Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/553598/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas.jpg
4
1898
1898
Když je rodina hřištěm, kde kope každý sám za sebe… Názorové třenice, tichá agrese, manželská krize, problémy s dospíváním – to vše zachycené bez servítků a z různých perspektiv. Novinka Petry Soukupové opět pracuje s autorčinými oblíbenými ingrediencemi, jenže jak dobře ví jedna z hrdinek románu, foodstylistka Alice, stejně nakonec rozhodne způsob, jakým se to uvaří a naservíruje. Ani Alicino vaření však nezabrání pozvolnému rozpadu její rodiny, pro kterou toho tolik obětovala. Tak to aspoň vidí ona – zatímco manžel Richard, který právě prodělává krizi středního věku, má na věc jiný názor. A jejich dvě děti na prahu puberty? Těm je všechno jedno. Přinejmenším do chvíle, kdy sedmnáctileté soužití jejich rodičů začne připomínat frašku… Přední česká prozaička s bolestnou otevřeností popisuje manželskou krizi, která navždy poznamená životy dospělých i dětí.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Pavel Batěk , Zuzana Kajnarová , Veronika Lazorčáková , Matyáš Valenta
více info...
Přidat komentář
Uvažovala jsem kolik dát hvězdiček. První jsem chtěla dát dvě, ale nakonec jsem si to rozmyslela kvůli hezké myšlence knihy a poselství, které by kniha měla každému přinést. Jinak co se týká psaní autorky - tohle mi fakt nesedlo, otřesné. To, že má extrémně dlouhé věty (nespočet vedlejších vět a souvětí), nepoužívá žádné uvozovky, er- a ich- forma splácená do jedné věty, to bych ještě překousla, ale že má v textu i chyby, to už ne (př. byli šťastný, čárka místo tečky na konci věty, na začátku věty malé písmeno, aj.). Celkově mi styl psaní autorky nesedl.
Ke knížkám Petry Soukupové mám ambivalentní vztah. Děsně mě štvou, ale něco mě na nich neskutečně láká a baví číst. Stejně jako jinde, i tady oceňuji skvěle vykreslené jednotlivé postavy. Autorka se opravdu dokáže vcítit do kohokoliv - od malé holčičky po čtyřicátníka se zálibou v cyklistice. Díky ní tak máme i my, čtenáři, možnost dostat se do jejich hlav a chvíli myslet jako oni. Věci na které nastal čas jsou kronikou jedné rodiny psanou ze 4 pohledů jejích 4 členů. Každému pohledu odpovídá také způsob, jakým je ta která část psaná a problémy, které ten který člen považuje za závažné (a u druhého člena jsou třeba jen okrajově zmíněné). Všichni čtyři mě štvou!!! Taková banda sobců, to aby člověk pohledal. Ale víte co mě na nich štve nejvíc? Že jsou vlastně děsně reální a že nastavují zrcadlo. Ano, i já jsem v rámci své rodiny vždycky byla a budu do jisté míry sobec, který pro problémy ostatních má jen určité pochopení a většinou řeší jen sám sebe. Ach jo. SKvěle napsaná knížka, která mě ale děsně štve.
To byla jízda, kde vlastně od začátku bylo všechno špatně a místo toho aby se to řešilo, tak se to nechalo uhnít a taky to podle toho tak dopadlo. Ve vztahu se musí mluvit. Věřím že je spousta rodin které to mají stejně jako Richard s Alicí. Třeba si knihu přečtou, zamyslí se a něco s tim společným životem udělají. V tom je asi jádro pudla této knihy.
Já vím jedno. Kniha mě nadchla a těším se až si od Petry Soukupové přečtu další její knihy.
Je to jako byste vzali jednu rodinu a zkoumali ji pod mikroskopem. S tím rozdílem, že se nedíváte objektivní optikou, ale události zkoumáte zaujatým pohledem všech zúčastněných.
Po celou dobu čtení této knihy mě provázel nepříjemný pocit úzkosti. Za to má autorka plusové body, atmosféru se jí podařilo navodit dokonale. Co jí naopak body ubírá je fakt, že v přímé řeči nepoužívá uvozovky.
A jestli má mít kniha nějaké poselství, tak asi to, abychom o vztahy pečovali a komunikovali spolu, protože jinak se ani nenadějeme a všechno může být pryč.
Jsem mile překvapena, lépe řečeno - nadšena. Příběh není ryze o dětech, jak jsem dle popisu knihy očekávala, ale o vztahu dvou lidí, který se v čase proměňuje, ukazuje vliv na potomky, vnímání všech rodinných příslušníků a kam až může vést (ne)komunikace mezi nimi. Kniha je čtivá, autorčin styl svižný, originální (např. pracování s přímou řečí).
#audiokniha - Tohle bylo moje první setkání s Petrou Soukupovou, a musím říct že jsem fakt nadšená. Autorka má výborný styl vypravování, poskytuje hodně podrobností, ale tak že nejsou nudné. Postavy jsou dobře vykreslené až dopodrobna. Navíc se tu střídají pohledy čtyř hlavních postav - Alice, Richard, Lola a Kája. Audioknihu namluvili 4 interpreti, za každou postavu jeden, což mi velice vyhovovalo, protože to pomáhalo lépe se vcítit do dané postavy, která zrovna mluvila. Za mě tohle byla skvělá (audio)kniha a určitě si vyhledám další autorčina díla :)
EDIT: Tak v papírové podobě jsem si re-reading užila daleko více, i když mi ze začátku dalo trošku problém se zorientovat ve formě, protože zde není označena přímá řeč a věty, jelikož jde o myšlenky, jsou hodně dlouhé. Ale kniha je to fakt skvělá a mohu ji doporučit.
Hodně zajímavá kniha.
Na konci dvakrát změna času, což je trošku horší při zorientování, ale jinak jsou přechody plynulé a občasná změna vypravěče je obohacující neb poskytuje jiný pohled na věc a není to ani moc rušivé.
Kniha sice nedisponuje oddělením u přímých vět apostrofy, ale i tak je text mimořádně čtivý a čtenář se z 95-98% i bez apostrofů lehce zorientuje.
Vylíčení vztahu ve všech etapách, myslím, že se v tom leckdo najde. Aneb že nic není zadarmo a ani nic nelze brát jako jistotu - obzvlášť, když člověk zapadne do své koleje a jedu bez ohledu a snahy vhledu na ostatní.
Vztah dvou hodně odlišných lidí se v průběhu let mění a spěje k neodvratnému konci. Autorka přesně vystihuje fakt, že pokud o něj nepečujeme, nutně zreziví. Obyčejný přiběh, který prožívá mnoho z nás, stojí za zamyšlení.
Prvně jsem knihu malém ani nezačala číst, trochu mě odrazovalo, že je to složeno původně z povídek, přepsáno do románu. Jak jsem ráda, že jsem knihu nakonec otevřela! Bavilo mě to od první stránky, kniha má opravdový normální a docela smutný děj, je plná naděje a zklamání a hrozně moc čtivá. Trochu mě zamrzel otevřený konec, ale když nad tím teď s trochu odstupem přemýšlím, tak je to vlastně asi dobře.
Skvělé! Příběh ze života, o životě jedné úplně obyčejné rodiny. Popsán Petrou Soukupovou, tak jak to umí jen ona. Prostě drsně a realisticky, až se tomu člověk musí smát (i když to vlastně ani k smíchu není....)
Měla jsem pocit, že autorka někdy vidí k nám do domu. Obyčejný život, obyčejné starosti, obyčejný chod rodiny. Celou knihou se táhne frustrace z dospělého života, skvělé byly pohledy muže i dětí. Co všechno je třeba přetrpět, abychom zjistili, že trpět nemusíme? Možná, že vůbec nic... Kniha byla silná, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Moje první kniha této autorky, určitě ne poslední.
Tleskám, tleskám....První má přečtená kniha od této autorky....Nejvíc mě zaujaly problémy v knihy řešeny že strany muže, ženy i jejich potomků....
Krutých pět *.
Tahle kniha je nenápadným způsobem srdcervouci. Krutá ke všem. Možná i k citlivým čtenářským duším. K té mé rozhodně ano.
Dávám plný počet, se kterým velmi šetřím, i když mi čtení rvalo srdce a sympatický mi byl akorát pes. Možná právě proto. Život v té syrové a dost opepřené podobě. Chtít jen nebýt sám, je prostě málo. A někdy je dobré začít si vážit toho, co máme, protože lepší to nejspíš nebude.
Jsem nadšená. Skvělá anylýzy vztahu. Autorka je mi sympatická stylem vyprávění. Je vidět, že má hodně nakoukáno ze života a dovede své postřehy převést do příběhu velmi čtivým způsobem. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout a louskala jednu stránku za druhou. Parádní počteníčko.
Kniha se mi moc líbila. Líbil se mi prostý příběh a přesto realisticky a lidsky napsaný. Četla jsem jedním dechem. Kniha mne v dobrém slova smyslu dostala! Doporučuji!!
Román se skládá z celé řady dokonale načrtnutých modelových situací, vystihujících anatomii jednoho vztahu od (téměř) prvního rande až po vrcholící krizi. Autorka má opravdu neuvěřitelný pozorovací talent. Hlavní dvojice veskrze pozitivní - oba jsou slušní, inteligentní, nikdo z nich nemá žádnou výrazně špatnou vlastnost, která by jejich vztah předurčovala k záhubě. Oba se svým způsobem snaží - a přesto se totálně míjejí. To mi na celé jejich manželské story přišlo nejděsivější.
Takový "obyčejný" vztah, který můžete mít doma vy nebo vaši sousedi.. jen mi postavy nebyly sympatické. Kniha se ale četla dobře, plynula.
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Vztah ze setrvačnosti běží už sedmnáct let, narodí se dvě děti, miluji tě - říct za ta léta asi tak desetkrát, komunikace pokulhává, žena má pocit že je na vše sama a muž nechápe co se po něm chce. Tak nějak se jede ve vyjetých kolejích. A pak BUM PRÁSK. Petra Soukupová se s tím nepáře, její postavy nejsou plně sympatické, ale v jejich reakcích se mnozí poznáme a možná se i trošku víc zamyslíme.