Ženy z Bohnic
Edna Nová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450721/bmid_zeny-z-bohnic-qw4-450721.jpg
3
303
303
Autorka strávila pět měsíců v léčebně v Bohnicích, kde si prošla elektrošokovou terapií, spolykala tunu léčiv a zažila nekonečno hodin psycho sezení. Kniha Ženy z Bohnic těží z této tristní zkušenosti a líčí příběhy dvanácti žen, jež se také octly za hranou „normálního světa“. Nebere si servítky a ukazuje lehkost i tíži reality za mřížemi nemocnice.... celý text
Přidat komentář
Pracovně jsem jednu dobu docházel mimo jiné také na ženské oddělení nejmenované psychiatrické léčebny, takže jsem si dost dobře dokázal představit vše, co bylo v knize popsané. Jedná se o útlou a malou knížečku, kterou jsem přečetl u večeře, a rozhodně mi po jejím přečtení nebylo do smíchu. Popisovaný typus některých žen, se kterými se můžete zcela běžně v životě setkat, a důsledky, kam může chování jejich nebo jejich okolí vést jsou děsivé a tím, že jsem některé viděl na vlastní oči a mluvil s nimi, ke mě kniha promlouvala o to spíš.
Autorce držím palce. Ve všem.
Kniha byla velice autentická a příběhy opravdu reálné. Pro čtenáře, který se zajímá o problematiku duševních onemocnění, určitě stojí za přečtení a navíc je opravdu krátká.
Mám trošku rozporuplné pocity. Kniha určitě mohla být delší, myslím, že by příběhy různých žen mohly být více rozvinutější. Potenciál tohoto dílo zůstal nevyužitý. U některých popisů jsem se i zasmála, připomnělo mi to mou vlastní hospitalizaci v Kroměříži.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Sama jsem byla hospitalizovaná, né přímo v Bohnicích, a některé ženy jsou evidentně všude. Vtipně popsané postavy. Plusový bod dávám za ilustrace.
Mám rád tento humor na pozadí tragédie. Humor léčí. Bez něj bych se zbláznil i já.
Dočteno a mám rozporuplné pocity. Zajímavý styl psaní, ovšem popisování charakterů mi moc nesedlo. Plusový bod za ilustrace.
Oceňuji snahu autorky a otevřenost. Popis jednotlivých žen mě příliš nezaujal. Nicméně nápad dobrý, ale promrhaný nezkušenou autorkou.
E-KNIHA: Ženy z Bohnic měly možná potenciál dobrého nápadu, ale mě opravdu nesedl styl psaní. Navíc ve snaze chránit soukromí pacientek (což naprosto chápu) a vzhledem k tomu, že je vypravěčka neznalá detailů, jsou příběhy střípkovité, povrchní a velmi krátké. Autorka má navíc problémy s pamětí a přiznává, že se jí postavy možná trošku popletly dohromady. Což je opět naprosto v pořádku, ale z příběhu o skutečných lidech to vlastně dělá něco napůl fantaskního. Fakt si myslím, že tohle dá něco jenom někomu, kdo opravdu nemá tušení, jak a proč se může člověk dostat na psychiatrické oddělení. Pokud tušíte, víte, jste trochu ošleháni životem a je vám jasné, že může být velice složitý a těžký, tahle knížka vás neohromí. Ale alespoň jsem se dozvěděla, jak a proč v Bohnicích probíhá elektrošoková terapie...
Když jsem tento měsíc projížděla seznam v knihovně, kterou e-knihu bych si půjčila do třetice všeho dobrého, zrak mi padl právě na Ženy z Bohnic. Jednak mě zaujala obálka na první pohled, poté následná anotace a také jakési pochopení, neboť někdo má s "psychickými stavy" více zkušeností :).
Každopádně se v knížce seznámíme s příběhem dvanácti žen, které se ocitnou v léčebně v Bohnicích. Jednou z nich je i sama autorka, která zde nějaký ten čas trávila. S anotace bych si nejspíše vypůjčila větu - "Nebere si servítky a ukazuje lehkost i tíži reality za mřížemi nemocnice."
Každému styl psaní nesedne, nesednou mu popisy, někomu chybí "více omáčky", více popisu prostoru léčebny. A každý jsme jiný. Mě se kniha líbila. Nešlo o to, psát líbivě, psát to, co by se "prodalo", šlo o skutečnost a bylo to znát! Ale v tom nejlepším!
Pokud chcete poznat, jak to v takové léčebně vypadá, koho zde můžete "potkat" a zda se třeba dále přátelíte či si pomáháte, koukněte se po této knížce.
Ta mluva mě teda úplně nenadchla, ale asi se to k tomu tématu hodí. Někdy jsem se snažila přeluštit, "co tím chtěl básník říct"
Hezké ilustrace... Čtení nudné, jinak zajímaví pohled do areálu Bohnic. Přečtením si rozšíříte obzory. Hezký doslov. Příběhy nudné.
Asi jsem čekala něco jiného. V podstatě bych to ani nenazvala příběhy, jen takový nějaký velmi krátký popis, který skončí dřív, než vůbec nějaký příběh začne.
Jednotlivé příběhy byly velmi krátké. Sotva jsem stihla nakouknout pod pokličku jednoho příběhu, už tu byl další. Tématicky mi to přijde jako dobrý nápad, ale nenašla jsem v těch příbězích žádnou hloubku, kterou bych od takové knihy očekávala. Kniha na mě působí spíše jako jakýsi "katalog" bohnických žen.
Většinou nemívám očekávání v knihy...u této jsem měla a možná i proto hodnotím pouze dvěmi hvězdičkami. Kniha zprostředkovává pohled na určité osoby-ženy skládané ze subjektivního uvážení autorky, čekala jsem ale dle anotace spíše pohled "do zákulisí" celého komplexu Bohnic a více rozepsání o samotné autorce. Styl psaní mi naneštěstí též moc nesedl, nehodící se slova a hantýrka, která je zde hojně zaznamenána mi prostě přišla nelibozvučná.
Jediné, čemu připisuji hodně plusové body jsou úžasné ilustrace. - Ačkoli jsou mírně depresivní, pak nádherně podkreslují a zvýrazňují celé osoby.
Kniha beru jako takovou malou exkurzi do světa lidí s duševním onemocněním. Znovu mě upozornila na to, že tato onemocnění ani jejich léčba by se neměla zlehčovat a zároveň není důvod koukat na nemocné skrz prsty. Doporučuji. :-)
Přečteno během pár hodin, velmi mě zajímalo jak to v léčebně chodí, měli jsme tam několik měsíců příbuzného a taky vyprávěl, koho tam potkal a co vnímal. V knize je popisováno několik pacientek, přišlo mi to velmi čtivé a zajímavé, takové črty a nástiny osudů....
Styl psaní mě příliš neoslovil, ale pohled za zdi Bohnické léčebny byl zajímavý.