Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539365/bmid_vez-vlastovky.jpg
5
3904
3904
4. část Ságy o Zaklínači Na každém kroku je smrt. A na jejich konci věž nad jezerem. Čtvrtá část legendární Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi a jeho sudbě – Ciri z Cintry. Poznáváme příběh o tom, jak se z Ciri stal nelítostný zabiják, dívka smrtící ve svém hněvu a neochvějná ve svých rozhodnutích. Sledujeme putování Geraltovo a kroky Yennefer při hledání úkrytu mága Vilgefortze. A na každém kroku je smrt. Osud je nevyhnutelný a vše spěje k jednomu jedinému bodu. K jakému? Kdo ví... Nikdo si nemůže být jist svým životem, nikomu se nedá věřit. Nadešel věk meče a sekyry, věk vlčí... Andrzej Sapkowski (1948) Nekorunovaný král současné slovanské fantasy se narodil v polské Lodži. Svou první povídku publikoval v roce 1986 v časopise Fantastyka a o pouhých šest let později už jeho napínavé příběhy putovaly k českým čtenářům. Jeho nejznámějším dílem jsou povídky a pětidílná sága o zaklínači Geraltovi z Rivie, muži-mutantovi, který chrání svět před magickými nestvůrami. Sapkowského Zaklínač byl také zfilmován a stal se námětem počítačové hry The Witcher. Na audioknihu Bouřková sezóna navazuje Sapkowského pětidílná Sága o Geraltovi a Ciri, kterou Tympanum začalo vydávat na podzim 2015. Martin Finger (1970) Český divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec. Byl významným představitelem éry Pražského komorního divadla v letech 2002-2012, kde pod vedením u nás i v zahraničí oceňovaného režiséra Dušana D. Pařízka získal dvakrát Cenu Alfréda Radoka za hlavní role v inscenaci Světanápravce od Thomase Bernharda a v Kafkově Procesu. Od roku 2012 je členem hereckého souboru Činoherního klubu v Praze. V televizi například ztvárnil roli Edvarda Beneše v cyklu České století. Za herecký výkon ve filmu Jana Hřebejka Odpad město smrt byl nominován na Českého lva. Obdržel Cenu české filmové kritiky za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Ondřeje Sokola Krásno. Pro Tympanum načetl audioknihy Michal přes noc, Zaklínač: Bouřková sezóna, Krev elfů a Čas opovržení.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2017
,
Tympanum
Originální název:
Wieża Jaskółki, 1997
Interpreti: Martin Finger
více info...
Přidat komentář
Výborné. Spisovateľ rozvinul viac dejových línií, kde sa strieda rozprávanie Ciri, Geraltova výprava s cieľom nájsť Ciri, mágovia a ich politika a intrigy. Cynické, temné, kruté.... a hlavne veľmi dobre napísané:-)
Líbilo se mi několik perspektiv vyprávění. Všechny byly dobře napsaný a žádná nenudila. Nudil mě ale opět trochu Geralt... Je tam za zádumčivýho týpka v pozadí, kterej se občas probere a pobije pár nepřátel (teď už ani nezabíjí příšery, což má být zaklínačova životní náplň a způsob obživy). Ciri je vláčena hlubším a hlubším bahnem života, ale ona je ta pravá hrdinka, která všechno zvládne a nic ji fyzicky ani psychicky nezlomí. Čarodějnej ženskej spolek moc nechápu - sejdou se, kecají... Takovej think-tank o ničem, proč? Podle mě jsou pasáže o válce a různých souvisejících bojích mistrovský, jakmile se ale dostane na čaroděje či zaklínače (Geralt byl skutečným hrdinou dle mého naposledy v povídkových knihách a asi prvním dílu románu), kvalita knihy většinou upadá. Připadá mi, že autor někdy pořádně neví, co s tímhle typem postav...
Za mě skvělá kniha s neskonale propracovaným příběhem. Autor je skvělý vypravěč a vše má do detailu promyšlené a krásně vše navazuje a pojí se na sebe. V tomto díle na mě bylo až příliš postav a jmen, která pro příběh ztrácí důležitost - buď zemřeli nebo odchází z příběhu. Ale na celkové čtivosti to neubírá. Za dobré paměti se těším na další díl.
Počínaje Věží vlaštovky a konče posledním dílem Paní jezera Sapkowski o něco víc tlačí na pilu. Ale bohužel ne k jeho prospěchu. Začátek a konec knihy se nesou v duchu předchozích dílů, úderné, trefné a poutavé. Nicméně prostředek je z velké části zbytečná vycpávka mnohdy vyprávěná z pohledu uměle vložených nepodstatných postav. A nebylo by to špatné, ale co je moc je zkrátka moc. Nejenže se čtenář v mnoha spletitostech lehce ztratí, ale rozhodně polevuje na pozornosti. Sapkowski to má opravdu hodně dobře vymyšlené, vlastně do sebemenšího detailu, ale ta cesta ke čtenáři by místy mohla být o něco více přímější. Protože kromě stěžejního příběhu je Věž vlaštovky obohacena o hlubší sondu do oblasti politiky, mocenských bojů a historie. Pokud doteď bylo na čtenáře v sáze hodně postav, zde ještě o něco přituhuje.
Nicméně velké palce nahoru za emocionální stránku věci, Sapkowski si zvládne bravurně pohrávat jak s postavami, tak se čtenářem. Dokáže odzbrojit jednou větou, jedním slovem. Umí svoje pointy naprosto přesně umístit. Příběh Ciri zde překonal příběh Geralta a jeho skvadry. Samotná Cirila prošla značným vývojem a naštěstí se nepodařilo zmírnit ani její horkou hlavu a sebestředný temperament. Její příběh byl neskutečným tahounem.
Jo i ne. Zklamání a potěšení. Všeho napůl.
Musím znovu smeknout před autorem, jakožto mistrem pera / psacího stroje / počítačové mašiny. Dokáže psát o hrdých ženách se silnými charaktery, aniž by psal o feministkách. Ciri i Yen si tady dost zažijí, Ciri z hlediska psychické bolesti mnohem více, Bonhart musel ke konci zešílet vzteky, ale byl jsem rád, že byl tak vytrestán, přál jsem mu stejnou bolest, kterou způsoboval naši milované Ciri. Její příběh je inspirativní z hlediska, že i když člověk prožil / prožívá těžké chvíle, může ho to bolet, může nenávidět celý svět, ale zároveň může mít dost síly k tomu, aby ho to nezlomilo na duchu. Marigolda jsem v jisté části litoval a to tehdy, kdy opatroval tubus se svými poetickými poznatky jen proto, aby ho později prosťáčci zničili... Když to přeženu, ten moment jsem cítil zápach kouře Alexandrijské knihovny a bylo mi to opravdu líto, kdo ví co za všechny příběhy zůstaly nevyřčené, co nám bylo tak nevybíravým způsobem vzato. Snad tam někde žije další Vysogota, který Marigoldovo dílo dříve přečetl a může nám o něm skrz Sapkowského pero povyprávět, neb nadcházející loučení při posledních řádcích poslední knihy bude těžké...
Opět vtažena do fantazy světa, poutavé vyprávění Ciry, střípky o Yennefer, Geraltovi a dalších... Uteklo to tak rychle, až mi to je trochu líto... Než půjdu na další díl, potřebuji oddech... Ne na dlouho.
Ten příběh je stále větší paráda. Příhoda s neustále kradeným amuletem z vesnice Govorožec navíc neomylně ukazuje na středoevropský původ celé ságy. :D
Na můj vkus je v tomto díle až moc postav, jmen, cizých názvů...Navíc přeskakuje z děje do děje... Je to na mě už docela zmatené. Navíc v některých kapitolách se vůbec nic neděje. Zatím za mě se tento díl nejhůř čte.
Jednoduše špica: ač jsem si dobře pamatoval osudy Ciri a její potkaní bandy, celkem slušně i osudy Ciri bez bandy, tak osudy zaklínačovi skupinky už jsem v paměti neudržel. Takže jsem se alespoň (opět) dozvěděl něco "nového". Zdá se, že čím novější díl série vezmu do ruky, tím lepší a propracovanější se mi zdá. Díky pane Sapkowski!
Já to se Sapkowskim mám jako na houpačce. Některé pasáže téhle knihy byly naprosto skvělé a jiné mě téměř vůbec nebavily. Většinou tedy ty, kde nebyl Geralt. :D Nicméně i tak to bylo super čtení. Těším se na pokračování.
Zatím nejlepší díl série, děj se doslova sypal ze stránek, skoro žádná politika jen akce a napětí. Posledních 200 stran jsem opravdu prožíval
Opět vynikající, napínavé čtení. Velmi příhodná repetice v Ciriiných rozmluvách s Vysogotou...
Alespoň v první polovině lepší a záživnější, než všechny předešlé díly ságy. Ciri v aréně: ARE U NOT ENTERTAINED? Bonhartovy momenty si člověk musí vyloženě užívat - mám rád tyhle grim postavy. Dokonce i spousta drobných humorných vsuvek. A nebylo to Geraltovo "co s načatým večerem" odkaz na Mechanický pomeranč? Protože nikde jinde jsem tu frázi neslyšel. Myslím si, že Sapkowski se tu konečně začíná dostávat tam, kde jsem myslel, že tahle série bude standartně od začátku, takže je to spíš "tenhle díl je lepší v porovnání s ostatníma". Já téhle sérii fandím, chci, aby se mi líbila, ale navzdory té obrovské fake fanouškovské bublině zažívám opravdu tu Temnou věž 2.0, flashback – nicméně v tomhle díle mi to tak úplně nepřipadalo, scény celkem fungovaly, šlapaly i přes rozsah, mělo to rytmus. Nicméně Zaklínače pořád vidím jako těžce přehodnocenou sérii, která má každý díl jen pár specifických pozitiv a skupinu šílených fans okolo, kteří skáčou jak veverky a já stojím v pozadí tohohle davu a nechápu to. Zejména v druhé půlce jsem se v tom víc ztrácel, spousta postav, spousta "co proč a jak".
I nadále udržuje Sapkowski kvalitu série o Zaklínači, kdy příběh vypráví ústy a vzpomínkami několika vypravěčů. Yennifer ustoupila do pozadí, kdy o jejím osudu se zde mluví jen krátce. Středobodem vyprávění je tak Geralt a hlavně Ciri, která si zakusí hodně zlého. Oproti nudnému putování pouští a seznámování se a loupení s Potkany z předchozích dílů, má ale její další dobrodružství spád a ani chvilku mě nenudila. Ciri se musí vypořádat s mnoha nebezpečnými protivníky, ale jako zaklínačka se jen tak nedá. Zato Geralt pro změnu neustále putuje, aniž ví, kam, a aniž by věděl, co by měl dělat, aby nalezl a zachránil Ciri. Už teď je ale cítit, že další pokračování bude zase více zaměřené na něho. Konečně se také dozvíme, jak to bylo s Cahirem a Ciri.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Tento díl se velmi vydařil. Jsem ráda, že jsem vydržela až do tohoto bodu, že jsem některou z předchozích knih neodložila. Je akční, zajímavá, časové linie a jednotlivé příběhu se efektivně prolínají. Jsem ráda, že tuto ságu čtu, až je vydaná celá, nechtěla bych čekat na další díl pár let :D. Spokojenost