Dokud se budeš smát
Hana Marie Körnerová (p)
Vesnice Stamice série
< 2. díl
Léto 2002. Do povodněmi zničeného Polabí přijíždějí příbuzní, přátelé i docela cizí lidé, aby pomohli postiženým. Ve vesničce Stamice se tak setkává Kamila s kamarádkou Ilonou, kterou neviděla skoro patnáct let. Vzpomínají na minulá léta, na události, které poznamenaly a zcela změnily jejich předešlý život, práci, manželství, rodinu... Příběh o tom, že nejbližší pomocná ruka je vždycky na konci vlastní paže, ale dobré zázemí je k nezaplacení. Že princové na bílém koni vymřeli už před spoustou let, ale občas se najde chlap, kvůli kterému stojí za to něco risknout. I když výsledek je nejistý. Že přežít se dá v podstatě všechno, pokud se nezačnete litovat a pokud se uprostřed chaosu, ve který se občas mění každý život, ještě dokážete zasmát.... celý text
Přidat komentář
Čtu již třetí knihu od této autorky a jsem spokojen. Psát umí. Umí i vtáhnout do děje. Tento příběh, který se může stát kdykoli a kdekoli byl zasazen do velkých potop, které naši zem zasáhly. Je to však jen berlička k příběhu poukazující na to, že vše co zprvu vypadá marně a zničeně se obrátí zase k dobrému, když se člověk nezačne litovat, ale jde dál. Ilona i Kamila si zažily své. Linka Iloniny příběhu se mi však líbila více, ač se nečte lehce. Kniha se čte rychle, děj plyne, konec trošku předvídatelný.
Zkušenost: Pokaždé, když odhodlaně nastavím životu tvář, nakope mě do řiti! , podepisuji, stejně tak, jako "že nemá cenu zavírat oči, přikrčit se a čekat, že se nepříjemnosti samy vstřebají nebo rozplynou".
Přečteno za dva dny, tohle se opravdu čte samo. Oddychovka, velmi chytlavá a uvěřitelná. Doporučuji!
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nápad na dej byl originální. Osudy dvou kamarádek byly napsány surově a prostě tak, jak to v životě chodí bez žádných příkras. Hlavní hrdinky mi byly sympatické a do poslední strany jsme jim držela palce (až mě bolely klouby). Čtení ve mně vyvolalo silné emoce (vztek, opovržení, štěstí, smích). Abych se přiznala, četla jsem druhy díl bez přečtení prvního dílu, ale vůbec mi to nevadilo. V tomto dílu nic nenavazovalo na první a tak mi nic neunikalo. Takže kdo se rozmýšlí, zda potřebuje první díl, nepotřebujete a hned teď se pusťte do čtení druhého, je to jízda!
První díl by pro mě o něco lepší. Kniha dobrá, krásně se čte, ale protože je třeba hodnotit, musím ubrat jednu hvězdičku. I tak jdu do dalšího dílu.
Ve srovnání s 1. dílem jsem trošku zklamaná. Kniha se četla velmi dobře, osudy hlavních postav mě zaujaly a bavily mě. Ale celou dobu jsem měla pocit, že děj klouže tak nějak po povrchu. Úplně z knihy vymizela jedna důležitá hrdinka. A tou je tehdejší doba. Až na několik situací by se příběhy postav mohly odehrávat v jakékoliv době nedaleké minulosti. Tím tento díl pro mě ztratil hodně ze své atraktivnosti. Ale když přimhouřím obě oči, na 4 hvězdičky to bude:-).
Splnila co jsem očekávala. Klidné čtení pro nenáročného čtenáře a oddychová jednohubka. Není potřeba dělat knižní rozbor.
celé hodnocení v rámci dvojknížky "Co neodvál ani čas"..ve zkratce jen, že po prvním díle zklamání...čtivé to ale bylo. Konkrétně viz "Co neodvál ani čas.."
Čtivé, jako všechny knížky od autorky. Život je často těžký a tom ta kniha je. Ale je potřeba se nevzdávat.
Příběh dvou žen, které to neměly vůbec lehké, každá se musela s něčím poprat... Jo fajne pocteni. :-)
Druhý díl se taky četl moc dobře, zase mi zdálo, že čtu o lidech, které znám, i když mi trochu vadilo, kolik toho hlavním postavám autorka "naložila".
Nádherně napsaná kniha, přes to že byl příběh velice smutný, dobře se četl.Kniha povzbudí do života,aby si nikdo nenaříkal při každé maličkosti.Hned se vrhnu na další knihy od této autorky.Tuto jsem přečetla za jediný den,nedala se odložit.
Tři kamarádky se po mnoha letech sejdou a vypráví o svých životech. O láskách šťastných a nešťastných, o manželstvých vydařených i nevydařených a také jsem si s nimi zavzpomínala na povodně, které to tu v roce 2002 zaplavily. Pěkné, milé, pohodové čtení. S hrdinkami zažíváte jejich radosti i starosti, bolest i strach a ráda jsem si připomněla léta minulá. Děkuji za příjemné čtení.
Za mě zklamání. První kniha mě bavila, tady už jsem četla jen proto, že knihy nerada odkládám a taky proto, že autorka píše čtivě. Ale kniha mi už nic nedala, jen souzním s Kamilou, že člověk si v každé situaci může vybrat, jestli se bude litovat, nebo se situaci postaví a nenechá se srazit. Jinak prostě přečteno, ale během pár dní o knize nebudu vědět. Což se vlastně týká i prvního dílu. Heřmánkové údolí je úplně jiná káva, dílo o několik levlů výš než cokoli dalšího, co mi od autorky přišlo pod ruku.
Jak mi první díl připomínal seriál Vyprávěj, tak tohle bylo taky takové "vyprávěj", ale asi jako kdybych se sešla s kamarádkou u kafe a poslouchala, co se za ty roky odehrálo. Pěkné, líbilo se!
Úžasná kniha. Začala jsem ji číst jako odpočinkovou knihu a najednou ji nemohla vůbec odložit. Trochu mi připomíná styl psaní Monyove. Určitě si přečtu další.
Už ne tak skvělá jako Stanice odložených lásek, ale i tak byla kniha výborná. Tentokrát mne zaujal příběh Ilony více než Kamily, obzvlášť její strasti s Přemkem. Jako matka dvou před pubertálních děti jsem moc nechtěla číst o drogových problémech s Alicí. V tu chvíli toho neštěstí bylo na jednu ženskou až příliš. Knihu doporučuji jako odpočinkovou, určitě sáhnu po dalších od autorky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Čekala jsem nějaký pěkný romantický příběh a byla to těžká depka, tak jak to autorka skvěle umí. U knížek jako je tato si vždy uvědomím, jak jsem ráda za partnera, kterého mám a už bych nikdy nechtěla hledat jiného.