Začátečníci
Raymond Carver
Takto by se v roce 1981 jmenovala a takto by vypadala druhá velká Carverova sbírka, kdyby ji redaktor Gordon Lish autorovi neseškrtal, nepřepsal a nepřejmenoval na „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“. Zachovala se korespondence obou pánu, ze které vyplývá, že se Carver velmi snažil své dílo uhájit, ale nebylo mu to nic platné: Lish mu z některých povídek vyhodil čtyři pětiny textu. Carver (1938–1988) ještě za svého života některé původní verze vydal, ale v úplnosti nyní „přepsané“ povídky vycházejí poprvé.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2017 , Volvox GlobatorOriginální název:
Beginners, 2009
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavá kniha. Povídky se mi líbily, některé více a některé méně. Oceňuji, že je potřeba zamyslet se nad pointou (smyslem) každé z povídek. Nejsou psány prvoplánovaně... je potřeba každou z nich nechat tak trochu "dozrát". Vůbec si však nedovedu představit, že většína z těchto povídek byla zkrácena o 50% a více... to z nich už asi moc nezbylo. Za mě jsou takto v plném znění dokonalé, určitě není potřeba nic zkracovat. Nejvíce se mi asi líbila povídka "Začátečníci", která dala název i celé knize, a ve které se objevuje i motiv názvu zkráceného díla: "O čem mluvím, když mluvím o lásce". Právě ten význam, smysl a především interpretace slova "láska" se objevuje ve všech povídkách. Místy i celkem drsných.
Povídky, které vás nepleskají pointou po obličeji.
Tak trochu méně ujetý, méně kritický, zkrátka obyčejnější (introvertnější?) Bukowski.
V Carverově světě jsou všichni alkoholici.
Ve své jednoduchosti a přímočarosti je kniha schopná nečekaně vás zavalit problémy protagonistů, jež může zažívat vaše rodina, váš soused či dokonce vy samotní.
Pak jsou tu určité výchylky, Řeknu ženským, že vyrážíme, Moje a hlavně titulní Začátečníci. Tam se schovává tak nádherně popsaná láska, že kdybych povídku nečetl během oběda v práci, asi bych si lehl na gauč a chvíli si pobrečel. Ale s úsměvem.
Ve chvíli, kdy píši komentář ke knize Začátečníce, se mi do rukou nedostala její redigovabá verze O čem mluvíme když atd. , takže nemohu porovnávat. Ale ve skutečnosti se nedokáži dost dobře představit zkrácené verze povídek, které Začátečníci obsahují, neboť už tak jsou tyto Carverovy texty vydestilované do maximální výstižnosti a křišťálové čistoty. Mám dojem, že všechma slova jsou tam, kde mají být a autor mistrně vystihuje moment, kdy povídku začít a kdy skončit. U Caeverových textů si ptavděpodobně nikdo nemůže stěžovat, že by v nich bylo čehokoliv příliš, na druhou stranu zde ničeho není ani málo. Tento soubor povídek je v perfektní rovnováze.
Mimochodem, ty nejzdařilejší:
1. Řeknu ženským, že vyrážíme
2. Kutilové
3. Příjemná maličkost
4. Nemluva
Po dvou měsících od přečtení sbírky O čem mluvíme, když mluvíme o lásce, jsem sáhl po Začátečnících. Původní komentář byl v tomto znění: Kraťoučké povídky jsou lahůdky, je třeba je vychutnávat a dávat si mezi nimi pauzu na zažití. Jsou hutné (odborně minimalistické), občas se zajímavou pointou, sem tam kruté, vesměs se točí kolem lidských vztahů a jsou nasáklé alkoholem.
Kniha Začátečníci obsahuje stejné povídky, ale původní - nezkrácené. Často je i název povídky jiný (v názvech povídek je uveden jako druhý za lomítkem). Původní povídky se mi líbily víc, než zkrácené. Některé zkrácené jsou sice hutnější, ale více si vychutnávám ty původní. Nejméně v jednom případě brutálním zkrácením dostává povídka odlišný význam! Dle mého názoru, kdo si přečte zkrácené povídky a nezná původní, může být spokojen. Kdo ale pozná původní nezkrácené verze, musí být víc než spokojen. Viz též výborný komentář uživatele puml. 95%, 31.12.2017.
Neseškrtaná podoba sbírky "O čem mluvíme, když mluvíme o lásce". Porovnával jsem jen jednu povídku a to "Řeknu ženským, že vyrážíme". Seškrtaná verze ze sbírky "O čem..." se nachází v českém výboru z roku 1996 "Buď, prosím tě, zticha".
Tato povídka v Začátečnících se vyznačuje kontrastem mezi spořádaným životem navenek a určitou frustrací z toho tak spořádaného, rodinného života. Závěr ve mně dozníval ještě dlouho. Jedna z těch povídek, která v člověku zůstane hodně hluboko.
To, čím prošla povídka v redakci se nedá nazvat jinak než kastrace. Začátek dobrý, ale ten konec vyšumí úplně do prázdna. Nevím, co vedlo Gordona Lishe k takovému razantnímu zkrácení a k ochuzení o závěrečnou katarzi. Snad snaha o to, aby povídka působila civilně a nijak zvlášť nevybočovala.
Je tedy jen dobře, že Začátečníci vyšli. Ukazují totiž, že Carverovi původní verze povídek mají mnohdy větší sílu a tah, než jejich sesekané verze. Sám Carver po vydání knihy "O čem..." přestal z Gordonem Lishem spolupracovat. I když ho tato kniha proslavila, chtěl někdy souborně vydat povídky v původní verzi. Až po smrti autora a po dalších 20 letech se to konečně podařilo. Spousta povídek se mezitím už stala kánonem, stejně jako název "O čem..." a tak je jasné, že Začátečníci zapadli. Ale všem, kdo si chtějí přečíst "původního" Carvera, bych doporučil právě tuto knihu.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
1996 | Buď, prosím tě, zticha |
2012 | Katedrála |
2016 | O čem mluvíme, když mluvíme o lásce |
2012 | Začátečníci |
1994 | Katedrála a jiné povídky |
Prvý kontakt s Raymondom Carverom a som nadšený. Úžasne šťavnaté poviedky plné života, pekne "na férovku" bez nejakých trapošiniek a niekedy teda riadne kruťárny, až som krútil hlavou a niekedy zase úplné dojatie a všetko to bolo napísané tak, že človek má pocit, že je súčasťou tých scén a prežíva ich 'live' priamo s postavami v poviedkach.