Co neodvál ani čas
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374739/mid_co-neodval-ani-cas-Q8C-374739.png
4
689
689
Vesnice Stamice série
>
Životní příběhy tří žen se odehrávají na konci minulého století. Od nezralého tápání na přelomu šedesátých a sedmdesátých let až po věk, který přináší – když ne moudrost – tak alespoň nadhled. Laděna, Kamila a Ilona. Jsou každá jiná, jinak vnímají a prožívají lásku, manželství, mateřství, ale i těžkou nemoc, sociální a politické změny nebo problémy v zaměstnání. Všechny pocházejí z malé, odlehlé vesničky v Polabí, odkud se v mládí snažily co nejdříve uniknout, aby se tam pak po zbytek života s pokorou vracely. Právě tam se sejdou po dlouhé pauze při povodních v roce 2002. Život ještě zdaleka nemají za sebou, dokážou si vychutnat jeho radosti, ale trapasům a průšvihům z mládí se teď už mohou smát. Příběhy vyšly samostatně v knihách Dokud se budeš smát a Stanice odložených lásek.... celý text
Přidat komentář
Knihy paní Körnerové mě baví čím dál víc. Její hrdinky jsou plné síly a nezáleží na tom, zda jsou opuštěné, týrané, matky samoživitelky nebo nemocné. Miluju autorčin optimismus, který vkládá do svých knih a děkuji za ně, její příběhy vždy pohladí.
Co neodvál ani čas spojuje dva starší kousky/knižní sérii paní Körnerové: Vesnice Stamice.
Román se jako vždy točí o lásce a ženských trablech a také dobovému řešení těchto problémů. Najde se zde (musím poznamenat, jako VŽDY v autorčiných knihách) nechtěné těhotenství, dále domácí násilí, stigma rozvodů a historické poznatky (a vnucený přepis turistického průvodce Paříže, na kterou, jak jsem naznala, je autorka vyloženě zaměřená). Zkrátka klasický dámský román z doby socialismu. Když čtete několik knih autorky za sebou, jako já, nemůžete nevidět tu šablonu. Jestli v některé knize ze "současnosti" hlavní hrdinka neotěhotní, bude to asi autorský průlom.Průměrné čtení. Momentálně se mi Kamila a Janecký velmi plete se Sylvou a Oldou ze série Prosím vás, sestřičko.
Moc mně to nenadchlo. Pro mně asi nejslabší z autorčiných knížek. Ale četlo se to dobře, ale bylo to takové povídání, jako kdyby mi vykládala kamarádka o nějaké své známé a jejích trablech...
(SPOILER)
Kniha (resp. dvě knihy) řeší životní osudy tří žen z malé polabské vesnice od 70. let minulého století až do současnosti. Část “Stanice odložených lásek” je z doby mého mládí, druhá část “Dokud se budeš smát” z doby povodní 2002.
Tři vrstevnice, tři těžké osudy. Tři silné, statečné ženy, které ustály nejrůznější životní útrapy a nespravedlnosti a to vše bez zbytečné sebelítosti a vzdychání. Třikrát vidíme plány a představy mládí o dalším životě versus třikrát tvrdou realitu v letech následujících, to vše umocněné absurditou doby socialismu.
A tak se svobodná matka Laděna potýká s obrovskými předsudky na malé vesnici i se smůlou v milostném životě, nadaná a inteligentní Kamila nemůže kvůli svému kádrovému profilu studovat, a třebaže nachází svou osudovou lásku, dlouhé roky pak bojuje s těžkou nemocí o přežití. A konečně Ilona, žena týraná manželem a věčný smolař v oblasti vztahů, jejíž život je přehlídka odepsaných roků života. Všechno jsou to velice silné a reálné příběhy, které se mohly stát i nám.
Kvalit Heřmánkového údolí podle mne kniha nedosahuje, ale i tak je to vynikající, uvěřitelný příběh, dokonale zasazený do doby, kterou jsem zažila. V obou časových linkách jsou výborně vykreslené hlavní postavy i prostředí.
Ano, plánování budoucnosti je často naivní, život se nakonec “přeplánuje” jak se mu chce.
(SPOILER)
aaaa, tak po mnohých nadšených komentářích já musím dolůů (což mě štve, protože jsem knihu chtěla na Ježíška ;)) namlsal mě první díl - Stanice odložených lásek a chtěla jsem si dát nějakou dobrou oddechovku...věřila jsem, že i pokračování bude super...ale ouha...hlavně za díl druhý beru hvězdy dolů...najednou je Laděna pryč, HMK se nám snaží podstrčit Ilonu, která je v prvním díle zmíněna jen okrajově...a z takového normálního života, poměrně uvěřitelného, z příběhu s dobrou atmoškou se stává jedno slzavé údolí...Holky sice nepláčou, ale setkají se u povodně, dozvídáme se, že Kamila si prošla rakovinou, kdy sice neměla žádné vyhlídky, ale zvládla to (a to mě naštvalo dvakrát - to nelze psát bez toho, aby někoho skolila nemoc ?? nejlépe rakovina ?? a když už píšu o rakovině, proč jen naznačuju ??? čeho rakovinu měla Kamila ? ha ? autorka napsala pouze "anaplastický karcinom"...ale čeho ??? jelikož jsem od fachu, hned mě napadla štítná žláza...ale co ostatní čtenářky ? asi to vzaly tak, že chuděrka má rakovinu..nebo googlily ?? a dále vše kolem jen v náznacích..nějaká léčba, nějaké otoky, nějaké operace...čeho ?? proč ?? no jo, jsem hnidopich..).a asi autorka nešla do detailu, protože nechtěla psát knížku o rakovině, ale o tom, jak osud vyliskal naše staré známé..takže dobře, Kamila se vylízala z neurčité rakoviny, na další rakovinu umřela Mirka, Janeckého první žena, která jim naházela pár klacků pod nohy...a aby toho těžkého nebylo málo, na Ilončině příběhu nám ukázala další rány egyptské - muž manipulátor a tyran, dcera feťačka...ale to by nebyla HMK, aby nakonec ze všeho nevykřesala happy end...
No, nečetlo se to špatně...dobře vycibřený styl oddechové literatury pro ženy...jen nechápu, proč musela holky vykoupat snad ve všem, co šlo..co je odpočinkového na tom číst jak někdo dostává na frak...abych s nimi soucitila ??...a proč už opustila Laděnu a nacpala tam Ilonu...a navíc mě štvala ta povrchnost celého příběhu...
já jsem zklamaná...a dávám 3 dobré *...
Knihu hodnotím jako velmi povedenou.Dobře se četla, i přes tloušťku přečteno velmi rychle.Jen mě mrzelo, že v druhé části knihy už nebyla zmíněna jak dopadla kamarádka Laděna.
Perfektní kniha. Moc děkuji autorce za skvělou odpočinkovou četbu, příběhy ze života a připomenutí, jaké to bylo "kdysi". První díl Stanice odložených lásek se mi líbil o trochu víc než druhý, jelikož dokonale (a leckdy humorně) provedl atmosférou 70-80 let, ve kterých jsme někteří z nás vyrůstali. Vřele doporučuji.
Asi to moc chlapů nečte, ale já odbočuji od thrillerů a generační české romány mě baví. Na pozadí povodní 2002 vzpomínání a prožití životů několika žen v letech osmdesátých a devadesátých. Jsou to skvěle napsané příběhy.
Moc hezke pokracovani Hlasu kukacky. Kniha se hrozne dobre cetla, skvely styl psani a pribeh odsypal. Doporucuji k precteni.
Nové vydání dvou knih, které jsem dříve nečetla, V první části sdílíme osud mladých dívek Kamily a Laděny, lásky i zklamání, i školní problémy, tak, jak to v raném mládí bývá. Ve druhé knize se setkáváme s přítelkyněmi Kamilou a Ilonou, již dospělými mladými ženami, ale ani později není jejich život klidný a pohodový. U Kamily se objeví rakovina a léčení trvá několik roků. Ilona prožívá nepěkné dlouhé roky s mužem násilníkem, kdy v té době ještě nevyšel zákon o domácím násilí. V mnoha pasážích jsem se vžívala do jejího utrpení a sdílela s ní tu bezmoc. Obě knihy byly dobře napsané a dobře se četly. Trochu jsme se vrátili do minulých let.
Krásně napsaná kniha. Čte se moc dobře. V některých pasážích dojemná, lidská. Připomněla mi, že každý máme nějaký příběh. I ten obyčejný vlastně vůbec není obyčejným.
Sázka na jistotu, opět skvěle vykreslený děj. Občas smích, občas úzkost u srdce. Příběhy o životech, které se dějí.
Krásná kniha, moc pěkně se čte, jako zatím všechny příběhy od autorky. Autenticky vykreslená sedmdesátá léta. Velmi příjemné čtení, člověk jakoby místy byl součástí děje...
Štítky knihy
nevěra manželství rodinné vztahy romantika vesnice společenské romány maloměsto rodiče a děti české romány matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Tato kniha je vlastně spojením dvou dříve vyšlých románů, a sice Stanice odložených lásek a Dokud se budeš smát. Laděna, Kamila, Ilona - tři životní příběhy z doby, kdy se žilo ještě tak nějak jinak až po dobu už po revoluci. Je to doba, kterou jsem už zažívala i já, a proto je mi toto vyprávění velice blízké. Krásné příběhy plné bolesti, naděje, zklamání, lásky, karambolů, vzletů i pádů. Kniha je prostě popisem života samého. I přes to, jak je to objemná bichle, se četla úplně sama. Plný počet hvězdiček si zaslouží.