Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Detektiv Cormoran Strike / Cormoran Strike série
< 1. díl >
Vzrušující detektivní román J. K. Rowlingové, napsaný pod pseudonymem Robert Galbraith. Když se slavná modelka Lula Landryová zřítí ze svého zasněženého balkonu v londýnské čtvrti Mayfair, dojdou vyšetřovatelé rychle k závěru, že šlo o sebevraždu. Případ se zdá být uzavřen. Lulin bratr má však stále jisté pochybnosti. A najatý soukromý detektiv má za něj odhalit pravdu. Cormoran Strike je válečný veterán, který si z Afghánistánu odnesl těžké zranění, i jizvy na duši. Během řešení případu proniká do světa distingovaných bohatých mužů a krásných svůdných žen, odhaluje skryté souvislosti a sám se ocitá ve smrtelném nebezpečí. Tento napínavý kriminální román působivě líčí atmosféru velkoměstského Londýna – od ospalého poklidu ulic ve čtvrti Mayfair po zapomenuté hospůdky v East Endu a čilý ruch v Soho. Volání kukačky je vysoce ceněný debut Roberta Galbraitha, v němž se poprvé setkáváme s detektivem Cormoranem Strikem a jeho sympatickou pomocnicí Robin, na jejichž další případy se můžeme těšit už nyní.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2014 , PlusOriginální název:
The Cuckoo's Calling, 2013
více info...
Přidat komentář
Harry Potter to není, detektivní zápletka vlastně není nijak extra propracovaná, zpětně mi ten příběh přijde místy hodně vykonstruovaný, ale autorce se prostě nedá upřít, že je to skvělá vypravěčka!! Skoro 500 stran jsem přečetla hrozně rychle a to ne proto, že by to bylo jednoduché, ale prostě proto, že je to dobré. A na Cormorana se už zase těším!
Váhám mezi 3,5 a 4. Četlo se to moc dobře (ale zase ne tolik, abych mezi tím nepřečetla jednu ještě lepší knihu). Líbili se mi hrdinové Cormoran a Robin,autorčin styl vyprávění i detektivka bez krveprolití a úchylných vrahů. Tak přece jen dám ráda ty 4*. A těším se na další.
Obávám se, že příliš velká reklama někdy knize zbytečně ublíží. Čtenář očekává něco velmi neobyčejného, něco, co tu ještě nebylo a nakonec je poněkud rozladěný. Zbytečně. Po přečtení knihy si řekne: Ale ano, proč ne, docela se to povedlo. Možná do toho jdeme i s tím, že si nechceme nechat "vnutit" cizí názor. A knize to nakonec sebere jednu hvězdičku.
Paráda. Návrat ke klasické detektivce ve stylu Agathy Christie. Nehoda, která nehodou nebyla a vyšetřování krok za krokem, na počátku se seznámíte s hlavními aktéry, kteří jsou pak pěkně jeden po druhém konfrontováni se sympatickým detektivem. V záplavě drsných severských a amerických krváků, které mnohdy soupeří v tom, kdo čtenáři naservíruje brutálnější, krvavější a hlavně nesmyslnější mord byl pád z balkonu a jeho rozplétání pro mne opravdovým požitkem, vyrostla jsem na knihách Agathy Christie a tohle mi jí připomnělo včetně závěrečného rozluštění, které bylo hodně ve stylu královny detektivek /přesně jsem uhodla, kdo by mohl být vrahem :-))/. A ta jména... Cormoran, Cyprian, Lula... krásně starosvětské. Jen ke konci už se to trochu vleklo, za to ubírám jednu hvězdičku, nicméně díky madam JKR za tuto knihu a moc se těším na další případy sympatické dvojice.
Ale jo - povedlo se! Ačkoliv kniha plyne pomalejším tempem a nic "závratného" se skoro na čtyřsetstranách neuděje ačkoliv nutno přiznat, že poté konec nádherně graduje až dospěje k .... no však přečtěte si. I přesto je kniha ukázkou toho, že JK Rowling dokáže psát krásně dialogy, vykreslit postavy - jak vizuálně tak i charakterově. Možná mohla být trošku kratší, vlezlo by se určitě na méně stránek, ale proč ne. Mě se líbilo! Doporučuji.
Musím se připojit např. k Aliii a Raty,. Celkem dobře propracovaná postava detektiva, ale příběh nic moc a je fakt, že mně překvapila spousta vulgárních výrazů. Ale musím říct, že se zas tak špatně nečetla, prostě jsem čekala něco víc, třeba další bude lepší.
Musím přiznat, že kniha mě nechytla tak, jak jsem četla. Líbilo se mi, jak byl vykreslený Cormoran Strike a coby hlavního hrdinu jsem si ho docela oblíbila, nicméně jsem čekala mnohem větší čtenářský zážitek.
Od této knihy jsem asi čekala moc. Mírné zklamání, ale přesto se kniha dobře četla a určitě zkusím ještě minimálně další díl, abych věděla, jak se budou vyvíjet hlavní postavy.. Já se jen nemůžu srovnat s nadměrným používáním vulgárních výrazů. Vím, že se v prostředí, kde se příběh odehrává, tak mluví. Stejně mi to vadí.
Čtivé, ale děsně zdlouhavé. Kromě Cormorana a Robin byly všechny postavy velmi nesympatické. Prostředí modelingu a bohatých právníků bylo - pro mě - nesnesitelné. Autorka není spisovatelka detektivek, takže se nelze v jejím prvním pokusu divit nejrůznějším nevěrohodnostem v zápletce, samotném zločinu i jeho odhalování. Ale ještě více kritických připomínek bych měla k samotnému líčení příběhu - Rowlingová musí už být zručná a zkušená spisovatelka, ale podání postav (ostatně i jejich podivného rodinného zázemí - tolik nevlastních rodičů a sourozenců a adoptivních dětí na jednom plácku aby jeden pohledal) nebylo uspokojivě stejnoměrné - např. o Robin a zejména o samotné oběti jsme se nedověděli prakticky nic (možná autorka nechala na nás, zda ji - Kukačku? - oceníme jako opravdovou mrchu nevděčnou a sebestřednou), zatímco u ostatních méně důležitých postavách jsme se dověděli od bot po myšlenky v hlavě včetně rodinné anamnézy prakticky vše. Nechtěla jsem při čtení být příliš puntičkářská a kritická, ale seznam kritických poznámek k výkonu autorky mi nakonec v mysli utkvěl hodně dlouhý.
Obecně vzato (nejen u této, ale mnoha dalších moderních detektivek) je nepříjemným trendem nekonečné prodlužování textu, které nepřináší čtenáři absolutně nic navíc, pouze autor/ka si asi víc užije (často nejspíš posilněn něčím, co se projeví ve zhůvěřilostech příběhu či nesrovnalostech vyústění), nebo se někdy spíš trápí, když neví, jak se ze všech postupně nabalovaných záležitostí vlastně vymotat. Kde jsou staré dobré časy spisovatelů detektivek jako McBain či Christieová, kteří na 150-200 stranách stvořili brilantní příběh a neošidili vylíčení svých postav ani prostředí (často také s pohledem hluboko do rodinných zapeklitých historií)....
Generikum. Volání kukačky má v sobě tvůrčí originality jako sedmnáctý díl osmé řady kriminálního seriálu Vražedné vraždy. Hrdina je alkoholická troska, policajti by si nenašli ani špínu v pupíku a knižní mustr "postupně všechny vyslechnu a na konci vám oznámím, kdo je vrah" spolehlivě zabíjí jakékoliv napětí i dobrodružnost. Klika Rowlingové, že má tak lehké pero a že si proto Kukačku i přes všechny nedostatky podáte během pár večerů. Napíšu si tedy Ježíškovi o příběh. A třeba se v druhém díle Strikovy série stane zázrak.
Tohle píšu jako předkomentář, v průběhu četby, protože se nedokážu srovnat s překladem. Přečetla jsem prvních pár stran v originále a překlad Ladislava Šenkyříka mi přijde hrozně neobratný a připitomělý. Překlad bratří Medků šel po stylu Rowlingové a dokázal přeložit víc než jen povrchní význam slov a vět.
Uvidíme, jestli si na to v průběhu čtení zvyknu, nebo budu vrčet až do konce a srazím kvůli tomu hodnocení.
Tak dočteno a překlad je suverénně největší slabinou českého vydání Kukačky. Šenkyříka by za to měli přestat platit, protože překládat věty Rowlingové doslova je prostě nemožné a trapné. Co funguje v angličtině pro mě totálně ztratilo kouzlo, sílu i sdělnost v doslovném překladu.
Protože nemám detektivky nijak zvlášť v oblibě, nečekala jsem ohledně zápletky a děje žádné nadšené reakce (taky se nekonaly). Postavy vcelku zvládnuté, jen mi chybělo více pasáží nedějových. Robin i Strike jich na první pohled měli dost, ale jsou odseknuté od děje a nezapadají do celku tak hladce, jak bych si představovala. Mistr v mísení děje a nedějových úvahových pasáží býval McEwan (nejvíc v románu Sobota). Rowlingová to nejspíš po Prázdném místě chtěla trochu omezit, ale na můj vkus se držela v tomto ohledu až moc, a zbytečně mnoho prostoru dala výslechům jako takovým, které často působily zdlouhavě a informace se opakovaly.
Celkově román spadl do kategorie Spotřební zboží do autobusu nebo na dovolenou.
Pěkné, ale místy mi to přišlo zbytečně zdlouhavé. Ale překvapující konec to hodně vylepšil. Rowlingová umí psát, to jí nikdo nemůže odepřít.
Pokud mám zhodnotit tuto knihu, tak se na ni musím podívat dvojím pohledem... Jako detektivka - průměrný příběh, bez šokujících obratů a strunového napětí. Jako kniha od spisovatelky Rowlingová - opět ukázala, že vládne skvělým uměním vyprávět a že i obyčejný příběh může být dokonale čtivý :-)
Sečteno a podtrženo - uděluji čtyři hvězdy.
Zápletka sama o sobě nebyla nic, co by tu ještě nebylo a (i přesto, že druhá třetina mě čtenářsky velmi uspokojovala) konec mě zlehka rozladil. Dala bych tak 3 hvězdy, nebýt Cormorana! Chtěla bych být jeho oblíbenou třeba neteří z matčiny strany (patologické rodinné zatížení vem čert), chodili bychom spolu na sobotní brunch nebo pili pivo na schodech před kanclem a postupně by mě zbavil mé fóbie z chybějících končetin. A možná bych se časem skámošila i s Robin, ale ze začátku by mě určitě pěkně štvala.
Takže, jestli Rowlingová něco umí, jsou to postavy. Ale co se divím, Rona jsem taky tehdy milovala (a vlastně nikdy nepřestala).
Uf....no, čekala jsem víc. Po brilantním Prázdném místu jsem zřejmě měla příliš přehnaná očekávání. Je to typická, klasická detektivka s (pře)dlouhými výslechy svědků a pracným skládáním detailů a moc to (pro mě) neodsejpá. Příjemnými momenty byly dialogy Cormorana a Robin a užívala jsem si i stylisticky bohatého jazyka, ale podruhé? ... spíš ne.
Kniha mi přišla průměrná, zajímavý byl zejména konec a rozuzlení. Četla jsem jí docela dlouho - některé části mě nudily, protože to byly na můj vkus moc zdlouhavé a příliš popisné. Asi jsem, díky mega reklamně, očekávala víc.
Dobré to bylo - příjemná detektivka, čte se jako po másle, postavy jsou zajímavé a nečernobílé, prostě paráda.
Protože mám ale ráda knížky, které pro mě mají nějaký přesah, není to stoprocentní.
Autorovy další knížky
2014 | Volání Kukačky |
2015 | Hedvábník |
2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Rowlingová umí psát. Napínavé, chytré, čtivé...nejlepší jsou na čtení knížky dohady, kdo je vrah a fantazie podnícená krásou slov si vše představuje. Oblíbíte si Cormorana Strika i Robin a držíte jim palce. Na druhou stranu je Volání Kukačky oddychovkou na jedno přečtení, knížka, ke které se podruhé už nevrátíte, není proč...oblíbený citát "Lež by neměla žádný smysl, pokud by ovšem pravda nebyla nebezpečná."