Cytonik
Brandon Sanderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492048/bmid_cytonik-Fs8-492048.jpg
4
98
98
Vzhůru k obloze / Medzi hviezdami série
< 3. díl >
Spensa prchne před svými pronásledovateli z Výhledu na hvězdy do území nikoho. Naráz se ocitá ve zvláštním světě, kde fyzikální zákony fungují jinak, stejně jako tu jinak ubíhá čas. Jejím cílem je získat informace, jak porazit pátrače, kteří tu žijí a kteří o ní samozřejmě ví. Odhalení jejich tajemství je totiž jedinou možností, jak zachránit galaxii před zničením. Aby uspěla, musí nejen vylepšovat své cytonické dovednosti, ale vypořádat se se stále inteligentnějším a emočně citlivějším M-Botem, vyhýbat se nástrahám pirátů a zejména sbírat informace na Stezce stařešinů. Ta se skládá z portálů, do nichž dávní cytonici zapsali své vzpomínky. Právě ony jsou klíčem k rozluštění tajemství pátračů a k odhalení jejich slabin. Na dobrodružné výpravě jí bude dělat průvodce tajemný Chet a spolu se postaví tomu největšímu nebezpečí, které zde ohrožuje každý živý organismus - postupné ztrátě vzpomínek.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , TalpressOriginální název:
Cytonic, 2021
více info...
Přidat komentář
Je fascinující, jak Sanderson dovede skákat mezi žánry a zůstat konzistentně kvalitní. Půjdu proti proudu a naopak úvodní dobrodružnou čtvrtinu příběhu vyzdvihnu. Sanderson odhaluje nové prostředí, umně buduje podhoubí pro budoucí zúčtování a k tomu má charakter Spensy poprvé možnost oddechu, sebereflexe a rozvoje. Už jen za tento krok si Sandy zaslouží uznalé pokývnutí, neboť zvolnit v takto rozjeté sérii a zároveň zodpovědět klíčové otázky chce um. Obecně nižší hodnocení v tomto případě nechápu a je mi ho líto. Takhle skvěle vystavěné šestákové dobrodrůžo se v mainstreamu totiž moc nevidí.
První polovina byla kapku nudnější a děj trochu zrecykloval určité části z dvojky, ale závěr mi to vynahradil, byl plný důležitých informací, které leccos objasnily. Asi chápu, proč je tenhle díl hodnocený trochu hůř než předchozí dva, ale pořád je to Sanderson, jak ho mám ráda. Těším se na závěrečný díl.
„Evoluce se nepokouší o nic. Ale ať se ti to líbí, nebo ne, jsi vrcholem jejího díla. Všechny ty evoluční tlaky napříč historií a vývojem tvého druhu mají za následek tebe.“
„Tak to je trapas.“
Johoooj, škoda, že ešte nie je ďalšia časť, to aby som teraz zase X rokov netrpezlivo podupkávala. Ako áno, tempo sa trochu spomalilo, ale hodnotím to tak nejak z hľadiska celkovej série, že ide o poriadny nádych pred šialeným finále (ak ma sklame, odoberiem jednu hviezdičku).
Mno a odhalenie ku koncu ma dostalo asi tak, ako ma kedysi rozsekal môj prvý Jeffery Deaver.
Půjdu brečet, a to hned ze dvou důvodů - skončilo to až moc rychle a další díl ještě není přeložený. Kouzlu této série jsem naprosto propadla, ten příběh je s každou knihou lepší a lepší. Celé to cestování po území nikoho jsem si užívala, zbožňuju, když se v knize cestuje a je to tam vše popsané. Spenca a M-Bot jsou opět skvělí, vývoj obou těchto postav je moc fajn. Konec jsem doslova hltala, posledních několik stran si i trošičku pobrečela. Možná to nevydržím a pokračování si seženu v angličtině. Rozhodně knihy doporučuju, protože tahle série vážně stojí za přečtení.
S lítostí musím přiznat, že tohle byla zatím nejhorší knížka, kterou jsem od Sandersona četl. Nesedlo mi vůbec prostředí, celé se to dost táhlo a často se mi ani moc číst nechtělo. Ke konci příběhu se sice znovu ukázalo, jak má Sanderson věci promyšlené a mnoho věcí do sebe zapadlo nebo se vysvětlilo, ale cesta k nim byla opravdu chvílemi úmorná.
Já myslela, že je to závěrečný díl, a ono ne! Patřím ke skupině "pořád se mi ta jízda líbí". Jen teda táta asi bude nadávat, kdy že to už konečně skončí:-D
3/5*
Pro mě zatím nejslabší díl a opravdu moc doufám, že ten čtvrtý (závěrečný?) mi to vynahradí. Začátek knihy se mi neskutečně vlekl, Území nikoho mi nepřišlo vůbec zajímavé. Opravdu jsem se musela do knihy hodně nutit. Od poloviny knihy se začal příběh trošku někam vyvíjet, ale stále to bylo takové nemastné, neslané. Moje nejoblíbenější umělá inteligence mě tentokrát se svými pocity dost štvala a Vývrtka se svou nerozhodností taky. Líbil se mi příběh jejího dobrodružného kamaráda, obzvlášť když se na konci knihy ukázalo, kým doopravdy je.
Další díl si určitě přečtu. Těším se na něj a snad to bude stát fakt za to!
Měla jsem dlouhou pauzu mezi druhým a tímto dílem, takže jsem si spoustu věcí nepamatovala, horko těžko jsem si dávala dohromady, co jsou zač pátrači a jak to bylo s tím Jorgenem:) Mám dojem, že tento díl vyžaduje nadstandardní množství představivosti, což já bohužel moc nemám. Z těchto důvodů mě třetí díl nebavil tak moc jako předchozí dva.
V této části série sem dlouhou dobu pátrala po připomínkách z prvních dílů - jak příběhově, tak stylem. Byla to trochu změna k dobrodružnému příběhu, ale postupně jsem si řekla, proč ne. Svět byl zajímavý, poutavý a věřila sem autorovi, že to začne dávat smysl. A s vrcholením knihy začalo. A to mě opět nadchlo. Navíc myšlenka a poselství knížky se mnou hodně rezonuje. Možná je to slabší díl ze série, ale určitě důležitý dílek celku, který má co nabídnout.
Znovu jsem si to užila. Přestože zde bylo méně akce, tak to bylo skvělé. Bylo zajímavé sledovat vývoj M-Bota a samotné Spensy, která sice neměla tak velký vývoj, přesto tam kapku byl. Líbily se mi popisy fragmentů, nové lodě a rasy.
Jinak k tomu konci? Wow!
Nemohu se dočkat dalšího dílu!
(SPOILER)
Kdo ví, proč se s tím Sandersonem po prvním průměrném až podprůměrném a druhém silně podprůměrném dílu pořád trápím, když zjevně nejsme (a nejspíš už ani nebudeme) kamarádi... Možná je to mým chorobným dočítáním sérií, ale u tohohle jsem teda vyloženě trpěla a uvrhlo mě to do takové čtecí krize, jakou jsem už dlouho nezažila.
Takové tři čtvrtiny knihy se děj v podstatě nikam neposunuje, hrdinové akorát cestují z místa na místo, a roli nejotravnější postavy od Spensy tentokrát přebírá M-Bot, což byla jedna z mála "postav", kterou jsem měla svým způsobem docela ráda.
"Akce" se dočkáme až v poslední třetině, kdy se začne odehrávat bitva s Pátrači, ale v tomhle momentě už jsem byla knihou tak frustrovaná, že jsem ji jenom chtěla dočíst, zavřít, zastrčit do poličky a už se k ní nikdy nevrátit. A to jsem ještě nevěděla, co mě vlastně čeká... Já nevím, možná jsem méně chápavá, ale při tom všem, co se dělo, jsem měla pocit, že si buďto autor něco vzal, když to psal, nebo že já bych si měla něco vzít, abych pochopila, co tím chtěl básník říci. Možná jsem staromódní, ale stále preferuju staré dobré bitvy, kdy se nepřátelé zneškodňují výstřelem z vesmírné stíhačky nebo laserovým paprskem nebo proboha čímkoliv, ale tohle na mě bylo nějak moc.
Doufám, že autor opravdu skončí čtvrtým dílem, jak bylo naplánováno, a nerozhodne se sérii dále natahovat, protože si říkám, že když už jsem se prokousala třemi díly, tak už přece musím tu sérii nějakým způsobem uzavřít, ale nevím, kolik toho ještě zvládnu. :-D
(SPOILER)
Jak to shrnout... zatímco od jedničky jsem se vyloženě nemohla odtrhnout, tady už to problém nebyl. Sanderson dokáže vyloženě každý svět zalidnit plejádou bytostí, které prostě musíte milovat... ale zatímco dříve se na čtyřech stech stran sváděl boj se systémem a politikou, tady se skáče po šutrech. Akce ubylo, za to přibylo filozofie, ať už v podání pubertou procházejícího M-bota, nebo luštění pátračské historie. Mimochodem, budu si muset dát repete, protože mi ten brajgl kolem pátračů pořád nedává úplně smysl.
Jak mi ve dvojce chyběly staré postavy, tak tady to zůstává, jenom se přidávají i ty z dvojky(krom jednoho velice otravného kraba). A i když ty nové rozhodně neurazí... Krychle je prostě Krychle. Hodně prostoru je, pochopitelně, věnováno věcem kolem cytoniky, která se začíná maličko hodně komplikovat a přiznám se dobrovolně, že jsem kolikrát neměla šajn, co se tak právě děje.
Konec mě vyloženě zklamal. Nedozvěděla jsem se v podstatě nic, akorát se vyrojil další bambilion otázek. Neříkám, zodpovězených otázek bylo v průběhu celého dílu celkem dost, ale zase se vyrojilo x dalších, které do vydání dalšího dílu stejně zapomenu. Nemožnost navázat něčím dalším tu vyloženě chybí.
Asi jsem příliš jednoduchá, ale víc mi vyhovovaly doby, kdy se nepřítel zneškodňoval zmáčknutím čudlíku, ne pětistránkovou filozofickou úvahou.
3,5*
Hodně moc jsem se těšila na tento třetí díl. Obálka je opět nádherná. Měla jsem od tohoto dílu velké očekávání a jsem velice spokojená s výsledkem. Sice jsem tento díl četla snad nejdéle oproti ostatním, ale i tak to bylo za mě skvělé a těším se na další.
Rozhodně doporučuji!
Na túto knihu som sa veľmi tešila, patrila k jedným z najočakávanejších v tomto roku, ale nie som z nej až tak nadšená, ako som dúfala, že budem. Je to pravdepodobne tým, že pred čítaním tejto knihy som si znova prečítala aj prvé dve časti a u mňa najviac vedie práve tá prvá, kedy Spensa ide za svojím cieľom. Už v druhej časti mi chýbali postavy z tej prvej, ako je Jorgen, Kimmalyn či Cobb a veľmi veľmi som dúfala, že v tretej časti už konečné budú... no a neboli. A tak som celý čas čakala, že Spensa sa konečne vráti na Detritus a budú tam a nedočkala som sa :D. Aspoň že M-Bot jej ostal, aj keď tentokrát mi už občas prišiel trochu otravný. Ináč sa mi kniha čítala dobre, prostredie bolo zaujímavé, rôzne typy krajín, cez ktoré musela Spensa prejsť ma bavili. Aj nové postavy boli väčšinou fajn, len mi vážne chýbali tie staré. Sem-tam mi kniha prišla trochu rozťahaná, hlavne k záveru, kedy sa riešili prevažne cytonické veci, ktoré som asi tak úplne nepobrala. Myslím, že kebyže túto časť čítam s väčším odstupom od tých prvých, tak ma asi baví viac (ale zas by som si úplne nepamätala, čo sa tam dialo), ale nemôžem povedať, že sa mi kniha nepáčila – čakala som síce trochu viac, ale stále som si príbeh užívala a ďalšej časti sa nemôžem dočkať.
Prvních 150 stránek je jako Neznalek ve světě nikoho a zbytek jako malý Princ, i když je to princezna a ke konci hodně myšlenkových pochodu ala Duna, což vůbec není na škodu, ovšem nemá to ten drive jako předchozí dva díly. Za mě velice slušná 4 z 5.
Na tenhle díl jsem se hodně těšila, ale zatím nejlepší je pro mě dvojka.
Souhlasím s komentářem SedllY, že v první polovině knihy se nic moc neděje.
Spensa se pohybuje po území nikoho, zlepšuje svoje cytonické schopnosti.
Doufá, že získá informace jak zastavit pátrače.
Nechybí samozřejmě M-Bot, zdokonalující své emoce :-)
Novou postavou je Chet, který si důvěru Spensy musí teprve zasloužit.
Hodně mě bavili piráti :-)
Chyběli mi postavy z prvního a druhého dílu, ale alespoň jedna tu byla :-)
Těším se na další díl :-)
Opět dobrý díl. První polovinu se skoro nic neděje, druhá už je o poznání lepší a dost naláká na nejspíš poslední (čtvrtou) knihu. Od Sandersona mám přečtené zatím vše a nemůžu si pomoct. Jeho první díly jsou zdaleka nejlepší. :)
Jedna vec, ktorá sa celej sérii nedá uprieť, je tá, že každý jej diel sa odohráva v úplne odlišných lokáciách, prostredníctvom ktorých Sanderson majstrovsky odkrýva mytológiu jeho univerza. Nie inak je tomu aj v Cytonikovi, kde sa Spensa na začiatku knihy ocitá na území nikoho, o ktorom sa vie pramálo. Odhaľovanie tohto nového sveta je opäť fascinujúce, a zhruba do polovice knihy aj napínavé a udalosti nepredvídateľné. Bohužial potom sa pacing začne zadrhávať a kniha skĺzne do príliš známej dejovej kostry z predchádzajúcich kníh a začína veľmi rýchlo pôsobiť len ako odrazový mostík k záverečnému dielu. Neprirovnal by som to tak celkom k filleru, ako skôr ku kvalitnému side questu, ktorý sa na konci prepletie s hlavným dejom. No odhalení je tu predsa len na 400 strán príliš málo a záver vyložene nedostál očakávaniam. Je to jednoznačne najslabšia kniha série, no to stále neznamená, že by kvalitou robil ostatným knihám hanbu, Sanderson si vždy vie zachovať vysoký štandard a písať pútavo. Len mám taký pocit, že by táto kniha lepšia sedela v kondenzovanom vydaní a o polovicu skrátená v podobe úvodných kapitol záverečného dielu, než ako samostatná časť príbehu.
Štítky knihy
putování umělá inteligence, AI ztráta paměti, amnézie pro dospívající mládež (young adult) sci-fi hledáni sebe samaAutorovy další knížky
| 2012 |  Cesta králů |
| 2008 | Finální říše |
| 2019 | Meč Přísahy |
| 2006 | Elantris |
| 2010 | Vyjednavač |
Třetí díl fascinující young adult sci-fi pentalogie plné nových přátelství a boje o své místo (nejen) v galaxii. Výplňový "nudnější" díl plný velkého množství filozofování, vysvětlování a hledání sebe sama sice schytává nižší hodnocení, stále je ale zásadním dílem pro pochopení souvislostí a děje v dalších dílech. Opět jsou zde naprosto jiné postavy a hlavní hrdinka navazuje nová důležitá přátelství. Parta v tomto díle mne tolik neoslovila, zachraňoval to "ufňukaný" Myko-Bot (M-Bot) s jeho existenciální krizí. Hlavní problém tohoto dílu ale za mne byla ta vidina ztráty vzpomínek. To je citlivé téma, kterého se v knihách děsně moc bojím a tak jsem celou dobu čtení byla jak na trní, jestli hlavní hrdinka přijde o vzpomínky na své blízké. Myslím, že teprve až při druhém nebo třetím čtení si teprve dokážu tento díl užít, když už vím, jak to naštěstí celé dopadlo. A na ta další čtení rozhodně dojde, protože se celá série zařadila mezi mé oblíbené. Fascinovalo mne, jak promyšlený má autor celý ten svět, a jak vlastně dávalo smysl, že se v tomto díle najednou hlavní hrdina ocitla na putování džunglí a pouští.