Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey

Keseyova prvotina Vyhoďme ho z kola ven je silný příběh marné vzpoury jedince proti systému, příběh vězně McMurphyho, který ve snaze uniknout pracovní farmě volí jedinou možnost – dostat se do psychiatrické léčebny. Jeho představa poklidného přežití se ale záhy mění doslova v noční můru, když se seznámí s ponižováním a psychickým terorem se strany personálu léčebny, prováděným především vrchní Velkou sestrou. Díky nezkrotnému irskému temperamentu se vrhne do boje a snaží se k zápasu podnítit i ostatní pacienty. Příběh vyprávěný hluchoněmým schizofrenikem „Náčelníkem“ prostou hovorovou řečí s četnými vulgarismy a proto působící hodnověrně a autenticky... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1979 , OdeonOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962
více info...
Přidat komentář


Dlouho jsem se téhle knize vyhýbala. Přelet nad kukaččím hnízdem jsem viděla jen jednou, byl skvělý, Nicolson hrál úžasně, ale na mě to bylo sž moc smutné.
No a knížka je v tomto bohužel úplně stejná. Je vynikající, ale znovu ji číst nechci.


Jeden, dva, tři -
my jsme bratři;
kterej je to mezi námi,
co si zalez do tý slámy;
ten, ten a ten,
vyhoďme ho z kola ven.
Vynikající a hodně silný příběh o moci a bezmoci...
Boj jedince proti Kombajnu.
Boj proti zlu, které je obaleno do slušného chování a vystupování a myslí to s vámi dobře, vlastně úplně nejlíp.
Boj, který víte, že nemůžete vyhrát, ale musíte to aspoň zkusit a rvát se do svých posledních sil.
....ale stejně jsem to zkusil. Kruciprdel, aspoň tohleto mi upřít nemůžete.
DOPORUČUJI
Pro mě začátek trošku slabší než jsem si zvykla na styl vyprávění a než se děj rozjel a trochu jsem se ztrácela v té mlze


Vyčnívat z davu se nevyplácí. Film jsem viděla několikrát, přesto mě kniha chytila a nepustila. To nádherné proniknutí do duše hlavní postavy, krásně zpracovaná složitá povaha velké sestry, to zlo, které se plazí všude kolem, nespravedlnost tak jasně uchopitelná, to všechno mě uchvátilo. Audiokniha je mistrně načtená a já za to děkuji. Panu Formanovi děkuji za skvělý výběr předlohy pro svůj film a panu Nicolsonovi za dokonalé ztvárnění hlavní postavy. Tady se prostě všechno povedlo a já si to moc užila.


Knihu jsem četla v angličtině a přiznám, že jsem měla zprvu problém se do příběhu dostat. Měla jsem pocit, že mi styl psaní nevyhovuje a neustále jsem vše srovnávala s filmem. Jenže čím déle jsem četla, tím víc mě celá kniha pohlcovala. Obrat a přenos McMurphyho síly na pacienty mě uchvátil a samozřejmě "Aspoň jsem to zkusil" se mi jasně vrylo do paměti. Po dočtení knihy jsem chvilku potřebovala jen tak zírat do stropu.


I mně jako první naskočí před očima tvář Jacka Nicholsona. Jeho McMurphy je nezapomenutelná postava. V knížce má jeho postava samořejmě hlubší rozměr, totéž platí o ostatních postavách, protože se toho dá více rozepsat a jít více do hloubky. Příběh nám vypráví jedna z postav a to indián Bromden, který předstírá hluchoněmost. Tu může taky využít a hodně toho vyslechnout. Prostředí psychiatrické léčebny bylo velmi dobře vyobrazeno. Vrchní sestra, která to tam celé ovládala byla pěkná s....ě. Velmi silné a působivé vyprávění. Jinak ten souboj mezi Velkou sestrou a McMurphym dopadnout nemohl. Ta mě bude strašit i ve snu.


Filmové zpracování Miloše Formana z Jackem Nicholsonem bylo výborné, tak jsem byl hodně zvědavý na knížku. A musím říct, že rozhodně nezklamala. Celý příběh McMurphyho odehrávající se v ústavu pro duševně nemocné je podán skutečně velmi působivě a sugestivně. Určitě doporučuji.


Při současném (druhém) čtení jsem již méně než poprvé poměřoval knihu s "Přeletem" , a to bylo dobře. Mohl jsem více vychutnávat nejen obsah, ale i formu. Kesey je výborný vypravěč! Celý příběh je sklenutý do logického oblouku.
A v něm spousta skvostných myšlenek. Např.:
O síle smíchu: "Chechtají se sami sobě, chechtají se nám všem ... Začalo to docela pomalu a samo se to rozpumpovalo na plný pecky, a chlapi pořád rostli a rostli." (str. 210 a 211)
O propojení moci a šílenství: " Ještě nikdy jsem si neuvědomil, že duševní choroba může v sobě chovat i jistý aspekt moci. Zauvažujte nad tím: možná že čím je člověk šílenější, tím může být mocnější. Třeba Hitler." (str. 200)
O důležitosti činění, byť marného: "Ale stejně jsem to zkusil. ... Kruciprdel, alespoň tohleto mi upřít nemůžete." (str. 112)


Výborná kniha, kterou byste si neměli nechat ujít. Předně nabízí propracovanější, ale prostě i jiný pohled než neméně povedený film. Je tu víc prostoru na rozbor osudů a vlastností postav a vybudování prostředí. Stále se děj točí kolem R. P. McMurphyho, ale z pohledu náčelníka Bromdena. Ten na sebe čtenáři svoji předstíranou hluchoněmost práskne hned na první stránce, takže může bez problémů fungovat jako vypravěč, a zároveň se nám tak naskýtá pohled do jeho narušené mysli. O co slabší mi přišel úplný úvod, o to dokonalejší je finále.


kniha jedním slovem paráda, protože se četla doslova jedním dechem 100x lepší než samotný film od M. Formana. nevím proč, ale kniha je pro mě lepší než film zrovna v tomto případě, Hlavně v knize popis postav a když si člověk představí ty tváře při čtení a pak se podívá na film. je to úplně jiné než v mých představách, ale to je jen můj názor :D Třeba se někomu líbí film i kniha a těch lidí bude třeba víc než těch jako já lepší kniha než film :D


Dopředu řeknu, že jsem film neviděla, maximálně nějaké ukázky, když je dávaly v TV.
Je také pravda, že asi do 1/3 jsem se nějak nemohla začíst, nešlo to, nutila jsem se. Poté se to přehouplo a už se kniha četla téměř sama. Konec jsem čekala, ale i tak to bylo smutné.


Jo, kniha lepší filmu, přestože filmového Nicholsona z hlavy nedostanete - ale to nějak nevadí, zahrál McMuprhyho fakt dobře. Proti filmu nicméně čtenář dostane daleko hlubší postavy v čele jak s hlavním protagonistou a vypravěčem, tak s esenciálními rolemi celého příběhu. Kde ve filmu představuje aparát moci především hlavní sestra, kniha daleko víc odkazuje na mechaniku celého soustrojí kombajnu. Tam, kde filmový Mac evokuje divočáka s jen drobnými zábranami, autor knihy neváhá vpálit do tváře i hromadu jeho velmi negativních vlastností. Kesey nejde po stopách (tak jako třeba Burgess) absolutní obhajoby osobní svobody (byť to celé je v podstatě punk) a východiskem je pro něj spíše náčelník. Skvělá knížka a zajímavá úvaha.


Tohle bylo teda velice povedené!
O filmu jsem ani netušila a kniha se mi asi pár let válí v knihovně. Teď jsem měla po delší době možnost číst o noční, a tak jsem si jí vytáhla a nečekala jsem nic, ani anotaci jsem si nečetla, a možná proto jsem byla tak překvapená.
Kniha se četla fakt dobře, a i když hlavní postava nebyla úplně hlavní postavou, jak jsem si myslela, nechala nás do tohoto ústavu pěkně nahlédnout. Fungování v něm, různé osobnosti, vtipné ale i příliš smutné chvilky tu byly.. ale taky slečna Ratchedová.. páni! To bylo něco.
A ten konec?!
Rozhodně si musím pustit film!


Film je sice geniální, ale kniha je ještě o několik úrovní jinde. Hlavní doménou tohoto díla je totiž právě psychologie postav a ta se dá přeci jen o něco lépe rozehrát právě v knize. Snad jenom McMurphyho jsem si představoval podle knihy naprosto stejně, jako pak ztvárnil Jack Nicholson.
Snad nikdy a nikde jsem nikoho nenáviděl tak moc jako slečnu Ratchedovou v této knize. Není to klasický záporák, ovšem to čisté zlo z ní přímo sálá a ačkoliv McMurphy není žádným svatouškem, v jejím stínu je ukázkovou kladnou postavou. Kniha je dokonalou výpovědí o vnitřním boji za lidskou důstojnost také o tom, že někdy stačí jen trocha snahy, abychom byli schopni otočit svůj život o 180 stupňů. McMurphy sice nezachránil sebe, zachránil ale většinu ostatních pacientů v tomto šíleném ústavu...


Některé filmy, či knihy můžete vidět - číst opakovaně a pokaždé v jejich závěru zůstanete jako opaření. Celkové dílo, myšlenka příběhu vás úplně dostane.
I když se zde jedná o starší literární záležitost..., tak její poselství - varování je nadčasové, ožehavě přítomné...
Ken Kesey, o "zdánlivě prvotních, obyčejných věcech, lidských marnostech a strastech...," psát vskutku uměl.
Knihu mohu doporučit k přečtení.


Nechápu, že mě tato kniha tolik let míjela. Film jsem viděla až po jejím přečtení a asi to bylo dobře, takto jsem mohla dát naplno průchod své představivosti. Filmová slečna Ratchedová nesahá své knižní předloze ani po kotníky a ačkoli Jack Nicholson je samozřejmě fantastický, filmu z mého pohledu chybí geniálně vykreslená psychologie postav a hloubka, kterou má kniha.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svoboduAutorovy další knížky
2010 | ![]() |
1999 | ![]() |
2003 | ![]() |
1996 | ![]() |
2006 | ![]() |
Audiokniha.
Filmovou adaptaci jsem viděl několikrát a tak u volby ČV 2025 jsem věděl co chci dát do části knih, kde jsem nejdřív viděl filmové zpracování.
Mile mě překvapilo, že se příběh odehrával přímo z pohledu náčelníka a ne jak jsem si původně myslel z pohledu McMurphyho.