Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Veselí jsem si přečetla s velkým očekáváním- je to město mého dětství, mám na něj krásné vzpomínky....
Příběh byl obyčejný, uvěřitelný, a i když se tam vlastně nic moc nedělo, nepřestala jsem ho hltat až do poslední strany.
.....Radko, moc Vám děkuju za to, že jste mi připomněla, jak krásné je moravské nářečí, za to, že jsem se v této zvláštní době tolikrát zasmála a na chvíli se vrátila do svých dětských let :-)
Moje první Třeštíková, tak jsem neměla žádná očekávání, prostě jsem jen byla zvědavá, jak autorka píše. A nadšení! Humor, krásně popsané prostředí maloměsta, sice s jistou nadsázkou, ale ta v tomto stylu literatury vůbec nevadí, naopak. Citlivě popsaný vztah hlavní hrdinky k rodičům. Ty vážnější pasáže jsou ještě lepší než ty odlehčené, ale právě jak se tam mísí to veselé a smutné, to je na knize asi nejlepší. Já bych to shrnula tak, že je to příběh o tom, jak nezralá a nevyrovnaná mladá žena nakonec musela dospět.
Tím že pocházím z Hodonína a ve Veselí jsme měli babičku a žiju v Praze,tak mi byla knížka velmi blízká. Popis dialektu a slovácké nátury je tak opravdové že sem někdy měla pocit že píše o mých blízkých a od srdce sem se zasmála :) a to by asi nemuselo sednout každému kdo to nezná. Za mě super oddechovka co jsem potřebovala od knížek plných složitých vztahů,tragedií,psychicky narušených myslích a koncetračních táborů.
Kniha se mi líbila, žádný neuvěřitelný příběh, prostě ze života, jo..bylo to fajn odpočinkové čtení.
Nad knihou jsem se mnohokrát zasmála, nekdy mi ale bylo i do breku. Příběh se četl sám. Tesim se, az si přečtu další knihu od autorky.
Tak jo, neměla jsem žádná velká očekávání. A knížky s hodnocením pod 80 % většinou nečtu. Ale chtěla jsem přečíst “Třeštíkovou”. A nevím co komu vadí, mně ta knížka náramně sedla. Super nenáročná oddechovka a přitom donutí se zamyslet nad žebříčkem hodnot.
Veselí bylo veselé tak, že jsem se od srdce zasmála, ale i velice smutné, že jsem knihu chtěla odložit. Každopádně děkuji Radce za příjemný příběh, ve kterém je život tak nějak normální :-) . Sice už nemáme Simonu Monyovou, ale za to máme paní Třeštíkovou. Díky za ni ! :-)
Popravdě nevím, co si mám o knize myslet. Na jednu stranu je to spíš taková oddechovka, nic hlubokého (což za mě taky někdy není na škodu), ale zároveň mě některé myšlenky v knize zaujaly. Autorka umí docela pěkně popsat a zachytit některé okamžiky a to se mi líbilo. Nářečí mi nijak zvlášť nevadilo, což mě samotnou mile překvapilo. Nicméně určité výhrady ke knize mám a nemůžu říct, že bych souhlasila se vším.
Jedná se o knihu odpočinkovou, je psána s lehkostí, nenadchne ani neurazí. Plno hezkých částí uvnitř, a i když mi hlavní hrdinka nebyla upřímně moc sympatická, četla se lehce a se zaujetím.
Když jsem dočetla knihu, řekla jsem si co to sakra bylo. V knize je spoustu pěkných částí, ale jako celek nic moc.
Toto byla první knižka, kterou jsem od Radky Třeštíkové četla a upřímně mě vůbec nenadchla. Na autorku jsem slyšela samou chválu a tato kniha pro mě byla obrovské zklamání. Celou knížku se tam prakticky nic zajímavého neděje a je to nudné.
Knihu jsem si koupila jako odpočinkové čtení a jako taková očekávání i předčila. Děj je pro někoho možná povrchní a plytký, ale já se místy i zasmála nebo pobrečela, hlavně se ale nenudila, protože se pořád něco dělo. Co na autorce však oceňuji, jak je všímává a umí skvěle popsat běžné okamžiky, když například popisovala Eliščinu babičku... jako by popisovala tu moji.
Jedna z nejvtipnějších knih, co jsem za poslední dobu četla. Druhá polovina již tedy tak vtipná nebyla, ale kniha se mi velice líbila.
Veselí byla moje první kniha, kterou jsem od Radky Třeštíkové přečetla. Velmi čtivé a příjemné “plážové čtení”. I když to pro mne nebyl hluboký prožitek, koupila jsem si i jiné autorčiny knihy a Veselí mi v podstatě otevřela ke spisovatelce dveře.
Pokud se chystáte na dovolenou a nechcete nic řešit, Veselí je určitě dobrá volba!
Tak četlo se to dobře, to jo.. Občas jsem se zasmála, občas ukápla slza. Ale Eliška mi trochu vadila. Nevím, možná závidím. Koho potkala, ten jí hned chtěl a miloval. Vážně to tak funguje? Jsem holt z jiného města :). Ale určitě doporučuji jako čtivou knihu na dovolenou.
Nedávno jsem psala komentář k jedné knize, kde jsem se podivovala na tím, že svobodné mladé ženy v New Yorku podle té knihy jen fetují, pijí alkohol a střídají chlapy.
A je to tu zas, tentokrát na Moravě. Rozdíl je, že tato kniha není tak depresivní.
- První část byla taková rozverná, taková hořko sladká. Přestože Eliška byla vlastně nespokojená, svůj příběh vypráví vtipnou formou.
- Druhá část, to už je jiné kafe. Všechno se změní a je tam spousta dojemných scén, nejde nebrečet.
- A závěr - ten je otevřený a celkem optimistický.
Takže nakonec jsem přidala dvě hvězdičky.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české rományAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Řekla jsem si, že dám autorce knihy ještě jednu šanci, není to zrovna dlouho, co jsem dočetla Osm.... A první co mě po dočtení této i předešlé knihy bylo... Co to sakra bylo? 30 letá holka vlastně neví co od života chce, zkouší všelijaké chlapy kolem i ty co už měla a nastřídačku a nakonci stejně nevíte jak hlavní postava knihy ELiška skončí? Za mě také ztráta času.