Výchova dívek v Čechách
Michal Viewegh
Nové vydání jednoho z nejúspěšnějších románů 90. let, který byl přeložen do mnoha jazyků a dočkal se i filmového zpracování. Mladý učitel Oskar je na tom finančně bídně, a tak přijme doučování dcery milionáře Krále. Dvacetiletá kráska Beata má potíže se světem i sama se sebou. Život učitele se mění v milostné šílenství a zběsilé kličkování mezi milenkou, manželkou a dcerou.... celý text
Přidat komentář
Kniha se číst dala, ale příliš mě nenadchla. Už po ní znovu nesáhnu. Téma zajímavé avšak celkově pro mě nezajímavé.
Po dokončení knihy mám velmi rozporuplné pocity.
- Tyhle knihy jsem nikdy moc nečetl a chápu proč (moc si z toho neodnesu)
- Čtení není plynulé; jednotlivé části (odstavce) nejsou dobře navázány
- Citáty jsou naprosto náhodně umístěné, což plynulost čtení ještě více narušuje
- Některé humoresky by mohly být považovány za vtipné, ale snažit se být vtipný na každém druhém řádku se mi zdá zbytečné
- Hlavní dějová linie je sama o sobě asi v pořádku vzhledem k žánru, ale paradoxní je, že kniha selhává v cíli a popisu, který si sama stanovila, žádné "milostné šílenství a zběsilé kličkování mezi milenkou, manželkou a dcerou" v knize není, týpek má prostě milenku, žena doma sedí jako pecka a brečí a dcera prostě existuje, kniha postrádá jakoukoli dynamiku
- Morálka je velmi na hraně (podvedl jsem svou ženu, lhal jsem o tom, jsem na to hrdý, dokonce se chystám převyprávět příběh a pozdravit všechny z rodiny
Asi budu muset vyzkoušet nejlépe hodnocené dílo tohoto "Mistra" (Báječná léta pod psa), abych zjistil, zda tohle nebyl jen exces.
Ukázka z knihy:
"Ticho!"
Napomenutí tentokrát sice nepatřilo nikomu z mých svěřenců, ale zato způsobilo, že Chvátalová-Suková otevřela oči a poprvé zaznamenala nejen onen skandální fakt, že přibližně třetina žáků třídy VIII. C má na uších sluchátka, ale především tu naprosto nevysvětlitelnou skutečnost, že jejich třídní učitel, nejspíše pod vlivem nějaké drogy, je s tím, jak se zdá, smířen.
"Okamžitě sundat!" zasyčela. K pódiu nasměrovala kajícný obličej.
Průvodkyně nepatrně přikývla.
...
"Zelený!" zvolala do hudby Chvátalová-Suková tlumeně.
"Poslední varování."
Zelený stáhl sluchátka z hlavy a teatrálně vyňal z přístroje i obě tužkové baterie, které si následně zastrčil do nosních dírek. Vypadal trochu jako postava z Hvězdných válek, ale ve své momentální náladě jsem to byl ochoten považovat za zcela legitimní gesto protestu proti Figarově svatbě. Pantomima mé kolegyně však dávala tušit, že se v hodnocení jeho činu spíše rozcházíme.
Opět jsem dal šanci Vieweghovi a opět jsem zklamán. Je to naprostá ztráta času. Po celkem pěkném začátku knihy, který dokázal zaujmout, přišel bohužel střed a pak díky bohu i konec, který mě zbavil utrpení. Bohužel si autor neumí odpustit neustále své rádoby vtipné autorské poznámky a také nás zahlcuje citáty milionů dalších autorů. A pointa knihy? Nevím po slibnem úvodu se vytratila.
Celková mizérie a těžký podprůměr. Postavy ani děj rozhodně nijak nezaujmou. Banality, nuda. Nedoporučuji vůbec číst. Jde jenom o potvrzení známého faktu, že Viewegh jako autor je u nás notně přeceňovaný.
Jedinou útěchou mi je, že jsem si knihu stáhla zdarma. Jinak by moje spořivá dušička skuhrala, že by bylo lépe investovat do kusu čokolády... Nějak mi nejde na rozum, čím si autor zasloužil poměrně vysokou popularitu, snad jiné jeho knihy jsou lepší. Já to ale rozhodně zjišťovat nehodlám.
První kniha od Viewegha a nejspíš asi i poslední. Nechci to vyloženě nazvat "blbostí", ale přišlo mi, jako by to mělo nejmíň tisíc stráněk, je to prakticky o ničem a já se tím nemůžu prokousat. Postavy mi byly těžce nesympatické a celkově jsem čekala asi něco jiného. Tento styl psaní prostě není pro mě.
Můj první Viewegh v životě, v té době jsem asi knihu kvůli věku úplně nepobrala.Možná někdy přčtu znovu.
Když si vzpomenu na film... Tak ten byl velmi dobrý. A jen díky filmu a tomu, že je to kniha do výzvy, jsem to dočetl. A tenhle rok už bylo dost MV...
Konečně dočteno! Nakonec jsem se prokousala až do konce, i když u vložené povídky Intelektuálka jsem to už chtěla opravdu vzdát. Myslím, že si dám od pana Viewegha na čas pausu.
kniha, která je horší jak film... Film je nadprůměrný, ale kniha spíše průměr. nebýt výzvy, tak to ani nedočtu
Moje první kniha od autora.......nic moc, asi jsem čekala víc, vzhledem k jeho popularitě...........nevím, zda se někdy pustím do jiného díla tohoto autora. Hodně mi vadilo neustálé vkládání citátů různých autorů.
Místy i lehce vtipné, častěji rádoby vtipné, ještě častěji nudné. Do toho hory zbytečných citátů (asi aby to přidalo pár stránek) a nepochopitelné množství kurzívy (proboha, proč?!). Nějak pořád nedokážu pochopit, kde se bere ta Vieweghova popularita. Netvrdím, že je to odpad, ale zároveň v tom nenacházím ani nic převratného.
P.S. Určitě bych tuto knihu nenazýval románem. Přesnější označení je podle mě novela.
Zase mě k Vieweghovi přivedla čtenářská výzva a zase jsme si nesedli. Buď jsem to vůbec nepochopila, nebo to je děsná slátanina proložená nekonečným množstvím citací jiných autorů, aby to aspoň nějak vypadalo. Přitom mě to o to více dráždilo. Zpočátku to vypadalo docela slibně, ale druhou půli jsem prosvištěla, ztracená v autorových myšlenkových pochodech. Ani pár vtipných hlášek to bohužel nezachránilo.
Seznam autorových knih je dlouhý jak týden před výplatou, ale jen jedna (Báječná léta pod psa) má hodnocení vyšší než 80%...
Líbily se mi některé vtipné hlášky vypravěče, dokonce jsem si zapsala i citát, který mě zaujal.
Děj mě moc neoslovil, daleko víc se mi líbila Báječná léta pod psa.
Nicméně po Vieweghovi určitě ještě sáhnu.
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Knížka mě bavila po všech stránkách, od struktury příběhu, nejasné pointy po citáty - perfektní zpestření (a není náhoda, že mnohé zahraniční knihy v mém oboru se citáty jen hemží - v tomto česká literatura poněkud zaostává ;-) ).