Zápisky cestujúcej mačky
Hiro Arikawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451579/bmid_zapisky-cestujucej-macky-I0t-451579.jpg
4
385
385
Niekedy musíme všetko opustiť, aby sme našli pravý domov... Túlavého kocúra Nanu jedného dňa postretne nečakané šťastie. Spriatelí sa s mladým mužom Satoruom, ozajstným milovníkom mačiek, u ktorého nájde ideálny domov. Aspoň to tak vyzerá, no len do chvíle, keď mu Satoru z ničoho nič oznámi, že sa musia rozlúčiť. A tak spolu nasadnú do striebornej dodávky a vydajú sa na výlet naprieč Japonskom s jasným cieľom – nájsť kocúrovi nového pána. Navštívia Satoruových starých priateľov: prvého detského kamaráta Kósukeho, farmára Jošimineho či majiteľov zvieracieho hotela Sugi a Čikako, kde sa Nana dokonca spriatelí so psom. Ich cesta je plná krásnych chvíľok, spomienok a zážitkov, o akých sa kocúrovi ani len nesnívalo. Čo to však celé znamená? Prečo sa Satoru vzdáva najobľúbenejšieho tvora, s ktorým prežil päť nádherných rokov? Na to existuje bolestná odpoveď, ktorá dokáže zlomiť aj mačacie srdce. Poetický príbeh o hlbokom priateľstve zvierat a ľudí, ktorý dojíma čitateľov na celom svete.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , LindeniOriginální název:
Tabineko Ripóto / 旅猫リポート, 2011
více info...
Přidat komentář
Dojemný příběh, který rozhodně potěší nejen milovníky koček. A i když to není chybou autorky a myslím že ani překladatelky, také mi vadily překlepy a chyby.
Kniha se mi líbila hodně, ale nedokázala jsem ji dočíst až do úplného konce, rozryla staré rány. Příběh byl velmi silný a velmi smutný. Ačkoli jsem od začátku tušila, co přijde, stejně mě to dostalo. Kočky jsou věrná, oddaná a milující stvoření, která vás v životě zarmoutí jen jednou - když odejdou za duhový most. Autorka tohle moc dobře ví a proto je příběh tak poutavý a jedinečný. Rozhodně doporučuji k přečtení, ale pouze se zásobou kapesníčků na otření slz.
Určitě se to nestane mou oblíbenou knihou. Nemusím moc takové ty moderní příběhy typu "roadmovie" a toto je jeden z nich. Bylo to zajímavé, ale jednou asi stačí.
Kniha se mi strašně táhla, nebavila mě a dočetla jsem ji jen protože ji mám koupenou a je krátká. Možná je to epizodním vyprávěním, tím, že je docela těžké se orientovat v textu a přímých výpovědích, nebo prostě jen tématem. Oproti nudě většiny knihy byl konec aspoň trochu slušný a poetický, i když za mě až moc rozbředlý a sázející na to, že čtenáře rozpláče (málem se mu to i povedlo).
Díky konci hodnotím 6/10
Dobré pro lidi zbožňující soudobou japonskou prózu a kočky.
Příběh o putování mladého muže s jeho kocourem, kterému dal ale kočičí jméno Nana. Příběh popisuje sám kocour ve stylu, o kterém si skutečně myslím, že se může blížit kočičímu přemýšlení vzhledem k jejich povaze. Krásný příběh o lásce mezi člověkem a zvířetem, až do bolavého konce. Jednu hvězdu ubírám za značné množství překlepů v knize a taky gramatické chyby. Cituji: "Zemědělské domy mývají problémy s hlodavci."
Nebavil jsem se, bohužel. Miluji Japonsko a kočky mám také rád, ale Kočka na cestách mi prostě nesedla. Nevím, jestli to bylo tím, že premisu celé knihy odhadnete doslova v prvních padesáti stranách, nebo jestli mi tolik vadily pasáže z pohledu kocoura alá japonský Modroočko. Celé mi to dohromady nefungovalo, kniha se dopředu nepohybovala vůbec organicky a šlo vlastně jen o spletenec jednotlivých dílčích událostí.
Obálka této knihy je takovou její alegorií. Na první pohled je nádherná, úžasně barevná, téměř snová. Ale pak si všimnete, že hlavní postava velice výrazně šilhá a už máte zkažený celkový dojem až do konce čtení.
Neuvěřitelný a dojemný příběh o kočičí oddanosti. Více k tomu netřeba dodat. Nana byl věrný kocour a jeho páníček pro něj chtěl jen to nejlepší, spolu byli sehraná dvojka. Knížka mě jako milovnici koček velmi dojala a zároveň potěšila. Kočky jsou úžasná stvoření. :)
Bože, tohle bylo tak průhledné hraní na city! Nejhorší na tom je, že se autorce její záměr dokonale vydařil a já na konci knížky brečela jako při "Titanicu" nebo u "Marley a já". Co na tom, že je už od prvních stran zcela jasné, jakým směrem se bude příběh ubírat, a že čtenáře vlastně nepřekvapí žádný velký dějový zvrat. Tahle knížka si nehraje na nic víc, než co od ní očekáváte podle názvu - jde o poklidný road trip chlapce Satorua a jeho nevrlého kocoura Nanu, kterého zachránil z ulice. Bohužel se však o kocourka nemůže dál starat, proto mu hledá vhodného majitele mezi kamarády z dětství. Nanu se ale svého páníčka nechce vzdát bez boje a vypadá to, že ani pro Satorua není lehké kocourka někomu přenechat... Může mít tenhle příběh šťastný konec?
Knížka má své drobné nedokonalosti - například byly skrz oči kocourka popisovaný věci, které se ke kočičímu vnímání prostě nehodily (zásady pěstování rostlin). Jindy mě ale autorka nadchla tím, jak se do Nanua dokázala perfektně vcítit (láska ke kartonovým krabicím). Obecně bych se spíš přikláněla ke čtyřem hvězdám, ale nemůžu opomenout fakt, že mě i přes všechnu svou předvídatelnost a průhlednost závěr rozbrečel. Vztah majitele a jeho miláčka byl vykreslený naprosto dokonale a popisované krásy Japonska byly jen dalším velkým plusem. Za mě osobně můžu knížku jen a jen doporučit. Určitě je skvělou volbou pro pochmurné zimní večery, kdy potřebujete zahřát srdíčko knižní jednohubkou s pořádnou dávkou kočičí roztomilosti.
Pěkná knížka. Celkem prostý, předvídatelný, ale přesto silný příběh.
Překlad byl velmi zdařilý a čeština překladatelky se mi líbila; dle výběru slov je znát, že Anna Cima je mladší ročník. Určitě si brzy přečtu i její vlastní knihu Probudím se na Šibuji.
Ako milovníkovi mačiek bola táto kniha ako šitá na mieru pre mňa. Aj keď koniec som čakala, zápisky Satoura a Nanu boli milé a vtipné - chytili za srdce aj vyčarili úsmev (hlavne pasáže Nanu).
Moc krásný a zároveň smutný příběh. Na knize mi vadilo, že se občas během pár stránek opakovala jedna informace dvakrát, jinak to je taková oddechovka na večer.
Tohle je povinná četba každého kočkomila! Neuvěřitelně dojemný příběh o vzájemné lásce a oddanosti člověka a kocoura tuláka... Málem mi puklo srdce :)
Must have pro všechny kočkomily, kapesníky bych přiložila jako součást balení. A to jsem cynik...bohužel mám kočku, bohužel jsem měla stejný nápad jako teta hlavního hrdiny, propašovat ji do nemocnice, bohužel jsem to nedotáhla do konce...a tahle kniha mi to připomněla... bohužel. Ale bohudík za ni...emotivní a láskyplná...cynik končí s recenzí....fňuk :)
Kočka na cestách byla celkem oddechová, moc hezká knížka, která se určitě zalíbí všem kočkomilům a čtenářům, které mají radši méně náročné knihy, které jsou takové pohlazení po duši, protože přesně tohle to je. Příběh byl hrozně hezký, člověk si hned zamiloval obě hlavní postavy, což je tu mladík Satoru a kocourem Nana. Postupně se nám tu ukazují jeho kamarádi, u kterých mi přišlo, že vždycky daný kamarád ukazoval nějakou vlastnost člověka - jeden byl lakomý a závistivý, druhý extrémně žárlivý a podobně, naopak Satoru byl stále usměvavý a optimistický, ikdyž měl ze všech nejmenší důvod k úsměvu. Konec jsem celý probrečela, ikdyž to vlastně nebyl špatný konec, jen mě to svým způsobem hrozně chytlo u srdíčka. 0,5 hvězdičky dolů dávám jen kvůli chybám v českém překladu a kvůli tomu, že tu prostě neexistovala skoro přímá řeč a někdy se nešlo vyznat v tom, co kdo povídá.
Nádherný příběh, který pohladí na duši, ale také dojme a překvapí. Japonci to prostě umí ;)
Trochu sem si poplakala není to špatný mám kocoura 9 letýho taky bych asi našla co nejlepší paničku kdyby něco.
Krásný a dojemný příběh, tuhle knihu jsem si vážně oblíbila.. Neobešlo se to bez slz, jsem milovnice koček a tenhle příběh mě dostal. Líbilo se mi, že v knize mluví i kocourek a ostatní zvířata, také ty životní příběhy a vztahy, wauuu byla to jízda. Mně se japonský styl psaní líbil, bylo to pro mě poprvé. Knihu doporučuji, četlo se to samo. :3
Vyprávění přátelství mladého muže Satora Mijawakiho a kocoura Nana je nejen dojemný, ale zároveň ukazuje japonskou kulturu ve své podstatě. Výrazné jsou společenské a rodinné vztahy, které příběh odhaluje. Kniha je rozdělena do několika kapitol, často jsou jejich názvy pojmenované podle Mijakawiho přátel, které postupně navštěvuje se svým kocourem a u kterých autor dovolí nahlédnout do jejich společné minulosti – každé přátelství nese svůj příběh. Kniha nejen dojme smutným dějem, ale dokáže i pobavit vtipnými dialogy mezi Satorem a Nanou. Samotná četba plyne pomalu a lehce, bez větších dějových zvratů, je spíše klidná a odpočinková….
A zase to poklidné japonské plynuti, pomalá cesta poznání, kdy se něco jen naznačuje, něco nenápadně otvírá... A k tomu milované kočky. A jejich vnitřní uvažování. Mám odjakživa ráda ty road movie, a ve spojení s mými dalšími láskami- kočkami a Japonskem- prostě neodolatelná kombinace. Užila jsem si tu jízdu za bílými jelínky a k hoře Fuji.