Ženy z Bohnic
Edna Nová
Autorka strávila pět měsíců v léčebně v Bohnicích, kde si prošla elektrošokovou terapií, spolykala tunu léčiv a zažila nekonečno hodin psycho sezení. Kniha Ženy z Bohnic těží z této tristní zkušenosti a líčí příběhy dvanácti žen, jež se také octly za hranou „normálního světa“. Nebere si servítky a ukazuje lehkost i tíži reality za mřížemi nemocnice.... celý text
Přidat komentář
Taková rychlovka, která pro mne neměla žádný velký význam, ale možná sepsání příběhů mělo význam pro autorku a pomohlo jí s jejími problémy. Možná měla sepsat svůj příběh.
Zajímavá kniha, která ve vás zarezonuje. Ačkoli se jedná o autorčinu prvotinu, tak už má "vyladěný" styl psaní a nebojí se používat metafory, které knize dodávají punc neobvyklosti.
Jedna hvezda za ilustrace! Druha za slovo zaverem od Terezy Slane. Bohuzel mi nesedl styl autorky, ackoliv je to ctive, ale mela jsem pocit zahorkosti, negativity (nekdo je bohaty - je spatny, nekdo objima stromy - je spatny, atd.). My, co nemate takovou zkusenost, ocekavame nejake pribehy a drama, ale v realite asi neni o cem psat, proto je skoda, ze se autorka nezamerila vic sama na sebe.
Přečteno v rámci ČV 2021. Knihu doplňují zajímavé ilustrace. Asi jsem měla trochu jiná očekávání. Samotná autorka svůj příběh zmínila letem světem.
Struktura příběhů pro mě byla zajímavá. Uchvátily mě krásné ilustrace. Pojmenování postav zaujalo, ačkoli působí pejorativně, což se ale dá pochopit, autorka to tak prostě vnímala, a vysvětluje to i ke konci knihy. Měla jsem rozporuplné pocity, ale jak tak dávám dohromady hodnocení, vlastně se mi to dost líbilo. Je to jiné, neotřelé, drzé, ale svým způsobem intimní. Neztotožňuji se s jazykem, jakým je kniha napsaná, ne že bych tak nedovedla mluvit, ale v knize to nepotřebuji.
Čekala jsem mnohem víc, přesto jsem za knihu ráda. Je zajímá, čtivá, stojí za přečtení, na druhou stranu vám moc neřekne. Jak tu psaly jiné čtenářky, příběhy a zkušenosti by bylo dobré trochu víc rozvést...
Střípek do mozaiky, jak více chápat duševní nemoci. Styl psaní se mi zamlouval, byť to bylo kratinké.
Od knihy jsem čekala více. Škoda, že autorka více nerozvedla svůj vlastní příběh, z pěti měsíců pobytu by se dalo určitě udělat zajímavé čtení.
Líbilo by se mi větší rozvedení příběhů, komplexnější. Nejvíce ctivy je pak osobitý závěr, dala bych mu větší prostor.
Bohnická miniatura - to je přesně ten výraz! Je to překrásné. Přečetla jsem již dvakrát. Některá spojení a popisy jsou neskutečné. Sama autorka tvrdí, že: "Opravdu nejsem spolehlivou průvodkyní po tour de Bohnice, já vás varovala."
Nikdy jsem nečetla knihu takového typu vycházející z reálných postav. Přestože bych ocenila větší popis samotného fungování oddělení nebo mezilidských vztahů, tak chápu, že takhle kniha být koncipována neměla. Za mě je skvělé, že se o tématu psychických onemocnění píše a třeba se dočkáme i dalších děl autorky. Díky za knížku bez balastu.
Líbilo se mi to moc a myslím, že tyhle archetypy žen se zdaleka nevyskytují jen za zdmi Bohnic, ale jsou naprosto univerzální, takovou Psycholožku, Věčnou oběť nebo Krev a mlíko zná ze svého okolí určitě každý. Kanárek zas nemá daleko k typické panelákové Pejskařce.
Docela mě zarazil popis Bohnic, 12 pacientů na pokoji, to bych teda v dnešní době nečekala!
Jako...já vlastně nevím... No, to je tak, když člověk NĚCO očekává. Dobře mi tak.
Těšila jsem se... Knihu jsem přečetla a pouštím dál. Není z těch, které doma MUSÍM MÍT.
Sice zajímavá, ale vlastně nic neříkající... Souhlasím s Blaufik -viz níže- že je škoda, že osobní příběh autora není podrobnější. Na druhou stranu i chápu.
Možná je škoda, alespoň dle mého názoru, že autorka příběhy, alespoň ten svůj, trochu více nerozvinula. Mě osobně by její příběh zajímal i blíže. A to nejen díky tématu, ale také díky čtivosti, s jakou Edna Nová píše.
Třeba autorka zkusí v budoucnu sepsat i něco dalšího z tohoto mrazivého prostředí.
Při čtení Žen z Bohnic jsem se však nemohla ubránit pocitu, že autorka svůj příběh vzala tak trochu "letem, světem".
I tak se však jedná o dílko, kterému byste měli věnovat svou pozornost a pokud vás Ženy z Bohnic zaujaly, tak neváhejte.
Knížka na jeden večer, ve které poznáte místní osazenstvo Bohnic z pohledu slečny s depresemi. Není to nijak převratné dílo, ale určitě zajímavý počin, se kterým se na svět podíváte jinak.