Virus omega
Mark E. Pocha (p)
Je krásný slunečný den: vrcholí jaro, příroda je v rozpuku a po dálnici uhání světlemodrý mikrobus. Je krásný slunečný den, ale něco je přece jenom jinak než obvykle… Za prvé: karoserie mikrobusu je posprejovaná vulgárními nápisy. Za druhé: řidič se s vozidlem řítí v protisměru. Za třetí: na dálnici není žádné jiné vozidlo. Pokud nepočítáme převrácené vraky s mrtvolami uvnitř. Civilizace je v troskách. Svět, jak jsme ho znali, skončil. Na kolena ho srazil virus SARS2-OMVID-21, nazývaný pro svou vysokou virulenci a míru úmrtnosti také omegavirus. Nekontrolovatelná pandemie vyhladila 94 % populace od Kapského Města přes Washington po Novosibirsk – a nevyhnula se ani Slovensku. Nový svět má jednoduchá pravidla: vyvaruj se nákazy, a budeš žít. Nakaz se, a je po tobě. Virus je však pouze jednou částí rovnice – je tu ještě lidský faktor. Protože v době krize se odhaluje skutečná povaha každého z nás... Na vlastní kůži to zjistí i nesourodá skupinka přátel na cestě za záchranou. Vůdce party Roman vlastní na Horní Nitře chatu daleko od civilizace. Tam se chce spolu se svými malými dcerami, bratrancem a dalšími kamarády uzavřít, dokud se nepřevalí nejsilnější vlna pandemie a nepokojů, dokud se svět vymknutý z kloubů nepodaří státním orgánům znovu dostat pod kontrolu. Dopraví se do bezpečí včas? Virus omega je rychlou, napínavou a děsivou jízdou po zemi zasažené největší katastrofou v dějinách lidstva.... celý text
Přidat komentář
Virus omega je bohužel nejméně povedená epochovka, po jaké jsem zatím sáhl. Z mého pohledu nejde ani o průměr; napsané je to sice fajn, ale bez „tahu na branku“. Ze všeho nejvíce mi zde hapruje logika (v realisticky podaném příběhu dost potřebná). Například když Omvid usmrtil velmi rychle obrovské množství lidí a přesto není (???) ve všech těch autech na cestě a kolem cesty žádné palivo. Postava prožívá zdrcující trauma a dilema, a přesto jedná úplně v pohodě jako vůdce, protože je přece „alfa samec“. Jedna postava tam snad třikrát dopila lahev whisky (věci se zde často opakují), aniž by se na ní účinek jakkoli podepsal v rámci pohybu, mluvy či myšlení.
Toto ohýbání logiky a rádoby prokreslenost postav pak způsobuje, že na konkrétní věci si autor vzpomene, když se mu to hodí a ne když by se postava tak či onak sama zachovala. Díky tomu však uvěřitelnost klesá k bodu mrazu a víc než příběh do popředí vystupuje autorova potřeba se vykecat, zdůraznit některé své myšlenky a tvářit se dramaticky. Nicméně za mě by právě tyto úvahy chtěly proškrtat. Také lze dost polemizovat u mudrlování nad „hlavami učenými“; opravdu by mě potěšilo, kdyby vědci a filozofové konečně zakopali válečnou sekeru a uvědomili si, že předměty jejich zkoumání se k sobě mají jako elektřina a magnetismus.
Abych jen nehanil, pár věcí se mi líbilo. Mark dovedl vykreslit pár opravdu nepříjemných okamžiků - ty sice fungují jen v danou chvíli a emoce hned odplynou v dál, ale jsou tam. Scéna v domě je topová, z celé knihy se povedla nejlíp (tohle bylo ono!). A potěšila mě - v rámci možností - i finální část, protože tenhle druh iracionální agrese znám a mluví se o něm bohužel málo. Ani tyto střípky však celou novelu neutáhly.
Doporučuji skalním příznivcům autora, postapa a nenáročným čtenářům.
Krátké, hutné, úderné a depresivní. Proč má zrovna takto parádní kniha pouhých 168 stran? Chci ještě přídavek!
Skúsila som, prečítala som...
Apokaliptická kniha kde som očakávala všeličo a aj tak sa stalo niečo iné.
Keďže sa jedná o tzv. brakovú literatúru, treba ku knihe tak aj pristupovať. Odporúčala by som ju skôr fanúšikom post-apo .
Zajímavé čtení. Není to moje první knížka od tohoto autora a musím říct, že se četla dobře a nebyla taková děsivá a "krvavá", jak jeho jiné tituly. Zajímavý námět a po covidu, se na všechno dívám trochu jinak. Určitě doporučuji.
V historii se to stále opakuje - virus, který decimuje lidstvo. To se z toho ovšem vždy oklepalo. Jenže právě nyní udeřil virus omega, jehož smrtelnost je nad lidské schopnosti. Přeživší se tak snaží skrýt sobě navzájem, nepřicházet s jinými zbytečně do styku, ačkoliv už jich moc nezbývá. Jedněmi z těch, co se rozhodli vyrazit do bezpečí v odlehlé chatě, je také banda přátel, kteří na své cestě narazí na mnohé a jejichž osudy právě sledujeme.
Postavám možná chybí hlubší charaktery a ty zajímavější jsou spíše upozaděny, jedno je však jisté. Všichni pomalu ale jistě propadají šílenství, když už ne viru omega. Autor postavy konfrontuje s nepříjemnými situacemi, čtenáři předsouvá šokující výjevy a neváhá ani zobrazit dětská úmrtí. Kniha tak vsází na tyto nervy drásající situace místo postupné budování mrazivé atmosféry postapokalyptického Slovenska. Virus Omega se stává svižnou jednohubkou rozehranou na poměrně malém počtu stran.
Slušná jízda a to doslova. Cesta nesourodé skupinky lidí během pandemie (při které zemřelo 96% obyvatel) do Rimavské Soboty. Kniha nepostrádá napětí, překvapivé zvraty a pěkně to odsýpá. Přečtena za 2 dny a asi se poohlédnu po dalších knihách tohoto autora.
Tak jo, četlo se to dobře. Scény s Eliotem (pes) jsem si velmi užíval a dávaly knize super nádech. Bohužel musím říct, že Eliot byl nejlépe zvládnutou postavou. Jemu jsem všechno věřil. U ostatních se nemohu ubránit pocitu, že mohli dostat větší péči. Protagonisté se chovali dost nelogicky, občas jsem cítil jejich snahu udělat přesně to, co autor potřebuje a ne to, co by asi opravdu udělali. A to je škoda.
Nechápejte mě špatně. Opravdu to bylo poutavé a Mark E. Pocha slovem vládne, ale cítím po přečtení prázdné místo. Nevyužitý potenciál.
Kniha se určitě řadí mezi ty lepší díla, které E. Pocha napsal. Třeba scéna v "opuštěném domě", měla tu správnou atmosféru, ačkoli byla vlastně taková civilní. Takhle jsem si Omegu představoval. Víc téhle obyčejné tísně. Snad příště...
Země kanibalů stále považuji za Markův TOP. Asi si ji přečtu ještě jednou
Celkem super rozdíl od Markových Slasherů, opět jsem spokojen. Příběh letí dobře a zasažen do nedávné doby, ve které jsme se ocitli všichni. Chování lidí v knize se zdálo být neuvěřitelně blízko našim životům. Sebezničující povaha lidstva na 150 stránkách.
Do čtení téhle knížky jsem se pustil s vědomím, že se jedná o brakovou literaturu, což ani sám její autor nějak nepopírá. Z takové pozice je nutno přistupovat i k hodnocení. Takže si dovolím tvrdit, že Virus Omega se řadí mezi klenoty brakového žánru. Autor v ní ze sebe vydal to nejlepší. Ze všech knih Marka E. Pochy se mi jeho postapo zamlouvá nejvíc. Takže bez váhání uděluji plný počet hvězd. :-)
Roman, Aďa, Franta, Matúš a Kvítka (či Kvítek - autor se nemohl rozhodnout).
Tahle pětice přátel se žene ve své dodávce nákazou zničeným Slovenskem poté, co celý svět zachvátil virus OMVID s takřka vyhlazovací úmrtností, aby se následně ukryli v jisté horské chatě, kde budou alespoň částečně izolováni od hrozící infekce. Zdá se však, že navzájem se znají pramálo a příběh potvrzuje, že životní zkoušky přicházejí v nejvypjatějších situacích.
_____________________________
Třeba říct, že tyhle katastrofické texty jsou poměrně vyčerpanou studnicí a je nadmíru obtížné z nich vytěžit neokoukané ložisko. I tak se však povedlo kulisu zanikajícího světa slušně využít.
Velice pozitivně hodnotím dialogy a spád děje - tohle jsou kritéria, v nichž Mark nikdy nezklame. Linka příběhu je plynulá, drží napětí i pozornost a nudí jen výjimečně. Dále bych pak rozhodně vyzdvihl úroveň emocionalitu podchycujících, tíživých momentů.
Horší jsou postavy samotné. Klasika, a on si ten Mark furt nedá říct Je hezké, že autorovo alter ego Roman je předložen coby skoro dokonalý muž (což se v textu dozvíte nesčetněkrát), nicméně ani tak mu to na sympatiích nepřidá, spíš naopak. A další postavy trpí ještě více. Nevýrazný Frantík, pak alkoholik, bývalá alkoholička (z toho většina lehkých mravů)... Výčet za všecky prachy . Jediným sympatickým protagonistou tak zůstává věrný a oddaný pes Elliot, jemuž fandíte, i kdybyste nechtěli, a bojíte se o jeho existenci.
Knihu bych doporučil těm, co mají rádi svižné braky, které v sobě neukrývají přemíru brutality, anebo začínajícím fanouškům sci-fi a postapo. Je to krátký paperback, čte se dobře, a pokud přistoupíte na autorova pravidla, pobavíte se. Já na ně přistoupil a bavil jsem se. Je však potřeba říci, že ne každému sedne...
Celkové hodnocení 60% -hluback- ⭐⭐⭐
Skvělé a ještě jednou skvělé. Řadíme hodně nahoru ve svém seznamu. Vyvrcholení příběhu ještě lepší než v Planetě idiotů.
Všem doporučuji.
Marka čtu rád, ale tady jsem nějak nedostal to na co jsem v jeho jiných knihách zvyklý. Asi to bude tím, že kniha není tak krvavá a bizarní, jako jeho jiná díla. Přesto se to hezky četlo a děj pěkně odsejpal. Ideální společník na noční směnu.
Štítky knihy
nebezpečný virus kolaps civilizace pandemie
Autorovy další knížky
2019 | Oni |
2020 | Bestie |
2016 | Zombie apokalypsa |
2010 | A bude hůř! |
2021 | Země kanibalů |
Někde na internetu vyskočila na prodej celá sbírka od autora, tak jsem ji koupil a řekl si, že si zkusím pár knih přečíst. Nemám moc důvěru v horory obzvláště od autorů naší provenience. Ale po přečtení první knihy jsem se dostal do stavu, kdy jsem četl jednu Epochovku denně. Vydrželo mi to čtyři dny. A to proto, že první den u Země Kanibalů uchvácení, druhý den u Virus Omega pocit přetrvává ale slábne a třetí den u Bestie už zájem opadává a knihu už jsem nedočetl. A důvod - to co bylo v první knize zajímavé a neobvykle se začíná ve všech knihách opakovat a člověk už se to zajídá. Možná jsem měl "štěstí", že jsem po sobě četl tři příběhově stejné knihy a do budoucna nevylučuji, že si zase nějakou knihu přečtu, ale teď stačilo.
Dávám všem třem knihám 3/6 a u všech dávám stejný komentář...