Vyhnanie Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Druhá kniha dnes už známej a úspešnej českej autorky Kateřiny Tučkovej sa vracia v čase do dní na konci druhej svetovej vojny a rozpráva príbeh nemeckých obyvateľov Brna. Povojnová obnovená Československá republika uplatnila princíp kolektívnej viny a nemecká časť obyvateľstva sa musela z hodiny na hodinu zbaliť a pešo vydať na pochod k rakúskym hraniciam. Mužov schopných pracovať uväznili v meste, ženy, deti a starí ľudia v transporte umierali na choroby a od vyčerpania. Pôsobivý román kladie dodnes bolestné a nevysvetlené otázky viny, odplaty a odpustenia medzi Čechmi a Nemcami a opisuje vzťah matky Gerty a jej dcéry Barbory, ovplyvnený prostredím, v ktorom sa ako české Nemky odsunuté na okraj spoločnosti smeli pohybovať. Noc z 30. na 31. mája 1945. Gerta Schnirch tlačí kočík s niekoľkomesačnou dcérkou a spolu s ostatnými brnianskymi Nemcami kráča v pochode smrti v ústrety neistej budúcnosti. Transport smeruje k rakúskym hraniciam, no tam ich tiež nečakajú s otvoreným náručím. Stovky vyhnancov podľahnú epidémii týfusu a úplavice. Gerta a niekoľko ďalších nemeckých žien s deťmi napokon skončia na nútených prácach na južnej Morave. Ich osudy sú rôzne, niektoré odídu do Rakúska, iné zostanú v juhomoravskej dedinke alebo sa vrátia do Brna. Gerta znovu získa československé občianstvo a po návrate do rodného mesta tam prežije búrlivé udalosti druhej polovice dvadsiateho storočia. Dej nezvyčajne plastického románu pokračuje cez päťdesiate roky a udalosti roku 1968 až po zmenu režimu v roku 1989. Čitateľ je svedkom zložitého vzťahu matky a dcéry, deformovaného nielen obmedzenými možnosťami, ktoré im ako českým Nemkám ponechal komunistický štát, ale aj vzájomným nepochopením dvoch generácií, komplikovanou komunikáciou a márnym úsilím matky sprostredkovať osobnú skúsenosť ďalším generáciám.... celý text
Přidat komentář
Obvykle čtu spíše odpočinkovou literaturu, tohle pro mne byl výstup z komfortní zóny. Je to tak silný a smutný příběh, několikrát mi během čtení tekly slzy. Nejen že hrdinka zažila válku a odsun a celoživotní ostrakizaci, ale ještě k tomu všemu to co jí prováděl otec. Tak strašně to všechno ovlivnilo její osobnost, a vztah k lidem a ke světu. Mrzí mě, že Barbora hodnotila vztah své matky k sobě jako chladný, myslím, že kdyby jí Gerta prozradila, kdo je její otec, mohlo to mezi nimi pročistit vzduch. Zároveň respektuji, že to neudělala. Obdivuji Gertu, že vše přežila a že nakonec v životě fungovala. Připadám si bezmocná, štve mě, co všechno se v minulosti (i nyní!) dělo a jak absolutně nemám možnost nic ovlivnit.
U téhle knihy jsem prolila hodně slz. Chvílemi jsem zapomínala, že je to jen příběh. Nebo taky ne - za skvěle napsanou knihou se skrývají opravdové příběhy lidské zrůdnosti. Díky Kateřině Tučkové toto téma vidím zase trochu
jinak. Člověk si říká - to by se nikdy nemohlo stát... A ono jo. Člověk člověku vlkem.
(SPOILER)
Skvele tema. Skvele zpracovane. Bohuzel mi chybela jakasi autenticnost, coz se u fikce asi da ocekavat. Ale i tak je skvele, ze takove tema bylo otevreno a kniha je opravdu famozni. Mozna bych uvitala (jako neBrnak) mapu predvalecneho Brna a povalecneho, ten mistopis mi, k me skode, nic moc nerikal, ale zase chapu, ze kniha nema plnit funkci faktografickou.
Celou knihu me take mrzelo, ze hlavni hrdinka nenasla odvahu rict nikomu, kdo byl otcem Barborky. Prislo mi to nefer i vuci Bare samotne.
Mé první setkání s KT. Věděla jsem, co mě čeká, knihy na toto téma obyčejně nevyhledávám, právě pro tíhu tématu. Ale je moc dobře, že se píšou. Že byl napsán tento bolavý, smutný příběh. Mrazí mě z něj a zároveň jsem uchvácena.
Paní Tučková píše jazykem, který mě prostě baví, i když její příběhy předkládají čtenáři smutný, a děsivý zároveň, obraz české minulosti. Děkuji, že se nebojíte psát, ptáte se, hledáte, studujete a připomínáte. Příběh Gerty s ní žijete od prvních stránek až do poslední kapitoly, kde nejde neudržet slzu. O knize a jejích postavách budete ještě dlouho přemýšlet a zpracovávat všechny ty emoce, které vám autorka servíruje na každé stránce. Tuto krásně napsanou knihu doporučuji všem! 5*
Příběh dívky, která je vytržena ze svého domova a s miminkem na rukou musí podstoupit pochod smrti z Brna do Pohořelic A vše jenom proto, že musí platit za to, že měla německého otce, avšak českou matku.
Kniha opět mistrně napsaná. Kateřina Tučková nikdy nezklame.
Strašlivý, ale dojemný příběh ženy, která byla jako Němka donucena odejít ze svého domova.
Téma odsunu Němců po 2.světové u nás je velmi ožehavé a celkem mě překvapilo, že se do toho někdo pustil. Opravdu velice povedený a silný příběh.
Naposloucháno jako audio s ***** Vilmou Cibulkovou. Dle očekávání hodně, hodně smutný a reálný příběh z Brna a jižní Moravy. Výborná kniha.
Velmi potřebná a hlavně dobře napsaná kniha, zaplňující jedno z nejbolavějších "bílých míst" české historie. Jenom se už léta nemohu zbavit dojmu, že oběti "divokého odsunu" Němců z českého území nejsou dostatečně důrazně označovány za další (jako následné) oběti hitlerovců. Je sice pravda, že jejich vrazi a tyrani byli většinou Češi, ale především to téměř výhradně byli bývalí kolaboranti, kteří se touto nehoráznou krutostí snažili zakrýt své válečné zločiny a hlavně by se tyto temné síly v českém národě patrně nikdy neaktivovaly bez předchozího nacistického teroru. Napadlo třeba někdy někoho, jak by vypadal např. život Reinharda Heydricha, kdyby se narodil o sto let dříve? Tohle "vytváření příležitostí" je jedním z nejskrytějších a nejzáludnějších německých válečných zločinů. Ale abych zase nevypadal, že rodilé české zločince nějak hájím: to platí jen o prvních poválečných letech. Komunistická zločinecká mašinérie už byla v daleko větší míře původně česká a přinesla zločinů minimálně stejně.
Ještě teď mě mrazí, když si na tento příběh vzpomenu. Pro pochopení člověk musí "dozrát ". Velmi dobře napsaný pohled do minulosti zase he tak vzdálené!!!
Neuvěřitelné silný příběh zasazený do historických událostí, o kterých se u nás nemluví/nemluvilo. Jsme moc ráda, že si autorka tento příběh vybrala, nastudovala a zpracovala takto čtivou formou.
Tak nějak nevím, jak knihu hodnotit. Asi jsem od ní čekala víc. Občas jsem se ztrácela v ději, postavy mi nebyly nijak sympatické, děj mě nevtáhl. Téma určitě zajímavé, ani jsem netušila, co se dělo v Brně po válce, na druhou stranu, jak se Němci chovali k Židům víme a že ani ti, co přežili koncentrační tábory neměli po válce snadný život. Knihu bych asi nedoporučila, takže dávám jen tři hvězdy.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Touto knihou jsem dala Kateřině Tučkové druhou šanci a rozhodně toho nelituji. Kniha mistrně napsaná, čtivá a zajímavá. Příběh z naší historie, který se klidně mohl stát a je děsivý až hrůza.
Tu jednu hodnotící hvězdu strhávám za pro mě ne úplně šťastně napsaný konec. Chybí mi tam to něco. To rozuzlení. To dovysvětlení si. Vlastně mi přijde, že tím koncem byl život Gerty Schnirch tak nějak smeten ze stolu.