2001: Vesmírná odysea
Arthur C. Clarke (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29784/bmid_vesmirna-odysea-vesm-29784.jpg
4
1347
1347
Vesmírná odysea série
< 1. díl >
Na Měsíci je objeven záhadný objekt. Důsledky nálezu jsou natolik významné, že je kvůli němu vůbec poprvé vyslána lidská posádka hluboko do Sluneční soustavy. Ale než výprava dosáhne cíle, vyskytnou se potíže, narůstající do děsivých rozměrů… Slavný román napsaný v době, kdy přistání na Měsíci bylo ještě pouhým snem, přetvořený do jednoho z nejvýznamnějších filmů všech dob, strhující, prorocký. 2001: Vesmírná odysea je příběhem o přetrvávající otázce místa člověka ve vesmíru. Román vychází u příležitosti čtyřicátého výročí svého vzniku a na památku Arthura C. Clarka, nedávno zesnulého velmistra žánru.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , Laser-books (Laser)Originální název:
2001: A Space Odyssey, 1968
více info...
Přidat komentář
Vesmírná Odysea je naprosto odzbrojující a to téměř slovo od slova, už jen tím jak vypylované má postavy. Propracováná a důmyslná pointa by ji mohla dlouho udržet na špičce sci fi. Rozkreslený detail, díky němuž vám neunikne zhola nic odkrývá neuvěřitelný příběh a s ním i vnitřní příběh autora a jeho neuvěřitelného optismu co se naší civilizace a pokroku týká:). Je to čisté, je to perfektní, je to dokonalé. Nenechává to na pochybách že se stále něco děje i když vůbec nic není na první pohled vidět.
Smysl a důraz pro detail dělá z knihy výjimečné dílo literatury science fiction, protože právě rozmáchlým a detailním popisem technického prostředí se autor pouštěl do predikcí, které ani 40 let po prvním vydaní nezní naivně. Naopak dílo na mne, co se technické kompozice týče, stále působí jako věrohodná vize budoucího cestování vesmírem. Jedna z mála věcí vyvolávající potutelný úsměv může být právě rok, jenž román nese i ve svém názvu a jenž dnes s desetiletým odstupem podsouvá domněnku, že Clark byl co se technologického pokroku týče velký optimista. Na druhou stranu, možná by takováto vesmírná plavba dnes byla možná za předpokladu, že by cestování vesmírem i nadále tvořilo základní priority velmocí, že by státy zabývající se vesmírným výzkumem dokázaly vytvořit jedinou nadnárodní korporaci (tak jak Clark naznačil) a že by příliv peněz do výzkumu byl neomezený.
V každém případě Clark pro mne stále září - komplexní hluboká myšlenka, propracované charaktery, tíživé a pohlcující napětí, skvělý styl. Cha, reklama jak vystřižená z plakátu na Avatara. A teď se zase po letech s chutí vrhnu na Kubrika....ještě mě napadá, že za zmínku jistě stojí i výborný překlad a doslov Vladimíra Svobody.
Samostatně fungující doplněk k filmu, který na rozdíl od něj ale nesymbolizuje a je velice konkrétní. Kouzlo filmu, jenž spatřil světlo světa dříve než kniha, je mj. v jeho všeobjímající čistotě, tedy jedná se o záležitost, kde si ateista i věřící může jeho smysl vyložit po svém a nikdy špatně. V tomto snímek nad knihou vítězí, avšak i tak se jedná o zábavné čtení, které milovníkům sci-fi nelze jinak než doporučit.
Opravdu působivá kniha (hlavně druhá polovina), která nutí k zamyšlení. Clark úžasně vystihl možné problémy spojené s dálkovým letem do vesmíru a z myšlenky umělé inteligence jednající na vlastní pěst mě úplně zamrazilo. Navíc je až s podivem, že Clark dokázal psát o letech na měsíc a do vesmíru tak věrohodně v době, kdy se člověk nedostal ještě ani na Měsíc...
Tahle kniha u mne soutěží v oblíbenosti s Dnem Trifidů. Také jsem ji přečetla několikrát.
A navíc i film byl úžasný.
Strašně nadčasová kniha. Clarke svojí vesmírnou odyseou předběhl dobu. Když vezmu v potaz rok, kdy byla napsána (před prvním letem na Měsíc), je pak opravdu úžasné číst všechny ty dokonale sedící popisy Saturnových měsíců. Geniálně napsáno a odvyprávěno.
Knihu jsem četla již velmi dávno, ale vím, že ve mně nechala hluboký dojem, a ten dodnes přetrvává.
Bohužel filmové zpracování byl čirý děs, hnus.
Niekedy som mal pocit, že čítam a čítam a neviem ani vlastne čo čítam. Ku koncu to začalo byť veľmi zaujímavé a bol som rád, že som to nevzdal. Nuž, ale koniec skončil doslova "nijak". Vedel som, že to bude mať nejakú hlbšiu myšlienku ale "toto", normálne som sa naštval!
Je to neuvěřitelné, co dokáže lidská fantazie stvořit. Zvláště v době, kdy neví nic o mobilech, internetu, tabletech a cestách k Měsíci. Nejen sci-fi ale taky hluboký pohled do lidského nitra a vlastně filozofický kolaborát. Smekám klobouk, který nemám a těším se na další čtení pana spisovatele A.C.Clarka. Přečteno za tři dny, což je u mě nadlidský výkon.
Skvělé, úchvatné, nemám slov...kdo nečetl, nepochopí. Tolik opěvované filmové zpracování mě bohužel veskrze zklamalo.
Jeden z vrcholů sci-fi žánru, na kterém oceňuji ukončení s prostorem pro imaginaci čtenáře, atmosféru prázdného vesmíru a především samotný úvod, kdy nás Clark seznámím s "Tím, jenž hledí na měsíc".
Na konci dvacátého století je na Měsíci objeven tajemný monolit, který vyšle zprávu někam k Saturnovým měsícům. Je proto vyslána průzkumná loď s pětičlennou posádkou, z nichž tři, kteří vědí o pravém cíli letu, jsou hybernováni. Zbývající dva se starají o průběh letu. Šestým členem posádky je nejmodernější počítač HAL 9000, který se stará o veškeré ovládání lodi, a jeho schopnost učit se, je na tak vysoké úrovni, že si začne uvědomovat vlastní bytí, a když potom dojde v jeho výpočtech k bezvýznamné chybě…
V knize je skvěle popsaný pocit při objevování nových koutů sluneční soustavy, pocity samoty uprostřed vesmírné prázdnoty, denní rutina při vesmírných letech, jaké může mít důsledky, pokud počítač myslí („Co to děláš Dave?“) a Clarkeův pohled na mimozemské civilizace, který se dost liší od zelených mužíčků, a který je bližší mě stejně jako třeba dalšímu čtenáři Clarkea Douglasu Adamsovi.
Kniha vznikla vlastně na zakázku pro režiséra Stanleyho Kubricka, který koupil od Clarkea práva na zfilmování povídky Hlídka, a chtěl po něm, aby tuto povídku nějak rozvinul. Knihu nakonec Clarke dopsal až krátce po uvedení filmu do kin. A i když je základní linie příběhu ve filmu podobná, tak hodně částí se liší.
Žádný StarTrek, žádná Hvězdná brána. Mám tyto dva filmové světy velmi ráda, ale Odysea má nejen vesmírnou, ale i lidskou hloubku. Mistr je Mistr.
Úzasná kniha od začátku do konce s nadčasou tematikou. Je až neuvěřitelné, že A. C. Clarke napsal tento román v době, kdy bylo létání do kosmu nebo samotné přistání na měsíci nemyslitelné či teprve v plánech. Příběh, pro někoho možná těžší na představivost, nabízí propracovaný příběh (úžasně byla popsána i éra opolidí a jejich setkání s monolitem), který vám nedovolí odložit knihu před dočtením. A závěr? Pro nás, obyčejné lidi, jen těžko k pochopení.... . Skvělé!
Kniha je veľmi zaujímavá a aj napriek staršiemu dátumu je stále nadčasová ale je trochu chaoticky napísaná. Pár krát počas čítania som mal chť zabaliť to ale oplatilo sa mi že som ju dočítal, pretože celkový dej je skvelý.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  2001: Vesmírná odysea |
| 1984 | Setkání s Rámou |
| 2005 | Konec dětství |
| 1994 |  Návrat Rámy |
| 2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
2001 je pro mě jedna z nejlepších knih od A.C.C. Překonali ji snad jen Ráma a Konec dětství. Příběh začíná kdesi v pravěku, což na první pohled s dalším dějem, kdy se hlavní hrdina dostává k Saturnu, nesouvisí, ale opak je pravdou. Během čtení jsem několikrát měla pocit, že nevím, co se to v té knížce odehrává, ale než jsem došla ke konci, bylo ve všem jasno. 2001 není lehká kniha na víkendový odpočinek. Pokud se do ní nezakousnete pořádně, po chvíli zjistíte, že jde tak trochu mimo vás. Za zmínku rozhodně stojí i filmová verze příběhu, která vznikala současně s knihou a tím pádem je tak trochu její součástí. Rozhodně nemá cenu koukat na film, pokud neznáte knihu, protože ve filmu se žádného vysvětlení odehrávaných událostí nedočkáte.