Želary
Květa Legátová (p)

Prvotina osmdesátileté autorky je mimořádným literárním objevem. Obsahuje ucelený cyklus devíti povídek navzájem propojených jednotlivými postavami, jehož tématem jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary v době první republiky. Autorčin popis těchto tvrdých, tragických osudů, pokřivených často velkou bídou a těsnými obzory malého světa, je krutě realistický a až mrazivě antisentimentální a současně poetický a plný pochopení a obdivu k lidské touze po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu, jež je jejím hrdinům vlastní.Květa Legátová je pseudonymem autorky (1919), která vystudovala fyziku a matematiku, po krátkém válečném působení na brněnské konzervatoři, kde učila němčinu, působila na jednotřídkách v zapadlých Beskydech. Jako politicky nespolehlivá byla často překládána z jedné školy na jinou. Z této oblasti valašských i slováckých kopanic také čerpá náměty svých baladických povídek. Kniha získala Státní cenu za literaturu 2002 a obsadila 2. místo v anketě Lidových novin KNIHA ROKU 2002.... celý text
Přidat komentář


Kdysi na gymplu jsem si myslela, že čtu Želary, a ona to byla Jozova Hanule. Pak jsem pochopila, že se o postavách mohu dozvědět víc, ale trvalo to nějakých 15 let, než si ke mně Želary našly cestu. A je to krásný zážitek! Autorka psala dost specifickým, úsporným a zároveň všeříkajícím stylem, někdy jen naznačí, aby člověk pochopil o desítky stránek dál, jindy neúprosně vpálí realitu do první věty. Žádný sentiment, přesto pochopení pro ty nešťastníky z Beskyd. Jen bych si ty příbuzenské a vztahové propletence měla příště psát, vyznat se v nich je opravdu oříšek...


(SPOILER) Tragické osudy postav na mne nezapůsobily ani z poloviny tak silně jako smrt oslíka. Zvláštní.


Už při čtení jsem si říkala, že si ji budu muset jednou přečíst znovu. Naprosto úžásná knížka ze zapadlé vesničky v českém pohraničí. Paní Legátová psala jedinečným stylem, který mě chytl za srdce a pohladil po duši, ač jsou povídky vesměs smutné a depresivní. Doporučuji!


Zpočátku jsem měla problém se orientovat v propletenci postav, ale se čtením dalších povídek jsem se už tolik neztrácela, i když jsem se občas musela vracet. Povídky úžasně plynou, krásně se to četlo. Ještě dlouho budu přemýšlet nad tragickými osudy některých postav. Musím si hned půjčit Jozovu Hanuli.
Čtenářská výzva 2021: Kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici.


Skvělá kniha, kdy se postupně seznamujete s jednotlivými obyvateli Želar. Ze začátku se zdá vyprávění nesouvislé, ale po dočtení knihy do sebe všechny informace krásně zapadnou.

Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst, i když jsem se na ní těšila. Viděla jsem film a ten se mi líbil. Proto jsem zklamaná. Nemám ve zvyku knížku odložit, když se nezačtu, ale tady jsem to opravdu nedala. Snad se ke knížce ještě jednou vrátím.....


Nadšení se nekoná, bohužel.
Film se mi líbil, kniha mi připadala neosobní, přestože měla být právě opačná.
Možná špatná doba na čtení.


Naprostá pecka! Jeden z nejlepších počinů od Českého autora, které jsem kdy četla. Atmosféra neskutečná, a propojení povídek dohromady naprosto famózní. Čím dál jsem četla, a čím více se mi to začalo všechno propojovat, tím jsem byla nadšenější. Vykreslení postav a unikátnost prostředí a celková uvěřitelnost příběhu mě naprosto uchvátily.


Chvíli mi trvalo, než jsem se do knížky začetla. Bylo pro mě trochu obtížné sledovat postavy a neztrácet se v nich - poměrně často jsem se vracela o stránku, nebo víc, abych si ujasnila, o čem se vlastně píše. Ale to prostředí, postavy, i styl psaní, mě prostě vtáhly. Je to taková ta knížka, kterou když čtete, tak jste v ní.


Povídky, které dokreslují příběh postav, které znám ze stejnojmenného filmu. Je potřeba se pořádně začíst, občas jsem nedokázala najít přetrženou niť.


Nečekala jsem, že to bude až tak dobré... úžasný styl psaní, pohlcujici atmosfera, propletene vesměs horkosladke osudy zapadlé vesničky, kde musel být život drsný i malebný zároveň..


Film a teď i kniha ve mě zanechaly velké zamyšlení nad lidským bytím v drsné beskydské nehostinné krajině. Paní Legátová byla dozajista geniální spisovatelka, která dokázala použít v ten pravý čas ty nejkrásnější slovní spojení našeho krásného jazyka. Miluju tuhle knihu a taky naši krásnou Češtinu. Děkuji Věro !!!


Něžný a zároveň surový poetický příběh. Přenesla jsem se jako mávnutím kouzelného proutku do krásné, drsné beskydské krajiny. Zase se někdy vrátím! Sloh paní Legátové je čistý, malebný, prostý, ale tak výstižný. Někdy je méně opravdu více. Není třeba mnoha slov, ale stačí několik těch správných, které se dotknou vaší duše. 4,5*


Stejně jako Jozova Hanule překrásně napsané, ale střípků bylo více než v Hanuli a trochu chyběl ústřední motiv. Ale stále nadprůměrně dobré.


Asi jsem knížku četla ve špatný čas,kdy jsem měla plnou hlavu starosti a nemohla se na příběh pořádně soustředit. V množství postav se mi bohužel nepodařilo zorientovat a knížku jsem vnímala jen jako jednotlivé příběhy,které jsem si nedokázala propojit. Co mě u knížky drželo,bylo naprosto dokonalé vykreslení přírody i ducha té doby a mista.


Želary je soubor povídek, kde každá vypravuje o životě jiné osoby. Povídky se navzájem doplňují a překrývají, což udělá dojem ságy jedné horské vesnice. Postav je tu dost, až se mi často pletlo, kdo je kdo, kdo ke komu patří. Čtení to bylo ale dobré.
Štítky knihy
povídky česká literatura Beskydy chudoba, bída vesnice české povídky český venkov klasická literaturaAutorovy další knížky
2002 | ![]() |
2001 | ![]() |
2003 | ![]() |
2006 | ![]() |
2009 | ![]() |
Vyprávění ze zapadlé horské vesnice, kde stále přetrvávají tradiční zvyky, léčitelství pomocí bylinek a silná víra v Boha a kde jsou obyvatelé tvrdě zkoušeni drsnými životními podmínkami. Kniha nabízí řadu lidských příběhů – tragických, komplikovaných ale vždy lidských. Navíc v kulisách lyricky popsané přírody.