Veľký Gatsby

19.03.2017

Velice krásně a poutavě napsany velice smutný příběh...

18.03.2017

Klasika, které se vyhýbáme. Škoda. Krásná, ale smutná kniha. Po dočtení mě napadlo přirovnání, které s neodpustím Babička po Americku.

13.03.2017

'Gatsby believed in green light'
Nádherně tragický příběh,který je zahalen tajemstvím,které musíte odkrýt.
'Velký Gatsby ' je kultovní kniha,kterou zná každý ale málokdo jí opravdu četl.Já sama jsem měla z knihy velké obavy,ikdyž vím,že F.S.Fitzgerald byl velmi dobrým spisovatelem.
Ze začátku se Gatsby jeví jako muž,který má mnoho ale záhy zjistíme,že zdání klame,protože v průběhu zjišťujeme,že ikdyž oplývá bohatstvím,'přáteli' a vším možným,pod pozlátkem je prázdný a čeká na ženu,pro kterou tohle všechno vybudoval.Ovšem Daisy je jiná,něž si jí Gatsby pamatoval ale i tak se snaží znovuobnovit jejich lásku.Daisy ovšem není schopna obětovat to co Gatsby a tak se staly věci,které by nikdo nečekal.

12.03.2017

Občas to bylo trochu nudné, ale jako dalo se to číst :-)

10.03.2017

Krásný příběh ke kterému se ráda vracím se slzami v očích a úsměvem na tváři. :')

05.03.2017

Požitkářský a velkolepý svět, který kolem sebe Gatsby vytvořil, se nutně jeví jako umělý konstrukt, který měl zapůsobit na Daisy. Otázkou je, zda je Daisy stále tou dívkou, kterou kdysi Gatsby miloval a kvůli které se vypracoval na úkor obecně přijímané morálky. Ačkoli je způsob Gatsbym nabytého bohatství diskutabilní, jeví se Gatsby jako upřímný a svým způsobem i romantický idealista, který chce díky penězům změnit minulost a získat, co kdysi ztratil. A této idealistické vidině nakonec i podlehne.

16.02.2017

Nevím, podle komentářů jsem měla sakra velké očekávání, že to bude pro mě fakt něco, ale nikoli. Nevím čím to je, kniha ve mě nezanechala žádný dojem, jo, hezky se četla, rychle sem ji měla přečtenou, ale přišlo mi to prostě takové o ničem. Příběh o životě několika snobů. Za mě docela zklamání.

Čtenářská výzva 2017: Oblíbená kniha rodičů, prarodičů.

15.02.2017

3 slova...Totálně mě nadchla! Ten styl jakým je kniha napsaná a to jak jsem chvíli některé postavy milovala a nakonec zase nesnášela. Rozhodně knížka na kterou jsem ve své malé knihovničce pyšná :-)

13.02.2017

Ani nevím, proč jsem vlastně tuto knihu četla, ale musím říct, že rozhodně nezklamala. Myslím, že povrchnost společnosti, která je zde tak barvitě popsaná, je určitě nadčasovou tématikou a platí i dnes. Možná právě to je důvodem, že se tento román pořád tak hojně čte

05.02.2017

Všeříkající dílo. Zamilovala jsem se do pana Gatsbyho, až na to jeho "kamaráde". Také si nemyslím, že by se něco na společnosti od té doby změnilo. Hluboké.

03.02.2017

Tuto knihu jsem četla několikrát, stejně tak viděla film a musím přiznat, že po prvním seznámení s Gatsbym jsem byla naprosto mimo. Rozhozená, šokovaná, zamilovaná a nešťastná. Tolik mě příběh o lásce Gatsbyho k Daisy dojal. S postupem času se můj pohled změnil a v tuto chvíli cítím velkou pravdu, jenž v sobě nese komentář uživatelky nefernefer. Třeba to za pět let budu vnímat zase trochu jinak.

02.02.2017

Stejně jako "Něžná je noc" je to příběh o povrchnosti a citové vyprahlosti americké smetánky dvacátých let minulého století. O společnosti, kde hlavní modlou, okolo které se všechno točí a všechno se jí podřizuje, jsou peníze a teprve daleko za nimi všechno ostatní. Pro skutečnou lásku v tomto světě není místo. Lidé v něm už jí vlastně ani nejsou schopni. I Gatsbyho láska k Daisy, jakkoli je silná, je vlastně pokřivená, nezdravá, je to láska k ideálu, který se snaží získat pro sebe opět jen pomocí peněz. Jakkoli vám chvílemi může být i sympatický, od začátku cítíte, že to nemůže dopadnout dobře. Hlavní hrdina Murakamiho "Norského dřeva" tuto knihu sice četl třikrát, ale i když to není špatná kniha, mně to bude stačit jednou. :o)

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Byla jsem u vytržení ne až tak ze samotného děje, jenž mě místy trošičku nudil, místy zase fascinovaně strhával, jako spíš z autorova vyjadřování a uchvacujících slovních spojení a obratů.
,,Vítr odvál pryč a nechal za sebou mocnou průzračnou noc s tlukotem křídel ve větvích a táhlým tónem varhan, jak měchy zeměkoule dmuly život do kvákajících žab. Měsíčním jasem provrávorala silueta kočky, a když jsem se za ní obrátil, zjistil jsem, že tu nejsem sám: dvacet kroků ode mě se zpoza stínu sousedova sídla vynořila postava a s rukama v kapsách hleděla na stříbřitě pepřový poprašek hvězd."

25.01.2017

Kniha se mi v podstatě líbila. Je specificky psaná, takový trošičku jiný styl. Možná pouze jiná doba, nevím.
Jediné, co bych vytkla, jsou občas zdlouhavá a nezáživná místa.

Malé zklamání.
kniha nejde jinak popsat než zklamání... Nevím jestli je to kvůli tomu, že jsem viděla film s Leonardem, ale prostě... Zdlouhavé kapitoly, ve kterých se popisuje "jak dělají krok za krokem a dýchají" jsou akorát zdlouhavým čtením. Akce byla až nakonci, takže opravdu zklamání. A Daisy? Panebože ta mě zklamala nejvíc, že bych ji nebyla schopná popsat slušně. Ale ostava Nicka a Gatsbyho byly dobré.

23.01.2017

Knihy F. S. Fitzgeralda se mi obecně opravdu líbí. Zachycuje zde neuvěřitelnou atmosféru doby, tehdejší život a rozmary lidí, kteří v něm žili. I přesto, že tento způsob života kritizuje, dokáže ho krásně popsat a zahrnout do něj napínavý příběh, který každého zaujme. Román Velký Gatsby mě právě z těchto důvodů dokázal okouzlit. Věřím, že kdybych (nešťastnou náhodou) před přečtením knihy dvakrát neviděla stejnojmenný film, příběh Gatsbyho by mě oslnil ještě mnohem víc.

22.01.2017

Jeden z mých nejoblíbenějších románů. Krásná čtivá kniha, která chápu, že některé neodpoví, ale pro mě je naprosto úžasným vyobrazením velké lásky a velkoleposti té doby. 150 stran emocí.

12.01.2017

Prostě nemám ráda, když už od začátku nemám ráda žádnou postavu. Daisy, coby novodobá Nana. Jediný důvod proč jsem příběh četla bylo očekávání, že se rozvine vztah Nicka s Jordan.

08.01.2017

Úžasná kniha která mě po pár stránkách zcela pohltila a díky níž jsem jízdou v autobuse tolikrát zapomněla na věčně štěbetající děti kolem.
Dlouho jsem nenarazila na knihu která by mě i s pouhopouhými 150 stranami dokázala rozbrečet a nechat po sobě takovou stopu.
Postavy na mě působily až neuvěřitelně reálně a nikdo nebyl přímo záporný ani kladný.
Nejvíce jsem obdivovala Fitzgearaldův způsob psaní, jelikož dokázal i v pár slovech perfektně popsat místo a to jaká v místnosti vládla atmosféra. Výjimečná kniha.