Vzpomínky na něj
Colleen Hoover
Kenna Rowanová si odseděla pět let ve vězení za tragický omyl. Teď se vrací zpět do města, kde k tomu všemu došlo, a doufá, že se setká se svou malou dcerkou. Ukazuje se však, že mosty, které za sebou tehdy spálila, už není možné obnovit. Nikdo nevěří, že se změnila. Dostat se k dceři je proto téměř nadlidský úkol. Jediný, kdo ji ještě úplně neodsoudil, je Ledger Ward, majitel místního baru. Kdyby ale vyšlo najevo, že k sobě tihle dva mají blízko, mohlo by to ohrozit důvěru všech, na nichž Ledgerovi záleží. Najde Kenna způsob, jak dát do pořádku minulé chyby, aby si mohla vybudovat novou, lepší budoucnost?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
Reminders of Him, 2022
více info...
Přidat komentář
Ach jo. To je zase příběh. Nejdřív jsem měla na Kennu obrovský vztek. Protože alkohol za volantem je pro mě neodpustitelný, ale nakonec jsem si pobrečela a snad jí i její obrovskou chybu odpustila. A co se týká Ledgera, zamilovala jsem si ho skoro hned. Takže opět knihu této autorky řadím k oblíbeným a věřím, že se k ní zase někdy vrátím.
Na novou autorčinu knihu jsem se neskutečně těšila. Ale asi už mám od jejích knih moc velké očekávání a tady jsem byla vlastně asi i trochu zklamaná,i když je to vlastně pořád pěkné čtení. Přišlo mi to takové dlouhé rozebírání pořád stejného dokola a pak hodně rychlý konec...
Knihám této autorky jsem se vyhýbala. Ale pak jsem slyšela kolem sebe hodnocení této knihy, jako nejlepší autorčinu knihu, tak jsem ji musela zkusit. A vůbec nelituji. Obsahuje jako stěžejní dvě témata. Romantickou linku a pak Kennin smutek a boj o možnost setkání se svou dcerou, kterou porodila, ale nikdy víc už neviděla. Dlouho jsem nad příběhem přemýšlela. Jak bych reagovala já, kdyby někdo způsobil smrt mého dítěte, i když neúmyslně. A v této chvíli nemohu říct, že bych odpustila, ale je to jen kniha a jsem ráda, že ji autorka zakončila, tak jak to udělala. Prolila jsem u ní spousty slz :)
Než jsem se do knížky pustila, slyšela jsem, že fanoušci Colleen Hoover ji označili jako její nejlepší knihu. Očekávání jsem ale neměla velké, takže teď po přečtení mohu říct, že to bylo dojemné, ale i místy bolestivé čtení. Je to moje druhá kniha od této spisovatelky. Jako první jsem četla Námi to končí, které se mi příběhem dotklo o trochu víc.
Je to příběh o tom, co je v životě správné. Dá se odpustit neodpustitelné? Má dítě za každou cenu právo na to znát své rodiče, i když třeba udělali v minulosti něco špatného? Tady nebylo možné se postavit na žádnou stranu, protože v podstatě všichni měli v něčem pravdu. A všichni chtěli jen to dobré pro malou Diem. Ale co vlastně to dobré bylo? A bylo to dobré zároveň i správné?
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Nebudu se tu snažit popisovat, jak hluboce mě zasáhlo čtení této knihy. Veškeré svoje pocity jsem vložila do slz, které se samovolně spustily v závěru této knihy ....
Jsem ráda,že autorka volí šťastné konce, protože díky nim mohu tento příběh doporučit :-)
(SPOILER)
Jako vždy krásné čtení. Dojímala jsem se s Kennou při prvních krůčcích k poznávání její dcery, kterou neviděla 5 let. Prožívala jsem s Kennou nenávist, kterou vůči ní všichni cítili a byla s ní šťastná za odpuštění, kterého se jí dostalo.
Zároveň bych, ale chtěla zmínit jeden nedostatek, který mi trošku vadil a jen těžko se mu věřilo a to bylo Graceino odpuštění z hodiny na hodinu a přijetí Kenny do rodiny. Neumím si představit, že bych dokázala, tak snadno odpustit někomu, kdo způsobil (i když nepřímo) smrt mého dítěte. To bylo, co mi knížku trošičku pokazilo. Ale Colleen je pověstná svými dobrými konci a tak jsem tento "nedostatek" odpustila.
Ako vždy, krásne a precítene napísaný príbeh. Plný utrpenia. Koniec na mňa trochu rýchly, ale dojemný. To by nebola Colleen, keby nevyšla aspoň slzička.
Po dočtení nemám slov...
Tohle byl neskutečně silný příběh.
Colleen prostě umí vzít za srdíčko a nepustit od začátku do konce příběhu.
Připravte si kapesníčky a ponořte se do úžasně napsané knížky.
Celý příběh je rozdělen do dvou dějových linek a krátkých kapitol. Každá kapitola se pak na celý příběh dívá z pohledu jednoho ze dvou hlavních hrdinů, takže se nám krásně otevře vnitřní svět jak Kenny, tak i Ledgera.
Colleen Hoover nabízí opět velmi emotivní a hluboký příběh, který vás chytí za srdce a který vyždímá vaše slzné kanálky. Budete chápat postoj všech postav v příběhu a budete si toužebně přát, aby vše dopadlo dobře.
Colleen však umí psát knihy, které ne vždy mají šťastný konec, proto budete až do posledního dechu tápat, jak to dopadne.
Osobně mohu říci, že se mi velmi líbilo zvolené téma. Příběh mi přišel trošku línější a pomalejší, ale vlastně mi to zase tak moc ani nevadilo. Už v půlce knihy jsem tušila, jak se to vše vyvine a nespletla jsem se. Závěr, i přes svou dojemnost, mi přišel trošku uspěchaný, neuvěřitelný a hlavně předvídatelný. Ale i přes to jsem ho obrečela.
Knihu hodnotím velmi pozitivně. Dostala jsem přesně to, co jsem od Colleen Hooverové očekávala hluboké téma, skvěle propracované osobnosti hrdinů a emoce. Co více si přát?! Colleen si zachovala i v této knize svůj standard a jsem za to nesmírně ráda.
Knihu mohu vřele doporučit.
Hlavní hrdinkou příběhu je Kenna Rowanová, která je po pěti letech propuštěna z vězení. Vrací se do městečka, kde došlo k tragédii, za kterou byla odsouzena. Je bez peněz, přátel, rodiny a jen doufá, že se bude moci setkat se svou dcerou, kterou nikdy neviděla. Jediný problém je v tom, že Kenna je všemi nenáviděná a nikdo si nepřeje, aby se vrátila. Natož aby se setkala se svou dcerou.
"Mám dceru, kterou jsem nikdy neobjímala. Její sladkou vůni jsem nikdy nevdechovala. Její krásné jméno jsem nikdy nezavolala. Má dcera má matku, která ve všem selhala."
Jediný, kdo se Kenny zastane, je Ledger Ward, majitel místního baru. I on má samozřejmě ze začátku s Kennou problém a snaží se jí dostat co nejdříve z města. Ale jen do chvíle, než zjistí, že ne vše je tak černobílé, jak se na první pohled může zdát a že Kenna je úžasná žena, kterou stojí za to milovat.
Kniha naprosto dokonale ukazuje, že každý příběh může mít různé úhly pohledu. Já si kolikrát u příběhu mohla oči vyplakat. Je to totiž příběh plný bolesti, ztráty, utrpení a boje o možnost alespoň jednou v životě spatřit svoje dítě. Podržet ho, obejmout ho, pohladit ho. A protože jsem sama matkou, bylo pro mě čtení o tom, jak se jiná matka nemůže setkat se svým dítětem, naprosto zničující. Neskutečně jsem s Kennou soucítila. V Kenně většina lidí viděla zrůdu, a přitom to byla hodná, silná a milující žena, která jen udělala chybu. Naštěstí vždy je naděje, že lepší zítřky přijdou.
Tohle je další kniha od CoHo, která vás totálně chytí za srdce.
Opravdu nezapomenutelný příběh.
Myslím, že po všech těch pozitivních ohlasech jsem čekala daleko víc. Nebylo to špatné, ALE. Pro mě zůstávají stále nejlepšími knihami Námi to končí a To nejlepší v nás.
3/5*
Kája z @penny_and_books nám Vzpomínky na něj představovala jako nejlepší knihu od Colleen, kterou četla. Nevěřila jsem, že by mohla překonat To nejlepší v nás nebo Ugly Love. Po přečtení několika kapitol jsem byla ještě skeptičtější. Hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická a insta-love romantickou linku nemám ráda. Nepřijde mi uvěřitelná, ale asi to bude tím, že nevěřím na lásku na první pohled.
.
Jako to už u Colleen bývá zvykem, stránky její knihy mi ubíhaly pod rukama, každou chvíli jsem brala do ruky lepík, abych si označila pasáž, ve které se objevila krásná myšlenka nebo citát; něco, co se mi líbilo, nebo mě naopak rozesmutnilo. Ani jsem se nenadála a seděla jsem s třásněmi v ruce v první řadě na zápase Kenny a rodičů jejího bývalého přítele a z plna hrdla skandovala Kennino jméno. Nemluvě o tom, že jsem se do Ledgera tak trochu zakoukala. Proklínám Colleen Hoover za to, že píše tak dokonalé muže! A proklínám jí ještě jednou, protože mě opět rozbrečela.
.
Sice se Vzpomínky na něj vyšplhaly do mé top 3 CoHo knih, ale zaručeně se vešly do top 5. Tudíž vám můžu tuhle knihu s klidným srdcem doporučit. Ale varuji vás, budete potřebovat kapesníky.
U Colleen Hoover je velmi znát, žese jedná o zkušenou spisovatelku, která už má nějakou knihu za sebou a umí si pohrát s emocemi čtenáře. Velmi ji obdivuji za její uvěřitelné příběhy a za to, že je dokáže ta realistky přenést na papír.
Kenna hledá odpuštění, ale předevší musí odpustit sama sobě, aby se mohla pohnout dál.
Určitě doporučuji a těším se na další.
Chmm, holt asi nebudu cílovka, je mi líto. Těch posledních 20% jsem se musela vyloženě nutit to dočíst. A to se mi snad ještě nestalo, abych mela ve finále chutě přeskakovat. "Námi to končí" bylo rozhodně lepší :)
Pokud máte rádi naprosto předvídatelné slaďárny, kde vás nepřekvapí vůbec nic, tak se vám to asi bude líbit.
Další z fantastických knížek od této autorky, to se opravdu nedalo odložit, strhující příběh, který jsem při posledních 30 stranách docitala s krabicí kapesníků
Autorovy další knížky
2018 | Námi to končí |
2016 | Odvrácená tvář lásky |
2014 | Bez naděje |
2020 | Pravda, nebo lež |
2014 | Život jedna báseň |
Kniha je rozhodně už od úplného začátku čtivá a díky krátkým kapitolám vám stránky mizí pod rukama. Oba hlavní hrdinové mi sedli a dokázala jsem se do nich velmi dobře vcítit. Autorka bravurně popisuje pouto mezi matkou a dítětem a jak neskutečně silná dokáže mateřská láska být. Líbilo se mi, že ač se Kenna nespočetněkrát ocitla na samém dně, pořád se kvůli své dceři dokázala vzchopit a jít si tvrdě za tím, co chce.
Škoda jen, že příběh v podstatě nemá žádný zvrat, žádné vyvrcholení. Tak trochu jsem čekala, že se nakonec ukáže, že té osudné noci to třeba nebylo úplně tak, jak jsme si mysleli.
Konec mi přišel až moc sladký, měla jsem pocit, že všechno se nakonec otočilo až moc rychle a nechce se mi věřit, že by to v reálném světě skutečně tak bylo, ale vlastně jsem za ten happyend někde v hloubi duše docela ráda.