Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
7226
7226
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha, pro mě audiokniha a velmi kladně hodnotím i audiointerpretaci.
Chvíli mi trvalo zorientovat se ve vsech jmenech zen (bohyni) z vesnice a vztazich mezi nimi a nejsem si jista, ze jsem vsechny vazby 100% pochopila, ale i tak jsem si pribeh naramne uzila.
Výborná kniha, zajímavé téma, četla se skoro sama. Líbil se mi styl, jakým byla napsána (prokládána zápisy z archivů, léčebny).
Kniha se četla skoro sama. Nemohla jsem se po většinu doby odtrhnout. Velmi mi vyhovoval zápiskový/záznamový styl psaní. Určitě budu vyhledávat další knihy od autorky.
Zajímavý příběh o "Bohyních", tedy ženách, které žily v horách, stále věřily v přírodní síly a provozovaly lidové léčitelství, pomáhaly lidem od různých neduhů, dávaly ostatním rady, ale i provozovaly magii, a to i tu černou. A proto byly často trnem v oku - napřed církvi (viz čarodějnické procesy), poté komunistům, kteří poslední z Bohyní nakonec zničili. Mnohokrát to bylo smutné čtení, když jsme spolu s Dorou pátrali v archivech po skutečném osudu její tety. Ale příběh je i o rodině, o zradách, o závisti a o těžkém životě lidí žijících v tomto kraji. Líbilo se mi zpracování - chvíli vyprávění, chvíli dokumenty z archivu, díky kterým jsme celou tu smutnou historii postupně rozplétali. Detailní popisy krásné krajiny Bílých Karpat už byly jen příjemným bonusem.
Záměrně jsem si nečetla žádné recenze ani popisy knihy a sáhla naslepo. Netušila jsem, do čeho jdu, a knihu jsem vstřebala jako už dlouho žádný jiný příběh. Myslím, že pro spoustu lidí může být první bránou do světa české mytologie (pro nedostatek lepších slov). Pro mě určitě bude.
Tato knížka se mi četla velmi dobře, měla spád a neustále jsem se jako čtenář dozvídala nové a nové informace. V ději, který se odehrával v přítomnosti a jako vyprávění z minulosti, jsem se neztrácela. Autorka vše podávala srozumitelně. Popisy divoké přírody byly třešničkou na dortu - krása. Klidně bych dala 6 hvězdiček.
Nezklamalo. O knize už bylo napsáno snad vše a ja ji mohu také jen doporučit.
Audiokniha - skvělé načtené, příběh velmi zajímavý, překvapivý, místy hodně drsný a vcelku hodně smutný.
Čtivé, mělo to spád . Četlo se mi to ještě lépe než Bílá voda. Bohyně byly i více autentičtěji popsány.
Krásné,už mám něco přečteno,ale tady se přiznám,že i slzička ukápla jak smutné to bylo počtení a tak nějak zůstal i smutek na duši.Trvalo mi dost dlouhou dobu než jsem se k této knize dostala ,ale ani chvilku jsem se nenudila,úplně se tam v té drsné přírodě vidím.Těžký život v těžké době,,,dávám pět hvězdiček a jednu navrch.
Vše bylo napsáno.
Nelze napsat již nic jiného.
Některé knihy dokáží veselit,smutnět,rozesmát,pobavit,rozladit,umořit,navnadit,rozvášnit,zamilovat se.
To vše umí stránky šustící.A co samotný dojem ? Jak je někdy důležité kdy čtete ? Jakou roční dobu zvolíte a v který čas zvolíte ?
Řeknu vám to do chřtánu.Přinejmenším do obličeje :)
Po trmácení příjemném v podzimní čas rozsvícených plamínků dušiček.
V mlhách pouličních lamp.Rozplizle září ukazují cestu domů.
Čeká na vás.Osamělá,na komínku z dalších knížek.A Kdo ?
Přeci Kačka a její bohyně.
Za času horkých čajů a opařených srkajících rtů.Studený nohy schovám pod peřinou.Na dotek příjemných pocitů.Nečtenáři (nepoznamenaní) tyhle blázny nepochopí ...
Vracívám se do Bílých Karpat.Do Žítkové.Kdy napsal a jestli vůbec někdy ? Žral,jsem tuto knihu.Vodila si mě.Byl jsem zvonečkem na ocásku kočky.
S úctou,jak příběh vyprávět a udržet čtenářskou soustředěnost.Vůli lovit informace a nakonec vše prdnout na papír.Ano,nám vděčným dychtivím čtenářům.
Jen samotná jména postav,okolních míst se vryjí pod kůži..
Žítková,Janigena,Dora Idesová,Surmena,Ruchárka,Mahdalka,Fuksena,Baglárka,Krasnačka,Irma,Shánělka,Kopanice,Koprvazy,Potočná,Bedová,Jakoubek,Gabrhelka,Mlkva a mnoho dalších.
To se jen tak z hlavy nevyžene.Nezapomenutelné momenty jakbysmet.
Zaříkávání u zesnulého.Bouře se Surmenkou na kopci.
Ztrávit průběžně týden v Karpatech,tomu šlo jen stěží odolat.Pokud noc ,která byla ještě mladá dovolila.Vracet se do tohoto světa,než se oči začli klížit a čím dál častější frekvence zívání narušovala cestování i do pohanských časů,procesů čarodějných,přes výzkum nacistů,až k STB zlovolným praktikám.A nad tím vším prolínačky s Dorou v současnosti.
Na první dojem dát,bývá někdy ošemetné.Když se to podaří,je to radost.Trefí se do vkusu,nálady,rozpoložení a vůbec té správné atmosféry opuštěných laviček v parcích zapadaných listím.Tomu se nic nevyrovná.
Ten dojem.Hřejivej pocit.I když to není nic zrovinka veselého.
O tom žádná !
Lidová moudrost potírána jako čarodějnictví - dříve ze strany církve a později ze strany komunistické StB, jako šarlatánství.Taktéž drobnohled příslušníků SS.Ničení poklidných lidských životů z pozice moci.Pověry, tradice, obyčeje a hledání pravdy ze strany Dory a rodinné prokletí.
Jsem naprosto unešena. Žítkovské bohyně si mě získaly hned od první strany a já jsem neskutečně ráda, že jsem si knížku přečetla. Jedná se o velmi chytlavý a dojemný příběh, ve kterém i každý menší detail zapadá to velké mozaiky. Je to neskutečně krásné dílo, jedno z nejlepších, co jsem kdy četla.
Knihu som si vypočula ako audionahrávku v interpretácii Terezy Bebarovej a Miroslava Táborského. A dávam plný počet hviezdičiek, hoci po prvých minútach prvej kapitoly som sa obávala, že odložím ďalšiu plytkú "krvavinu" o zisťovaní kto, prečo a čo mu za to... Ale napokon som si nechala porozprávať príbeh odohrávajúci sa doslova za humnami, na mystickou prírodou objatých kopanických samotách, príbeh o tom, ako a koľko ľudských životov a osudov dokáže zmariť vytrvalá ľudská zloba, závisť a pomstychtivosť.
Množstvom dohľadaného materiálu autorka ukázala, že každá doba, každé storočie, alebo aj desaťročie má svoj "hon na bosorky". Že hoci sa vek stáva novším a modernejším, stále má rovných a rovnejších. Že obyčajný človek veľakrát strávi podstatnú časť života klopaním na zavreté brány.
Nebolo mi pri deji úzko, mnohé krimi thrillery, či svedectvá holokaustu opisujú horšie zverstvá. Necítila som sklamanie pri fatálnom osude Surmény, jednej zo žítkovských bohýň. Ono nenaplnenie do deja tak nejako patrí, keďže ľudstvo vždy najťažšie akceptuje tých, ktorí stoja mimo a odmietajú "vyť so svorkou na mesiac".
Ženská sila a spojitosť s prírodou a zemou sa mi páčili, hoci manipuláciu s počasím som pokladala za tak trochu pritiahnutú za vlasy. Hlavou mi však hneď prebleslo nedávne hodonínske tornádo s dôvodom, že všetky kopanické a moravské bohyne zrejme už vymreli. :)
Kniha byla co do tématu zajímavá, líbil se mi i originální způsob zpracování. Kniha mně tedy bavila, jen jsem si musela její čtení dávkovat neboť my z ní bylo dosti ouzko.
Trošku jinak podaný příběh, než jak jsme zvyklí, ale pro mě osobně to nebyl problém. Prvních pár stran jsem teda absolutně netušila, o co jde a co se děje a postavy se mi po celou knížku trochu pletly, ale i tak dílo nakonec hodnotím velmi kladně. Dokud se mi knížka nedostala do ruky, neměla jsem sebemenší tušení, že se v našich zemích (ještě k tomu poměrně nedávno) vyskytovaly ženy jako bohyně. Pro mě velmi poučné a zajímavé dílo.
Musím říct, že jsem nevěděla co mě čeká má první kniha od autorky.. půjčila jsem z knihovny a ne ne ji otevřít ..nakonec se ke mě dostala v podobě audioknihy a vtáhla mě okamžitě..nádherně namluveno a byla jsem unesena ... Nádherný román i když samozřejmě myslím ve velikosti autorčina psaní ne obsahem, ale to k bohování a magii myslím patří ...za mě zajímavé svižné neprůhledné
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Tak to mi dalo zabrat...chce se mi napsat KONEČNĚ PŘEČTENO. A vůbec to neznamená, že bych knihu hodnotila negativně. Je skvělá,ale mě připadala náročná na čtení, vyžaduje hodně se soustředit a hodně o všem přemýšlet. Před autorkou se hluboce klaním, protože tohle nebylo o tom si sednout a psát, tohle bylo o tom studovat a shánět materiál....mazec. Určitě doporučuji. Než se pustím do Bílé vody, chce to něco mnohem lehčího....