Žít, abych mohl vyprávět
Gabriel García Márquez
Žít, abych mohl vyprávět je nejenom kompendium klíčového období života kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, ale současně zasvěcený průvodce po jeho obsáhlé románové tvorbě. Tento „román o životě“ umožňuje objevovat nejrůznější aspekty směsice postav a příběhů, jimiž naplnil světoznámá díla, jakými jsou Sto roků samoty, Láska za časů cholery či Kronika ohlášené smrti. V bohatě vystavěném vyprávění nositele Nobelovy ceny za literaturu (1982) se čtenářům otevírá pohled na čas dětství a léta dospívání, během kterých se formoval jeho životní příběh a kdy u sebe začal objevovat talent vášnivého literáta, zuřivého reportéra a ambiciózního autora časopiseckých povídek. Léta strávená psaním každodenních glos a komentářů pro kolumbijské listy El Heraldo, El Universal a El Espectador a později působením v zahraničních tiskových agenturách Márquez časem zužitkoval v mnohých vyprávěních a románech, jež se staly základními díly moderní literatury 20. století. Paměti, v nichž se mísí stejně jako v románech fantazie s realitou, se odvíjejí v kontextu politických událostí v Kolumbii let 1927–1957: začínají líčením dětských zážitků z rodné Aracataky v Magdaleně se všemi nostalgickými vzpomínkami na rodinu, zvlášť na babiččino fantastické vyprávění, přes novinářské začátky v nejrůznějších novinových a časopiseckých redakcích, kdy po středoškolských studiích začal studovat práva, jež však záhy opustil. Vzpomínání končí rokem 1955, kdy konečně vychází román Spadané listí, ve kterém zobrazil fiktivní městečko Macondo: právě v něm se odehrávají neuvěřitelné příběhy Márquezových proslulých povídek a románů...... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , OdeonOriginální název:
Vivir para contarla, 2002
více info...
Přidat komentář
Máte-li rádi alespoň jedno Márquezovo dílo, bude se Vám knížka líbit. Trošku se to vleče, ale je to vyprávění, to se asi vždycky v určitých momentech lehce zasekne, aby v jiných momentech nabralo parádní spád.
Po precitani 100 rokov samoty, Kroniky, Plukovníka, Pribehov z Maconda a dalsich som sa uz nevedel dockat Gabrielovej biografie. Kniha nesklamala. Konecne som pochopil, ze Marquez magicky realizmus nejako umelo nevymyslel, on v nom naozaj zil a to aj napriek vsetkym tym krvavym udalostiam, ktorými, ako novinar a spisovatel v Kolumbii presiel. Koho zaujali Marquezove diela, mal by si toto rozhodne precitat. Navyse, ked Roman mojho zivota porovnam napriklad s Tolkienovym zivotopisom, toto je skvele citanie asi aj pre tych, ktori este od Marqueza nic necitali. Odvtedy ale marne patram po dalsich dvoch pokracovaniach...
Rozhodne sa mi táto knižka čítala asi 100-krát ťažšie ako napríklad Ecova Ruža. Napriek tomu, že sa v tomto prípade jedná o autobiografickú knihu, moje mozgové závity sa preťažili neuveriteľným množstvom postáv, ľudí, charakterov a príhod, ktoré sa autorovi počas jeho mladosti stali. Kto obľubuje Marquezove diela, rozhodne by si nemal nechať túto knihu ujsť!
Četl jsem (nebo spíše hltal) Sto roků samoty. Pak jsem se pustil do tohoto "příběhu jeho života". Rozhodně jde o náročnější kousek v knihovně... Vyžaduje soustředit se a taky mít chuť nechávat se zasvětit do lokálních historických souvislostí.
u niektorich autorov si potrebujem najst cestu k ich tvorbe, aby som si ju vedel "uzit".
u marqueza nou bola asi prave tato kniha. nielen preto, ze v nej priamo spomina inspiracie pre svoje predosle knihy, ale aj kvoli moznosti nahliadnut na sposob jeho nazerania na svet, jeho hodnotenie a pod. az tato kniha mi pomohla vstupit do jeho dalsieho romanu "sto rokov samoty".
Už jsem od Márqueze četla mnoho knih a v některých jsem narazila na to, že neznám kolumbijskou historii. "Žít, abych mohl vyprávět" bych asi nedoporučila jako oddechovou literaturu pro dlouhé zimní večery, je to spíš popis veškeré historie a událostí z minulosti, které ovlivnily autorovu tvorbu (asi bych to přirovnala k doslovu za knihami, kde editor vysvětluje, co autora k napsání knihy vedlo). Pokud však chcete Márqueze více pochopit - jen do toho:)
Štítky knihy
vzpomínky spisovatelé Kolumbie autobiografie kolumbijská literatura hispanoamerická literatura MacondoAutorovy další knížky
2006 | Sto roků samoty |
2008 | Láska za časů cholery |
2005 | Kronika ohlášené smrti |
1997 | O lásce a jiných běsech |
2005 | Na paměť mým smutným courám |
Pamatujete na Forrestovu hlášku: Máma vždycky říkala - život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš-?
Proto jsou i životopisy a autobiografie podobnou směsicí. Márquez má kouzelné vzpomínky na dětství a mládí, zajímavé jsou i obrázky z kolumbijské revoluce a potom tu jsou stránky vzpomínek na nám neznámé redaktory, spisovatele a politiky. Stejně si je nezapamatujete, zkuste v těchto pasážích rychločtení a vychutnejte si tuto knihu jako bonboniéru (u ní také víte, co vám nejvíc chutná).