Zabij, nebo budeš zabit. Kniha první
Ed Brubaker
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487130/bmid_zabij-nebo-budes-zabit-kniha-prvni-5he-487130.jpg
5
67
67
Zabij, nebo budeš zabit série
1. díl >
Dylan je obyčejný, depresemi sužovaný vysokoškolák – dokud veškeré jeho představy o světě nezmění neúspěšná sebevražda… a nevyšle ho na nedobrovolnou dráhu maskovaného mstitele. Newyorské policii netrvá dlouho, než pochopí, že jim přímo vprostřed metropole maskovaný člověk zabíjí zločince, a sestaví vyšetřovací tým, který ho má chytit. A Dylan se mezitím propadá stále hlouběji do temnoty, do níž ho zavedla zvrácená smlouva uzavřená s démonem… „Zabíjej pro mě, nebo budeš zabit.“ Poté, co si komiksoví tvůrci Ed Brubaker a Sean Phillips při svém putování temnými žánry vyzkoušeli noir realisticky špinavý (CRIMINAL) i hollywoodsky klasický (ZATMÍVAČKA), lovecraftovskou variaci (FATALE), špionážní retro (VELVET) i odvrácenou stranu superhrdinského mýtu (SLEEPER, INCOGNITO), upřeli svou pozornost na další způsob archetypálního vyprávění: příběh samozvaného mstitele, násilně bojujícího se zlem zakořeněným v lidské společnosti. Ale nečekejte další variaci na Charlese Bronsona v Přání smrti – Dylan, hlavní hrdina ZABIJ, NEBO BUDEŠ ZABIT, je o něco realističtější, o dost sofistikovanější… a o hodně problematičtější.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Komiksy
Vydáno: 2022 , BB artOriginální název:
Kill or be Killed. Vol. 1, 2017
více info...
Přidat komentář
Opět skvělý Brubaker. Sympatický antihrdina, kterému musíte fandit.
Láska jeho života, ruská mafie. Na to vše se těším v pokračování.
Skvelý, kriminálny akčný thriller s dávkou mystična, čo ale bolo skvelo dávkované počas celého príbehu až po vynikajúci koniec, ktorý vyzerá, že nakoniec celý príbeh bude mať racionálne vysvetlenie, čo ma teší a teším sa na pokračovanie v druhej časti a vyvrcholenie príbehu. Inak kresba úžasná, ženy úžasne sexy, či už tie na obrazoch alebo hrdinky príbehu. Celý príbeh je značne komplikovaný a má veľa nezodpovedaných otázok a hlavný hrdina prechádza doslova z blata do kaluže a dostáva sa do čím ďalej horších situácií a fakt som zvedavý, k čomu to povedie. K dobrému asi nie. No ale aj tu sa ukazuje, že duo Brubaker - Phillips sú proste skvelí a vedia podať skvelý príbeh.
Dá se říct, že je to klasický Brubaker. Tedy dobré vykreslení antihrdiny, se kterým se dokážete určitým způsobem ztotožnit, přestože se dopouští zločinů. Brubaker zde dost skáče v čase tam a zpět, takže příběh není vyprávěn zcela chronologicky. Někoho to může i otravovat, ale dá se v tom celkem dobře vyznat.
Na rozdíl od Velvet nebo Každý je zločinec má tento příběh i trochu mysteriózna, kdy si (alespoň v první knize) nejste jistí, zda je démon pronásledující Dylana skutečný, nebo jen výplodem jeho choré mysli. V podstatě je to ale jedno, protože pro Dylana je skutečný dostatečně a je jím také ovládán.
A tak největším problémem je, že příběh Dylana má v prvním díle zcela otevřený konec, takže pak už jen toužíte po tom, abyste u sebe měli i druhý díl, abyste se dozvěděli, jak to vlastně všechno dopadne.
Čekal jsem jen "dalšího Brubakera", o to jsem byl překvapenější. Výborný psychologický vývoj, který má blíž k Přání smrti než třeba k Punisherovi.
Ústřední motiv je perfektní, alespoň dokud se držel lehce fantaskního vyznění. Vím, že to bude znít absurdně, ale v rámci díla Eda Brubakera to byla minimálně příjemná změna. Jakmile se však ke konci začalo rýsovat racionální vysvětlení, pocítil jsem pouze zklamání, přestože podobný vývoj se dal očekávat. Naštěstí není všem dnům konec, druhá kniha může ještě lecčíms překvapit.
Jinak ale klasický Brubaker - nejednoznačný hrdina, jenž se dostane do zapeklité situace, která má jediné řešení. A to samozřejmě znamená to nejhorší možné, jaké vás může napadnout. Postupně tak sledujete jeho cestu do totálního pekla, přičemž bezděčně doufáte, že právě on se z toho nějak vylíže. K tomu si připočtěte obligátní femme fatale, o níž si po většinu času nevíte co myslet, ale tušíte, že její úloha v příběhu bude klíčová, a máte na světě další parádní noirovku od zaběhnutého mistra. Výtvarné zpracování Seana Philipse je pak už jen třešnička na dortu ovšem ani ne tak překvapivá, jako spíš samozřejmá.
Celá premisa je taková... mírně neoriginální. Ale zároveň docela svěže pojatá. Líbilo se mi, jak se hlavní postava musela opravdu zamýšlet, připravovat a následně zpracovat následky vraždy. Ale na druhou stranu - těch keců kolem je tady bolestně moc a ty"woke" žvásty bych taky přežil.
Proslulá dvojice Ed Brubaker a Sean Phillips se tentokrát zaměřili na mstitelský žánr. Příběh obyčejného mladého muže, který se v přesvědčení, že mu démon z obrazů jeho zesnulého otce nařizuje, aby pro něj zabíjel „zlé“ lidi, stává samozvaným mstitelem v červené lyžařské kukle a násilně bojuje se zlem zakořeněným v lidské společnosti.
Jak každý fanoušek Brubakera ví, z jeho pera se nerodí jen prachobyčejné komiksy s bublinami. Tohle je totiž grafický román, dámy a pánové. Vyšší liga. Autor jde daleko více do hloubky postav a příběh rafinovaně rozvíjí pomocí časových skoků v ději.
Kniha je navíc prošpikována pasážemi s úvahami, jejichž klišoidní obsah nás ničím nepřekvapí, ale pokaždé donutí se nad nimi alespoň maličko zamyslet.
Tak například:
„Svět má jeden zásadní problém. Nikdy není na nic dost času. Většinou nejsme zazobaný, takže trávíme dny činnostma, který dělat nechceme. Čímž si vyděláme tak akorát, abychom se v tom kole pro křečky udrželi. Práce. Placení účtů. Práce. Nemáte čas myslet na nic jinýho než na samotný přežití.“
Takového filozofování je v knize spousta a mezi všemi těmi střety s ruskou mafií, která se tajemného zabijáka snaží dostat, jelikož se navezl do hladkého chodu jejich kšeftíčků (a to se přece ruské mafii nedělá), si autor ještě stačí postěžovat na to, jak je všechno kolem nás čím dál tím víc na hovno.
„Skutečná válka se vede mezi bohatstvím a odpovědností a zuří od počátku naší civilizace. Bohatství si chce dělat, co se mu kurva zlíbí. A v týhle válce vítězí. A jelikož bohatství zajímá jenom výsledné číslo – zisk – nepotřebuje se zabývat budoucností. Nebo planetou. Nebo čímkoliv jiným.“
Kresby jsou jako vždy skvostné a jako již mnohokrát před tím, mě autorská dvojice Brubaker/Phillips nezklamala a opět mi potvrdila, že vše, co vytvoří, je zárukou kvality.
Je to depresivní, je to zajímavé, je to docela dobře vyprávěné. Je tu pěkný svěží pohled na vyprávění, díky kterému je kniha docela dobrá. Vizuál knihy je civilní, což je fajn a NY City je nakreslený přesně tak, jak vypadá. Plus body za NY atmosféru. Docela by mě zajímalo, jak bude příběh dokončen ve druhé knize, protože mě napadají minimálně tři nebo i více různých konců a závěrečná pointa.
Protože od Brubakera a Phillipse beru automaticky cokoliv, co vyjde, čekal jsem, že se po sérii vynikajících záležitostí jednou trefím do něčeho "obyčejného". Zabij nebo buď zabit je výlet tvůrčího dua do žánru "maskovaný bojovník proti zločinu mínus maska a DC-Marvel vesmír" a přestože od počátku vnímáte jiný přístup (zajímavá motivace, skvělé pozadí a rozprava se čtenářem), chvilku jsem si říkal, že je Dylanův příběh celkem normální, kvalitně odvedený komiksový román. Postupně se ale příběh překvapivě rozjíždí, chytře pracuje s očekáváním a po dočtení velmi vtahující dvojky musím konstatovat, že Brubaker má v žánru krimi se společenským přesahem otěže pevně v rukou a náročnější čtenář chrlí opět pocty. O kresbě snad ani nemá cenu říkat, že je výborná.
První stránka a hned takový masakr. Žádný pomalý rozjezd. Žádné pomalé budování napětí. Tahle kniha začíná skokem do ledové vody. První panel říká "Počkej - Počkej" a na třetím už je mozek rozprsknutý na zdi. Začátek jak se patří! Zároveň při pohledu na první stránku víte, že si nad kresbou zase budete chrochtat blahem.
Poloha celého následujícího vyprávění je pak velmi zajímavá. V prvé řadě je asi třeba říci, že “Zabij, nebo budeš zabit” není fantasy, jako bylo třeba “Fatale”. Je to kriminálka, nebo spíše existenciální drama. Moje původní přesvědčení, že to je o kladném hrdinovi, vzalo poměrně rychle za své. Jaký je tedy hlavní hrdina, Dylan? Věří, že uzavřel smlouvu s démonem… Teď si připadám, jako kdybych napsal, že vrahem je zahradník. Nemám rád spoilery, ale věřím, že tohle není spoiler. Zkrátka Dylan věří, že uzavřel smlouvu s démonem, podle které musí každý měsíc zabít jednoho zlého člověka, jinak zemře. Jenže čtenář vidí, že to tak úplně nesedí a Ed Brubaker na něj šibalsky pomrkává. Čtenář vidí, jak Dylan neustále lže sám sobě. Čtenář ví, že nesleduje maskovaného hrdinu, ale sériového vraha. Jako čtenář najednou zjistíte, že vás Ed Brubaker rafinovaně zatáhnul do něčeho hnusného a napínavého zároveň.
Celý příběh je moc dobře napsaný. Působí naprosto přirozeně a Dylana si i přes jeho “poslání” poměrně rychle oblíbíte. Sledujeme plynulý přechod od deprimovaného studenta k vraždícímu mstiteli s posláním. Dylanovo myšlení se neustále vyvíjí. Neustále své jednání zpochybňuje, aby je zase následně obhajoval. Je to děsivé a fascinující zároveň. Kolik lidí v hlavě schovává podobné démony? Ed Brubaker postupně přidává do děje další postavy. Ať to jsou Dylanovy přítelkyně, policistka, která po něm jde, anebo kumpáni jeho obětí. Každý z nich má nějaké pozadí a tím celý příběh získává úžasnou komplexnost a hloubku.
O výtvarné stránce nejde říct vůbec nic negativního. Je to živé, barevné a zároveň velmi realistické. Nechybí tomu dynamika a když dojde na jatka, tak to stojí za to. Je to dokonalá kresba pro tento styl vyprávění. Však jde taky o autorskou dvojku, která je už dlouho sázkou na jistotu.
„Teď už zbejvalo
jenom najít někoho,
kdo si zaslouží umřít,
a zabít ho.“
„To nemůže bejt moc těžký, ne?“
„Zabij pro mě, nebo budeš zabit.“
Po důkladném očichání knihy po rozbalení, jsem jí jen tak letmo prolistoval, než začnu číst. I tak jsem zahlédl spíše tmavé barvy a komiksová okna plná detailů. Máte se opravdu na co těšit. Krev na vás cáká hned z prvních stránek. A při tom si vyslechnem zpověď hlavního aktéra, který vám určitě přiroste k srdci. Hlavně, když je nucen do jisté situace a musí zabíjet. Ano, tak to je, a tak se to na počátku příběhu dozvíte. Což ostatně tak nějak vysvětluje tvůrce v anotaci na zadní straně tohoto příběhu.
Malá ochutnávka:
Takhle jsem si svůj život nepředstavoval. Ale někdy nemáte na výběr, že jo? A řekněme si to otevřeně – já jsem v tomhle fakt dobrej. V zabíjení lidí. Lidí, co si to zaslouží. Jasně, můžete se ze svého obláčku nadřazenosti ptát, kdo mi dal právo rozhodovat... Ale to je váš sebeobrannej mechanizmus. Vaše alibi pro to, že vy nic neděláte. Protože svět je ve sračkách a všichni to víme.
Fascinoval mě příběh O hrbáčovi z Tisíce a jedné noci. Ed Brubaker slovy hlavního hrdiny tento příběh vysvětluje, a mě hlavně zaujala a zamrazila ta myšlenka o lidech, kteří se snaží zachovat správně. To rozebrání povah a konečný výrok, že to je úplně jinak než v té pohádce....nádhera. Ale víc prozrazovat nebudu, kdo chce víc, musí si knihu přečíst. Krásně to podtrhuje kresba Seana Phillipse. Jsou tu totiž komiksová okna beze slov a úvahy hlavního „hrdiny“ jsou napsány v bílých liniích po okrajích stránek.
Citát: Jenže já si myslím, že ten, kdo stvořil ten původní příběh, znal pravdu....
Opravdové napětí přišlo záhy. Čekal jsem, kde sežene zbraň a kdy narazí na prvního „špatnýho“ člověka, aby jej mohl (musel?) zabít. Všechno se to ve mně bouřilo. Nevěděl jsem zda mu fandit, nebo ho odsuzovat. Znáte ten pocit, že víte, že někdo je zlý, ale vy si furt říkáte, že nemáte soudit a házet kameny, když sami nejste bez viny. Ale je vina a vina? Existuje špatné a dobré zlo? Něco jako „poloviční lež je lepší než úplná pravda.“ No, rozhodně vás tento příběh donutí nad tímto popřemýšlet. Jisté je však jedno: Kdyby to skončilo prvním zabitím, tak by tento příběh nemohl být dále vyprávěn, že jo? Jak se mi tento příběh líbil je snad jasný z uděleného hodnocení.
Citát: Démoni neexistujou. Nejsem buran ze zapadákova, kterej věří na anděly a čerty a podobný hovadiny. Takže jsem věděl, že to, co jsem tý noci viděl, se odehrálo jen v mý hlavě.
Ed Brubaker je Mistr vypravěč po pár stran vás příběh pohltí a nechce pustit smekám pomyslný klobouk a klaním se. Ohromě se mi to líbílo.
Hodně dobrá pocta a osvěžení mstitelských filmů, revenge komiksů, ale i americké drsné školy a pulpové klasiky. Opět brubakerovské femme fatal - na to jak píše ženské hrdinky, které když zrovna nejsou nadržené, tak různě intrikují, na to si prostě jeden musí zvyknout, jde často o variaci na stereotyp "žena vamp", který mi v Criminalu občas dost vadil, ale v rámci žánru to funguje a naprosto to chápu a od Brubakera v tomhle ohledu ani žádný "mýto" nečekám.
Hlavní hrdina taky už tak trochu brubakerovská klasika - zdánlivě obyčejnej ňouma se stane tak trochu náhodou osamělým mstitelem, ale na druhou stranu, proč měnit něco co funguje a hlavně co autor prostě umí. Že se to opakuje, to mi nevadí, vždy je to chytrá variace a vždy je to neskutečně vtahující do děje, a to i tou určitou předvídatelností a tradičními "třídními" soupeří (pedofil od vedle, investiční tunelář, ruská mafie atd.). Navíc Brubaker vždy skrze tyhle schémata sděluje i něco o společnosti, tedy hlavně americké společnosti, a o takový tý paranoie, která je v tý společnosti tak nějak permanentně přítomna.
Takže zatím tu máme klasickýho Brubakera a klasickýho Seana Phillipse. Jako film od osvědčené dvojice Tarantino a Richardson. Prostě klasika, která nabízí chytrou zábavu, kde je cítit silnej rukopis obou autorů, jak Brubakera tak kreslíře Phillipse. Dalo by se tomu leccos vytknout, ale to by bylo jen nošení toho pověstnýho dříví do lesa, to si radši nanoste do baráku, zima totiž asi bude krutá... Když k tomu přistoupíte jako k dobrýmu noirovýmu filmu s thrillerovými prvky, tak dostanete příjemných několik hodin prvotřídní zábavy. V rámci mainstreamovýho komiksu to aspiruje na událost roku.
Takže abych to shrnul, moc nad tím nešpekulujte (na to jsou jinčí komiksy), nalijte si dobrou whisku, nějakou ostrovní kouřovku, třeba Talisker, zapalte si v krbu, zachumlejte se do deky a s chutí do toho:-) Doporučuji.
„Život není jednoduchej.“ Ďalšia skvelá vec od Brubakera (a samozrejme Phillipsa). Ed svojho času priznal, že bol unavený zo svojich predchádzajúcich ambicióznych fušiek (Criminal, Fatale atď.). Zabij, nebo budeš zabit preňho preto predstavoval vítaný, osviežujúci projekt, pri ktorom sa uvoľnil, odreagoval a zabavil. Lenže aj keď sa talentovaný scenárista Brubakerovho formátu „len“ odreagováva povedzme predsa len štipku menej ambicióznym projektom, stále je výsledkom vynikajúce dielo kladúce komplikované, zaujímavé otázky. Trocha ma rušilo, ako občas podceňuje čitateľa (Ed, mne fakt bolo jasné, že ak sa na začiatku príbehu zjaví ruský taxikár a na konci ruská mafia, že to spolu „asi“ bude mať nejaký súvis, nie som blbec). Ale inak je tu na kritizovanie skutočne minimum vecí. Vlastne si už na žiadne ďalšie nespomínam. A to som komiks čítal dva razy. OK, možno by potešila hŕstka bonusov, ale v pohode sa to dá prežiť bez nich. Ak máte radi Brubakera a Phillipsa, je to povinnosť.
Když jsem viděl přebal knihy a její název (a odmyslel si autory), malinko jsem možná očekával story ve stylu Punishera - i ten mě moc bavil. Ale Zabij, nebo budeš zabit je něco jiného, úplně jinak postavený příběh Dylana, mstitele bojujícího proti zlu v různých podobách ve světě kolem. Bavila mě už tradičně parádní kresba a taky vymakaný děj, ve kterém se mnohdy na jednom místě zajímavě prolíná komunikace postav a aktuální (v té situaci) úvahy Dylana (či Kiry). Nechci prozrazovat víc-jen to, že se nemůžu dočkat pokračování, které naštěstí přijde na pulty prodejen už za cca týden.
Dylana osloví démon. Dylan se pokusil o sebevraždu a přežil. Ten démon na něj mluví a chce za jeho ušetřený život každý měsíc platbu. Platbu smrtí jiného člověka. Smrtí zlého člověka. Dylan je vysokoškolák, zužovaný psychcickými neduhy a spíš řeší, že je zamilovaný do holky svého spolužáka. My sledujeme jeho vnitřní boj a pozoruhodnou proměnu. Navíc, on není žádný elitní voják či gangster. Jak se vlastně zabíjí lidi? Jak má poznat, kdo je ten zlej, kdo si zaslouží zabít? Jak na jeho killing strike zareaguje policie? A co se stane, když zabijete člena Ruská mafie?
Sehrané tvůrčí duo Brubaker a Philips nám po Criminalu předhazuje netradiční variantu o osamoceném mstitelovi. Tady to není ten drsný Charles Bronson, tohle je obyčejnej kluk, který vlastně neví, co dělá. Napínavé, propleténé, scénáristicky i kresebně naprosto brilantní.
Moc se těším na červen a na druhý díl.
Drsný, napínavý a veľmi dobre napísaný príbeh od obľúbeného Eda Brubakera. Zabij, nebo budeš zabit je jeden z komiksových titulov roku a veľmi ma teší, že sa dokončenia príbehu dočkáme už v júni. Inak čo sa týka príbehu, prišlo mi to ako taký americký takmer-remake legendárnej mangy Death Note. Tých podobností je tu viac, či už je to diabol, ktorý sa s hlavným hrdinom rozpráva, zabíjanie zločincov, hlavným hrdinom je študent a podobne. Inak však skvelý komiks a jednoznačne plné hodnotenie.
Docela dobrý komiks, ale přece jen mě tam něco štvalo. A to ty časté narážky na rasismus. Zlý policajti zabíjející nevinné černé déti, střílet dealery drog by bylo rasistické, vždyť jsou horší zločinci, zejména tzv. bilé límečky, hlavní hrdina s černoškou chodí, atd... no, ta falešná korektnost z toho jen stříká. Škoda toho, ale věřím že čtenáři sluníčkáři se budou tetelit blahem.
Štítky knihy
thrillery komiksy horory pulp fiction krimi noir (literatura)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Batman: Kameňák a další příběhy |
| 2011 | Captain America: Omnibus: Kniha první |
| 2012 | Každý je zločinec |
| 2020 | Zatmívačka |
| 2015 | Poslední z nevinných |
Meditace nad mstitelstvím. Dylan žije v bytě se spolubydlícím, který chodí s Kirou, do který je Dylan už roky zamilovanej a jsou s ní "přátelé" (a nebojte, Kira pro něj má taky "slabé místo" a znají se už velmi dlouho). Dylan bere prášky a je v depresích... dříve se pokusil o sebevraždu. A o tu se pokusí i zde, na začátku příběhu, v jeho "nádherně nelineárním vyprávění" kdy neustále přeskakuje tam a zpátky. Nicméně při pokusu o skok z domu jaksi prozře a chce žít, staré šňůry od prádla ho zachrání a když se vrátí domů s tím, že zítra začne nový život, zjeví se mu démon, který mu řekne, že každý měsíc mu musí platit "nájem" tím, že někoho špatného zabije - pokud tak neučiní, sám zemře a na ukázku mu démon zlomí ruku. Dylan si napřed myslí, že je to vše nesmysl, že se mu to zdálo, ale brzo zjistí, že hrozby jsou reálné a on je nucen jednat, pokud chce žít. Jak se postupně vyvíjí jako mstitel, vrah, dveře se otevírají (některé dobré, některé špatné), souběžně s ním sledujeme i jeho pohnutou rodinnou historii (otec, mnohem starší, než jeho matka, který chtěl být umělec, ale byl nucen kreslit porno pro peníze, se jako motiv, obzvláště jeho obrazy, konstantně vrací - a na konci knihy pochopíme i proč), stejně tak se dostává prostoru i historii a traumatům Kiry. Dylanovi pak stoupá i sebevědomí a adrenalin, naráží na svou ex Daisy a jeho "pozdní vysokoškolský život osmadvacetiletého" po pokusech o sebevraždu najednou prosycen sexem, napřed s jednou, pak s druhou (a pak s jednou, zatímco druhá je schovaná ve skříni) působí pořád pozitivněji, než ten můj. Škoda, že se staví tak negativně k Jungovi a má v mnohém tak plochý pohled na Svět a jak funguje... ale jako každý hrdina má víc štěstí, než rozumu. V mnoha ohledech je 'Zabij, nebo budeš zabit' zajímavým zamyšlením, trochu jako stará klasika, 'Přání smrti' (1974) s Charlesem Bronsonem a podobné příběhy o mstitelích, ale určitě se nejedná o nic, co by mě v rámci psaní, struktury, nebo vyprávění nějak zvláštně zaujalo. (...) Ilustrace Seana Phillipse, v hrubém, částečně mainstreamovém, ale jinak neo-noirovém stylu, k tomuhle drsnému thrilleru sedí. Zejména mě zajímaly kresby samotného Dylana v masce a speciálně v kapuci (stíny, tvář), střílejícího, bojujícího, vraždícího, protože jsem chtěl vidět tenhle motiv zpracovaný někým žánrově pořádně, jelikož mě čeká něco podobného.
"Ve vysněný verzi téhle scény... Teď Kiru podpadnu... A přitáhnu si ji k nejlepšímu polibku, jakej kdo z nás zažil. To je ta chvíle, kdy se oba úplně poddáme naší lásce. Líbáme se a pak brečíme a smějeme se zároveň - jako na konci filmu podle Nicholase Sparkse... A potom se všechno nějak vyřeší. Všechny mý problémy. Ale tohle není ta vysněná verze, tohle je verze, ve který jsem vrah... Ve který není láska dobrej nápad... Ve který mám tak obrovský problémy, že je nedokážu vyslovit. Takže udělám to, co musím... Odstrčím ji od sebe."