Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516962/vezenkyneEpafFF-2NN-.jpeg
4
639
639
Amélie se o sebe vždy uměla postarat – když v šestnácti letech osiřela, vybudovala si nový život v Londýně. Tam se taky seznámila s okouzlujícím miliardářem Nedem Hawthorpem a impulzivně souhlasila s jeho nabídkou k sňatku. Ví ale, koho si vlastně vzala? To je jedna z tisíce otázek, které se jí honí hlavou, když se probudí uvězněná v temné místnosti. Jejími jedinými společníky jsou mlčenliví únosci. Pak ovšem Amelie zaslechne hlas svého manžela a najednou už si není jistá, odkud jí vlastně hrozí nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
Vězeňkyně, novinka B. A. Paris, pro mě byla jednou z nejočekávanějších knih roku, jelikož se autorka řadí mezi mé nejoblíbenější autorky psychothrillerů. Sice mi nesedla její kniha Dilema (to nebyl thriller, ale spíše rodinné drama), nicméně jinak mě její tvorba vážně baví. Psychothrillery B. A. Paris mají zkrátka to, co od nich očekávám - jsou čtivé, neodložitelné, nenatahované, mají krátké kapitoly a byť některé zvraty jsou přitažené za vlasy, tak já je ale neodhadnu a proto mě baví.
Vězeňkyně ale pro mě byla spíše zklamáním... Námět zněl velmi dobře, šlo z něj dostat tolik... Jenže já nebyla napnutá... Příběh byl čtivý, ale nějak si mě nezískal, bylo mi vlastně jedno, kdo hlavní hrdinku vězní a co se jí stalo.
Mrzí mě to, ale je to tak.
Nejlepších psychothrillerem, který jsem doposud četla je pořád Přiveď mě zpátky.
@muj_dousek_knihy
Od Paris jsem četla snad všechny knihy, takže když jsem dostala nabídku zrecenzovat tuhle její novinku neváhala jsem a pustila se do ní.
Četlo se to velmi dobře a taky svižně.
Kniha je dobře napsaná a četla se sama.
Příběh vás dokáže zaujmout až do poslední stránky.
Někdy jsem hlavní hrdinku chtěla praštit za její neomalnost, ale nejspíš kdyby taková nebyla, tak by se nestala zápletka.
Za mě autorka nezklamala a do další nové knihy se ráda pustím.
Četli jste něco od Paris ?
Děkuji @albatrosmedia za poskytnutí knihy #spoluprace
Autorka má i lepší knihy, přesto se mi kniha líbila, četla se skvěle, autorčin styl psaní mi sedí a děj rychle utíkal. Příběh byl zajímavý, trochu nereálný, ale zase ne moc. Rozhodně už se těším na nějakou její další knihu ;)
Téma věznění ženy není nic originálního, objevuje se v knihám celkem často ( skvělá je Žena v kleci). I tak jsem měla na začátku pocit, že to bude zajímavý příběh. Úplně jsem se ho, ale nedočkala. Autorka umí psát velmi čtivě, nicméně druhá část knihy se mi moc nelíbila. Celé vyústění děje bylo k neuvěření a "přitažené za vlasy..."
Od autorky se mi líbily víc jiné knihy.
B. A. Paris má jistě i lepší knihy, ale mně se to líbilo. Kniha je opravdu neskutečně čtivá, stránky letí nejen díky krátkým kapitolám, dvě třetiny se střídá minulost s přítomností a příjemné napětí se příběhu také nedá upřít.
Mě trošku zklamal závěr, který byl zbytečně komplikovaný, překombinovaný, nad motivem zavřu jedno oko, věrohodnost neřeším:-).
Poslední zbytky dechu jsem tedy neztrácela, klaustrofobie na mě také nedolehla, ale přečetla jsem další dobrou knihu mé oblíbené autorky, u které jsem si odpočinula a hlavně se pobavila.
Sice uplne nerealne, dost předvídatelný konec, ale i tak příjemné letní čtení na pláži
Mě se kniha líbila. Příběh byl nereálný ale i tak pro mě velmi čtivý. Já jsem s autorkou spokojená.
Strašně překombinované a neuvěřitelné, ten konec ani vysvětlení mě moc nebavilo.
Klaustrofobický thriller, který vám vezme poslední zbytky dechu.
Amelie se jednoho dne ocitne uvězněná v temné místnosti. Jejími jedinými společníky jsou mlčenliví únosci. A není si jistá odkud ji vlastně hrozí nebezpečí.
Sledujeme příběh Amelie, kde se minulost prolíná se současností.
Moje šestá kniha od B.A. Paris a zatím asi nejslabší kus. Předchozí knihy mě bavily o poznání víc.. a to jsem Vězenkyni vyhlížela několik týdnů v knihkupectví. Tak snad příště!
B. A. Paris jednoznačně patří k těm autorům, u kterých si nečtu anotaci a přesto vím, že si budu chtít přečíst každou její novou knihu. A to i přesto, že její loňská Terapie, pro mě byla celkem zklamáním a porušením řady jinak skvělých psychothrillerů a jednoho psychologického dramatu.
Na začátku Vězeňkyně sledujeme dvě linky, minulou a přítomnou. Musím přiznat, že ta minulá mě zajímala mnohem víc, ale díky krátkým kapitolám jsem neměla potřebu knihu odkládat, protože jsem se velmi brzy dočkala té pro mě zajímavější linky příběhu a prostě četla a četla dál. Čtivost se knihám této britské autorky totiž nemůže upřít. A i když pro mě měla kniha jistou dávku předvídatelnosti, protože ten nejzásadnější zvrat mi byl jasný hned od začátku, rozhodně knihu hodnotím opravdu kladně. Příběh Amélie mě opravdu bavil a byla jsem zvědavá i napnutá. Přesně to od psychothrilleru chci a i když jsem si tentokrát nekousala nehty extrémní napětím, rozhodně těm z vás, které čtete tento žánr na vypnutí od běžných starostí doporučuji!
Autorku a její knihy miluju, ale už jsem od ní četla lepší. A těším se na další
Začátek byl trochu zmatený, ale pak se to rozjelo a nabralo to obrátky. Ale poslední třetina to zkazila, jinak bych knihu hodnotila lépe. Co však nemůžu upřít je čtivost, krátké kapitoly se četly moc dobře.
Knížky B. A. Paris miluju, takže jsem se na tuhle neskutečně těšila. Rozjezd byl pomalejší, ale zachránila to neskutečná čtivost, kterou mají všechny knihy této autorky. V první části mě bavila víc linka z minulosti, ta z přítomnosti mi místy přišla zbytečná a o ničem. Ale hezky se postupně vzájemně doplnily a vše zapadlo do sebe. Bylo to napínavé, děsivé, drsné, všechno se vysvětlilo. Takže spokojenost, ale autorka má lepší knížky. Pořád vede V pasti lží a Za zavřenými dveřmi.
Zatím nejslabší kousek od autorky, první polovina nebyla zdaleka tak čtivá, jako ta druhá část, ta už se mi četla zase rychle.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Za zavřenými dveřmi |
| 2018 | V pasti lží |
| 2019 |  Přiveď mě zpátky |
| 2020 | Dilema |
| 2022 | Terapie |
Pokud čtete B. A. Paris tak tato kniha je takovým lepším průměrem. Rozhodně se nevyrovná autorčiným prvním třem knihám, ale zase je daleko lepší než Dilema. Pro většinu knih je typická čtivost, napětí a rychlý spád. Toho se zde dočkáme.
V první části knihy máme dvě dějové linie. Jedna popisuje minulost hlavní hrdinky Amelie do doby, než došlo k jejímu uvěznění, a druhá naopak současnost, v níž je vězněna neznámými únosci. Poslední část knihy se věnuje dokončení celého příběhu a získáváme odpovědi na mnoho otázek, které si během čtení klademe. Upřímně jsem se v tom už potom ztrácela, uvítala bych jednodušší vysvětlení, ale i tak oceňuji příběh jako velmi povedený. Sice mi kniha nevzala poslední zbytky dechu a nedostavila se ani klaustrofobie ale i tak rozhodně doporučuji přečíst. Anotace mi přijde trochu zavádějící, ale příběh byl nakonec lepší než jsem podle ní očekávala.