Večný človek
Gilbert Keith Chesterton
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458757/bmid_vecny-clovek-bgJ-458757.jpg
4
9
9
Princ paradoxu, kolosálny génius, rytier katolicizmu to všetko sú výstižné mená legendárneho Gilberta Keitha Chestertona, anglického novinára, spisovateľa, filozofa a laického teológa, ktorý nikdy neprestal detsky žasnúť nad zázračným ihriskom zvaným svet. Večný človek je kniha o umení slobodne myslieť. Pomôže vám vymotať sa zo slepých myšlienkových uličiek dnešnej doby napriek tomu, že originál bude čoskoro sláviť storočnicu. Okrem toho je to kniha o nádeji. Na krídlach zdravého rozumu vás zdvihne nad časovú os dejín a dopraje vám výhľad na minulosť, prítomnosť aj budúcnosť. Ale najmä je to kniha o radosti. To, čo uvidíte, je krásne ako rozprávka plná dobrodružstva, zápasu, sĺz a smiechu, ale hlavne dobra, ktoré víťazí.... celý text
Literatura světová Romány Náboženství
Vydáno: 2020 , Postoj MediaOriginální název:
The everlasting man, 1925
více info...
Přidat komentář
Kto má rád Chestertona, toto si užije. Má to troška dlhší rozbeh, kým sa Chesterton prekúše cez všetky mytológie, ale potom to už nezadržiteľne beži k triumfálnemu záveru, kde všetko zapadá do seba ako v skladačke.
Ospravedlňujem sa za tentokrát dlhšie ukážky, ale nejak mi to nedá:
"Rychlost, s níž se rozběhli misionáři z Irska vypadala úplně jako útok mladíků na starý svět, ba i na církev, která jevila známky stáří. Někteří zemřeli mučednickou smrtí na cornwallském pobřeží, a vedoucí autorita na cornwallské pamětihodnosti mi pověděla, že naprosto nevěří, že by je usmrtili pohané, ale (jak se jaksi veseleji vyjádřil) „poněkud nedbalí křesťané“."
---------------
Budha a Kristus - "Jejich poselství se totiž v základu liší. Kristus řekl: „Hledejte nejprve království a vše ostatní vám bude přidáno. “Buddha řekl: „Hledejte nejprve království a pak už nic dalšího potřebovat nebudete.“
---------------
Kdyby svět chtěl to, co se označuje za nekontroversní aspekt křesťanství, pak by asi vybral vánoce. A přece je to spojeno s aspektem považovaným za kontroversní (nikdy v žádné fázi svých názorů jsem nedokázal pochopit proč), totiž s úctou skládanou Panně Marii. Když jsem byl ještě kluk, měla puritánštější generace připomínky a námitky k soše Madony s dítětem na našem farním kostele. Po velkém sporu bylo dosaženo kompromisu, který spočíval v tom, že se odstranilo Dítě. Člověk by skoro řekl, že to byl výsledek ještě více pokažený mariolatrií (modloslužebným uctíváním Panny Marie z pohledu protestantské theologie pozn. překl.), leda by snad sama matka zbavená takové zbraně byla považována za méně nebezpečnou. Ta praktická potíž je ale též podobenstvím. Nemůžete osekat sochu matky kolem dokola od novorozeného dítěte, Nemůžete novorozence jen tak zavěsit do vzduchu, vlastně ve skutečnosti vůbec nemůžete mít sochu novorozeného dítěte. Podobně nemůže zavěsit do prázdna ideu novorozeného dítěte nebo o něm přemýšlet bez pomyšlení na jeho matku. Nemůžete navštívit dítě, aniž byste navštívili jeho matku, v běžném lidském životě se k dítěti nemůže přiblížit jinak, než skrze jeho matku. Pokud v tomhle ohledu máme vůbec o Kristu přemýšlet, pak další ideje následují právě tak, jak následovaly v dějinách. Buď musíme vynechat Krista z Vánoc, nebo Vánoce z Krista, nebo musíme připustit, i kdyby jen tak, jak to připouštíme na starém obrázku, že ony svaté hlavy mají k sobě příliš blízko, než aby se jejich svatozáře nemísily a nekřížily.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Povídky otce Browna (8 povídek) |
| 1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
| 1989 | Modrý kříž |
| 1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
| 1924 |  Anarchista Čtvrtek |
„Vyhlásenia sa robia s takou istotou a sebavedomím, že ľudia ani nemajú morálnu odvahu pozastaviť sa nad nimi a zistiť, či sú vôbec niečím podložené.“
Túto knihu veľmi nahlodal zub času. Kým Chestertonove Na ostrie argumentu v sebe malo istú gráciu, keď sa aj so svojimi nepriateľmi vysporiadal ako džentlmen, v tejto knihe občas bezostyšne napáda nové teórie. Možno je prechod od sarkazmu k číremu výsmechu spôsobený práve tým, že nerozprával o konkrétnych osobách, ale myšlienkach. Tak či onak, v dnešnej dobe sú na smiech skôr niektoré z jeho názorov. Týka sa to hlavne evolúcie, ak to už musíte vedieť. Jasné, v tých časoch mali všelijaké názory aj samotní evolucionisti a dnes sa už vie, že aj oni boli úplne mimo. Neporovnávam však vtedajších evolucionistov s Chestertonom, ale podobu jeho názorov so súčasným vedením. Bolo by fajn, ak by táto kniha nebola marketingom prezentovaná ako čosi nadčasové, nemenné a dokonalé. Z 20-30 % knihy sa stala skôr historická pamiatka, než žriedlo nových argumentov. Vlastne je to dobré svedectvo toho, ako o X rokov dopadneme my sami…
„V istom zmysle môže byť kresťan naozaj horší než pohan, Španiel horší než Indián alebo dokonca aj Riman potenciálne horší než Kartáginec. … Kresťan môže byť horší len preto, lebo je jeho povinnosťou byť lepší.“
Chcela by som mať Chestertona za priateľa. Zo svojich kníh pôsobí ako človek, čo si ide svoje, nechodí okolo horúcej kaše a hlavne nikomu neťahá popod nos medové povrázky. Ani cudzím, ani „svojim“. Páči sa mi, s akou iróniu veci konštatuje bez toho, aby sa z neho stal nihilista, práve naopak, svoj ostrovtip používa na to, aby čitateľa presvedčil, že život má zmysel, len ho musíme hľadať s pokorou a rozumom a nesmieme sedieť na zadku.
„Pesimizmus neznamená byť unavený zlom, ale byť unavený dobrom. Zúfalstvo nie je byť otrávený utrpením, ale byť otrávený radosťou. Spoločnosť začína upadať vtedy, keď z takého či onakého dôvodu dobré veci už v tejto spoločnosti nefungujú; keď jedlo nezasycuje, keď lieky neliečia, keď jej požehnania odmietajú požehnávať.“
Odporúčam, ale tak ako všetky nebeletristické diela. Čítať kriticky, s triezvym pohľadom – a hlavne v dnešnej dobe – s nadhľadom.