Všechny květy Paříže
Sarah Jio
Američanka Caroline se po nehodě probouzí se ztrátou paměti v Paříži a snaží se rozklíčovat mlhavé vzpomínky na dřívější život. Nepoznává sama sebe ani byt, v jehož zdi objeví tajemné dopisy. Ty o sedm desetiletí dříve sepsala mladá vdova Céline, která byla během druhé světové války nucena s dcerkou a svým otcem opustit rodinné květinářství. Obě ženy hledají způsob, jak uniknout z tíživé reality. Na proslulé ulici rue Cler se může stát cokoliv. Celá Paříž je totiž plná příběhů nejen o lásce.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2024 , MottoOriginální název:
All the Flowers in Paris, 2019
více info...
Přidat komentář
Že je tahle autorka dobrá, mě přesvědčila už v knížce Vzpomeň si na lásku, ale tady překonala moje očekávání. Tohle byl dokonalý příběh, který jsem reálně obrečela. Řadím autorku mezi moje oblíbené.
Ne, nenacházím žádná relevantní slova, kterými bych tento emotivní a překrásný příběh okomentovala. Románu, u kterého se mi při čtení draly do očí slzy a ještě pár hodin o něm přemýšlela. Dostalo se mi cti, přečíst už pár knih o tragickém údělu žen ve dvou časových rovinách, jichž postihly tragické osudy, tato je však jedinečná a vřele ji doporučuji.
Caroline se probudí po pěti dnech z kómatu s mlhavými vzpomínkami. Žije sama v překrásném domě na rue Cler bez rodiny a přátel. Každé ráno chodí na snídani do Bistra Jeauty, kde se sblíží se servírkou Margot, kuchařem Viktorem a stařičkým Nicolasem. Bude schopná ve svém zmateném životě přijmout a zvládnout nejen svou minulost, ale i krutou historii svého bytu?
Célinin život se odehrává v temné okupované Paříži, kde žije se svým otcem, osmiletou dcerkou Cosi a plánuje budoucnost s kamarádem z dětství Lucem Jeautym, ovšem jen do té doby, než vejde do jejich květinářství "nezvratné zlo".
Překrásná kniha, od které jsem nebyla schopná se odtrhnout. Dva nádherné a velmi poutavé příběhy, jedna z nejlpších knih, jaké jsem kdy četla. Během čtení jsem si zapsala pár zajímavých myšlenek, se kterými souzním a kterými se budu snažit řídit.
Nádherná kniha, která mě dojala. Příběh vyprávěn ve dvou linkách Celin a Caroline. Celine vypráví svůj příběh, který se odehrává za války a Carolin, která vypráví svůj příběh v současnosti. Osudy obou žen se na konci příběhu propojí.
Přiznám se, čekala jsem víc. Dvě dějové linky, jedna válečná, druhá současná. V minulosti se setkáváme s Céline v okupované Paříži, v současnosti poznáváme Caroline, která po nehodě ztratí paměť. Chybělo mi větší propracování, reálnost. Všechny květy Paříže je romantická oddechovka s dramatickými prvky pro nenáročné čtenáře.
Příjemná četba, občas trochu zkratkovitá, ale oba příběhy na sebe dobře navazovaly a hezky se četly.
Stejně jako čtenářka "ivousekk" si myslím, že příběh z válečné Paříže byl zpracovaný mnohem lépe.
Úžasná kniha, nešla odložit a odpoutat myšlenky pryč od ní bylo taky dost obtížné. Hltáte každou další kapitolu jako by na tom závisel váš vlastní život a prostě musíte vědět jak to bude pokračovat! Nečekaná odhalení, někdy i trochu čekaná, ale to už asi kvůli náznakům, kterých si lze i nelze všimnout... Umisťuji na vrchní příčky mého pomyslného žebříčku
Milý, dojemný příběh kombinující minulost a současnost.
Ať už se z našich životů pokoušíme vykřesat cokoliv, většinu z toho neovlivníme. Co se má stát, stane se. Většina z toho už je napsaná ve hvězdách.
Čtivý, silný příběh o lásce, síle, statečnosti, ale i smutku, bezmoci a boje za své blízké. Děj rychle běží a obě dějové linie člověka nutí číst dále, aby se nakonec pěkně propojily. I když je to spíše smutný příběh, celou dobu jsem doufala ve šťastný konec. Pokud chcete zjistit, zda kniha končí šťastně, určitě si ji přečtěte a myslím si, že nebudete litovat.
Odpuštění je dar.
Nejvíc zraňují ti, kteří jsou sami zranění..
Život je spánek a láska v něm je sen.
Ať už se z našich životů pokoušíme vykřesat cokoliv, většinu z toho neovlivníme. Co se má stát, stane se. Většina z toho už je napsaná ve hvězdách.
Někdy asi musí dojít do nejhorší, abychom v sobě objevili to nejlepší.
Máme jen malou moc nad tím, jak se nás život vyvine, protože všechno bude, jak má být.
Ty nejdůležitější věci v životě jsou vděk, odpuštění a láska.
Nikdy nemůžeme ztratí to, co hluboce a upřímně milujeme. Stává se to součástí nás samých.
Krásné napsaný příběh zkombinovaný s příběhem ze současnosti. Smutné, milé a dojemné.
"Pořád je tu víc květin než plevele."
Jímavý příběh z Paříže, který se prolíná ve dvou časových rovinách, dvě ženy, dva muži a dvě malé holčičky. Zatímco, Caroline hledá svoji minulost, Céline se snaží přežít pro svoji budoucnost. Prolnutí obou příběhů bylo až moc nereálné, ale kdo ví, co se všechno může stát, a za mě mít možnost si znovu Paříž - krása.
"Usoudila jsem, že ty nejdůležitější věci v životě jsou podle mě vděk, odpuštění a láska. Maminka mě učila, že mám být vždycky vděčná. A že lidi potěší, když jim někdo poděkuje. A odpuštění je důležité, protože život je příliš krátký, abychom se na sebe zlobili. A v neposlední řadě láska - protože lásku, kterou chováš v srdci, ti už nikdo nevezme."
VŠECHNO JE VE HVĚZDÁCH.
Dojemný příběh dvou žen.
V minulosti je to Céline a v současnosti Caroline.
Céline prožila okupaci Paříže. Její otec vedl květinářství a její malá dcerka jí dělala radost, ale nacisti změnili jejich životy...
Caroline měla nehodu a ztratila paměť.
Připadalo jí zvláštní prohlížet doma své vlastní věci. Nevěděla jestli má ráda kávu, jaké je její oblíbené jídlo.
Měla strach, že ve svém zapomenutém životě byla morous, ale vypadá to, že pravda je jinde.
Může jí amnézie dát šanci na nový život?
Nebo se jí vrátí paměť a s ní všechno dobré i špatné?
Člověk by se neměl trápit s tím, co nelze změnit.
Caroline se časem dozví o osudu Céline a její dcerky Cosi.
Pochopí, že lásku vám nikdo vzít nemůže a že odpuštění může být velký dar, když je člověk připravený ho dát.
Doufala jsem, že Cosi přežije...
Doufala jsem, že se Luc vrátí včas...
Přála jsem Caroline štěstí ...
Nádherná kniha o životě, o lásce, utrpení, ztrátě a naději.
DOPORUČUJI.
je to trochu neuvěřitelný příběh, ale mě se to líbilo. Moc se mi to líbilo. Zamilované, ale dávka romantiky v normě. A do toho příběh z války.
Pěkné
Příběh z minulosti skvělý, drsný, dramatický a za 5*. Příběh ze současnosti mi nepřišel moc uvěřitelný a nepřirozeně našroubovaný na ten z minulosti. Klidně bych se obešla bez něj. Za ten max 3*.
Moc pěkná kniha kde se prolina přitomnost s minulosti přečteno za jeden den nešlo se odtrhnout.
Všechny květy Paříže je příběh, který předčil má očekávání. Podobných z válečné Paříže jsem již přečetla spoustu, ale zrovna tento příběh byl moc krásný, ale i bolestný. Čtenář sleduje dva ženské osudy, opět ve dvou časových linkách. Ta první je z válečné Paříže a sledujeme osud květinářky Céline, která se snaží zachránit sebe i svou dcerku před nacisty. Američanka Caroline ztratila po nehodě paměť a snaží si vzpomenout na svůj předchozí život. Obě ženy spojuje byt na známé ulici rue Cler a také pouto, které odhalí závěr příběhu !
Autorovy další knížky
2018 | Láska z deníku |
2020 | Vzpomeň si na lásku |
2022 | Napiš si svůj šťastný konec |
2024 | Všechny květy Paříže |
2015 | Nevracej se / Dobrou noc, June / Nenapsaná / Žízeň |
Dočteno už včera, ale přemýšlela jsem, jak ohodnotit. Někdy udělám tu věc, že si přečtu bezprostředně před začátkem četby komentáře a nebudu to dělat, ať chci nebo ne, často mě to ovlivňuje a mám tendenci knize mírně nadržovat :-). Krásným příkladem je tato kniha. Šla jsem do ní, že to bude něco mimořádného, co mě od začátku úplně pohltí a ejhle, nic se nestalo. Příběh na mě působil jako červená knihovna, jednoduše napsaný a já si říkala, že půjdu ( spolu s Květ) proti proudu. Že je to tak prvoplánově americky podané, bez hlubší emoce, jen na efekt. Ale čím déle jsem četla ( a podvědomě přemýšlela, proč má kniha tak nadšené čtenářky) nějak se mi ten příběh víc dostával pod kůži, byť jsem si byla vědoma, že zejména historická linka, prostě byla těžko uvěřitelná červená knihovna. Ale mě paradoxně čím dál víc bavila a vzbuzovala víc emocí linka současná a ten překvapivý konec se mi líbil. A tak hodnotím tzv. šalamounsky, spíše jako mírný nadprůměr, za což vděčí jednak čtivost, ta je nepochybná a jednak opravdu hezký konec a vůbec celá ta současná linka, ve které se tak "netlačilo na emoce" a vyzněla, pro mě, mnohem dojemněji a upřímněji. A taky Paříž, speciálně Montmartre, tu jedinečnou atmosféru jsem tu našla. Ve finále tedy pěkné odpočinkové čtení, které se bude líbit.