Volání Kukačky

08.03.2014

Naprosto sdílím popis kladů knihy od Makuka, ale zároveň musím dopsat, že se mi rovněž líbilo vylíčení Cormoranova osobního života, možná i víc než samotné řešení vraždy. Nikdy jsem od autorky nic nečetla, tedy, pokoušela jsem se o první díl Harryho, ale nějak jsem se nedostala přes čtvrtinu knihy, a tak jsem to vzdala. V případě Kukačky jsem se začetla okamžitě, cením si její pestré slovní zásoby, náznaků humorných situací, opravdu pěkné stylistiky, složitosti a rozplétání příběhu. Líbí se mi, jak se v průběhu děje vysvětluje i osud samotného hlavního představitele. Oproti jejím severským kolegům není po přečtení knihy člověk v depresi a s pocitem, že se co chvíli někde objeví zohavená mrtvola či psychopatický mladistvý vrah.

08.03.2014

O tomto titulu se mluví jako o skutečné bombě mezi detektivkami. Není tomu tak. Obávám se, že k nekritičnosti přispělo hlavně jméno autorky - "podívejme, ona umí velmi dobře psát i pro dospělé!". Kdyby se její autorství neprofláklo (úmyslně?), s nejvyšší pravděpodobností by se kniha nikdy nedostala mezi bestsellery. Ale napřed klady knihy: perfektní a barvité popisy prostředí, opravdu mistrovská práce! Do hloubky a poutavě vykreslené charaktery. Precizně vystavěná síť vztahů a souvislostí, ze které zpětně vyplyne logické odhalení pravdy. Bohužel jsou tady i závažné zápory. Především neschopnost vytvořit napětí, což je u detektivky dosti zásadní nedostatek. Kvůli tomu se kniha rozhodně nečte "jedním dechem". Přispívají k tomu i sáhodlouhé dialogy, ve kterých se člověk někdy ztrácí a jindy je přeskakuje, aniž by ve výsledku o cokoliv přišel. Velký otazník visí při podrobnějším zkoumání i nad vysvětlením, což zde ale nelze více rozebírat bez naznačení výsledku. Dal bych 65 %, k dokonalosti to má narozdíl od klasiků anglické detektivky daleko.

07.03.2014

Po přečtení předchozího románu Prázdné místo (či spíše po nedočtení) jsem ke Kukačce přistupovala docela skepticky, ale nakonec jsem se začetla a knihu přečetla jedním dechem. Nejsem vyloženě čtenář detektivek, ale přečtu témř vše a tato kniha se mi četla dobře.






Až téměř do konce člověk neví na čem je, konec pro mne překvapivý, ale už se těším na dalšího Cormorana.

03.03.2014

Do posledných cca 40-tich strán som verila, že to nebude tak. Že za tým musí byť niekto iný. Musí...
Nie kvôli sympatiám voči nemu ako postave (mužským rodom reflektujem na slovo „vrah“, vonkoncom nemám záujem spoilerovať), ale voči autorke, pretože som dúfala, že aj napriek tomu, že je na tomto poli relatívnym nováčikom, „nenarazí“ na samotnom konci, ktorý je pre čitateľov tohto žánru predsa len už párkrát načítaný inde. A áno, o to viac teraz po jej dočítaní závidím „neznalejším“ :)
Ako mnohým, ani mne nedalo po knižke nesiahnuť a nezhodnotiť, ako sa s takouto žánrovkou J.K. popasuje. V podstate to celé dotiahla takmer na výbornú – stavila na pravú detektívnu klasiku, čo je pre mňa v dnešnej záplave severských krimi hotový balzam pre dušu :). To, že je J.K. hviezda vo vykresľovaní postáv či prostredia potvrdila aj v tomto kúsku, no, žiaľ.. miestami až príliš. Čitatelia, ktorí sú v „populárnejších“ detektívkach zvyknutí na každej tretej strane z chodníka zoškrabovať rôznorodú DNA (čo do formy i obsahu), budú sklamaní. Naopak tí, a toto je, našťastie, môj prípad, čo sa vyžívajú v poctivej vyšetrovateľskej práci, kde nie je núdza o detailné rozobratie miesta činu, zástupu podozrivých či (a v tomto prípade doslova) seba samého, si prídu na svoje.
Volanie Kukučky sa číta veľmi rýchlo a nie, nie je to len riadkovaním. Autorka dej a konanie jednotlivých postáv vrství a objasňuje s ľahkosťou jej vlastnou, ktorá vás (ne)vedome núti čítať ďalej a ďalej, pretože čítanie je to vcelku dobré. Ak ale z knižky/detektívky(!) potrebujete cítiť napätie a spolu s detektívom ozlomkrky vypátrať vraha skôr ako znovu udrie, siahnite radšej po inej.

Aby som svoje dojmy zhrnula. Bolo mi cťou skrátiť a spríjemniť(!) si čakanie na jarného Connellyho práve Kukučkou, ktorou ma Rowlingová viac ako milo (ne)prekvapila. A hoci knižke kvôli potenciálne vyškrtateľnému balastu a pomerne nápadnej pointe nemôžem dať lepšie hodnotenie, určite ju radím medzi lepšie detektívne kúsky a už teraz sa teším na Hodvábnika :)

02.03.2014

Hezké, čtivé, ale mohlo to být kratší - chvílemi trochu zdlouhavější - ale nakonec se mi to líbilo, i pachatel mě překvapil, jak to má ve správné detektivce být - a těším se už na druhý případ detektiva Cormorana :)

Pokud J.K.R. napsala tuto knihu, kdo potom napsal HARRYHO POTTERA !!!!!! něco tak nudného, bez fantazie a originality jsem dlouho nečetla. Myslím že autor(ka) nikdy nečetl(a) knihy od R.Chandlera, protože by pak neztrácela čas.
Můžeme být rádi, že toto dílko nebylo debutem, nevěřím, že by měl někdo odvahu vydat nějaké její další knihy.

02.03.2014

J. K. Rowling patří k těm autorům, kteří si svými předešlými díly v podstatě vystavěli pomník, se kterým bude chtě-nechtě srovnáváno cokoliv dalšího. Snaha co nejvíce se distancovat od příběhů z Bradavic ovšem zatím mnoho úspěchů nepřináší a po společenském, vlažně přijatém románu Prázdné místo, tady máme detektivku. Z té převládá dojem, že si autorka za každou cenu chtěla vyzkoušet něco nového, příběh je ovšem poměrně nenápaditý a jalový. Volání kukačky by se nikdy nestalo masově čteným hitem, nebýt zázračného odhalení, že onen pan Galbraith je ve skutečnosti paní, jejíž Prázdné místo zabírá polovinu skladu každého knihkupectví v Česku, a nikdo neví, jak z této situace ven.
Bavíme-li se o zábavné literatuře, ke které žánr detektivních příběhů bezesporu patří, je poněkud tristní nezakomponovat čímkoliv zajímavé postavy do děje. Překvapuje to u autorky tolik proslulé svou fantazií. Deaver má svého Lincolna Rhyma, Nesbo Harryho Hola, i v tom nesmírně přeceněném Miléniu to mezi hlavními protagonisty jiskří. Jenže tohle všechno jsou etablovaní, popřípadě zruční a nadaní spisovatelé thrillerů a napínavých románů, nikoli Rowling, která si k psaní detektivky kdoví proč odskočila. Srovnání se ubráníte jen těžko, zvlášť máte-li načteno. Detektiv Cormoran Strike je mdlý a nezajímavý, jeho jedinou zvláštností je maximálně tak absence části nohy, bohužel. Stejně tak jakoukoliv neobvyklost postrádá jeho pomocnice Robin, hrající úlohy místy více a místy méně šikovné sekretářky. Nezachrání to ani ostatní aktéři příběhu, kteří působí ploše (nelze nesdílet postřeh Lenory o karikaturizaci).
Příběh není ani umně odvyprávěn a obsahuje pasáže, které jsou v dějové kostře zcela irelevantní a podle mě neobstojí ani jako tzv. „koření románu.“ Typicky se jedná o poměrně zbytečnou linku s příběhem Robinina přítele. Vytknul bych i příliš dlouhou expozici. Čtenář není držen v napětí a motivace obracet stránky dál a dál se postupem času vytrácí. Vyškrtání slabých částí knihy by román více přiblížilo rozsahu paperbackových detektivek, kteréžto vydání by si Volání kukačky zasloužilo daleko spíše. Jak se ovšem zdá, český vydavatel věří v jakousi setrvalou přízeň fanoušků a vydal první případ Cormorana Strika v knihařsky slušném vydání. Uvidíme tedy, na jaké vlně se ponesou další dva ohlášené díly.
(Děkuji databázi knih za poskytnutí recenzního výtisku.)

Na tady knihu jsem čekala.Je úplně mega.Fakt pecka Konečně ses s něčim vitáhla Trotl už mne nebavil.

27.02.2014

Románová detektivka. Jakoby J.K. psala Prázdné Místo ale snažila se tam dát detektivní linku a tohle jí z toho vzniklo. Ale stejně jako u Prázdného Místa jsem měla problém knihu odložit. I když to ne detektivku postrádá spád a napětí, ale chtivost číst dál se u mě ale objevila.

24.02.2014

Pěkná detektivka. Jen bych škrtala. A hodně. Detektivka chce rychlé tempo a tady toho bylo hodně o jiných věcech. Píše hezky, líbí se mi, ale žánr detektivky bych na jejím místě nepsala

21.02.2014

JKR opět ukazuje, že umí perfektně vyobrazit jednotlivé postavy a umí psát chytlavě natolik, že člověk čte, i když se vlastně nic podstatného neděje. Což ovšem v detektivce občas může být docela minus, protože autorka vlastně nedrží čtenáře napjatého. Jak mi její rozevláté vyprávění, kdy dokonale popisuje celé dění, v minulých knihách nevadilo, tady je rozvláčnost a délka knihy opravdu slabinou. V detektivním žánru bych čekala svižnější děj, přece jen o trochu méně povídání a alespoň trochu akce, která zde chybí úplně. V mém případě jsem bohužel hodně záhy odhalila vraha, takže se nekonalo ani žádné závěrečné překvapení. Navíc myslím, že už v HP uměla Rowling výraznější a překvapivější pointy. Na druhé straně pořád se mi líbí její vykreslení jednotlivých povah, zde, když zabrušuje do světa showbyznysu a celebrit, navíc nepropůjčuje svým postavám moc přívětivé letory a celé osazenstvo tak dává příběhu docela nepříjemnou pachuť. Hlavní hrdina detektiv veterán je vcelku sympatická postava, akorát se mi k němu nehodí příliš "suché" vystupování, zasloužil by si do vínku přidat trochu humoru, ke kterému má autorka jinak docela blízko.
JKR umí perfektně navodit atmosféru popisy i zdánlivě nedůležitých okamžiků a předmětů, což čtenáři umožní vnímat příběh až filmově. U této knížky se ale obávám, že by z ní byl maximálně jeden z dílů několikasériového kriminálního seriálu, pohřbený mezi díly ostatními.

14.02.2014

Je to klasická dobrá detektivka, která mě bavila číst.

10.02.2014

Překvapivá kniha od této autorky, určitě nečekaná a proto jsem jí musel mít. Jedná se o povedenou románovou detektivku. Ano románovou. Pokud očekáváte napětí na každé stránce, vraždy, napjatou akci, nebo snad kouzelný svět Harryho Pottera tak toho se nedočkáte. Já osobně to srovnávám k J.K. románu Prázdné Místo jen s detektivní zápletkou. I tak jde ale o pohodové čtení na dlouhé dny. Cormoran Strike je šedá postava, nějak zvlášť jsem si ho neoblíbil a Robin, jeho asistentka také není příliš výrazná a některé její linky jsou pro knihu zbytečné. A právě proto dávám - i s odstupem času - tři hvězdy. Kniha neurazí, ale ovšem ani nenadchne.

10.02.2014

Rowlingová staví detektivku podle klasických schémat a desatera pátera Knoxe. Je tu svérázná postava soukromého očka Cormorana Strikea, nerudného melancholika s fyzickou zvláštností resp. postižením; nechybí mu ani šikovná, leč o něco méně bystrá pomocnice obdařená rovněž "ptačím" jménem Robin (anglicky červenka). Detektivovi ovšem chybí smysl pro humor a jeho "pravé ruce" jakákoli osobitost. Prostředí sice není nijak atmosférické, mohlo by však být čtenářsky atraktivní - vzhledem k tomu, že jde o vraždu topmodelky, se pátrá mezi zbohatlíky, smetánkou a celebritami. Občas si však čtenář může připadat, jako by listoval ulepenými stránkami bulváru, který před něj vrší tragické trable bohatých a slavných. Ti jsou navíc znázorňováni převážně jako karikatury: sebestředná modelka, její uštěpačné uštěbetané kolegyně, zženštilý homosexuální návrhář, nemilosrdní a záludní právníci, populární raper, agresivní producent... Příběh je díky své rozvleklosti a rozbujelosti postav dlouho alespoň poměrně nepředvídatelný, příliš uspokojivé ale není ani vyústění. Přestože všechno celkem logicky sedí a zjištěné indicie nakonec odhalí tajenku složitě sestavené křížovky ve vpravdě "poirotovském" vysvětlovacím proslovu, jeden z činů pachatele zkrátka nedává moc smysl (proč by si měl vrah tak hloupým způsobem komplikovat život?) - jenže bez něj by zkrátka nebylo žádného příběhu. Spíš **& půl než ***.