Žhář
Egon Hostovský
Ve východočeském pohraničním městečku řádí v noci žhář. Vylepuje výhružné plakáty, děsí jimi pokojné obyvatele a vzápětí své hrozby splňuje. Je hledán četnictvem a vystrašenými občany, a zatímco se všichni dohadují o jeho podobě a jménu a hlavně o pohnutkách jeho zločinů, uniká, jako by byl neviditelný.
Přidat komentář
Docela propracovaný psychologický román. Občas se člověk i uchechtne nějakým reáliím. Zapadlé městečko, plné šedi, nudy a předválečných předsudků je načechráno rudým kohoutem. Nad ním letí největší oblak Odcizení.
Do třetice pan Hostovský a dotřetice prima čtení. Krásná atmosféra malého města. Jeden vidí do talíře druhému. Šuškanda, hlavně aby nebyla o mě... Výborně popsaná psychologie rodiny hostinského Simona. Napětí, nevyjasněné vztahy rodičů a dětí a nakonec do toho všeho požáry. Deketivní zápletka je spíše okrajová a přesto je čtenář překvapen rozuzlením a nakonec může spíš tušit, než vědět.
Knihu můžu jen doporučit.
Rozhodně bych nedefinovala dílo jako detektivku, pátrání po žháři je jen velmi okrajovou záležitostí. Novela je psychologická - ale něco je na ní "špatně" - žádná z postav nemá zdravé vztahy - s nikým: ani jednotliví hosté v hospodě. Každý z rodiny hlavního "hrdiny" má na zřeteli jen sám sebe. Ani vyhrocená situace (žhářství) k oživení vztahů nepomůže. Co je špatného v této podivné pohraniční vesnici?
Zvláštní dílo, ale skvěle napsané. Celý příběh je napínavý až do konce je napínavý, kdy vám konec otevře naprosto ústa dokořán (nečekáte to). Vzhledem k tomu, že zbožňuji detektivky, tak jsem se i těšila, že to bude mít něco společného s tímto žánrem. A opravdu ano. Detektivní i psychologické prvky mě naprosto oslnily. Doporučuji přečíst. Hostovský má něco do sebe. Navíc to není nijak složitě napsané.
Existencionalismus v intencích, které jsou mi blízké a které mě nenaplňují melancholií. Prostředí románu je krásně vykresleno a popsáno, tíha událostí, které dosednou na malou vesničku kousek od hranic, při čtení dopadnou i na vás. budete přímo účastni příběhu i nekalostem, se zatajeným dechem si budete číst s mírnou nedůvěrou, jestli někdo neobchází váš dům a nechce ho zapálit. Žhář - 2017
Kdybych měl hodnotit jedním slovem, tak bych řekl "zvláštní". Od použitého jazyka až po hlavní myšlenku, kdy člověk zjistí, že není vlastně důležité, kdo je žhářem.
Kniha se mi velice líbila. Byla napsána čtivým způsobem a ukazovala na sociální problémy společnosti přelomu 19. a 20. století.
Vzhledem k tomu, že jsem tuto knihu měla povinnou, tak jsem od ní moc nečekala. Opak je, ale pravdou. Hostovský mě chytl a už nepustil. Psychologická proza s nádechem detektivky, kde jsou krásně vylíčené problémy komunikace, osamělosti i pomluvy. Hostovský se zabýval tématem uzavřeného prostoru z kterého se člověk snaží vymanit a v tomto díle, je to krásně vidět.
První dílo, které jsem od Hostovského četla. Lehčí a trochu méně náročnější než jeho tvorba exilová (alespoň pro mě), přesto s jiskrou, se spoustou naznačeného a o něco méně vyřčeného. Psychologie rodiny i města, o lidech těžce hledajících cestu k sobě, o snaze vymezit se ve světě dospělých, o touze po mateřské lásce a revoltě po jejím nenaplnění, přesto s dobrým koncem...
Když jsem si knížku půjčila v knihovně, tak jsem už dávno zapomněla, proč jsem si ji napsala do seznamu na přečtení. Na to, že jsem od ní vlastně vůbec nic nečekala, mě mile překvapila.
Žhář má perfektní atmosféru napětí a tajemství, které se čtenář snaží odhalit. Dobře vyprofilované postavy jsou základem spletitého příběhu o rodinné lásce a nástrahách dospívání. Zajímavý jazyk a netradiční vyprávěcí postup jsou jen třešničkou na dortu.
Krásně vykreslená psychika postav, napínavý příběh. Chvíli mi kniha připomínala detektivku, chvíli psychologický román. Byla jsem natěšená, až se dozvím, kdo bude žhářem, jak dopadnou obyvatelé Zbečnova. Popravdě jsem takový závěr nečekala.
Kniha se dobře četla, není náročná jazykově ani výstavbou vět. I když se tedy čtení zdá opravdu snadné, kniha má v sobě skrytou hlubokou myšlenku.
tahle kniha mne nadchla svou atmosférou.. přečetla jsem ji skoro na jeden zátah
Kniha se mi líbila, její atmosféra mi připomíná dobu, tak jak je v této novele popsána.
Autorovy další knížky
| 1935 |  Žhář |
| 1947 | Cizinec hledá byt |
| 2011 | Nezvěstný |
| 1933 |  Případ profesora Körnera |
| 1985 | Dobročinný večírek |
Čteno už dávno, snad si to pamatuju správně: příběh, v němž se něco zatajuje, aby se o někom uchoval dobrý obraz - a v důsledku toho se všechno kazí, až nastane téměř kafkovská nemožnost komunikace. Krásná čeština.