Zaslaná pošta
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533815/bmid_zaslana-posta-65e9bd7d3cc5f.jpg
5
1166
1166
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 33. díl >
Další díl sběratelské edice Zeměplochy ve formátu 130 × 200 mm s kouzelnými obálkami a barevnou ražbou, jejichž autorem je Joe McLaren.
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2024 , TalpressOriginální název:
Going Postal, 2004
více info...
Přidat komentář
Jak napovídají další tituly s Vlahošem von Rosretem spadá tato kniha a další do oblasti strukturálního rozvoje služeb a pokroku na zeměploše. Je to více běžná realita umístěná do fantasy světa. V této knize autor ukazuje chamtivost lidí, kteří se snaží jen vydělat peníze jakoukoli cestou i za cenu lidských životů. A jaké praktiky k tomu používají. Hlavně hezká slova. V porovnání se staršími díly je to trochu jiná tvorba. Dá se říct, že dotváří detaily ze života občanů Ankh-Morporku a dalších měst, na které by nebyl prostor jinde.
Hlavní hrdina Vlahoš je (tak trochu) napravený velký hříšník z donucení. Ale dostal druhou životní šanci a rozhodl se jí beze zbytku využít. Postavit na nohy klinicky i prakticky mrtvou instituci pošty byl v skutku olbřímí úkol. Jak se to Vlahošovi zdařilo, to si přečtete sami, já dávám knížce všechny hvězdy. Škoda jen, že obálku ke knížce už nenamaloval Josh Kirby.
Ke knihám Terryho Pratchetta se vracím stále. Vždy v nich najdu humor, parodii a krásu slova. Nádherné překlady do češtiny.
Jestli existuje dokonalá Pratchettovka, je to právě tahle. Myšlenkově navazuje na starší Pravdu a pojednává o obrovském množství různých kulturních jevů, ať je to pošta, fax, starší verze internetu, sběratelství čehokoliv nebo politický aktivismus.
P.S. Pratchett tu snad prvně rozděluje knihu do kapitol (což kvituji) a já navíc mám živou vzpomínku na Fénixcon 2004, na němž jsem měl tu čest si poslechnout pár řádků z tenkrát nové knížky z úst pana Kantůrka.
Vzkřísit Poštovní úřad a napravit jednoho superpodvodníčka, to by byl úkol tak pro nějakého vládce třetí cenové skupiny. Ještě u toho dostat superpadoucha a vrátit lesk Velké lince, to dokáže jen jeden jediný - Vetinari. Sám o sobě říká, že je tyran a ten si může dělat, co chce... Dojde zde i na lásku (slečna Srdénková :-)), svobodu (pan Pumpa), přátelství, kolegialitu a profesionální hrdost sběratelství. Tahle kniha je naprosto nabitá různými lidskými slabostmi a silnostmi. A ta jména! Pozlátko - hned víte, že jde o někoho, komu byste neměli příliš důvěřovat. A jeho podvodničtí a hrabiví kolegové: Zasmrádlo, Oběměř :-) Opět nadšení nad neskutečnou fantazií dvou géniů!
No jak už tomu tak bývá u posledních zeměploch, Pratchetovský humor a originalita se vytrácí, zápletka je nudná, předvídatelná a moralizující. Místo kousavé satiry a vtipných postav se tu setkáváme s instantním hrdinou, u kterého si nemohu pomoci od pocitu, že si ho Terry vymyslel, jako střídání za přetíženého pozdního Elánia.
Nečekaně, zde opět vidíme padoušské boháče z Ankh-Morporku, doplněné o jakousi karikaturou zlého kapitalismu. Navíc příběh je odfláknutý, vedlejší linky minimální, postavy černobílé. Nesmysly a nedodělky původně tolerovatelné díky komediální povaze knih, nyní působí protivně. Golemové se zde stávají nesmyslnými super tvory. Prokopnutý buben už je pouze atrakce kam chodí na skleničku emancipované slečny. A původně strašlivý a tajemný Vetinari, se mění na taťku Šmoulu.
Možná kdyby kniha byla od nějakého začátečníka, tak bych hvězdu přidal, ale jako pokračování legendární značky to je bída.
Tři hvězdy snad za ojedinělé osvěžující závany vtipu klasické Zeměplochy, kterými jsou "špendlíkáři" a kult Dotčeny.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih ze Zeměplochy. Jako ajťák jsem musel ocenit především dokonalý popis signalizačních věži jako zeměplošského internetu. Včetně kódování paketů, metadat, routerů, switchů i hackerů. Ten popis prostě sedí dokonale. A samozřejmě příběh samotný je také lahůdka. Zachráněný podvodníček dostal druhou šanci. Ovšem pod podmínkou, že přivede k životu dávno zkrachovalou ankh-morporskou poštu. A k tomu mu pomůže několik rázovitých postaviček, které si člověk okamžitě zamiluje.
Mimochodem viděl jsem i filmové zpracování a to taky stojí za to, byť knižní předlohu překonat nejde.
První ze tří knih z podsérie o Vlahoši von Rosretovi (další dvě jsou Nadělat prachy a Pod parou). Po Pohyblivých obrázcích (kinematografie) a Pravdě (tisk) je to další zeměplošský román zabýbající se dalším průmyslovým oborem.
Tentokrát se jedná o Ankh-morporský poštovní úřad. Hlavním rozdílem je, že se nejedná o nový vynález, jako byly pohyblivé obrázky a tiskařský lis. Poštovní úřad byl kdysi váženou institucí, která však začala před lety upadat, až zcela zapadla do propadliště dějin. Lidé, co zasílali poštu prostřednictvím Poštovního úřadu, se dají považovat za pamětníky.
A do tohoto stavu se patricij lord Vetinari rozhodne vhodit Vlahoše von Rosreta, šikovného, ale bezvýznamného podvodníčka, ze kterého udělá nového poštmistra. Vlahoš je dalším z Pratchettových neobvyklých a skvělých hrdinů, u kterého můžeme sledovat jeho postupný přerod z osoby, které na nikom a ničem nezáleží, v osobu, která postupně nalézá nový způsob i smysl života.
Díky nové sérii se zde kromě Vlahoše objevují i další nové postavy zeměplošského cyklu. A stejně jako Vlahoše, tak i je si velmi oblíbíte. Větší prostor je tu pak dán i golemům. A protože se děj odehrává v Ankh-Morporku, objeví se tu i několik již známých postav. Kromě Vetinariho je to zejména novinářka slečna Rezámková.
Aby to neměl Vlahoš s obnovou Poštovního úřadu příliš snadné, musí se vyrovnávat také s důsledky své minulosti podvodníka, ale hlavně se svým hlavním konkurentem Nadosahem Pozlátkem, který ovládá celý byznys kolem semaforových věží, které se poprvé objevily v Posledním elefantovi. Zde je daleko podrobněji popsáno, jak semaforové věže, přezdívané jako „klikače“, fungují.
Jakým způsobem se Vlahoš se všemi svými problémy vypořádá, Vás bude napínat až do závěru knihy. Stejně jako u Noční hlídky zde Pratchett dává větší důraz na příběh, než na humor. Stále to je ale Pratchett a jeho Zeměplocha, takže je zde stále humoru více než dost.
Ankh-Morpork v Zaslané poště činí další krok z klasického fantasy města směrem ke steampunku. Znalí čtenáři ale vědí, že se nejedná o první krok tímto směrem. Nakročeno k tomu měl již v Pohyblivých obrázcích, a tento vytyčený směr byl dost znát i v Pravdě a Noční hlídce. Zaslaná pošta tak byla jen potvrzením, že Pratchett, co se týče Ankh-Morporku, svůj steampunkový styl již nehodlá opouštět.
Zaslaná pošta byla také zfilmována, kdy se filmařům podařilo správně uchopit zeměplošského ducha knih, včetně postav a humoru. V roli Vetinariho je zde pak vynikající Charles Dance známý zejména svou rolí Tywina Lannistera v seriálu Hra o trůny.
Vlahoš von Rosret, asi má nejoblíbenější postava zeměplochy. Zkrátka mám tohodle podvodníčka a filutu rád. Jsem trochu jako on. A zaslaná pošta mě sakra bavila. Užasna, trochu steampunková a modernější zeměplocha mi prostě sedí. A při četbě jsem se ani chvíli nenudil. Kromě Rosreta je tu i dálší spousta postav které si zamilujete, ať už "mladší" pošťák grešle, Adoráda Srdenková, nebo Pumpa 19. Po přečtení teto knihy už práce pošťáka nevypadá tak nudně.
Mam Pratchetta moc rada, vim, ze s nim nesahnu vedle. Mnohem radeji mam ale jeho zenske hlavni hrdinky (Tonicku, Babi Zlopocasnou,...) nebo Smrte. Pribeh Vlahose byl dobry, ale brzy ho asi zapomenu. Presto muzu doporucit.
Nevyjádřit se k této knize bych si neodpustil. Přečetl jsem prakticky celého Pratchetta s tím, že tuto knihu považuji za jeden z vrcholů jeho tvorby. Je na ní vidět, že svět Zeměplochy je již pořádně zapracovaný a autor vypsaný a zkušený. A Kantůrek je pro mne překladatelská legenda hodná sochy na některém z pražských náměstí. Kniha, kterou ocení podle mého názoru i pro Zeměplochu nový čtenář, přesto vřele doporučuji přečíst všech 29. předcházejících knih.
Aj do tejto časti som šla s miernymi obavami, asi ako do každej, v ktorej je nová hlavná postava. Bála som sa, že Vlahoš ma nebude baviť. Ale bavil ma. A veľmi. Máloktorá pratchettovka ma chytí od prvej strany, ale tejto sa to podarilo. Hlavne prvá časť knihy, v ktorej Vlahoš skúma poštu, sa mi veľmi páčila, mala veľmi dobrú tajomnú atmosféru. Stará budova, plná neprečítaných listov (ktoré občas prehovárajú), do toho Vlahošovo zistenie, že predchádzajúci poštmajstri zomreli nie úplne prirodzenou smrťou... A pracovníci pošty (mladší pošťák Grešla a jeho pomocník) tomu tiež veľmi nepridávali. Takisto sa mi páčila aj postava golema, ktorý bol Vlahošovým osobným strážcom (hlavne ho strážil pred útekom). Potom sa tá tajomnosť síce vytratila, ale kniha ma stále bavila. Dej bol napínavý, stará pošta verzus nové semafory (ktorým som nikdy úplne nepochopila), ktoré sú v tejto časti ešte aj v zlých rukách a rýchlo sa kazia. Celé to dávalo zmysel, nebolo to veľmi absurdné a čítalo sa mi to veľmi dobre. Pre mňa jedna z najlepších častí Zeměplochy.
Jako příležitostný čtenář Pratchetta se k němu vždycky ráda vracím. Vybírám si spíš perly, než celou sérii. Jeho knížky jsou opravdu plné nezvykle genialních myšlenek - tak zaujatě psát o sběratelích špendlíků, že Vás to vlastně zaujme taky.
Zaslaná pošta měla svižně ubíhající vtipný příběh, jen mě trochu mrzí rychlý konec.
(SPOILER)
Zase a znovu člověka pan Pratchett překvapuje svou neuvěřitelnou představivostí a nespornou inteligencí. V této knize se dostáváme do ráje sběratelů známek a té zaslané pošty. Pod v zásadě jednoduchým příběhem, se ukrývá téma celkem zajímavé. Víte, já jsem člověk v zásadě nepraktický. Rád se týrám. A to prosím mnohými způsoby. Tak například občas sleduji Kanál svobodného přístavu. Nebo si o Anarchokapitalismu čtu. Osobně ankapu opravdu nefandím, nemám ho rád. A je to právě zaslaná pošta, která pěkně shrnuje základní argumenty proti absolutní svobodě. Je to boj konkurence s molochem monopolu a krutého podnikání.
Hlavně patricij Vetinari opět vnáší zajímavé myšlenky a nabízí mnohá zamyšlení. A upřímně je Vetinari možná jedním z důvodů, proč mne kniha tak hluboce bavila. Já mám toho člověka prostě strašně rád, no… Se omlouvám. A v této knize dostal opravdu hodně prostoru. Kupodivu mne nakonec zaujala i postava Vlahoše a některé další a tak se celkem těším na Nadělat prachy.
Rád bych se rozpovídal víc a možná sem časem něco přihodím, ale v tuto chvíli je to asi vše, co mne v kontextu této knihy napadá, že by mělo být zmíněno. Je to opravdu zábavná kniha, která obsahuje mnoho zajímavého.
Jelikozjsem uz videla drive filmy, pribeh jsem znala. A ted muzu zhodnotit,ze se opravdu oboji vyborne povedlo. Moc me bavi zapletka a postavy, vse rychle utika. Za me jedna z nejlepsich Zemeploch :)
Zatím moje nejoblíbenější kniha ze zeměplochy. Moje první setkání s Pratchettem a s žánrem fantasy. Tady jsem si zamiloval jak pratchetta, tak tento žánr. Jedno z mistrovských děl zeměplochy.
Moje nejoblíbenější kniha o Zeměploše. Nadosah je tak úžasný zaporák, Vlahoš tak neskutečně nabubřelý a Adoráta jim zdatně sekunduje se svou vyřídilkou. Vřele doporučuji i filmové zpracování.
„Jediný problém se světlými zítřky je ten, že nejdřív musíte přežít tu noc před nimi.“ Asi tak. ;)
Nejdříve jsem viděl film a musím říct, že ho pokládám za dosud nejzdařilejší filmovou adaptaci Pratchetta vůbec. Věrně se drží knihy a těch pár změn, které si dovolil udělat, je pochopitelných. Dokonce se mi např. filmový závěr líbí více než ten knižní. Kniha je samozřejmě bohatší v detailech a charakterech hrdinů, má pár příhod navíc. Celkově je to Pratchett jak má být. Inteligentní humor s lehkým ponaučením a spoustou ztřeštěných charakterů.
Štítky knihy
zfilmováno Vlahoš von Rosret poštovnictví, pošta fantasy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Třiatřicátý Zeměplošský román představuje nového hlavního hrdinu Vlahoše von Rosreta, který se nedobrovolně chopí vedení městské pošty. Vlahoše jsem si oblíbil po pár stránkách, ostatní zaměstnanci pošty jsou také skvěle napsaní. Děj románu se mi moc líbil, a mihnou se v něm i mágové a členové hlídky. Povedených vtipů a scének je v knize opravdu hodně, a ikdyž se román dá číst samostatně doporučoval bych ho číst nejdříve po Nohách z jílu.