Zalknutí
Chuck Palahniuk
Hrdina románu Viktor Mancini potřebuje spoustu peněz na lékařskou péči pro svou matku, a tak si vymyslí neobvyklý způsob: chodí do restaurací a předstírá, že se dusí jídlem. Ti, kdo mu pomohou „nabrat dech“, se pak cítí svým „hrdinstvím“ zavázáni i k další pomoci, která se pak může protáhnout na celá léta. Viktor se také nechává zaměstnat v bizarním historickém parku a dochází na terapeutická sezení lidí závislých na sexu. Hledá nové partnerky a vlastně především únik před skutečností. Jenomže lži a iluze jsou osidla, která hned tak nikoho nepustí…... celý text
Přidat komentář
Pokud se chystáte tohle číst, ušetřete si práci. V televizi určitě běží něco lepšího. Anebo když máte takovou fůru času, jděte na večerní školu. Staňte se lékařem. Tady nepřijdete k ničemu lepšímu než k pitomému příběhu pitomého chlapečka.
Naštěstí tento příběh není vůbec pitomý, možná trochu víc drsný, sprostý, nechutný, překvapivý, dech vyrážející, ale rozhodně ne pitomý. Je to typický Chuck Palahniuk, který se v této knize opravdu rozjel. Určitě nezklame, pokud se vám líbily i ostatní knihy tohoto autora.
Viz též: Klub rváčů
Viz též: Prokletí
Viz též: Neviditelné nestvůry
Na Palahniuka jsem se chystala už delší dobu, ale stále nějak nebyl čas či nebyla chuť. Pak nás napadlo s jedním človíkem číst stejné knihy, abychom mohli sdílet názory na ně zčerstva. Tentokrát byl na řadě s výběrem on a zvítězilo Zalknutí.
Takže jsem měla před sebou své Palahniukovské poprvé.
Viktor Mancini to nemá v životě jednoduché. Dětství prožil po pěstounských rodinách, případně se svou (polo)šílenou matkou, která většinu času jeho života trávila ve vězení či na útěku před ním. Proto není divu, že z něj vyrostl člověk, který když touží po lásce, musí se téměř zalknout a blízkost druhých může pociťovat pouze za cenu toho, že osouloží vše, co je v dosahu.
A aby toho nebylo málo, ještě zjistí, že je Ježíš. On, takový zmetek.
Dvě třetiny plynula kniha přesně podle mých představ, užívala jsem si to, bavila se. Ale pak se děj zcela otočil a já zůstala sedět s otevřenou pusou. Tolik zajímavých myšlenek jsem od Palahniuka vážně nečekala a bylo to pro mne příjemné překvapení. A hlavně díky tomu hodnotím knihu čtyřmi hvězdičkami a jsem si jistá, že přečtu i jeho další díla.
Dokonce jsi si i ke konci zvykla na opakování "viz též" či "není to správné slovo, ale napadne vás jako první", které mě zpočátku vysloveně vytáčelo :D
Jen nevím, zdali je chyba ve mě a po několika letech na horách, kde kuchaři při příchodu servírky či recepční do kuchyně opravdu neprobírají menu na večer, jsem už tak otrlá nebo zdali je to dobou, kdy se sex na nás valí ze všech stran (televize, internet a v nynější době i knihy), ale kniha mi nepřišla nijak extrémně pobuřující či příliš sprostá.
To jen tak na okraj pro všechny, kteří by se jí děsili po přečtení komentářů či před ní byli varováni, tak jako já :)
Když postavíte barák na špatných základech, tak někdy nakonec nezbyde než zbourat barák a postavit ho od základů znovu - to je pro mě hlavní myšlenka téhle dost naturalistické, cynické a místy i docela vtipné (Viz též zinscenovaný znásilnění, viz též sex v letadle) knihy.
To nejlepší z Chucka. Jak moc se dá spisovatel obdivovat? Láska není to správné slovo, ale napadne vás jako první. Takže, pokud sami chcete přijít na to, co by Ježíš rozhodně neudělal, tak vy rozhodně nečtěte tuto knížku, protože návod, jak souložit v letadle vám to dóst ulehčí. Prostě... Nemám slov.
Já se z toho ještě nemůžu vzpamatovat...
A takoví lidé vážně existují? S touto diagnózou? Nebo si to Chuck vymyslel?
No jsou to chudáci...
Viktorova máma úžasná!! Mít takovou mámu, tak jsem nadšená. To se nenudíte ani zlomek vteřiny.
Pro Dennyho palec nahoru za pevnou vůli zvítězit ( i za cenu baráku plnýho kamení ).
Co dodat k Viktorovi? Je to kanec!!
Nedočteno. Tento styl mi nesedí. Přečetla jsem snad tři kapitoly, tudíž jsem knize dala určitou šanci. Podobné pocity jsem měla, když jsem kdysi zkoušela číst Bukowského. Prostě ne, tohle mě neoslovilo.
Pro dustinmind: nemusíš urážet čtenáře, který se Palahniukovi vyhne, neb to není jeho šálek kávy. Inteligence mi rozhodně nechybí, ale proč bych se měla nutit ho znovu zkoušet číst? Šanci jsem mu dala a IQ mi rozhodně neubylo.
Silně znepokojivé čtení, které mě jako první střetnutí s autorem (nepočítám-li filmový Fight club) donutilo okamžitě si Palahniuka zamilovat. Nádherně cynický román o sebedestrukci nevyhnutelně vedoucí ke konečnému roztříštění všech perspektivu lámajících a zastiňujících hradeb, které ať už nám z rozličných motivací vystavilo okolí, nebo jsme si z pudu sebezáchovy vystavěli sami.
Mírný Spoiler: A na scénu z policejní stanice, kdy se konečně všechny zadržované sračky vyvalí na povrch (doslova) budu vzpomínat hodně dlouho.
Zkrátka "Geniální" není to slovo, ale napadne vás jako první...
Kniha byla poněkud pozitivnější než jsem očekávala. Vyšinutý hrdina místy budil soucit, místy jsem ho nenáviděla. Román šokuje, což je jeho hlavní účel, myslím. Autor se mi zdá posedlý detaily, proto je tato kniha místy nechutná. Ale zajímavý výlet do světa bláznů to rozhodně byl.
Pro mě asi Chuckova nejslabší.
Promiň, buddy, stejně tě pořád miluju.
A pořád se nemůžu zbavit tý paranoie z rakoviny kůže.
Pajahniuk opět předkládá unikátní příběh, který rozhodně nenudí. Nuda je to poslední, co čekat od Palahniuka. Opět kloubouk dolů!
Než jsem tuhle knihu začínala číst,nejdřív jsem si přečetla komentáře.Musím říct,že jsem čekala knihu plnou vulgarismu toho nejhoršího kalibru...místo toho jsem objevila příběh plný emocí,který se mi moc líbil.Tohle byla moje první kniha od tohoto autora a stoprocentně ne poslední,už se těším,až si přečtu další :-).
Ach můj bože. Znovu jsem se dostal ke svému nejoblíbenějšímu a nejinspirativnějšímu spisovateli, jakého jsem kdy četl.
Jeho dílo, u kterého vám píše už na začátku je sprosté, až příliš sprosté a plné sexuálních zážitků a podrazů v restauracích.
Palahniuk si často vybírá prostředí, ze kterého během jediné chvíle dokáže udělat něco naprosto jiného - sahá do detailu a používá nejpozoruhodnější formu psaní, kterou to popisuje.
Jeho postavy jsou cynické, sprosté a jeví se jako opravdoví suchaři - vysvětlete si to jak chcete.
Jeho díla jsou zatracována a milována, což je mnohým z nás známo.
Když si čtu komentáře typu: první a poslední od tohoto autora, nemám ani nejmenší chuť plýtvat energií na facepalm nebo slovní komentář sám pro sebe.
Ano, chápu, že se jedná o nihilismus, vulgarismus a těžká sousta, která nestráví každej, ale hned kvůli tomu vynechat jeho jména v knihovně a obcházet písmeno P obloukem? Sorry, ale je akorát poznat, že autor je oproti spoustě z vás několikrát tak inteligentní.
Jediné, s čím by se dalo souhlasit je, že začít u něho rovnou s knihou Zalknutí, nebo Neviditelné nestvůry, to si žádá kuráž.
(Jako první Palahniukovu četbu bych spíše radil Klub rváčů) Pro mě je kniha, stejně jako ty minulé, něčím absolutně špičkovým, už jen kvůli té formě a vybranému slovníku, ve kterém užívá spousty lékařských slov, ve kterých se jeví opravdu inteligentně a mě osobně to často inspiruje, abych prolezl google a cpal si do hlavy nová odborná slova.
Neohúrila, ani nesklamala. Trochu ma nudil "hlavný príbeh..."ale niektoré časti pobavili :-)
Co by Ježíš rozhodně neudělal?
Palahniuk zase pro jednou ukázal, že je PÁN. Neobvyklé nápady, zajímaví hrdinové a neočekávané zvraty. Mnoho ve mě zanechala a často si na ní vzpomenu (když jsem letěla na dovolenou, tak jsem prostě musela jít zkontrolovat záchody).
hnusné, originálne, vtipné, deprimujúce, pri niektorých pasážach som sa chytal za hlavu ako môže niečo také človeka napadnúť ale je to predsa Palahniuk
a ten vygradovaný záver je pre mňa jedným z vrcholov jeho umenia
Excelentní, vtipná sprosťárna, která ústí až do samého dna mužské závislosti na sexu. Palahniuk mne už s ničím nepřekvapí, jeho knihy jsou důkazem opravdové magořiny a hlavně, záruka kvality by zde měla mít svojí značku.
Štítky knihy
humor zfilmováno americká literatura společenské romány absurdní humor
Autorovy další knížky
2005 | Klub rváčů |
2009 | Snuff |
2007 | Strašidla |
2010 | Neviditelné nestvůry |
2012 | Prokletí |
Společně se Strašidly nejlepší Chuck. Opět divná hlavní postava, s divnými přáteli, divnými sny a divným přístupem k životu. Opět neuvěřitelně komické životní situace. Opět šokující konec. Musím uznat, že kniha na mě působila méně komicky než film, který je ale velmi kvalitně zpracován a myslím, že Chucka nezahanbil ani na vteřinu. Wow.