Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431200/bmid_vrany-mJw-431200.jpeg
4
3973
3973
Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma, jistě patří k tomu nejlepšímu od spisovatelky úspěšných románů Dědina a Chirurg. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?... celý text
Přidat komentář
Ta závratná hodnocení vůbec nechápu. Depresivní atmosféra nepříliš funkční rodiny se povedla, ale příběh působí jako úvod k něčemu většímu, rozhodně ne jako uzavřené vyprávění. V momentě, kdy by došlo ke konfliktu, ke kterému text zjevně směřuje, a kdy bychom se dostali k tomu, o čem se příběh zdá být, to autorka najednou jaksi podivně ukončuje. Nepotěší ani postavy, které se celou dobu chovají úplně stejně a neuhnou ani o píď - předvídatelně zákeřná matka, předvídatelně apatický otec i předvídatelně sympatický učitel výtvarné výchovy. Žádné překvapení se nekoná, nepřichází žádné smíření ani skutečné vyhrocení konfliktu. O motivacích postav se nedozvíme nic. A bída je to bohužel i po jazykové stránce - odlišit od sebe vyprávění dvanáctileté dívky a její matky-knihovnice (!) je takřka nemožné, dospělá vypravěčka tak působí neuvěřitelně primitivně.
Tak takhle knížka se mi hodně líbila ..hodně čtivá, myslím, že na ni jentak nezapomenu. Příběh, kam až může dojít to, když si rodiče myslí, že pro dítě dělají to nejlepší, co mohou. Autorka neuvěřitelně dobře popsala postavy, chování matky pro mě naprosto nepochopitelné, hlavní hrdinky Báry mi bylo neuvěřitelně moc líto.. málem i slza ukápla. Tuhle knížku mám hodně pod kůží!!
No ty kráso! Oč útlejší tahle knížka je, o to silnější zanechá dojem. Musela jsem na to všechno myslet ještě dlouho po přečtení. Obávám se, že podobné poměry v některých rodinách existují a člověku je z toho zle. Knížka je skvěle napsaná, čtenář se dobře vcítí do hlavní hrdinky, stejně tak chápe chování její sestry a učitelů. Střídání vyprávění matky a dcery je třešnička navrch, bez něj by příběh byl mnohem plošší. A do určité míry vysvětluje chování matky. Síla.
I když mám radši pohodovější témata, zjistila jsem, že můžu přečíst knížku o smutných věcech a přesto se mi může líbit. Opět jsem si ověřila, jaké je obrovské štěstí mít zázemí a fungující rodinu, která člověku ovlivňuje celý život. Někdo si musí projít neskutečným peklem, neumím si ani představit, co to všechno udělá s duší člověka, tahle knížka mi k nastínění bohatě stačila. V příběhu všichni nějakým způsobem chybují a přesto jsem jim dokázala držet palce, aby našli odvahu ke změně. Zjistila jsem, že i já, čtenářskej louda, dokáže přečíst knížku za jeden den. Smutné a přiměřeně emotivní čtení na téma, které snad nikomu nemůže být lhostejné. Dobře že se o tom mluví a čte.
Moje první setkání s Petrou Dvořákovou, silné, emotivní, temné! Psychologie postav neuvěřitelná (pro depku ze čtení ovšem platí to samé adjektivum), Škoda, že to je jen novela a ne román...a taky škoda toho (na mě až příliš utnutého) konce. Ráda bych věděla, jak příběh téhle rodiny bude pokračovat, jak se její členové budou životními událostmi vyvíjet.
Jako vždy u Petry Dvořákové úžasně napsáno, postavy působí tak pravdivě, že to můžou být třeba sousedé od vedle..Kniha se čte jedním dechem, ale zároveň už jsem dlouho neměla pocit jako tady, že snad ani nechci číst dál. Trpěla jsem za Báru i jako matka dvou dcer..
Velmi dobře napsaná kraťounká kniha o závažném tématu, nad kterým mně, především jako rodiči, zůstává rozum stát. Mé první setkání se spisovatelkou a určitě ne poslední.
Moje první kniha od autorky a určitě ne poslední.Nakonec asi hodně dlouho nezapomenu.Na začátku jsem si říkala,že to bude takový obyč příběh ze života a ted se k ní v myšlenkách vracím.
Už při čtení první stránky mě zamrazilo. Nemohla jsem od čtení odejít, stále jsem doufala v nějakou pozitivní změnu a ono nic. Krutý konec. Marně hledám nějaká další slova ke komentáři.
Kniha, od které se nedá odtrhnout. Kraťoučká, silná, tíživá. Nejhorší je to vědomí, že žádný šťastný konec se konat nebude. Nádherná novela české autorky si vysoké hodnocení právem zaslouží. Poučné zejména pro rodiče.
Ten konec vás donutí k zamyšlení, obzvlášť pokus máte ještě navíc děti!
Skvělé, že se střídali pocity a pohledy všech zúčastněných.
Jeden z príbehov ktorý vo mne zanechal veľký roj emócií.
Príbeh je písaný z dvoch pohľadov. Z pohľadu matky 2 deti, avšak matky, ktorá má svoju obľúbenú dcéru Katušku a druhá dcéra Baruna je pre ňu tŕňom v oku. Kým jednu dcéru vychvaľuje do nebies, s druhou nie je nikdy spokojná.
Druhý pohľad je z pohľadu Báru. Dospievajúce dcéry, ktorá je z matkinej strany stále porovnávana so sestrou.
Nemôžem povedať, že by bola Bára práve ukážkový teenager, ale to ako sa k nej správala frustrovaná matka a otec si vôbec ale vôbec nezaslúžia. Navyše to bola veľmi talentovaná osoba a krehká duša. Tento talent sa však jej rodiča v nej snažili potlačiť.
Príbeh je písaný veľmi dobrým jazykom a štýlom, ktorý sa veľmi dobre a rýchlo čítal. Stránky sa vám jedna za druhou strácali až ste sa dočítali na koniec knihy.
V knihe sa skrýva veľmi silný príbeh, ktorý vám z mysle len tak ľahko nevyprchá.
Velmi osobní, velmi citlivé. Kniha je napsaná vyprávěním Báry a vyprávěním její matky (tohle slovo nemám ráda, ale zde ho musím použít). Velmi syrově napsaný příběh dospívající dívky a matky. Když jsem knihu četla úplně jsem se klepala tou bezmocí něco udělat. A myslím, že takováto skutečnost je mezi námi a my ji nevidíme nebo nechceme vidět. Mám stejně starou dceru a tento příběh mnou velmi zatřásl. Děkuji paní spisovatelce za výběr tématu.
Upřímně nevím, co si mám o knize po přečtení myslet. Příběh syrový, drsný a hlavně smutný. Za mě dobře zvolené téma, ale mohlo být více propracované. Dvě dospívající dcery, jedna "mazánek" druhá dělá zase všechno špatně a ničím se nezavděčí. Otci bych dala facku a matce rovnou hned dvě za jejich chování. A ten konec...:-(
Fascinujici