Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7280
7280
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Silné téma, neradostné osudy, náročné zpracování (i pro čtenáře). Tuhle knížku buď nedočtete, nebo ji nebudete moci odložit. U mě nastal druhý případ, i když mi v průběhu nebylo vždycky dobře a i po přečtení příběh dlouho dozníval, asi nějaké bohování zapříčinilo, že mě uchvátila. Divadelní představení jsem také viděla a po pravdě, kdybych neznala knižní předlohu, asi bych se nechytala.
Napřed k tématu. Domnívám se, že lidé odnepaměti zajímají mystické příběhy. K tomu nám naštěstí žádný internet, youtube a toliko v negativním smyslu omílané sociální sítě nepomohly. Téma je tedy dobře zvolené, kniha je čtivá.
I já vnímala jako rušivý element zprávy z archivů, protože většinou čtenáři svým obsahem nic moc nepřinesly, navíc SPOILER dle autorky byly min. zčásti upravené KONEC SPOILERU. Dále mi vadilo to množství násilí (jediné, co jsem schopná pochopit, je popsaný proces s čarodějnicemi, protože to člověk asi od takové knihy čeká), navíc jsem asi slabší povaha a některé příměry a zážitky (obojí především u Dory-Bylo to opravdu nutné?) by jistě šlo vyškrtnout, aniž by se dějová linie změnila. V poslední řadě jsem měla pocit, že text je (zřídka, ale je) kostrbatý a zjistila jsem nesoulad mezi stranou 307 a 327, neboť na straně 307 v druhém odstavci stojí, že hlavní protagonistka musí rychle dočíst v archivu spis, aby stihla poslední vlak do Brna, ale na straně 319 (nová kapitola) je psáno, že se následně po nastudování spisu začala zabývat dalším spisem a tato kapitola končí tím, že čeká na další spisy, které jí mají být dodány v 15:00 téhož dne.
Nějak pořád nemůžu uvěřit, že se to skutečně stalo. Tím mám na mysli, že postavy v knize fakt žily a jsou zmíněné někdy pod stejným jménem, jaké nosily, když žily, nebo jim autorka záměrně vytvořila pseudonymy kvůli anonymitě. Pro ostatní "nevěřící Tomáše"; trošku mi pomohlo se od tohoto faktu odpoutat, když jsem na internetu objevila video ze dne 22. 2. 2013 z pořadu "Show Jana Krause", kde právě Kateřina Tučková byla jakožto druhý host. Moc mě překvapil i její erudovaný projev a do budoucna bych si ještě nějakou její knihu přála přečíst.
Výborná kniha, vymykající se standardu už jen tím netypickým tématem, které je tu literárně zpracováno. Vlastní příběh hlavní hrdinky je smyšlený, avšak vybudovaný na reálných základech skutečného dění v dané oblasti. To skvěle dokreslily výběry z úředních dokumentů. Je zřejmé, že autorka si s tím dala velkou práci, musela nastudovat spoustu archivních dokumentů a pramenů. Viděla jsem i divadelní zpracování v Divadle Pod Palmovkou a musím říct, že vzhledem k náročnosti převedení takového tématu z literární do divadelní podoby, je vhodné si knihu nejprve přečíst a pak navštívit představení. Opačně bych z toho asi náležitý požitek neměla.
Z knihy mám takové dost smíšené pocity. Samotné osudy bohyň byly zajímavé, ale celé to spíše přípomínalo diplomku nebo něco takového. Pro mě nevíc byly dost rušivé úřední dokumenty, které autorka do knihy vtělila.
Nerada hodnotím knihy, které jsem nečetla... Ale co je na této knize tak dechberoucí? Velké zklamání.
Koupil jsem ženě i všechny jiné dostupné knihy o bohyních.Je totiž bohyně.Užasně zpracovaná kronika žen léčitelek,pomocnic.Pomáhaly i škodily,některé.Dar se dá využít různě.Úplně se mi vybavilo jak jsme s babičkou jako děti chodili sbírat na valachách po kopcích bylinky(mateřídoušku,dobrou mysl,diviznu).KRÁSNÁ kniha
Poprvé, co píši hodnoceni, jsem si přečetla komentáře ostatních,ale psaní mi to neulehčilo. Také jsem se při čtení knihy ztrácela v postavách, některé pasáže byly nezaživné atd... Ale obecná pravda, že vše je v lidech, je tu moc dobře vykreslena. A odlišnost se neodpouští.
Mám z této knihy velmi rozporuplné pocity. Místy nádherné a jinde jsem se přistihla, že text přeskakuji, protože mě nebaví. Toho pěkného bylo ale víc, takže za mě 80%
Velmi pečlivě zpracovaný román. Atmosféra totality, osudy žítkovských bohyň, jejich víry, schopností a praktik je vykreslen mistrně. Osobní život hlavní hrdinky je však tak předimenzovaný utrpením a protivenstvím, že je dle mého názoru daleko za krajem žitelnosti, neb ani v jednom aspektu jejího života nenacházím prožité štěstí, které by jí poskytlo oporu. Všechno je jen tragédie a smršť nejrůznějším ran, příkoří a krutých poznání.
Dlouho jsem okolo této knihy přešlapoval a nakonec jsem rád, že mě čtenářská výzva postrčila k jejímu přečtení.
Tragický příběh, který je pro mne více než o praktikách a osudech bohyní výpovědí o tom, jak funguje nesvobodná společnost, ve které jedni rozhodují o druhých, přičemž ti „druzí“ o tom často ani nevědí. Definování správného a nesprávného či žádoucího a nežádoucího pod vzletnou vlajkou vyšších zájmů obecného blaha je přitom často hnáno pouze vlastní nenávistí, zlobou či hloupostí. Nebo v neposlední řadě prachobyčejnou závistí a pomstou.
V tom jsou příběhy z dob fašismu či komunismu obvykle nejsilnější a zároveň nejosobnější. Žádné „statistické položky“ totalit na popravištích či v koncentrácích, ale obyčejní lidé se špatnými sousedy na špatném místě a ve špatné době. Smutné, moc smutné.
Kniha se mi dostala do ruky podruhé, díky výzvě, poprvné jsem odložila po několika stránkách, ale musím říct, moc pěkný příběh, četlo se nakonec úplně samo
Jak na to, že je to fiktivní příběh, byť zalidněný zčásti reálnými postavami, tak jsem to Tučkový spolkla i s navijákem:-) Že mě tady někdo vodí za nos, mě napadlo hned, ale že je smýšlené úplně všecko? Vážně? A taky že jo. Teda až na ty postavy a pár dobových reálií. Zprvu mi dalo zabrat, než jsem se prokousala těmi všemi protokoly (které jsou, jak jinak, vycucané z prstu), ale pak se nešlo odtrhnout. Vzrušující zápletka, která pomalu nabírá grády, až vyústí ve fascinující závěr. Byl to zážitek, vážení. Píšu to s půlročním odstupem a stále to ve mně rezonuje, takže klobúk důle!
Když si představím jak vypadala Žítková před vydáním knihy a jak potom, tak je mi z toho poněkud smutno :-( Nicméně to asi vypovídá o tom, že je kniha opravdu dobře napsaná a láká spoustu lidí se na místo podívat. Místo samotné tím ztrácí dost na svém kouzlu, protože najednou to není zapomenutý konec světa, ale rušný turistický cíl.
Bohyně, kněžky, čarodějnice, věštkyně tady byly, jsou a budou. Záleží na režimu, společnosti jak je přijme nebo jimi opovrhne až je zatratí. Což bylo námětem smutného příběhu.
Tak jsem díky čtenářské výzvě přečetla další dílo, na které jsem se chystala. Nezklamalo.
Vyborne z pohladu tradicie a nasich akoby korenov, ale na druhej strane vela postav a vazieb, trosku sa v tom clovek straca a zaver... aj to cakate, a aj tak to zaskoci.
kniha je úžasná, už jednou jsem četla, ráda jsem se k ní vrátila znovu, vyprávění mě velice zaujalo a bavilo, smekám před našimi předky ... dnes už si nikdo takový drsný život ani nedovede představit. Je ale dobré nezapomínat.
Neskutečný literární zločin. Toto "dílo" nemá co dělat v seznamu maturitní četby na SŠ. Fanoušky této knihy naštěstí řádně vytrestá návštěva reálné Žítkové - nic tam není, jen hotel postavený z evropských peněz a když máte štěstí, tak potkáte i nějakého poštěkávajícího voříška. Byli jste varováni.
kniha s pribehem, ktery se mi od prvni stranky vepsal pod kuzi. byla jsem jim tak pohlcena, az se mi o bohynich z Zitkove zdalo. nektere pasaze byly tak silne, az mi nabihala husi kuze. opravdu mistrne napsane dilo, ktere chytne a nepusti. velmi ocenuji fakticke informace i respekt autorky k soukromi vystupujicich osob (tedy udeleni jinych jmen).
malinkate minus davam pouze za to, ze vztahu a jmen bylo opravdu hodne a misty jsem mela veliky problem se zorientovat a pochopit tak, kdo ke komu patril a co kdo komu udelal.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Pro mě to byla velice zajímavá, čtivá kniha s originálně zpracovaným námětem a krásným, poetickým popisem Kopanic i života lidí v tomto kraji. Autorka si dala opravdu hodně práce při procházení všech dostupných pramenů.