Vyhnanie Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381897/bmid_vyhnanie-gerty-schnirch-eHO-381897.jpg
4
4327
4327
Druhá kniha dnes už známej a úspešnej českej autorky Kateřiny Tučkovej sa vracia v čase do dní na konci druhej svetovej vojny a rozpráva príbeh nemeckých obyvateľov Brna. Povojnová obnovená Československá republika uplatnila princíp kolektívnej viny a nemecká časť obyvateľstva sa musela z hodiny na hodinu zbaliť a pešo vydať na pochod k rakúskym hraniciam. Mužov schopných pracovať uväznili v meste, ženy, deti a starí ľudia v transporte umierali na choroby a od vyčerpania. Pôsobivý román kladie dodnes bolestné a nevysvetlené otázky viny, odplaty a odpustenia medzi Čechmi a Nemcami a opisuje vzťah matky Gerty a jej dcéry Barbory, ovplyvnený prostredím, v ktorom sa ako české Nemky odsunuté na okraj spoločnosti smeli pohybovať. Noc z 30. na 31. mája 1945. Gerta Schnirch tlačí kočík s niekoľkomesačnou dcérkou a spolu s ostatnými brnianskymi Nemcami kráča v pochode smrti v ústrety neistej budúcnosti. Transport smeruje k rakúskym hraniciam, no tam ich tiež nečakajú s otvoreným náručím. Stovky vyhnancov podľahnú epidémii týfusu a úplavice. Gerta a niekoľko ďalších nemeckých žien s deťmi napokon skončia na nútených prácach na južnej Morave. Ich osudy sú rôzne, niektoré odídu do Rakúska, iné zostanú v juhomoravskej dedinke alebo sa vrátia do Brna. Gerta znovu získa československé občianstvo a po návrate do rodného mesta tam prežije búrlivé udalosti druhej polovice dvadsiateho storočia. Dej nezvyčajne plastického románu pokračuje cez päťdesiate roky a udalosti roku 1968 až po zmenu režimu v roku 1989. Čitateľ je svedkom zložitého vzťahu matky a dcéry, deformovaného nielen obmedzenými možnosťami, ktoré im ako českým Nemkám ponechal komunistický štát, ale aj vzájomným nepochopením dvoch generácií, komplikovanou komunikáciou a márnym úsilím matky sprostredkovať osobnú skúsenosť ďalším generáciám.... celý text
Přidat komentář
Myslím, že Žítkovské bohyně se mi líbily víc. ale myslím, že je to tím, že kniha od jedne autorky/autora, kterou čtete jako první je vždycky nejlepší.
Po nadšení ze Žítkovských bohyní jsem byla na prvotinu stejné autorky hodně zvědavá. Těžká, velmi těžká kniha, silná, emotivní, temnější než Bohyně. Jenže jaká jiná může být, když příběh sleduje poválečný osud Brňanky s matkou Češkou a otcem zapáleným nacistou. Odsun z Brna a všechny hrůzy s ním spojené, komunisti, normalizace.......Téma kolektivní viny, odpouštění na obou stranách.
U některých kapitol jsem musela hodně zhluboka dýchat a raději si vše nepředstavovat do detailů. Je to kniha, kterou dlouho nedostanu z hlavy.
"A když se Gerta sklonila nad Barborou, aby se podívala na ten hluboký detský spánek, uvědomila si, že nic nedokáže, ničemu se nevzepře. Že nevidí budoucnost. Že vidí jen stěny pokoje, ve kterém teď sedí na rohu postele, že stratila veškerou sílu. Troska vděčná za vlídné slovo těch, kterým teď patří. Ona i s Barborou. A co je nejhorší, díkybohu za ně. Protože ať je to sebenepochopitelnější, u Zipfelové cítí, že se jí ani Barboře už nic horšího nestane. A možná že když sleví ze všech svých představ, když se uskromní na dřeň kosti, když se přestane zaobírat tím, jak žít, že by tu mohla být i šťastná."
Čo dodať. Excelentné dielko, ktoré ma príjemne prekvapilo. A to nielen obsahovo, ale aj štýlom spisovateľky, ktorý rozhodne hovorí o tom, že Tučková píše veľmi dobre.
Silný príbeh Gerty, ktorý približuje tie najsmutnejšie dejiny, nielen počas druhej svetovej vojny, ale aj po nej. Neľahká téma, s ktorou si autorka precízne pohrala a napísala knihu, od ktorej sa nedá odtrhnúť. Niektoré pasáže som čítala so zatajeným dychom a slzami v očiach. Silné a šokujúce. Jednoznačne a bez premýšľania päť hviezdičiek.
Dost citlivé téma o kterém málokdo asi ví, ale možná se mýlím. Vyvolala ve mě hrozný pocit beznaděje, ale to asi byl účel. Jinak trošičku složitější v orientaci míst, kde se děj odehrává.
Příliš mnoho katastrof na jeden lidský život:( Při čtení si člověk uvědomí kolik zla všemi směry bylo vyvoláno za druhé světové války.
silná kniha, líbila se mi zejména poválečná část pochodu na Pohořelice a život na statku. To jsem doslova zhltla jedním dechem.
Podobný žánr: Jakuba Katalpa - Němci
Myslím, že tento pohled na vyhnání německých rodin (zejména ze zkušeností žen) velmi chyběl a měl by být více prezentován na veřejnosti, aby se konečně změnil černo-bílé vnímání odsunu českou společností. Kniha je naprosto výborná, skvěle napsaná, není téměř možné se od ní odtrhnout a má neskutečně silný příběh. Si tak někdy říkám, kolik žen s takovým osudem muselo být a jak to fyzicky a psychicky mohly přežít. Opravdu nechápu.
Naprosto úžasná kniha. Vůbec nechápu, jak autorka dokáže tak dokonale vystihnout dobu, kterou sama nezažila. A to jak období válečné a těsně poválečné (které nepamatuji), tak období bolševické tuposti a vyprázdněnosti, které už pamatuji.
Výborná kniha. Při jejím čtení jsem uvažovala nad tím, zdali by neměla být zařazena též do seznamů doporučené četby k maturitě. Téma, které by nemělo být zapomenuto. Závěr trochu slabší, ale čtenářský zážitek hlavní první poloviny nezapomenutelný, zarytý až pod kůži.
Knížku rozhodně doporučuji k přečtení. Je úžasně napsaná. Téma je dost silné a po přečtení jsem byla docela otřesená. Svět ani dnes není úžasný, ale člověk si uvědomí, jak se má skoro jako v bavlnce oproti některým epochám dějin nebo oproti některým osudům.
Velmi, velmi silné téma. Nečte se lehce, nic optimistického, hodně krutosti, o této kapitole českých dějin jsem toho moc nevěděla a byla jsem šokovaná. Krásná smutná kniha.
Z takového čtení až mrazí... Bezvadně napsaná kniha. Můj obdiv autorce za zpracování tak těžkého tématu!
O válce, vyhnání Němců, o pochodu na Pohořelice - o tom jsem přece jen už něco přečetla, byť o pochodu toho nebylo mnoho. To jsem zvládla bez problému. Ale popis dalšího dění, u toho jsem měla hodně často stažené hrdlo. Knížka člověka nutí si uvědomit, čeho všeho jsou lidé schopni se dopustit, co jsou schopni udělat druhým. Čím si vlastně české země, jejich obyvatelé, ať už Češi nebo Němci, museli prožít. Musím se sama sebe ptát, co nás vlastně po 20. století ještě čeká?
Vojna skončila, vo svete zavládol mier a ľudia žijú spolu šťastne až kým nezomrú. Toto tvrdenie znie rozumne, ale je pravdivé? Žili ľudia po vojne šťastne? Zahodili za hlavu myšlienky na pomstu, krivdu, hnev a zlo? Odpustili?
Kniha, kterou jsem nemohla odložit. Kniha, kterou doporučuji. Kniha, u které jsem brečela.
Žítkovské bohyně byly skvělé, Vyhnání Gerty Schnirch úžasné. Opravdu smekám před autorkou a těším se na další knihy. Děkuji.
Silná kniha. Autorka píše opravdu moc dobře. Napřed jsem četla Žítkovské bohyně, u kterých mi běhal mráz po zádech, ale u téhle knížky jsem si říkala, že Kateřina Tučková snad šla přímo v průvodu smrti. Těším se na další knihu o bílých (nebo černých) místech v českých dějinách. Taky doporučuji zařadit mezi povinnou četbu.
Běhá mráz po zádech, nejvíce při popisu přímo té cesty, tam kde spolujdoucí nese mrtvé dítě. Zařadila bych jí do povinné četby.
Velice zajímavá kniha. Pomohla mi si uvědomit, čím tahle země musela projít. Není to lehké čtení, kvůli celkem realistickému vykreslení situace, ale jsem ráda, že jsem to četla a možná se k tomu ještě někdy vrátím.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Velmi ožehavé téma, které si troufla a pro mě velmi zdařile, zpracovat Kateřina Tučková do románové podoby. Je velmi těžké, hlavně pro generaci narozenou před válkou, uznat, že i Češi po válce páchali zločiny v podobě kolektivního odsouzení německého obyvatelstva. Po pár rozhovorech se staršími lidmi to dokážu pochopit. Lid tu za protektorátu velmi trpěl a ta chuť po odplatě a pomstě semlela i mnoho nevinných, kterých určitě bylo desítky tisíc (pokud se deklaruje, že na území ČSR žilo až 3 mil. lidí s německým občanstvím).
V knize se mi také líbilo to, že některé kapitoly jsou psány i z pohledů dalších hlavních hrdinů, kteří v příběhu vystupují. Troufám si tvrdit, že tato kniha bude časem zařazena mezi klenoty české literatury 21. století.