Vražda na ulici Morgue
Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24251/mid_vrazda-na-ulici-morgue-EKz-24251.jpg
4
173
173
Tři povídky: Vraždy na ulici Morgue, Záhada Marie Rogêtovej a Odcudzený list. Slovensky. Vraždy v ulici Morgue je povídka Edgara Allana Poea z roku 1841. Patří mezi první detektivní příběhy a je prvním popisem zápletky, která se dnes označuje technickým termínem záhada uzavřené místnosti či záhada zamčeného pokoje (v uzavřené místnosti, z níž nebylo možné uniknout, se najde mrtvola bez pachatele). V povídce je dále použit motiv omezené policie, která z neschopnosti nebo z lehkomyslnosti přehlíží stopy, později objevené velkým detektivem, nebo z nich vyvozuje falešné dedukce, a která vedena fixní ideou o povaze zločinu nebo pachatele zatýká nevinné a přizpůsobuje indicie své utkvělé představě.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Horory
Vydáno: 1963 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
The murders in the Rue Morgue, 1946
více info...
Přidat komentář
Jistě jsou lepší sbírky Poevy tvorby než je tato. Až na pár velmi dobrých (Maska Červené smrti, Král Mor) a dobrých (Vraždy v ulici Morgue, Vrah jsi ty!...) povídek zde totiž převažují vesměs průměrná díla. Ta, věřím, ve své době mohla být zajímavá pro svou novotu či informativní popis (Senzace s balonem, Předčasný pohřeb...), v dnešní době však běžného čtenáře neoslní. Pro seznámení se s tvorbou tohoto literárního velikána bych doporučil spíš sbírku Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky.
Zvolila jsem audioverzi a velmi mě tato kniha bavila. Je to taková klasika. Mrzí mě, že jsem se k ní dostala později, ale vlastně to stálo za to.
Poslouchal jsem jako audio.
Ke knize mně přivedl Clive Barker s povídkou Nové vraždy v ulici Morgue. Které je svým způsobem pokračováním. Díky tomu jsem bohužel znal rozuzlení celé zápletky. I přes to je kniha bravurně napsaná a je skoro zřejmé kde se v budoucnosti inspiroval Doyle při tvorbě nejlepšího detektiva všech dob. Po pravdě několikrát jsem na knihou měl pocit že opravdu čtu nějaký příběh Sherlocka Holmese.
Edgar Allan Poe je ze staré školy, mimochodem velmi uznávané. Je chybou ho přirovnávat k pozdější éře Holmese. Poeova tvorba je počáteční a startovala od začátku, takže není tak vypilovaná jako později A. C. Doyle. Přesto si dokáže udržet napětí a poutavost, nenudí vás a pobaví jak dějem tak pointou a rozuzlení. Pokud nechcete zrovna Bournea na steroidech tak je to příjemné detektivní čtení.
Jeho povídky me vždycky bavili. Některé zvrácené, nektere že života, některé k zamyšlení.
Sbírka povídek Vraždy v ulici Morque obsahuje detektivní i horrorové povídky, ale také povídky jiných žánrů. Poe má svůj typický autorský styl, který je pro mě velice poutavý a zajímavý, má bohatou fantazii a umí eskalovat děj. Jediné, co mi na jeho dílech částečně vadí, je, že velká část jeho děl je rozdělena na dvě poloviny. První rozvíjí příběh, který nepříliš souvisí s hlavním příběhem - ten se rozvíjí v druhé polovině a rychle graduje, blíží se posledních pár stránek či řádků a právě na nich děj vrcholí a rychle končí. Tato koncepce mi občas vadila, občas mi přišla zajímavá.
Samotná povídka Vraždy v ulici Morque je údajně předlohou pro Sherlocka Holmese a je velice propracovaná a povedená. Další povídky jsou také skvělé, snad až na nějaké tři, které mě nezaujaly. Sbírku doporučuji, určitě je dobré si přečíst alespoň něco od talentovaného autora Poea.
Já jsem četla jen přímo Vraždu v ulici Morgue. Vím, že Sherlock Holmes byl napsán později a že vycházel z tohoto díla, ale připadá mi o něco lépe napsaný. Více promyšlený a i styl psaní o něco uhlazenější. Povídka je však jinak hezká a rozhodně stojí za to si ji přečíst.
Několik povídek už jsem četl v jiné sbírce, ale vůbec to nevadilo. Až snad na dvě mírně slabší povídky, byla sbírka čtivá a jako celek povedená.
Trvalo mi dlouho, než jsem se začetla. Trochu mi to chvílemi připomínalo Sherlocka Holmese, ale Poe byl se svými příběhy první...
Prvopočátek moderních detektivních příběhů není nikdy doveden k dokonalosti jako jejich vrchol (A. C. Doyle či A. Christie) ovšem jsou zde krásné motivy, náznaky budoucího rozvoje detektivek a postava detektiva má už své Holmes-Poirotovské rysy, jakožto sympatická nátura, geniální šedá kůra mozková a gentlemanské vzezření.
Část díla
- Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti 1844
- Ďábel ve zvonici 1839
- Eleonora / Eleanora 1841
- Král Mor 1835
- Maska Červené smrti / Maska Rudé smrti / Škraboška rudé smrti 1842
Autorovy další knížky
| 1978 |  Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Tak čekal jsem tajuplné až hororové povídky plné napětí a tajemna, bohužel takových bylo málo. Jmenovitě asi 3 - Podlouhlá bedna, Vraždy v ulici Morgue, Vrah jsi ty! Ostatní povídky byly z jiného žánru.