Vypravěčka
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218323/bmid_vypravecka-Yk9-218323.jpg
5
4323
4323
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Storyteller, 2013
více info...
Přidat komentář
Srazila jsem jednu hvězdičku za to, ze jsem se musela prokousat prvními 100 stránkami, aby mě příběh začal pohlcovat. Z té realističnosti mi chvílemi nebylo vůbec dobře, ale díky tomu si teď mnohem víc vážím toho, co v životě mám.
Kniha se silným příběhem a vážným tématem - přesto nádherné čtení, které vás nutí k zamyšlení nejen nad minulostí. Zločin a trest, vina a odpuštění, láska a nenávist …
Vřele doporučuji!
Vypravěčka je čtivá (přístupná širokému publiku) a má několik zajímavějších myšlenek a postřehů.
Když se mám vyjádřit k románu jako celku, tak kniha má silnější i slabší místa. Styl mě úplně nesedl. Na můj vkus tam bylo hodně klišé, místy mi text přišel jako spíše povrchnější válečný román pro ženy. Samotářské pekařce Sage, která se podceňuje kvůli jizvě na obličeji, Mince a čtivě popsanému životu pana Josefa, musí stačit dvě až tři hvězdy.
Právě jsem si připomenula Čapka, jeho Bílá nemoc má méně procent než toto zjednodušenější dílo o nacismu a už vzhledem k tomuto kontextu mi promiňte, že se nemůžu připojit do davového obdivování nad údajně perfektní knihou paní Jodi.
Škoda, že nejde dát víc hvězd...
Jedna z mála knih o válce, která by si to zasloužila...
Měla jsem trochu tušení, kdo by Josef mohl být, přesto to člověk zjistí až v samém závěru...
Moc hezká kniha, paní Jodi opravdu píše skvěle...
Obecně jsem knih o holocaustu přesycena, v poslední době jsem jich přečetla až moc. Ale tahle mne zasáhla hodně. Několik příběhů, které se prolínají, hrůzy Osvětimi horší než upír z příběhu babičky Minky. Doporučuji.
Vybráno do ČV. A je to moje nejtlustší kniha, kterou jsem přečetla ve velmi krátké době pouhých pěti dnů, alespoň pro mne je to nebývale rychle přečtená kniha. Autorku jsem neznala a musím říci, že se mi její psaní zalíbilo. Už jsem o holokaustu přečetla docela dost knih, říkala jsem si, že už snad tohle téma nebudu letos ani plnit, ale nakonec mi to nedalo, a když jsem si přečetla anotaci a pár pochvalných komentářů, řekla jsem si, že tohle by mohlo být přeci trošku jiné. A bylo. Hlavně jsem ocenila propletení příběhu vymyšleného s příběhem skutečným. Říkala jsem si, že babička Minka mohla žít po válce svůj nový život svěže a naplněně díky své schopnosti žít tady a teď. Pozornému čtenáři mohlo svitnout už dříve, že něco nehraje, přesto je konec překvapivý a působivý. Téma odpuštění mě poutá a rozhodně si přečtu knihu, o které se autorka zmiňuje na začátku svého Poděkování.
Nikdy jsem neměla chuť číst cokoli o holocaustu... Asi podvědomý strach pustit si do mysli hrůzy, které se opravdu staly... Takže vlastně už ani nevím, jak jsem se k této knize dostala.
Nelituji. Přečteno bez dechu, i když někdy jsem stihla jen pár stran při cestě vlakem do práce, ale nešlo se odtrhnout. Výborný příběh, výborně napsaný, část vyprávěná Minkou se mnou dost zamávala, semotamo to bez slz fakt nešlo. Kniha, která rozhodně zanechá v člověku stopu a musí na ni ještě aspoň pár dní myslet.
Téma druhé světové války opět trošku jinak, a opět silně, dojemně, bolestivě a především velmi dobře napsané. Chvílemi jsem sbírala sílu pokračovat dál, chvílemi jsem se zamýšlela nad válkou jinak, než kdy jindy. Je důležité takové knihy číst, povídat si o nich a přemýšlet nad nimi. Bavily mě jak pasáže z doby války, tak i ty ze současnosti, i příběh vymyšlený.
Téma druhé světové války a holokaustu mě přitahuje a tak mě z celé knížky nejvíc chytla dějová linka Minky. Myšlenkové pochody zakomplexované Sage mi trochu lezly na nervy a urputnost Lea mi doslova zvedala tlak a společnou řeč bych s ním asi nenašla, i když smysl pro humor měl dobrej. Taky jsem byla napjatá, jaký převratný závěr bude u tohoto kousku, ale tak trochu jsem to tušila, I když některými střípky mě v závěru autorka překvapila.
Kniha se četla sama, opět skvělé napsané, ale ta zápletka mezi Sage a Josefem mě moc nenadchlo, proto ubiram jednu hvězdu. Minky pribeh totálně zastinil všechno ostatní.
Každopádně díky za každý nový den a doufejme, že už nás nic podobného nepotká..
Perfektně vykonstruovaný příběh, který nepůsobí úplně realisticky, jako čistě knižně realisticky. Má pár sáhodlouhých kapitol, ale každá má svůj zásadní smysl v konceptu celého námětu. Vrcholem knihy je bezesporu vyprávění babičky Sage, která v jedné kapitole vypráví o židovském ghettu v Lodži, aby ve druhé vyprávěla o tom, jak přežívala v Osvětimi. Vše navíc vždy ve stostránkové náloži, od které nedokážete odtrhnout oči. Na to, že autorka válku nezažila, je až neuvěřitelně podrobná, což ji jde určitě k plusu. Celý námět ale nevychází z reálného příběhů, jako z hypotetického setkání dvou lidí, kde jeden je bývalý esesák a druhá je vnučka babičky, která přežila hrůzy války. Autorka je jistě zdatná vypravěčka, protože celých 520 stran jsem slupnul jako malinu. Sice je v jistých momentech znát, že autorem je spisovatelka, protože se chvílemi zbytečně babrá ve vztazích samotné Sage, které bych si klidně odpustil. Jako celek ale totální knižní top.
Příběh, který ve mně zanechal hluboký dojem a radost z toho, že žiju dnes. Přiznám se, že jsem brečela, jak želva. Rozhodně k zamyšlení.
Je to moje druhá kniha od této autorky (Nejsem jako vy) a obě vřele doporučuji k přečtení.
Jodi Picoultová opět nezklamala. Zatím vše, co jsem měla možnot od této autorky přečíst, se mi velmi líbilo, příběh byl vždy napsaný poutavě a zanechal ve mně silný dojem. Tak tomu je v tomto případě. Knížku určitě doporučuji k přečtení, protože tu není popsaný jen sám holocaust a hrůza z koncentračního tábora (a přiznám se, že číst část vyprávění Mínky před spaním, nebyl moc dobrý nápad), ale otázka viny a trestu, rodinných vztahů a vystupování lidí, kteří za svoji "maskou" mohou skrýt, jsou-li aspoň trochu šikovní, téměř všechno.
Jedna z knih, ktera by mela byt soucasti povinne cetby. Aby se nezapomnelo co jsou lide schopni udelat. Nikdy nezapomneout!!
O téhle knize mi vyprávěla kamarádka a já jsem věděla, že si ji nutně musím přečíst. Mám ráda témata druhé světové války a slyšela jsem, jak moc výjimečná je tahle kniha i autorka. A byla jsem nadšená. Ano, je dlouhá, u posledních sto stránek jsem si říkala, že by to mohlo být trochu osekané, ale strašně dobře se mi četla. Ze začátku mi trohu vadila Sage, ale pak jsem si zvykla. Líbilo se mi propojení minulosti a současnosti a vyprávění i z pohledu nacisty i žida. Za mě mohu velmi doporučit a už teď se těším na další autorčinu knihu.
Velmi silná kniha, kde se snoubí několik těžkých témat. Otázka viny a trestu, složité rodinné vztahy, komplexy, hrůzy 2. světové války a koncentračních táborů, které autorka popsala velmi živě, a také naděje, když se Mínka dostala na "lepší“ pracovní pozici. Že nic není jen černobílé - obyčejný mladý chlapec byl tenkrát víceménně zmanipulován, uvěřil v lepší budoucnost, což ale neomlouvá to, na čem se později podílel... Dva bratři, a přesto každý úplně jiný. Líbilo se mi prolínání současnosti (v podání Sage a Lea) a minulosti (Weber, Mínka). Příjemnou vložkou byl polosmyšlený příběh Mínky. A konec mě tedy docela zaskočil.
Po vysokém zdejším hodnocení jsem čekala nějakou bombu a jak v takových příapdech bývá, byla jsem trochu zklamaná. Ano, je to napsané čtivě a jako vždy u autorky, nastudované detaily (pekařina, lovení nacistů, polské ghetto, ....) Ale kostra příběhu je tak nějak moc uměle sešroubovaná. Že by přeživší z Osvětimi a její dozorce žili 50 let ve stejném městečku? A nevědeli o sobě? Že by se přesvědčený nacista natolik našel v nějaké romantické pohádce, že by kvůli tomu pomohl přežít "bezcenné" židovce určené k likvidaci? I ten vztah Lea a Sage te dost tlačený na sílu, aby na konci byli všichni šťastní a žili spolu spokojeně až do smrti. S adoptovaným jezevčíkem.
Nádherná kniha. Knihu mi doporučila kamarádka a díky ní jsem objevila autorku s tak skvělým stylem vyprávění. Určitě tohle nebyla poslední kniha, kterou od ní čtu. Co se týče příběhu, byl zajímavý, ale měla jsem problém s vyprávěním babičky. Vzhledem k tomu, že často čtu knihy s tématem 2.sv. války, tak mi to babiččino vyprávění přišlo strašně nudné. Byť se o tématu holocaustu nedá říct, že je nudné. Ale přišlo mi to takové nezáživné, jen jakoby to odříkala, aby se neřeklo. Nic zajímavého nám vesměs stejně neřekla. Ale celkově téma knihy mě potěšilo.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus americká literatura holokaust, holocaust pekaři, pekařky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kniha se krásně četla,byla poutavá odd samého začátku,autorka si vybrala velmi těžké téma a dokázala mě vtáhnout do děje,doby velmi nenásilně.