Zahrada ztracených duší
Stanislav Brabec
Vítek z Březnice série
< 4. díl >
Hornická osada Mže, se před polovinou třináctého století, nebývale rozrůstá. Vždyť stříbro je to, co nejvíce zajímá krále a vládnoucí šlechtu kolem něj. Její věhlas by mohl co chvíli zastínit i blízký Kladrubský klášter. Mohl, ale - zatím spolu musí tyto osady žít ve vzájemné shodě. Vždyť vyrvat Zemi to, co je v ní od věků skryto, potřebuje podporu i od Boha, jehož jsou mniši tak horlivými služebníky. Je však mnoho prokletí, jež na sebe mohou tito dělníci v hoře přivolat a teď se zdá, že jedno z nich je již zde! Ztrácejí se jim děti! A nejen jim! I v širém okolí! Jedno, zda urozeným, bohatým, či chudým. Uteče mnoho času, než jejich tělíčka vydá les, vydá-li je vůbec. Odkud se bere toto zlo? Je to vůle boží, či někoho z bažin Velkého lesa? Tvoří tu hranici mezi Čechami a protíná ho jen málo cest, jež jsou plné tajemných nebezpečenství. Vždyť i když se je snaží střežit, kolik lidí z nich již sešlo a nikdo nikdy je již nespatřil! To vše si uvědomuje i opat Kladrubského kláštera, který se strašlivé břímě prokletí snaží vzít na svá bedra a vyřešit ho. Sám na to však nestačí, neb Bůh jejich modlitby nevyslyšel. Pomůže nakonec aspoň ten, do koho vložil své poslední naděje? Rytíř, Vítek z Březnice, je tak proti své vůli vtažen do osidel těchto podivných událostí, táhnoucích ho neúprosně do bezedných tůní Borských blat, mezi démony vzešlé z tlejícího lesa.... celý text
Přidat komentář
Opět moc dobré čtení. (Jenom těch pravopisných chyb kdyby nebylo... ) Sympatický doktor, opat a hornický předák. A Vítkovo veliké úsilí zachránit děti.
Tak jsem v pátek večer kouknul, jestli už náhodou není další knížka v téhle sérii. Na Vánoce to budou dva roky, co jsem si pod stromeček hodil Kindla a jako první knížku koupil Prokletí z mlh. Během Vánoc jsem pak pročetl i další dva díly a nadšení bylo veliké (viz mé hodnocení u knih). Proto jsem v pátek zajásal při zjištění, že tu je další díl. Okamžitě zakoupeno a nahozeno do čtečky. Přes víkend nebylo moc času, ale včera-dneska v 1.30 ráno dočteno (a v práce celý den, jak vyoraná myš :D). Knížka je parádní a hodnotím ji hodně vysoko. Jak mi Labyrint ticha přišel subjektivně nevím proč lehce slabší a za nejlepší díl jsem považoval Prokletí z mlh, i když i Mrazivý dech starých časů byl super, tak Zahrada ztracených duší je z mého pohledu dokonalá, na úrovni prvního dílu série. Netuším, čím to je, ale věčné mlhy a hluboké lesy kolem Volfštejna, v lesích bůhví co - co se nakonec promění z nějakých démonů na obyčejné zločince či vyvržence, to mi moc sedí. Autor naprosto skvěle popisuje prostředí a opět jde o děj: pochmurná, mlhavá krajina, zločiny, které jako by ani nebyly z tohoto světa - přímý střet s něčím nadpřirozeným (tady je to Borská čarodějnice, v jedničce pak vzpomeneme na střet s domnělým přízrakem v katakombách kostela), ovšem najednou máme z nadpřirozena obyčejný světský zločin, nebo vyděděnce/šílence (čarodějnice). Což je přesně podle mého gusta vyznáním ateisty a materialisty. K tomu autor parádně popisuje dobové prostředí, vyžívá se především v popisu hornické osady, ovšem stejně tak popisuje, jak se kolonizovaly pohraniční hvozdy (klášter v lesích, budování cest přes neproniknutelné hvozdy, těžký život zdejší malé šlechty, která sice měla "modrou krev", ale co do majetku, daleko lépe na tom byl kdejaký sedlák z vnitrozemí). V tomto díle je už méně odkazováno na "staré časy", tedy lidé jsou již křesťané, staré božstva a pohanské háje (mě tak sympatické) jsou pryč. Přesto sám farář se neštítí uvažovat o vlkodlacích. Za mě, plný počet bodů, doporučuji a nemůžu se dočkat dalšího dílu!
Autorovy další knížky
2014 | Mrazivý dech starých časů |
2013 | Prokletí z mlh |
2015 | Labyrint ticha |
2018 | Lazarův deník aneb Proč já? |
2017 | Zahrada ztracených duší |
Co napsat o této sérii, která se mi stala srdeční záležitostí stejně jako knihy pana Pošívala? Je obrovská škoda, že se nedostala k většímu počtu čtenářů. Kéž by si autora všiml někdo z nakladatelství MOBA a udělal mu pořádnou reklamu. Tato kniha obsahuje prakticky všechno - jak dobrodružnou, tak i vztahovou složku. Navíc obrovské plus v informacích o dobovém systému těžby nerostných rud. A jak je autorovým zvykem i složku nadpřirozených sil, tentokrát dotaženou do solidního závěru.