Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu & kompletní povídka Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Zaklínač, ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Povídky: Cesta, z níž není návratu Hlas rozumu 1 Zaklínač Hlas rozumu 2 Zrnko pravdy Hlas rozumu 3 Menší zlo Hlas rozumu 4 Otázka ceny Hlas rozumu 5 Konec světa Hlas rozumu 6 Poslední přání Hlas rozumu 7... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 1999 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Pro mě byl příběh trochu zamotaný a občas jsem se ztrácela v ději. Po dočtení jsem z toho měla zvláštní pocity. No pokusím se knihu přečíst znovu a možná už mi to bude dávat větší smysl.
Dlouho jsem odkládala a vlastně nechápu proč. Nádherné povídky, kniha se četla sama. Mohu jen doporučit.
Čteno na základě odehrání PC hry. Musím uznat, že hra je pro mě o mnoho lepší... Další knižní díly Zaklínače mě už tak nebraly.
"Východní" fantasy o Geraltovi z Rivie má smůlu právě v tom, že byla napsána "východním" jazykem. Kam se hrabe Conan.
To jak si Andrzej Sapkowski dokáže hrát s motivy z pohádek i jiných literárních žánrů a pak je totálně otočit je úžasné. Stejně jako postava Geralta z Rivie, která je neskutečně literárně přitažlivá a usazená do fantaskního světa, do kterého se společně s Geraltem budete chtít neustále znovu a znovu vracet. Chytne vás i Sapkowského styl psaní - lehký, svěží, přímočarý, v málu je někdy víc, vůbec to však nebrání hlubším myšlenkám. Zpočátku se možná budete lehce ztrácet, ale nepamatuji, u jaké kvalitní fantasy byste se zpočátku neztráceli, všechny promyšlené světy musí být složité, a tudíž ze začátku nepřípustné pro čtenáře, jinak by nebylo co obdivovat a nač se těšit. 90%
Jak už u mě bývá zvykem, to, kolem čeho je velký humbuk, obcházím obloukem, abych se k tomu po letech opatrně dostal zpět. No já přece nebudu číst něco, kvůli čemu je davová psychóza, že jo!! A pak se většinou chytám za hlavu, že jsem zbytečně ztrácel čas.
Zaklínač se ale k těm zbytečně odkládaným nepřidá. Nezískal si mě. Jako hrdina je pro mě matný, nevýrazný. A byť pro někoho čerpání z pohádek může být osvěžující, pro mě to bylo snad jediné zajímavé v jinak celkem ploše vyprávěných historkách.
Na to, jak jsem byl zvědavý, to pro mě nakonec bylo zklamání.
Ani nevím, jestli budu zkoušet číst další díly. I když.... Nikdy nepiš nikdy.
Po nějaké době jsem se znovu rozhodla, že si zaklínače přečtu. A nebyla jsem zklamaná. Kniha je úžasná, čtivá, i když je tam příliš vulgarismů, ale to k Sapkowskému patří :)
Já teda nevím, ale 91%? Za co? Kniha vyloženě pro náctileté. Zaujal mě úplný úvod, ale pak to šlo celý do kopru a konec jsem jen tak nějak přeskákal.
Jó Zaklínač je klasika, rád jsem si ho připomněl. Naposledy jsem ho čítával na gymplu v Ikarii.
Snadno čitelné a díky povídkové struktuře rychle odsýpající fantasy, které si na nic nehraje. Nepotřebuje kázat, nepotřebuje politikařit, nepotřebuje ani moralizovat. Pro mě velmi příjemná oddechovka, kterou bych možná ocenil o něco více v patnácti. Slovanské nestvůry, příšery a obludky jsou zajímavé samy o sobě a Sapkowski je zvládá skvěle zasazovat do svého vcelku zajímavého světa. Jsem zvědavý na další díly.
Kniha byla pro mne překvapením. Popisuje velmi zajímavá dobrodružství ze života zaklínače Geralta z Rivie. Je to jedna z těch knih, do kterých se snadno začtete. Cesty hlavního hrdiny nás zde provází pozoruhodným fiktivním světem plného nadpřirozených bytostí se kterými přichází do styku. Každá kapitola je plná napětí, humoru a také akce. Ani v jedné z nich jsem se nenudila. Tato kniha jistě stojí za přečtení.
Po třetím přečtení musím konstatovat, že se mi kniha líbí čím dál tím více. Jediné, co mne poněkud mrzí je až přeslazeně patetický konec povídky Otázka ceny, takže ve skutečnosti to je za 4,5.
Mám ráda malinko jiný styl vyprávění, na můj vkus až dost vulgarit a moderních prvků. Na druhou stranu taková striga nebo bruxa neměly chybu. Celkově je to takové plytčí, povrchnější než např. knihy Jordana, Rothfusse a spol., ale proč ne, alespoň se není třeba příliš zamýšlet. Je to fajn oddechové čtení.
Prostě pohádky pro dospělé. .. Nic moc hlubšího, ale Geralt má charisma (a když ho čte J. Dvořák tak dvojnásob). Byla to fajn oddechovka.
No, ze začátku jsem byla trochu na pochybách, jestli se mi vůbec bude tato série líbit, ale hned po první povídce to šlo ráz na ráz. Naprosto jsem se do zaklínače ponořila. Trochu mi trvalo než jsem si zvykla na styl psaní, ale Zaklínač má takový zajímavý tajemný náboj, že se nedokážu utrhnout, a také se mi líbí, ten drsný sarkastický humor. A Geralt, no prostě do něho se nedá nezamilovat. Doporučuju!
Super čtení. Nadchlo mě to tak, že jsem si koupila i zbytek. Koho nebaví povídky ať čte od 3 dílu.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Cesta, z níž není návratu 1988
- Hlas rozumu 1993
- Konec světa / Kraj sveta 1993
- Menší zlo / Menšie zlo 1990
- Otázka ceny 1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Dlouho jsem Zaklínače znala jen ze stejnojmenného seriálu a několika reálií z DrD. O to více jsem se na knihu těšila.
Musím přiznat, že seriál mi hodně pomohl z chápáním zdánlivě na sebe příliš nenavazujících povídek. Líbilo se mi, jak si mohu sama postupně během čtení skládat různá vlákénka předchozích nebo tušených událostí do jednoho velkého překvapivého celku. Líbila se mi postava Geralta z Rivie, který je svým jedinečně záhadným způsobem od jiných "kladných" hrdinů, které nám fantasy obvykle překládá. Nezdá se být tak vnitřně rozervaný, jak se nám anotace snaží naznačit, zato jeho jednání dovoluje pozornému čtenáři mnohé vyčíst mezi řádky. Líbil se mi ten nepřikrášlený jadrný jazyk, který obdivovatelé středověkých rytířů a čarodějů tak neradi přiznávají. Přišla jsem na chuť i postavě Marigolda, která mi v seriálu nesedla.
Zamilovala jsem se do propletených dějových linií i faktu, že se autor s oblibou vrací i k těm nejtitěrnějším vedlejším postavám (tady už trochu spojleruji k dalším dílům). A bylo to Poslední přání, které mě po mnoha letech mateřského odříkání donutilo nechat lampičku svítit až do tří do rána a nadšeně číst. Veselým kopám ale podobné počínání nedoporučuji, protože v textu se to vtipnými hláškami či přirovnáními jen hemží.