Vražda mlsného humoristy
Miloslav Švandrlík
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28461/bmid_vrazda-mlsneho-humoristy-29x-28461.png
4
58
58
Detektivní zápletka o dvojnásobné vraždě, způsobené otravou muchomůrky zelené, je zpracována s osobitým a nadsázkovým humorem známého spisovatele. 1. vydání.
Přidat komentář
Dvojice kriminalistů řeší vraždu známého spisovatele a gurmána pana Orobejla, který byl otráven mochomůrkou zelenou. Ovšem tím, že byl velký gurmán a houby ten den jedl na několika místech v Praze, tak okruh podezřelých je velký. A když se do případu začne plést i láska, tak okruh podezřelých se ještě zvětšuje. Ovšem důkladná a pečlivá policejní práce vždy přináší výsledky. Krátký román s nezaměnitelným humorem Miloslava Švandrlíka, který prostě mám moc rád.
"Jenomže co je to platný, když to jeho povídání o manželství je mi proti mysli. Podle mne se do takovejch věcí nemá vůbec plést. Psychiatr má postříkat studenou vodou člověka, který si vo sobě myslí, že je Napoleon nebo Vochomůrka, a dát svěrací kazajku zuřivci, co vytlouká veřejné místnosti. Krom toho ještě může odborně léčit ty pány co choděj do parku děsit mladý holky v pršiplášti, pod kterým lautr nic nemají. Ale mluvit lidem do manželství, to je naprostá troufalost. Kór, když tomu vůbec nerozumí!"
humorné počtení s detektivní zápletkou a zajímavým rozuzlením, některé pasáže jako rozdělení kuchařů , na kuchař - nádeník, kuchař - řemeslník, kuchař - umělec použil autor už v některé ze svých knih , ale nemohu vzpomenout v které..
Pěkná, lehká, čtivá povídka s detektivní zápletkou, kdy se čtenář pobaví a pousměje. Po celou dobu čtení se mi sbíhaly sliny. Já osobně po přečtení jsem vstal a šel si něco ukuchtit (tedy jen se žampiony:-))
Trochu jiný Švandrlík, než na jakého jsme zvyklí. Ale čtivá kniha s pěkným rozuzlením. Opět spousta hlášek a vtipných situací. Každá z postav má co nabídnout a o humorné situace není nouze. Výborné čtení.
Moje první knížka od Švandrlíka, není to literární skvost,ale pobaví. A i to někdy člověk hledá v knize
Standardně vtipný Švandrlíkův styl psaní. Zde ještě ozvláštněno tím, že některé postavy apod. mají předobraz v realitě. Podle mne Orobejl je sám Švandrlík, předobrazem doktora Berušky je docent Plzák a časopis Ježatec je časopis Dikobraz.
Jedna z detektivek, ke kterým se nesmírně ráda vracím. A nejen proto, že jedna z postav se jmenuje jako můj dobrý kamarád :) Pro mlsného humoristu mám absolutní pochopení, protože jídlem žiju taky. Pokud máte rádi detektivky a jídlo, vřele doporučuju!
Nejde o žádný literární zázrak, přesto jednoduché a milé. A jste-li kulinářským nadšencem, tím spíš si knihu užijete. Sice se nedočkáme spektakulárních vyšetřovacích metod, protože hrdinové si vystačí s obcházením jednotlivých aktérů a jejich vyslýcháním, ale bohatě to stačí. Velmi dobře tu totiž funguje detektivní zápletka, kdy odhalení každé další stopy udělá ještě větší zmatek v počtu podezřelých a jejich motivacích. Problém je, že postav je na malém prostoru skutečně požehnaně, a pamatovat si kdo s kým jak souvisí, byl pro mě docela problém. Naštěstí finále vysvětlí vše poměrně srozumitelně, takže předchozí chaos může člověk s přehledem ignorovat.
Komika je jinak typicky švandrlíkovská, nepříliš přestřelená, ale ani zásadně třeskutá, trefně si utahujíc z uměleckého světa a gastronomie. Výsledný dojem je tak u mě ve všech směrech pozitivní, na české poměry obzvlášť. O to víc, že Miloslav Švandrlík byl v první řadě humorista, který v tomhle případě o detektivku zakopl jen náhodou.
Mám presne taký pocit ako Kexina. Problém so Švandrlíkom je, že jeho knihy sú v podstate to isté v bledomodrom, líšia sa len témou. Toto je síce detektívka, ale akoby bola odliata z tej istej formy ako jeho ostatné knihy. V rámci humoristickej literatúry jej nemám čo vytknúť (mám rada Švandrlíkov humor), ale smíchy jsem se neklátila, ani sa k nej nebudem vracať.
Co napsat.. prostě Švandrlík. Po čase jsem se vrátila do těchto vod zcela nenáročné a oddechové literatury a i když znám od tohoto autora i lepší díla a smíchy jsem se zrovna neklátila, knížku jsem si užila.
Stručně řečeno - díky za to Čtenářská výzvo a hlavně Městská knihovno Krnov s projektem Kniha do vlaku. :-)
Nebylo to špatné, ale že bych se teda řezala smíchy, to taky ne. Taková lehká oddychovka.
Pěkné užívání češtiny, co se týká přirovnání nebo popisu osob. Doporučuji jako knihu na pobavení. Lepší je snad jen doktor od jezera hrochů.
Muchomůrka zelená nemůže v malém množství otrávit člověka, a ve velkém množství ji nikdo nepozře, protože chuťové buňky člověka ji identifikují a odmítnou pustit do těla.
Tak z toho důvodu nevím, zda je dobré si z toho dělat humor, protože veřejnost je pak z toho dopletená.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
| 2009 | Draculův švagr |
| 1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
| 2004 | 100 nejlepších hororů |
| 1991 | Říkali mu Terazky |
Houbová detektivka, která se opravdu moc povedla. A jelikož miluji houby, dobré jídlo a skvělý humor tohoto úžasného pana spisovatele, moc pěkně jsem si početla a moc se mi tato knížka líbila.
Pan Miloslav Švandrlík byl mistr psaní, mistr humoru a pro mě stále je i mistr na dobrou náladu.