Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Moje první knížka od p. Třeštíkové, a přes zde ne příliš pozitivní komentáře, se mne knížka líbila. Povahově jsem jiná než hl. postava, ale přesto jsem jí v mnohém rozuměla. Nářečí bylo docela prima a chválím veselý obal knížky. Za mne tak 3,5.
Po přečtení poměrně velkého množství negativních recenzí jsem měla trochu obavy, ale kniha mě mile překvapila, dobře se četla, pobavila i dojala, za mě fajn čtení.
Afektované jako sama autorka...Když je "dobré jméno" povýšeno na umění vznikají tato a podobná dílka...
Po Bábovkách a Osm jsem se na knihu opravdu těšila. Ale kniha je nudná, celkem o ničem.
U knížky jsem se bavila a chvíli měla i na krajíčku. Radka Třeštíková se pro mě s každou další knihou zlepšuje - a to myslím především jazyk a styl vyprávění. V čem ještě vidím rezervy, to jsou závěry. Ocenila bych propracovanější, uzavřenější konce příběhů.
Za me velke zklamani. Na knihu jsem se tesila, ale bohuzel se autorka snazila o ''humor'' za kazdou cenu v nerealnych situacich. Vadilo mi i to nareci a celkove jsem mela z vypraveni dost krecovity pocit. Knihu jsem ani nedocetla.
"V životě si můžeme vybrat jen ze dvou možností. Buď nebudeme věřit na zázraky vůbec, anebo naopak budeme věřit, že zázrak je úplně všechno, život i smrt."
Zcela upřímně musím říct, že jsem čekala víc. Hlavní hrdinka mi k srdci nepřirostla, vadila mi její věčná nerozhodnost a ohrnování nosu nad čímkoliv, co není z Prahy. Hodně situací na mě působilo křečovitě a nereálně; dojmem, za každou cenu pobavit.
Příště mě snad Radka Třeštíková osloví více.
Je pravdou, že název mě zmátl a očekávané "veselí" bylo "pouhým" příběhem. Ve své podstatě na mě příběh působil smutně. Přesto jsem se u knihy i zasmála a celkový dojem je dobrý.
Asi nebudu cílovým čtenářem, za mě nic moc. Možná proto, že jsem v tomhle regionu roky žila a ráda se tam vracím, vadí mi, jak jsou místní v knize popisovaní jako totální burani. Příběhy jsou vcelku nezáživné, chybí mi nějaké ukončení příběhů. Místy jsem se dost nudila.
Kniha me nadchla :) je to takove pohodové ,lehké čtení ... pro me taková ta kniha co si radi přečtěte na dovolené :) nic nad čím člověk musi premyslet !
Skvělá knížka! Člověk střídavě brečí, směje se.... neřekla bych, že mě ta kniha tak zasáhne..
Knížku jsem dostala na Vánoce,čekala jsem bezva čtení ala knížky od P.Hartla,ze kterých jsem byla nadšená.Ale bylo to velké zklamaní,ploché,nudné,jsem z Moravy,takže ani nářečí mi nepřišlo vtipné.Kniha nemá žádný úvod ani konec.Celkově o ničem.Snad jen ty smutné pasáže s tatínkem...Nedoporučuji a další knížky od této autorky rozhodně nebudu vyhledávat.
Na knihu jsem se těšila, ale vůbec se mi nelíbila. Velké zklamání. Možná kdybych byla o 10 let mladší. I když jsem ji brala jako knihu na odreagování, nudila jsem se při čtení.
Kniha se mi četla velmi dobře,do děje mě vtáhla a tak hodnotím kladně. Takže za mě ano,doporučuji.
Moje druha a posledni kniha od Trestikove.
Potrebovala jsem neco nenarocneho na prejezdy do prace, tohle to dokonale splnilo. Moje mozkova kapacita neni schopna ocenit genialitu autorcina psani. Romany pro zeny nejsou pro me, asi jsem trosku narocnejsi ctenar.
Přes nelichotivé komentáře jiných čtenářů musím paní Třeštíkovou pochválit. Kniha se mi díky autorčině stylu psaní moc líbila, vložila na papír jednotlivé zákruty života, který je mnohdy překvapivý, často k smíchu a dokáže i pekelně bolet. Toto skloubit do poutavého příběhu není jednoduché a za mě 5*.
Příběh nenadchnul, takové odpočinkové čtení, s přestávkami. Po přečtení více stran najednou, mě kniha opravdu nudila. líbilo se mi nářečí místních, ale měla jsem pocit, že z nich autorka dělá trochu venkovské balíky.
Když jsem knihu začínala číst, napsala jsem názor do diskuzí... Teď mám přečteno... Strasne me lákal motiv návratu hrdinky do rodné moravské vesnice (města), ale zprvu jsem byla zklamaná takovým nepravděpodobnym až trapným humorem vycházejícím ze situaci, nad kterými jsem kroutila hlavou. Hlavní hrdinka přijede po letech, o jejím dosavadním životě není nic známo, nikomu o sobě nic neprozradi, ale sama se,, hrne,, soudit životy tamních... Její vztahy s muži... Tam mě dost stvala. Ale na Elišku i jiné postavy jsem si během čtení docela zvykla a ačkoliv nějaký dej, spád, kniha podle mě nemá, tak se mi nakonec i docela líbila. Jo a mrzi me vykreslení místních jako total buranu, alespoň na mě to tak působilo.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české rományAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Rozhodně prozatím nejlepší dílo Radky Třeštíkové. Bavilo mě nářečí, můj oblíbený folklorní jev. Co mě na knize opět velice mrzí je to, že jí chybí konec. Na to si ale člověk u autorky prostě musí zvyknout... 3,5*