Věž
William Golding
Román „Věž“ se odehrává ve středověku, zřejmě ve 14. století, a dějištěm je podle všeho Salisbury, kde Golding sám dosti dlouho působil jako učitel. Jedním z podnětů k napsání tohoto románu byla zřejmě stará legenda o stavbě salisburské katedrály. Podle ní se biskupu Poorovi někdy okolo roku 1200, když jednou stál na výšině a pohlížel na soutok dvou řek, zjevila Matka Boží a řekla mu, aby vystřelil z luku a aby jí na tom místě, kam padne šíp, postavil kostel. Šíp padl doprostřed močálů a tam byla také katedrála postavena, bez ohledu na nezdravý terén a obtíže všeho druhu. Asi za osmdesát let po tom byla na tuto stavbu přistavěna nejvyšší věž v celé zemi, velmi těžká, která se naklání a chvěje, přesto ale dosud stojí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1989 , VyšehradOriginální název:
The Spire, 1964
více info...
Přidat komentář
Bohužel nezaujalo, není můj šálek čaje, radši vzdal dříve, než se trápit do konce. Pán puch skvostná záležitost, zde jsem tápal až trpěl.
Nedočetla jsem, nešlo to. Přesto dávám až tři hvězdy, ale jenom proto, že Golding psát uměl, na druhou stranu pouze tři proto, že nečekaně - ač v situaci kdy neměla soupeře a já bych byla četla i telefonní seznam, kdyby byl po ruce - tato kniha svou šanci upoutat mě nevyužila, zklamala. Dané téma mohlo být zpracované mnohem přitažlivěji, malá "akčnost" děje by mi nevadila, jen kdyby byla vyvážená opravdu jasnejší motivací a přehlednějším "vnitřním světem" postav.
Pána much nepřekonala, ale pořád je to hodně kvalitní kniha, která nenabízí čtenáři jednoduchý děj a předem průhledný konec. Do poslední chvíle jsem čekala, jak a zda to "dopadne"...
"... Umírat je přirozenejší než žít, protože co může být nepřirozenejšího než ta ustrašená věc, co skáče a klesá pod žebry jako plamínek před zhastnutím? ..."
Kam až siahajú ľudské možnosti a odkiaľ to je už "len" viera? Je možné prekročiť tieto hranice? A aké to môže (bude) mať následky?
Nie je to kniha, na ktorú človek ľahko zabudne. Určite sa k nej aspoň raz vrátim. Stále mám toiž pocit, že mi chce povedať niečo viac.
Golding rozhodně není lehká literatura. Nic čtenáři nedaruje, vyžaduje po něm stoprocentní spolupráci a to nejdůležitější je napsáno mezi řádky. Ale to někomu nemusí a někomu může vyhovovat. Události a věci z knihy začnou promlouvat jasnou řečí až teprve když se k nim vrátíte podruhé. Jak jsem se blížil ke konci, znovu a znovu jsem vyhledával a pročítal některé předchozí pasáže a byl jsem okouzlen jak propracovaná a neprvoplánová kniha je.
Souhlasím, tato útlá knížka je silný zážitek.
Vpodstatě jsem nevěděl do čeho jdu... po Pánu much to je z "trochu" jiného soudku.
Kniha mě ovšem dostala svou atmosférou a byl to pro mě docela silný zážitek.
Doporučuji
No, dlouho jsem Věži nemohla přijít na chuť. Není moc lehká na čtení, ale na druhou stranu mě něčím zaujala. Žádný fanatismus není zdravý, nic se nemá přehánět, nakonec stejně dojde k extrémnímu vyhrocení.
Štítky knihy
Anglie náboženství architektura gotika středověk 14. století anglická literatura katolická církevAutorovy další knížky
2003 | Pán much |
2010 | Věž |
1996 | Dědicové |
2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
1997 | Dvojí jazyk |
kniha ma nezaujala ešte že bola dosť krátka inak by som ju nedočítal