Vodník
Tereza Bartošová
Tomáš Vyskočil a Honza Richter série
< 2. díl >
Emina kamarádka zmizí bez jediného slova. O dva dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo. Probralo se v údolí protkaném říčkou Litavkou, jejími slepými rameny a starodávnými mlýny k životu něco děsivého? Nebo zaúřadovala obyčejná lidská zloba? Celý případ smrdí bahnem a pořádným průšvihem i kvůli Emě, která se vyšetřovatelům neustále motá pod nohy. Dojde k odhalení pachatele dřív, než vodník zaklapne pokličku na hrníčku s novou dušičkou?... celý text
Přidat komentář
Skvělý příběh. Možná trošku čitelnější než Klekánice. Ale opět skvěle propracované, napětí dobře nadávkované. Těším se na další díly a mohu jen doporučit.
Pro mě velmi čtivá detektivka, žádné postavy se mi nepletly, ve všech případech byla logika. Žádné pachatele jsem neodhalila, a to jsem četla pozorně. Autorka mě tedy pěkně "vodila za nos"! Již se těším na další autorčinu knihu, která se na pultech objeví každým dnem.
Pokud hledáte detektivku, kde netečou proudy krve, nebozí občané nejsou masakrováni zvrhlým a brutálním sériovým vrahem a občas přimhouříte oči nad konáním vyšetřovatelů, Vodník pro vás bude fajn čtení. Pokud si přečtete anotaci a získáte dojem že se vám do ruky dostal krimi příběh s mysteriózním až folklorním nádechem, ve kterém se dva ostřílení policejní mazáci za svitu baterky prodírají bahnem, zatímco se houstnoucí mlha vznáší nad vodní hladinou a nepříjemné mrazení v zádech signalizuje tajemné nebezpečí, dejte si zpátečku. Největší zabiják Vodníka jsou totiž očekávání vyvolaná anotací.
Vodník ve výsledku není podřadná detektivka, pracuje s vesnickým prostředím, komplikovanými vztahy, relativně sympatickou dvojicí kriminalistů, ačkoliv na můj vkus je občas až moc svižná. Okolí Litavky je tady spíš kosmetickým doplňkem, než místem se specifickou hutnou atmosférou a v tomhle vidím nevyužitý potenciál, který by z knihy udělal víc, než jen další z mnoha kriminálních příběhů. Není špatný, jen zásadně nevybočuje.
Krásné svátky, přátelé!
Jak nestíhám číst, tak nestíhám ani přidávat, ale doufám, že se to časem zase srovná. Dnes se tedy ohlédneme za štafetou na českou detektivku inspirovanou baladou Karla Jaromíra Erbena, díky které jsem objevila další skvělou českou autorku.
Emina kamarádka zmizí bez jediného slova a o dva dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo. Patří Emmině kamarádce nebo osud zamíchal kartami ještě víc?
Probralo se v údolí protkaném říčkou Litavkou, jejími slepými rameny a starodávnými mlýny k životu něco děsivého? Nebo zaúřadovala obyčejná lidská zloba?
Je až neuvěřitelné, kolik se toho může v takové malé vesničce stát během několika dní. Možná i několika hodin.
Sama mám slabost pro opravdu dobré a sympatické vyšetřovatele, se kterými jsem se v knize setkala. Upoutala mě spojitost právě s kyticí i neobvyklé téma, které autorka zvolila jako zápletku.
Kniha byla velmi čtivá a já už pokukuju po autorčiných dalších dílech! Mimo Vodníka se totiž zaměřila také na Klekánici a začátkem ledna jí vychází novinka “Dceřina kletba, kterou budu na prodejně doporučovat všemi deseti.
Moc děkuji za štafetu, @stanislava27.
Další detektivní příběh, odkazující na baladu Erbena, s nádechem mystiky. Zápletka i řešení případu bylo zajímavé, ale od poloviny jsem už tušila rozuzlení. Přestože se děj odehrává v létě, místy mě mrazilo. Klekánice se mi líbila víc. Jsem zvědavá, zda autorka napíše detektivní příběhy na všechny balady z Kytice.
Výborná česká detektivka. Naprosto přirozený a reálně působící příběh. Neuvěřitelně napínavé a děsivé i bez bezprostředního násilí. Čtenářská chuťovka.
99% českých detektivek se mi nelíbí. V poslední době se mi ale nějak nasbíraly ve čtečce, tedy konkrétně dvě: Krysta (utvrdila mě v nelásce k české detektivce - viz komentář tam) a Vodník. Přiznám se, že mě ke čtení nalákal spíše než obsah její název, a i název druhé autorčiny knihy, Klekánice. Připomněly mi totiž milovanou babičku, prázdniny u ní v kraji rybníků a strašidla, kterými mě odrazovala od výprav na “nebezpečná území. Na rozdíl od recenzí níže mi název Vodník ke knize přesně sedí, taková ta neurčitost a nedopovězenost až do poslední chvíle. Za mě parádní detektiva, jednu hvězdu jsem ubrala za trochu naivní jazyk, jako by ji psala studentka prvního ročníku gymnázia. Ale jinak skvělá detektivka, chystám se i na další autorčiny knihy.
Za mě to nebylo vůbec špatné. Pravda, těch jmen bylo trochu moc, ale nepletlo se mi to. Děj mě vtáhl hned a nepustil až do konce, i když už jsem brzy tušila, odkud vítr vane. Určitě vyzkouším i další autorčiny knihy.
Tak toto byla vážně skvělá detektivka! Miluju české kriminálky a tohle byla prostě lahůdka přesně podle mého gusta! Četla se úplně sama, příběh se postupně vyvíjel, žádné skoky. Jen trošku moc postav, ale jejich jména mě neskutečně bavila. Dva zločiny, které se prolnou takovým způsobem, který jsem nečekala. A ten konec.... ten mě dostal! Za mě super a doporučuji!
(SPOILER) 34 jmen. Irena, Ivona, Ivana. Patrik, Petr, Pavla, Petra. Lenička a Lucinka. Strašný. Musela jsem si jednotlivé postavy nakonec sepsat. Zabralo to tři stránky poznámek...kdo ke komu patří, s kým se zná, čí je kamarád, bratr či zhrzený ex...Protože když jsem knížku rozečetla večer, druhý den jsem netušila, kdo je Ota Krkavec (jo, aha, mladý nadstrážmistr) či Ivana Jarolímková (jo, vlastně, náhodný divák, který viděl hádat se Pavlu s manželem). Oba zmínění však měli v celkovém ději snad jen jeden jediný štěk, čili pamatovat či vypisovat jejich jména byla naprosto zbytečná aktivita, na což jsem přišla až v poslední třetině knížky, kdy mě to celé prostě přestalo bavit a přeskákala jsem na konec. Hm. Zamotané, překombinované, dramaticky vyřešené. Případ se vlastně rozhýbe jen proto, že pětiletá holka utrousí, že viděly s maminkou hastrmana u rybníka. U rybníka, kde soška hastrmana skutečně stojí, ale přesto se hlavní hrdinka Ema rozhodne tento šokující zvrat blíže prozkoumat a odhalit, kdo je tajemným vasermanem. Omlouvám se, ale ne.
Kniha se četla dobře je napsaná tak že příběh letí dobře není to nataženo jako malé kalhoty na velkém zadku. Není nic co tak vytknout za mě plný počet bodů.
U mě Vodník příliš nezabodoval, ale naše čtenářky to vidí jinak - proč ne. Prostředí rybníků vlastně nakonec nehrálo žádnou roli, takže pan Erben promine. Mě osobně zaujal a překvapil především konec: je to nahrávka na smeč, respektive na pokračování?
Dobře napsaná detektivka:-) bylo to napínavé čtení, dva případy zdánlivě bez žádného propojení a nakonec... Ještě k tomu psáno českou autorkou a to beru jako velké plus.
Bylo to čtivé, ale na detektivku málo napínavé. Hodně se to táhlo, dvojice policistů působila všelijak, jen ne jako kriminalisté.
Tak musím říct, že na rozdíl od Klekanice mě Vodník bavil o dost víc. Je to fakt dobrá, čtivá detektivka z našich luhů a hájů. Akorát jsem opět nepochopila , stejně jako u Klekanice, do příběhu motání tentokrát Vodníka, přijde mi to zbytečné:):) Jsem zvědavá na další díla a pokud se autorka inspirovala Kyticí od Erbena, tak tipují Štědrý večer:);)
Já se přiznám, že ze začátku knihy jsem se hodně ztrácela. Především mě odrazovalo to množství postav, ve kterém jsem se hodně ztrácela. V knize se například objevuje dvakrát Lukáš, Matěj a Matyáš, atd...
Ale pak jsem se dostala do poloviny knihy a začala jízda. Nedokázala jsem knihu odložit, prostě jsem se potřebovala co nejdřív dozvědět, jak to dopadne.
A já jsem byla s koncem knihy moc spokojená:)
Tak to byla jízda:-) Nešlo odložit.
Na začátku spousta postav, ale postupem času zjistíme , že jsou všechny více či méně důležité.
Za mě skvěle napsané, krásně zamotané a postupné rozklíčování zmizení, vražd a dalších zločinů naprosto super. Samotný závěr mi lehce vyrazil dech a zanechal mrazivý pocit.
Osobně oceňuji, že jde o českou autorku, která děj vsadila do oblasti Brd.
Doporučuji.
(SPOILER)
Ema se snaží dovolat své kamarádce, která jí neodpovídá na volání ani na zprávy. Naďu postrádá i její přítel, Jiří Vodňanský, se kterým mnoho let žila u nich ve mlýně. Po nějaké době mu přijde zpráva z neznámého čísla, že odjela do ciziny, že se vrátila ke své matce do Srbska. Toto sdělení nemůže přijmout Ema, je si jistá, že Naďa zmizela někde tady, že se jí něco stalo.
Dva dny od jejího zmizení je nalezeno tělo utonuté ženy. Od začátku je zřejmé, že šlo o vraždu. Vyšetřování se ujímají dva detektivové, Emin bývalý přítel Honza a manžel její známé, Tomáš. Všechno jejich snažení se soustředí na vyšetřování této vraždy. Eminy obavy o život kamarádky Nadi jdou stranou.
Ema se sama chopí pátrání na vlastní pěst. Netuší, do čeho se zamíchá. Brzy se zjistí, že všechno je jinak, než se zdálo.
Vyšetřovatelé Tomáš a Honza zpočátku nechápou složitost situace. Nad ztrátou Nadi se moc nepozastavují, vyšetřování vedou jen kolem vraždy Pavly Míkové, hledají jejího vraha. Kdyby se do pátrání nevložila Ema, nedošlo by k poznání, jak závažná situace nastala, kolik lidí je do ní zapleteno.
Děj knihy byl dost náročný na pochopení. Příliš mnoho postav, hodně spletité případy, dvě vraždy, únosy, ke konci nejasné vysvětlení, co se dělo ve mlýně u Vodňanských, odkud byly mladé dívky, které Ema viděla v bazénu, co se s nimi dělo. Ani konec nebyl dobře vysvětlený a ukončený, kam zmizel bratr Jiřího Vodňanského.
Přesto jsem knihu přečetla v rekordním čase, po necelých třech dnech. Měla jsem k ní výhrady, hodnotím něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, kloním se k té nižší hodnotě.
!!!! SPOILER !!!!
Velmi hezky a čtivě napsáno, kniha mě hodně bavila.
Hodnotím 4 hvězdičkami, ubírám za závěr, který byl nedotažený. Přišlo mi, že si autorka neuměla poradit, proč vrah vraždil a proč byly souvislosti mezi jednotlivými postavami z vesnice provázány uvedeným způsobem (Naďa, Míka a Pavla?).
Trochu mimo je pak vlastně celý název Vodník, protože to vlastně nic moc nevystihuje.
Námět mi velmi připomínal Vraní oko od Michaely Klevisové.