Co neodvál ani čas
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374739/mid_co-neodval-ani-cas-Q8C-374739.png
4
689
689
Vesnice Stamice série
>
Životní příběhy tří žen se odehrávají na konci minulého století. Od nezralého tápání na přelomu šedesátých a sedmdesátých let až po věk, který přináší – když ne moudrost – tak alespoň nadhled. Laděna, Kamila a Ilona. Jsou každá jiná, jinak vnímají a prožívají lásku, manželství, mateřství, ale i těžkou nemoc, sociální a politické změny nebo problémy v zaměstnání. Všechny pocházejí z malé, odlehlé vesničky v Polabí, odkud se v mládí snažily co nejdříve uniknout, aby se tam pak po zbytek života s pokorou vracely. Právě tam se sejdou po dlouhé pauze při povodních v roce 2002. Život ještě zdaleka nemají za sebou, dokážou si vychutnat jeho radosti, ale trapasům a průšvihům z mládí se teď už mohou smát. Příběhy vyšly samostatně v knihách Dokud se budeš smát a Stanice odložených lásek.... celý text
Přidat komentář
Přečteno během dvou dnů Velice čtivý román, oddychového typu. U čtení jsem si odpočinula, nic intelektuálního, na druhou stranu tam moc romantiky člověk nenajde…
Kniha o dospívání, prvních a dalších láskách a o rodinném životě v převážně 70. a 80. letech. Pro čtenáře, kteří tu dobu nezažili to bude možná k neuvěření, že lidé byli schopni vstoupit do manželství i kvůli získání bytu. V první části jsem měla trochu pocit, že v případě Kamily a Janeckého je linka hodně podobná knize Prosím vás, sestřičko. Autorka má talent dokonale vykreslit partnerské vztahy, ať už dobré nebo ty zlé. I když v jejím případě všechny její knihy spojují spíš ty komplikované vztahy. A všechny se velmi dobře čtou.
Jak je již zmíněno níže, autorka má velice čtivý styl psaní. Příběhy tří žen, které jsou velice lidské a uvěřitelné.
Obsáhlá kniha, zajímavá na každé jedné stránce, napsáno tak, že jsem měla pocit, že jsou to lidé které skutečně znám a prožívám jejich trable s nimi.
Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem přečetla. Hlavní postavy výborně zvolené, lidsky mi sedly, krásné životní příběhy. Autorka má hrozně čtivý styl. Určitě budu ve čtení jejích knih pokračovat.
Dlouho jsem se na tuhle knížku chystala. Ležela mi v knihovně asi 2 roky. Moc se mi do ní nechtělo, protože první část knihy jsem již před lety četla a při koupi knížky jsem nevěděla, že se jedná o knihu složenou ze dvou knih. Teď na ní konečně nastala ta správná chvíle. Moc jsem si nepamatovala o čem to bylo, až při čtení se mi vše vybavilo. Druhá část knihy byla bomba. Navazuje na osudy hlavních hrdinek a musím říct, že jsem nemohla přestat číst, jak mě knížka strhla. Příběh je ze života a každý se v něm najde. Kdyby šlo, dám 10 hvězdiček :-)
Příjemné čtení o životě tří žen, které se musely potýkat s nejrůznějšími překážkami, přesto nerezignovaly, nezačaly se litovat a o svůj kousek štěstí bojovaly.
Čtení se mi líbilo, děj plynul svižně, byla to nenáročná kniha, což mám ráda.
Tak toto je ze života! Četlo se to parádně a nutí to číst stránku za stránkou, tak že kniha nejde odložit…
Heřmánkové údolí se mi líbilo, ale tohle? Tohle je 100x lepší!
Tak tohle nešlo odložit, pořád vás to nutilo vědět, co se stane na další stránce, co dalšího život hlavním hrdinkám nadělí. Paní Körnerová teda umí psát.
Tohle mě prostě baví, "obyčejné" příběhy "obyčejných" lidí. Prostě to co může člověk sám zažít i když by raději nechtěl. Super čtení!
Nádhera. Kniha se čte moc dobře, paní Körnerová prostě umí. Myslela jsem, že Heřmánkové údolí je top, ale není. Tohle je ze života, smutné, pozitivní, dojemné.... Určitě doporučuji přečíst a těším se na další knihy této spisovatelky.
Musím říct, že tuto autorku mám čím dál víc ráda. Myslela jsem, že Heřmánkové údolí a "Tři borovice" bylo to nejlepší, co jsem četla, ale velmi mile mě kniha překvapila. Po autorce vždy ráda sáhnu, když už mám "překoncentrákováno" a psychicky další knihy o druhé světové nedávám. Tato konkrétní kniha, byť se dotýká i vážných témat, je veskrze pozitivní a optimistická... moc doporučuji :)
Po Heřmánkovém údolí to vypadá, že mám další oblíbenou autorku :-) Moc se mi knížka líbila, vtáhla mě a bylo mi při čtení hrozně fajn.
Paní K. píše s lehkostí. Jako byste si povídaly u kafe s kamarádkou. Teď trochu fantazíruju, ale příběh Laděny mi přišel jako volné pokračování Heřmánkového údolí, osudy dcery hlavní hrdinky. Vzpomínková scéna i další informace o ní tomu odpovídají.
Celkově mi přijde, že příběhy mají velice reálný základ a v Kamile jsem viděla přímo autorku. (Mimochodem Kamila - heřmánek? , to bude asi oblíbená rostlina).
Další moc příjemná kniha od autorky.
Baví mě ta lehkost psaní... to se pak čte kniha úplně sama.
Příběh o životě mladých dívek. Jak to kdysi fungovalo.
Ten rozdíl mezi dobou, kdy dívky vyrůstaly a dalo by se říct dnešní dobou. I to je celkem zajímavé číst.
Dnes už je pro nás vše samozřejmostí, ale když jsem si to takhle četla, že bylo hodně věcí pro lidi naprosto nepředstavitelné, tak to mě opravdu bavilo.
Jen by tam za mě nemuselo být pokračování příběhu, kdy čtete jen to špatné, co si dokážete vymyslet. To mě až tak moc nebavila. A to i přesto, že se autorka snažila zakončit příběh s nadhledem a nad všechny strasti, co přinesl život se povznést.
Každopádně se autorka zařadila mezi mé oblíbené, její knihy si přečtu vždy ráda a znova. :)
Tato kniha opět úžasná. Příběh mě chytil a těšila jsem se na další čtení. Nejlepší byl asi ten Ilonin a pak Laděna. Knihu mohu doporučit a věřím, že ji budu ještě číst.
Jsou tu vlastně oba dva díly "Vesnice Stamice". První díl s názvem "Stanice odložených lásek"jsem už četla samostatně, teď jsem si ho znovu zopakovala v této knize a pokračovala druhým dílem. Tři kamarádky se po mnoha letech sejdou a vypráví o svých životech. O láskách šťastných a nešťastných, o manželstvých vydařených i nevydařených a také jsem si s nimi zavzpomínala na povodně, které to tu v roce 2002 zaplavily. Pěkné, milé, pohodové čtení. S hrdinkami zažíváte jejich radosti i starosti, bolest i strach a ráda jsem si připomněla léta minulá. Děkuji za příjemné čtení.
" Každý den se sice nedá žít, jako by byl poslední, na to nikdo nemá dost sil ani entuziasmu. Hlavně je důležité se nelitovat......A ještě bych doporučila smích, podotkla Ilona".
"Mám takovou zkušenost, že pokaždé, když odhodlaně nastavím životu tvář, nakope mě do řiti."
Velmi čtivý příběh, do kterého jsem byla vtažena a moc jsem jim fandila, aby ten jejich životní osud dopadl dobře.
Štítky knihy
nevěra manželství rodinné vztahy romantika vesnice společenské romány maloměsto rodiče a děti české romány matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Mám ráda ty knížky, kde příběh prostě plyne. Dvě knihy na sebe navazující.