a roztahaná, "hlavně aby se tam něco dělo a já napsal více znaků." Je tam až moc blbostí, nelogických jednání postav. Za mě absolutní fail.
Čtivý začátek, táhnoucí se prostředek, skvělý konec. Jednoduchý styl psaní, jako by tomu něco chybělo, ale určitě to bylo originální. Závěr jsem dočetla jedním dechem a odpouštím i trochu té červene knihovny.
Dala jsem si audio, kde bych si dokázala představit trochu záživnější podání, a možná to i ovlivnilo celkový dojem z knihy. Docela originální námět, ale jazyk mi místy přišel trochu těžkopádný, necivilní, "knižní"... a já radši ten civil. Rozhodně neurazí a dovedu si představit, že někoho i nadchne.
Díky více než kladným recenzím na této straně jsem se s chutí pustila do čtení. Pasáže mimo deník mi přišly strašně rozvláčné, ale recenze slibovaly skvělé rozuzlení. Možná právě kvůli tomuto očekávání nakonec tak skvěle nevyznělo.
Skvělá kniha, od tohoto autora jsem četla jako první Maminka neříká pravdu. A styl psaní autora mě nadchl, proto jsem sháněla knihu Vážka, než vyjde Nepouštej se mé ruky. Dostala jsem ji jako dárek. A je to to nejlepší co jsem za poslední rok četla. Bussi je můj druhý autor, který bude mít své místo v mojí knihovně. Navždy
Kniha je boží. Četla jsem ji po cestě do práce i z práce. Doslova jedním dechem. Těšila jsem se na ty půlhodinky každý den. Kniha vás pohltí, nutí vás přemýšlet a přesto vás na konci překvapí a vyrazí vám dech. Mě osobně dnes při posledních stránkách pohltila natolik, že jsem zapomněla mávnout na autobus,aby zastavil. Naštěstí řidič zastavil, a zeptal se zda pojedu nebo budu číst :) s úsměvem podotkl, že kniha musí být fakt dobrá.
Takže za mě by tato kniha zasloužila vic hvězdiček a možná i upozornění, že je návyková a způsobuje poruchu vnímání okolí :) :) :) a měla by se číst doma.
Prostě za mě boží a jedinečná.
Těším se na Nepouštej se mé ruky už mi jde poštou :) :)
Vážka - malé miminko, které jediné přežije leteckou katastrofu...
A kolem jejího původu autor rozehrává děj celé knihy...
A mne tenhle autor dokáže zaujmout a překvapit svým zakončením...
Je to příjemné čtení, doporučím.
Opravdu zajímavá detektivka. Stejně jako u ostatních Bussiho knih je styl vyprávění takový hodně "nad věcí". Čtenář do poslední chvíle neví, jaký je původ osiřelé dívky a závěrečným rozuzlením Bussi opět vytře zrak. Bussiho knihy jsou opravdu originální a určitě se ze mě stane jeho pravidelný čtenář.
Originální, skvělou formou vyprávěný příběh. Tajemný nádech a očekávání velkého rozuzlení. Tři čtvrtiny knihy jsem se nemohla odlepit. Poslední část mě ale trochu zklamala, očekávala jsem, že to autor povede trochu jinou cestou. Takto to bylo zbytečně zapletené a propletené, až to ztratilo nemálo ze svého kouzla.
Zvláštní. Nejdřív mě to pohltilo tak,že nějakých prvnich 100 stran bylo přečteno ani nevim jak. Prostředek mě moc nebavil děsně se to táhlo, Marc mi lezl trochu na nervy jak byl hodnej. No ale body nahoru za konec. To jsem zas jen četla a četla až dočetla a byla jsem překvapená a i spokojená jak to vlastně všechno nakonec dopadlo.
Štítky knihy
děti detektivní a krimi romány Francie napětí intriky 80. léta 20. století manipulace (psychologie) 90. léta 20. století letecké katastrofyAutorovy další knížky
2017 | Černé lekníny |
2016 | Vážka |
2016 | Maminka neříká pravdu |
2018 | Nepouštěj se mé ruky |
2018 | Nikdy nezapomenu |
Od začátku mi na té havárii a zázračném přežití něco nezdálo,námět nebyl špatný ,ale nějak zdlouhavě popisovaný.