Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu & kompletní povídka Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Zaklínač, ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Povídky: Cesta, z níž není návratu Hlas rozumu 1 Zaklínač Hlas rozumu 2 Zrnko pravdy Hlas rozumu 3 Menší zlo Hlas rozumu 4 Otázka ceny Hlas rozumu 5 Konec světa Hlas rozumu 6 Poslední přání Hlas rozumu 7... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 1999 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Klasické pohádky napsané trochu jinak. Docela jsem se bavila a současně přemýšlela o tom, jak by se asi dětičky tvářily na zlou Sněhurku... Žánru fantasy se zrovna moc nevěnuji, ale občas se mi něco dostane do ruky a docela se mi to líbí (jako Zaklínač). Možná budu pokračovat v sérii.
Skvěle napsané fantasy povídky ;) nejvíce mě bavily ty odkazy na pohádky (Sněhurka, Čert a Káča.....) to byly takové milé momentky ;) ale i celkově se kniha moc povedla. Nikde se to nezadrhává, děj moc hezky plyne a rozhodně se člověk u toho nenudí. Těším se na další příběhy o Geraldovi z Rivie ;)
Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych Zaklínače jako výpravný, plnohodnotný román. Povídky nejsou styl, který by mi osobně seděl. Na druhou stranu dávám 5 z 5ti. Důkaz, že je to geniální.
Jinstě, má to i své neduhy. Sapkowski se až moc fixuje na části ženského těla (jasně, kdo ne, ale číst o špičatých prsech, když jde Geraltovi o život, asi úplně nemusím) a taky v jeho světě není mo dobrých ženských postav. (Yennefer je super, ale i tak si myslim, že se na ní Sapkowski vyřádil).
Zpět ke kladům - ty povídky mají takový morální přesah a dodávají Geraltovi tolik osobnosti. Tohle je něco, co funguje skvěle! Nejde jen napsat - Geral má silný morální kodex. Lepší je ho postavit před situaci, kdy si musí vybrat menší zlo a ukázat, jak na tom s tou morálkou je.
Zbožňuji povídky Otázka ceny, Menší zlo, Konec světa a zejména Poslední přání.
PS: díky CDPR za vtáhnutí mě do světa.
Zaklínač není klasické fantasy, na které jsou mnozí fanoušci zvyklí například z pera J.R.R. Tolkiena.
Svět zaklínače sice působí středověkým dojmem, ale do popředí staví mnoho moderních témat jako je rasová nesnášenlivost, integrace menšin, zneužívání náboženských symbolů, politické manipulace nebo ekologie.
Důležitou roli hrají i realistické postavy a frakce. Stejně jako ve skutečném životě je lze jen stěží rozdělit na černé a bílé (záporné a kladné). Každá má svůj příběh, své pohnutky a způsob, jakým se prodírá drsným světem, ve kterém největší nebezpečí nepředstavují draci, upíři nebo ghúlové, ale lidé.
Andrzej Sapkowski patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům už od střední školy, takže dávno před Polskými hrami a tou Americkou hrůzou. První Zaklínačská povídková sbírka obsahuje (v novějších vydáních) osm povídek, ve kterých A. S. buduje svět a představuje hlavní postavy budoucí pětidílné ságy. Povídky jsou velice čtivé, a mají výborně napsané postavy a dialogy. Nejlepší povídky sbírky jsou podle mě Menší zlo, Poslední přání a Zrnko pravdy.
Za mě super. Povídky jsou zábavné, a ačkoli na sebe nijak zvlášť nenavazují, tak dávají nahlédnout do celého světa a stačí k představení hlavních hrdinů. Není to žádná vysoká literatura, ani pecka v žánru fantasy, ale na odreagování dobré.
V Zaklínačském herním světě jsem strávil desítky hodin, na seriál se díval jako malý (řeč je o tom původním z roku 2002. Moderní Netflixovský mne jaksi minul) a proto jsem o knihy dlouho předlouho nejevil většího zájmu. Jako obvykle to byla chyba lávky. Povídky s bělovlasým lovcem nestvůr v hlavní roli jsou poutavě napsané, objevují se známé, ale i několik, pro mě nových, postav. Fantasy jako takové v loňském roce téměř zmizelo z mé knihovny, a díky Geraltovi se k tomuto žánru v letošním roce mile rád vracím.
Tak tohle fakt ne. Povídky dost nezajímavé mnohdy jsem se do čtení nutil a posledním hřebíčkem byla povídka s Kokodákem. Zkoušel jsem ještě seriál a hru "Zaklínač 3" ale tento svět asi fakt není pro mne :)
Původně jsem si myslela, že ony příběhy na sebe nějak navazují a skrývá se za nimi nějaký větší příběh.
Marně jsem ho tam hledala a bylo mi později potvrzeno, že jde o několik příběhů ze života Geralta z Rivie a příběh se začne odehrávat, až ve třetí knize.
Ale mě se to líbilo. Styl psaní mi sedl a kniha mi nepřišla tak složitá, jak říkala kamarádka, ale hádám, že to přijde až s dalšími díly.
Svět Zaklínače se mi líbil. Mám ráda podobné potvory a příšery. Kniha přímo pro mě.
Poprvé čteno už kdysi před cca milionem let, kdy to u nás popré vyšlo a teď si pana Geralta dávám takhle přes Vánoce znovu.
A furt je skvělej a furt to bude můj nejoblíbenější knižní svět a hrdina :)
(dobře, jeden z nejoblíbenějších) :D
A zase jsem si potvrdil, že radši Triss, než Yennefer :D
Když jsem knihu před lety vzala do ruky poprvé, odložila jsem ji... Teď, po letech, jsem se k ní vrátila a tentokrát jsem ji i dočetla.. Bylo to vtipné čtení, do kterého byly přimíchány pohádky a boj s monstry.. Ale na zadek jsem si z toho teda nesedla..
Jako fanoušek herní série byla jenom otázka času, kdy se pustím i do knížek této slavné série. Myslím, že hodně tady bylo už řečeno a já se jenom přidávám s kladnou recenzí. Popis jednotlivých charakterů a míst je skvělý. Opravdu jeden z hlavních kamenů fantasy žánru.
Zaklínač. Je třeba říkat víc? Zaklínače čtu roky pořád dokola a poprvé jsem se s ním setkala v nějakých 15, nebo 16 letech. Tenhle rereading byl snad mým 12.Poslední přání je kniha několika povídek, kde nás autor seznamuje se všemi stěžejními monstry, které posléze v knihách potkáme. Je to komplexní úvod do světa Zaklínače se vším všudy, ve kterém nás Gerald seznámí i s tím, jak se poprvé setkal s Yenefer. Je zbytečné tady o knihách psát víc, protože Zaklínač je kult. Buď ho milujete, nebo Vám nic neříká, ale neznám nikoho, kdo by absolutně nevěděl, o co se jedná.Pro mě je Zaklínač část mého života - ten knižní. Hry jsem nikdy nehrála a ze seriálu na Netflixu, primárně z druhé řady jsem tam zhnusená, že sbírám odvahu podívat se na další. Co se týká první série, měla jedno obrovské plus - donutila tisíce lidí přečíst si knihy. Sám Henry to ale nikdy neměl šanci utáhnout, což jsme věděli tak nějak všichni.
Zaklínač je ale srdcovka. 10/10
Poslední přání je kniha o několika povídkách ze zaklínačského světa především o Geraltovi, jeho setkání s Yennefer, Nivellenem nebo třeba Renfri. Povídky na mě působí jako takové drsnější retellingy známých příběhů, kdy v sobě ukrývá např. Krásku a zvíře, Lociku a jiné. I přes povídkový charakter se zde na pozadí vykresluje bohatý svět se zaklínači, čaroději, náboženstvím a nestvůrami.
Vydání s pevnou vazbou má nádherné ilustrace od Jany Komárkové.
Seriál Zaklínač som nevidel, ale s hernou formou som sa stretol a úspešne som hru Zaklínač 2 prešiel, kde aj posledná úloha Geralta bola zabiť strigu v hrobke. Kedysi dávno som túto poviedkovú knihu začal čítať, no nedočítal som ju a rozhodol som sa vyhýbať knihám Sapkowského. No kamarátka ma presvedčila, aby som dal tomu ešte šancu tak po niekoľkých rokoch som sa znovu odhodlal do čítania, a musím povedať, že to nebolo vôbec zlé. Samozrejme to neurobilo na mňa až taký dojem, ale kamarátka ma ubezpečila, že ďaľšie knihy sú ešte lepšie, preto si zaobstarám aj ďaľšie časti.
Cesta, z níž není návratu(4*)
Príbeh, kde budeme ťažko hladať zaklínača Geralta. Je to príbeh Visenny a žoldniera Korina. Visenna musí čeliť mocnému tvorovi kostejovi a Korin ju chráni pred bandou lúpežníkov, ktorí ohrozujú obyvatelov neďalekých obcí. Zaujímavý príbeh, len škoda, že tam nie je viac príšer, alebo bojov.
Zaklínač(5*)
Je to posledný quest v hre Zaklínač 2. Poviedka kde Geralt z Rivie zachraňuje princeznú, ktorá bola od narodenia prekliata a bola premenená na strigu. Geralt musí stráviť celú noc v hrobke, aby princeznú zbavil jej prekliatia. Veľmi podarený príbeh a nečudujem sa, prečo si ju vybralo herné štúdio.
Zrnko pravdy(5*)
Skvelý príbeh. Čo dodať. Trošku mi to pripomínalo Krásku a zviera. Nivellen bol prekliaty vďaka svojim činom v minulosti, no Zaklínač vie, že nie je doslova príšera. Geralt sa s ním stretáva a počúva jeho životný príbeh. No nepriatel počúva za dverami a je to osoba, ktorú by človek najmenej podozrieval.
Menší zlo(3*)
Slabší príbeh, kde si Geralt musel vybrať medzi smrťou čarodeja, alebo zabitie krásnej lovkyne. Nemal to ľahké, lebo čarodej robil veľa zlých skutkov, no lovkyňa šla za svojim cieľom aj cez mrtvoli a nevadilo jej vyvolať konflikt na jarmoku.
Ako sa Geralt rozhodne smrť čarodeja, alebo vražda peknej Renfri.
Otázka ceny(3*)
Kráľovná Calanthé pozvala Zaklínača na svoj večierok, kde sa má vydať jej dcéra a následníčka trónu. Geralt má bohužial inú úlohu a to zastaviť veštbu, ktorá sa vypĺňala. Na večierku sa objaví nečakaný hosť, ktorý zatočí nitkami osudu. Zatial najslabšia poviedka.
Konec světa(5*)
Tak toto bolo výborné. Geralt ide na samý kraj sveta, kde ho sprevádza bard Marigold. Dostanú sa do malej osady, kde domáci majú problém s čertom, ktorý im kradne úrodu. Zaklínač to ale nemá ľahké, lebo čert musí prežiť a do problému sú zapojené aj iné stvorenia.
Poslední přání(4*)
Geralt z Rivie putuje naďalej s Marigoldom. Nečakaná rybačka skončí nešťastne, kde omylom oslobodia džina z fľaše. Marigold je zranený a Geralt hľadá pomoc u čarodenjky Yennefer. Tá je ale v rozpore s mestskou radou a využije Geralta k pomste. Podarený príbeh. Hlavne koniec prekvapil.
Hlas rozumu (3*)
Sú to útržky medzi poviedkami, kde sa Geralt lieči v svätini po úlohe s bosorkou. Bol ťažko zranený a musel pár dní stráviť v spoločnosti kňažiek. Ale ani tu neunikne problémom. Knieža nie je spokojný, že je zaklínač v jeho kraji a pomocu rádu bojovníkov sa ho snaží vyhnať, no moc Nenneke je väčšia a získava pre Geralta pár dní na zotavenie.
Tak som si konečne našiel čas na prvého Zaklínača a musím povedať, že som naozaj očarený.
Takúto realistickú stredovekú atmosféru som naozaj nečakal, všetky fantastické bytosti do príbehov perfektne zapadajú a ani na chvíľu som sa nenudil, v tejto knihe sa jednoducho stále niečo deje (áno, dokonca som si vychutnal aj siahodlhý rozhovor Geralta s Nivellenom).
Vôbec mi nevadilo, že je kniha rozkúskovaná na osem rôznych poviedok, všetky sa mi čítali výborne a každá z nich ma bavila v niečom inom.
Najlepšia mi prišla poviedka s názvom "Zaklínač", ktorá sa točila okolo liečenia strigy a tiež sa tu aj poprvýkrát stretávame s bielovlasým Geraltom, ktorého som si už v prvých chvíľach obľúbil.
Už teraz sa nemôžem dočkať druhej časti a ešte dnes sa na ňu vrhnem, toť vše.
Prvému dielu dávam 90 %.
CITÁT: "Lidé si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak připadají méně odporní... Pak je jim nějak lehčeji u srdce. A lépe se jim žije."
Velká spokojenost. Dlouho jsem knihu odkládal a teď musím přiznat, že to byla velká chyba. Chytlo mě to během pár stránek a moc jsem si to užil. Sapkowski píše velmi chytlavě a zábavně. Samotný text je opravdu krásný a autor umí výborně popisovat postavy jako osobnosti, které doslova dýchají ze stránek. Kdyby tvůrci seriálu byli chytří, tak si přečtou knihy a nevytvoří, takový paskvil, který udělali (mluvím hlavně o druhé řadě). Z mé stranu super kniha, a pokud bude možnost, tak si seženu další knihy.
Zaklínače jsem zaregistroval už dávno. Ne sice v době vydání knížek, ale v době, kdy běžel v ČT polský seriál. To je dlouho. Tehdy mě to nebralo, zrovna jsem neměl fantasy období.
Až nedávno jsem se odhodlal s pořízením netflixu shlédnout 2 nové seriálové série a ty se mi dost zalíbily. Vytušil jsem z nich, že jsou dobré asi právě díky předloze (vím, že je i nějaká hra, ale to mě nebere): zajímavé postavy, zajímavý svět.
Tak jsem si první 2 (povídkové) díly v knihovně hned půjčil. Je to malinko jiné než seriál, ale chytlo mne to od první stránky. Opravdu perfektní postavy a strašně zajímavé prostředí, výborná atmosféra. A to nemám standartně rád povídky. Tyhle mi vůbec nevadily. Postavy tedy vidím částečně tak, jak mi je naservíroval netflix, ale to mi nevadí, příběhy jsou v detailech jiné, něco je tu navíc, je to prostě skvostný originál, na který jsem jen narazil se zpožděním. A jsem rád. Chápu proč se vyskytují už 20 let na diskusních fórech nicky jako Marigold či Yennefer. Kdoby jimi nechtěl být?
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriálČást díla
Cesta, z níž není návratu
1988
Hlas rozumu
1993
Konec světa / Kraj sveta
1993
Menší zlo / Menšie zlo
1990
Otázka ceny
1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Hlásím návrat k zaklínači Geraltovi! Pokud jste fanoušci, určitě máte své vlastní důvody proč se taky vracíte. Zaklínač nám jich dává zavděk mnoho, ať už mluvíme o hrách, knihách či seriálové adaptaci, jejíž první sérii jsem si docela užila, hlavně díky Henrymu. Nikdy jsem si totiž nemyslela, že Geralt může být takhle strašně sexy...
Svět Sapkowského nabízí ale mnohem více, než samotného Šedého vlka, dosti si toho bere z Tolkienovského lóru, nejsou mu cizí rasy jako elfové, půlčíci, trpaslíci. A taky jejich "řeči". Jen mi v tom přijde více realistický co se týče charakterů. Je vidět, že Tolkien byl vědec, který vše musel ověřit, podpořit určitými zákonitostmi, vyzkoumat A až k Z a vše podepřít dalšími sloupy své nejen jazykové obrazotvornosti, občas ale zapomínal na čtivost a hravost. Kdežto Sapkowski, panejo, uplně jsem zapomněla, jak on si to psaní náramně užívá. Jak dokáže peprnými hláškami, nespisovnou mluvnicí, narážkami na skutečné historické události (ten boží alá středoevropskej středověk) a sobě vlastní ironií dodat ději líbivosti a autentičnosti. A ta jeho inspirace u klasických pohádek Grimmů či Drdy? On se tím vším baví! Krásně se těží z mezirasové nesnášenlivosti a nepochopení z, jak to říct - dejme tomu nejlépe po Prattchettovsku - z druhismu jako takového. Baví mě moc, že ze všeho vychází nejhůř lidé. Ach my svině! Vlastně sám Geralt je vnímán jako cosi těžce přijatelného, odporný mutant, který ani mezi svými zrovna není moc doma. Hold se úplně nepovedl podle představ. První kniha povídek mne jen utvrzuje v tom, že ve fantasy je možné opravdu všechno, ale každý svět má svůj řád, svá pravidla. Když to všechno funguje jak má, nevybočuje to ze zavedených zákonitostí, přichází ten opojný pocit druhého domova. Těším se až se vrhnu na druhou povídkovou knížku. Protože miluju, jak Sapkowski dělá to, co dělá nejlíp. Jak vypráví.