Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Keseyova prvotina Vyhoďme ho z kola ven je silný příběh marné vzpoury jedince proti systému, příběh vězně McMurphyho, který ve snaze uniknout pracovní farmě volí jedinou možnost – dostat se do psychiatrické léčebny. Jeho představa poklidného přežití se ale záhy mění doslova v noční můru, když se seznámí s ponižováním a psychickým terorem se strany personálu léčebny, prováděným především vrchní Velkou sestrou. Díky nezkrotnému irskému temperamentu se vrhne do boje a snaží se k zápasu podnítit i ostatní pacienty. Příběh vyprávěný hluchoněmým schizofrenikem „Náčelníkem“ prostou hovorovou řečí s četnými vulgarismy a proto působící hodnověrně a autenticky... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1979 , OdeonOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962
více info...
Přidat komentář
Po videní Formanovho filmu som si myslel, že mi táto kniha veľa nepovie. O to väčšie bolo moje nadšenie. Rozprávanie z perspektívy Náčelníka bolo neskutočne pútavé a bohaté. Skrze tiesnivý mikrosvet liečebne bola výpoveď o spoločnosti neskutočne silná a napriek miernej depresívnosti to bola radosť čítať.
Opravdu parádní kniha. Navíc je to již dost dlouho, co jsem viděl film, takže už jsem si nepamatoval, jak to vlastně dopadne. Ale v podvědomí jsem měl, že je to vcelku drsné drama, což mi pomohlo překlenout trochu nudnější začátek knihy, abych potom mohl hltat děj pln napětí, občas i smíchu...
Silný příběh o tom, jak jedinec, zdánlivě poměrně společensky nepřijatelný, může hodně změnit. Průšvih je v tom, že sice někdy pomůže ostatním, ale sám na to zatraceně doplatí. Ale možná právě to sebeobětování může dát ostatním impuls k tomu, aby věci změnili. Kniha je také o tom, jak snadno se dá zneužít moc. Jak je možno se sladce tvářit, že druhému pomáhám a současně mu strašlivě ubližovat. Film byl stejně výborný jako kniha, to se nestává tak často - postava vrchní sestry byla skutečně děsivá.
Prvních cca 50 stránek jsem se nemohl do knihy začíst. Pak se ale začal děj rychleji odvíjet a kniha mne pohltila a nakonci jsem dokonce i knihu přestal neustále srovnávat s filmem, který jsem viděl dříve.Je to pěkná kniha, doporučuji k přečtení.
Jedna z mých TOP10 knih, výborná záležitost - a hlavně si myslím, že odle ní natočený film je nejlepší adaptací knihy nebo tedy bylo by přesnější říct nejvěrnější adaptací, jediné v čem se lišil film od předlohy byly snad jen ty obrovské kozy hlavní sestry, o které jsme byli ve filmu ochuzeni. Výborná kniha o lidské nezdolnosti, docela zásadní dílo.
drsná kniha to pro mě byla, ale zhltla jsem ji a dokonce zašla i do divadla na její ztvárnění a zkoukla film, vše se mi líbilo
Nějak se nedokáži rozhodnout jestli byla lepší film, nebo kniha, nebo že by to bylo nastejno...
Celý poutavý příběh vypráví Bromden – je zavřený v ústavu pro duševně choré, kterému „vládne“ despotická sestra a pacienti jsou zde zcela zbaveni jakékoliv mužnosti a naděje. To vše je ale silně nabouráno po příchodu Randela McMurphyho, který se nechal hospitalizovat místo toho, aby podstoupil nucené práce na farmě, a nehodlá se podřizovat nesmyslnému systému na ovládání lidí. Se sestrou a jejími pomocníky začne vést velmi chytrý boj, kterým podkopává jejich autoritu a pacientům zase vrátí touhu, která jim tak scházela.
Většina jistě zná výborné Formanovo filmové zpracování, ale jako to tak bývá, film se nikdy nemůže vyrovnat knize, protože nedokáže ztvárnit spoustu myšlenek. V tomto díle je skvěle popsán vývoj postav a ich forma „Náčelníka“ celému příběhu dodává jisté kouzlo – především pro jeho psychotickou představivost a vnesením obrovské lidskosti do příběhu, který kritizuje její násilné potlačování.
Tato kniha mě zasáhla rovnou do srdce. Není divu, sám mám někdy pocit, že patřím do blázince. Jsem na tom podobně jako Bromden - nepravděpodobná směska několika méně či více podivných vlastností. Pro okolí tím představuji značný problém, neboť si mě lidé nemohou zařadit do příslušného šuplíčku a to je z nějakého důvodu znepokojuje. Nakonec si mě stejně někam zařadí, většinou chybně, z čehož plynou mnohá nedorozumění. Nemám v úmyslu vás dál obtěžovat vyléváním své naftou nasákle duše, jen vám chci dokázat, jak moc mě existence postavy Bromdena potěšila.
Samozřejmě je tu také McMurphy, frajírek libový, bourák, bombarďák, kanón či jakkoliv chcete. Obdivuhodný hrdina, symbol pravého a nespoutaného života, který se už svým životním stylem sváří s tupou konzumní společností. Nevíme, zda chceme být jako on, když máme prudké večerní návaly euforie, tak možná ano. Nejsympatičtější mi byl svou ochotou obětovat se pro ostatní.
Nakonec čeká Velká sestra se svým sterilním úsměvem. Zdánlivě ztělesnění všeho zla, ale ve skutečnosti jde pouze o zprostředkovatele veřejného mínění. Chybný článek je třeba opravit, aby správně fungoval, jedl, spal, vyměšoval, rozmnožoval se. V zásadě pouze vypočítavá, panovačná a zapšklá bába, které potkáváme běžně.
A mohl bych v zajímavých aspektech této knihy pokračovat a pokračovat až bych došel k tomu, že je lepší ji přepsat celou. To dělat nehodlám, radši vám dám dobrou radu – přečtěte si tuto knihu a třeba v ní najdete to, co jsem v ní našel já.
Bohužel jsem první viděla film, což mi dost znepříjemnilo čtení, do kterého jsem se musela doslova nutit. Nakonec jsem zjistila, že závěr byl identický a já jsem na nějaký rozdíl čekala marně.
Trvalo mi, než jsem se dostatečně vžila do děje. Pasáže s Velkou sestrou byly nejlepší. Kvůli tomu, že jsem to četla opravdu hodně krátce před ústní, tak jsem knížku kombinovala s filmem. Posledních 40 stran jsem jen přelétla očima. Nakonec jsem si ji stejně u maturity nevytáhla
Kdo navštěvuje tyto stránky, tak asi pojme za povinnost si tuto knížku přečíst (tak jako já), když vévodí na trůnu nejoblíbenějších knih. Je to výborná kniha, ale mě tak nenadchla, jako většinu. Možná proto, že neholduji stylu Beat Generation, nemusím rádoby slengovou mluvu (snad v originále by byla přirozenější) a možná jen nemám rád prostředí z věznic, koncentráků či blázinců.(i když Kral krysa se stejným lait motivem a myšlenkou se mi líbila daleko víc)...
dvě reakce....první...jsem rád, že jsem tuto knihu četl až po mém propuštění z obdobného ustavu...:) a druhá....u filmu Formana jsem byl sklamán a málem na protest odešel z kina...už jsem vlastně odcházel....ale byl jsem uprostřed řady....:(
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svobodu
Autorovy další knížky
2010 | Vyhoďme ho z kola ven |
1999 | Tak mě někdy napadá |
2003 | Námořníkova píseň |
1996 | Skříňka s démonem |
2006 | Zápisky z lochu |
Pripájam sa k 5 hviezdičkovým nadšencom. Skvelá kniha, ktorá nikoho nenechá ľahostajným a pri tom pútavá oveľa lepšia ako Formanov film.