Vzpomínky na něj
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531527/bmid_vzpominky-na-nej-65c2186762d9a.png
5
1084
1084
Co musí Kenna udělat, aby se mohla opět stát součástí života své dcery? Kenna Rowanová si odseděla pět let ve vězení za tragický omyl. Nyní se vrací do města, kde se vše zvrtlo, a doufá, že se znovu setká se svou čtyřletou dcerkou. Ukazuje se však, že mosty, které za sebou tehdy spálila, už není možné obnovit. Dostat se k dceři je proto pro Kennu téměř nadlidský úkol. Všichni od ní drží malou Diem co nejdál. Jediný, kdo ji ještě úplně neodsoudil, je Ledger Ward, majitel místního baru. Kdyby ale vyšlo najevo, že k sobě mají tihle dva blízko, riskovali by ztrátu důvěry všech, na nichž jim záleží. Přesto se vztah mezi nimi vyvine v něco víc. Ale s tím, jak roste jejich láska, roste i riziko. Kenna musí najít způsob, jak odčinit chyby z minulosti, aby si mohla vybudovat novou, lepší budoucnost. Mladá matka bojuje o místo v životě své dcery. Má však vůbec šanci?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2024
,
Témbr
Originální název:
Reminders of Him , 2022
Interpreti: Marek Holý , Anna Fixová
více info...
Přidat komentář
To je, ku*va, jako holub??
To jako vážně??
Nebudu se opakovat, všichni už z předchozích komentářů víme, že tohle byla emocionální smršť. Vždyť to asi od CoHo čeká snad každý.. Ale přiznám se, že jsem nečekala, kolikrát mě autorka donutí k zamyšlení, jak se některé situace z dvou (či více) pohledů můžou jevit naprosto jinak. Jak snadné je člověka odsoudit, nenávidět, zatratit.. A jak to někdy může být pro ty "na druhé straně" zdrcující a vyčerpávající.. Tady autorka nádherně vystihla, že vlastně z toho svého pohledu měl každý právo cítit co cítil, ale někdy může opravdu pomoct se na věci podívat i z jiného úhlu, i když se to všechno na začátku zdálo přece tak jasné..
Děkuji za takové knihy, jsou mi pořád ponaučením!
Vše už to bylo napsáno a zhodnoceno. Příběh byl prostě úžasný, dojemný a bolestný. Celou dobu jsem si říkala, jak z toho autorka vybruslí, aby to byl příběh s happy endem. Možná byl ten konec trošku moc uspěchaný, ale dalo se to čekat. Co se týče postav, tak mě všechny bavily, žádná mi nepřišla zbytečná. Líbily se mi i drobné vtípky, které odlehčily jinak téměř bezvýchodný děj.
Děsně ráda si hraju na to, že nejsem cílovka této autorky. Ale když jsem ve čtrnácti mohla mít na ruce deset kilo okovaných náramků, triko Sex Pistols, pít doma tajně litry houby a poslouchat ten nejšílenější punk, taky mi nevadilo u toho číst Lenku Lanczovou a vůbec jsem se za to nestyděla! Tak co bych teď nemohla trávit pár večerů s Colleen Hoover, že jo.
Ono tu plejádu depresí a děsně vážných Odeonek je občas potřeba proložit něčím víc... Ženským? Jednodušším? Ne, to neni ono. Mně Hoover už nepřijde tolik blbá, jako spíš lidská? I když tý limonády je tam taky mnoho, to ne že ne, občas jsem ten cukr úplně drtila mezi zubama a obočí mi vystřelovalo až na temeno hlavy.
A zrovna zde mi bylo všech strašlivě líto. Myslím, že jsem na konci i trochu uronila. Byl to takovej milostnej blitzkrieg, avšak nic, co by někoho urazilo. Jako co víc k tomu napsat.
Kniha se velmi dobře čte, kapitoly jsou krátké a střídají se z pohledu Kenny a Ledgera, nicméně očekávala jsem dle hodnocení trochu víc, nebo alespoň rozvinutější děj..za mě byla autorčina kniha Pravda, nebo lež o něco lepší..
v životě jsem snad nikdy nepřečetla žádnou knihu tak rychle jako tuhle. colleen prostě umí. nejdřív jsem rozmýšlela, jestli si knihu vůbec pořídit, a nakonec jsem neskutečně ráda, že jsem si ji vybrala, protože příběh vás dovede na rozhraní a vy nevíte, na čí straně jste a na který chcete být. během dne přečteno a je to rozhodně silný příběh, na který budu myslet ještě hodně dlouho.
Co napsat k tak dokonalé knize, četla se sama.Tolik slziček a kapesníků jsem dlouho nepoužila.Na poslední stránce jsem byla smutná, že je konec. Tato spisovatelka to fakt umí jedna z mých nejoblíbenějších.
Kniha mě vtáhla hned u prvních stránek a četla se úplně sama. Příběh i postavy jsou propracované a emocemi jen hýří :) Jedna z nejlepších knih této autorky, která je už tak mou oblíbenou.
Já teda rozhodně brečet nebudu. Sem si říkala asi tak do půlky. No čím víc jsem četla, tím víc námahy mě to stálo. A na konci jsem to prostě vzdala. Já jsem rozhodně spokojená a Colleen si přidávám do oblíbených autorů. Jediný s čím mám problém a měla jsem ho i u Odvrácené tváře lásky je překlad. Možná je to jen můj dojem, ale zdá se mi, že se postavy někdy vyjadřují úplně jinak než jak jsou psané.
Tolik jsem se na knihu těšila a to byla asi chyba, mě to prostě moc nechytlo, v knize nejsou velké zvraty a chvílemi jsem měla pocit , že to snad píše jiná autorka.
Kdyby autorka popsala Kenniny dny ve vězení a dala tomu vyšší laťku, tak bych dala víc hvězdiček. Za mě zklamání.
Ze začátku jsem si říkala: "A sakra, tak tohle asi byl zase trochu přešlap."
Ten začátek mi opravdu nesedl a mně se připomněly některá díla z Wattpadu.
Ale po pár dalších stránkách jsem se začetla a musím říct, že se mi opravdu líbilo, jak jsem měnila názor na jednotlivé postavy. V jednu chvíli jsem Kennu úplně nesnášela a pak, když jsem se dozvěděla její verzi příběhu, mi jí bylo zase neskutečně líto.
Musím vyzdvihnout Ledgera, ten je naprosto dokonalý a nejspíš by to chtělo víc můžu na tomhle světě, jako je on.
Hodnotila bych 3,5 hvězdičkami.
To malé mínus bych nejspíš dala za to, jak jednoduše je kniha napsaná. Tím pádem mi přišlo, že na mě neměla takový emoce destruktivní dopad, jaký by mohla mít. A já si zrovna přála po dlouhé době u knihy brečet.
Nevadí. Nejspíš vyzkouším i nějaké další CoHo knihy.
U hodnocení této knihy půjdu hodně proti proudu. Tento příběh ve mně nevyvolal skoro žádné emoce. Kniha se dobře četla, ale že bych z ní byla nějak nadšení nebo dojatá tak to se říct nedá. Největší problém jsem měla s koncem, protože ten se mi zdál dost nereálný. Po tom co jsem přečetla Pravda nebo lež jsem si byla jistá, že si od autorky přečtu ještě něco, teď si tím už tak jistá nejsem.
Dlouho se mi nestalo, že bych u knihy brečela. Jsem dojatá, silný příběh u kterého mě mrzelo, že jsem na poslední straně.
Na tuhle knihu padl balíček kapesníčků a jsem rozebraná na kusy. Krásný příběh.
Skvěle vystavěný příběh. Někdo by mohl namítnout, že to nebylo reálné (především konec), že to byla trochu pohádka... Jenže když se člověk nechá tím dějem unést zažije krásný pocit, protože čte něco tak smutného i krásného zároveň. Člověk má pak chuť přečíst si od autorky všechny její knihy!
Nádherná kniha. Co k tomu mám říct, nevím. Je to Colleen! A za mě jedna z nejlepších jejích knih. Ale to mě napadne skoro u každé, protože všechny jsou skvělé. Četlo se to samo. Hned od začátku jsem věděla, že mě kniha dostane. Že mě rozebere na atomy, tak jak to knihy od Colleen umí. A dostala mě! Postavy jsem si zamilovala. Příběh je velmi silný, emotivní. Horská dráha pocitů. Pobrečela jsem si a to ne jednou.
Doporučuji všem.
Proč musí knihy Colleen Hooverové mít konec? Nejradši bych každý její příběh četla do nekonečna. Její knihy mi připomínají, když mi bylo 16 a já se s každou knížkou přenesla do úplně jiného světa, daleko od těžkostí. Colleen to zvládá tak lehce vtáhnout mě do děje. Kniha Vzpomínky na něj se tak lehce četla a přitom měla takovou hloubku. Obálka knihy je zase třešnička na dortu. Prosím Colleen nemusíš psát romantické komedie, hlavně piš, protože tvé knihy mi zkrášlují den!
Moje druhá od CH, a mnohem lepší, než jsem čekala. Po dočtení mě zalil nádherný pocit klidu a lásky, za což děkuji právě autorce.
Štítky knihy
láska romantika smutek nedůvěra
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Ach dlouho se mi nestalo, že bych u knihy brečela. Vlastně nikdy.