Životní terno
Fredrik Backman
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu.... celý text
Přidat komentář
Můj první Backman, bránila jsem se mu jak čert kříži, ale kamarádka o něm pořád tak básní...
Jako první jsem sáhla po téhle záležitosti na pár desítek minut. Je to takový zlehka filosofický a něžný, vlastně mě to bavilo, při zmínce o náušnicích mě pichlo u srdce. Se ale musím přiznat, že ten rozsah je na mě úplně akorát, nevím, jestli bych takovýho sentimentu zvládla třeba 300 stránek.
Backman je jednička, ale zatímco z jeho románů bývám vyloženě nadšená, z Životniho terna jsem i po druhém přečtení spíš na rozpacích. Něco mi tam bohužel schází. Za krásné grafické zpracování dávám čtvrtou hvězdu.
U Backmana nikdy není nic tak, jak se na první pohled zdá. Dokonce i tahle jednohubka má v sobě mnoho tajemství, překvapení a myšlenek ohledně životních hodnot a priorit.
I když se mi více líbilo Backmanovo období Britt-Marie a Babička pozdravuje..., hodnotím tuto knihu pěti hvězdičkami. Je sice kraťoulinká, ale obsahem tlustá až dost. Na pár stránkách čtenáře donutí k zamyšlení nad hodnotami života, nad tím, že ne všechno je možné v životě vrátit a změnit a že vyměnit život za život někoho jiného není tak snadné. Moc se mi líbilo zpodobnění "paní v šedém svetru". Příjemným pohlazením jsou ilustrace, které čtenář jen tak nepřelistuje, ale může si v nich chvilku číst a zasnít se.
Kniha vás donutí k zamyšlení nad vaším životem. Vyměnili byste svůj život za život někoho jiného?
Zpětný pohled na život jednoho muže, kterého "nemoc" donutila k přemýšlení o svém bytí. Dokázal by svůj život obětovat za život cizího člověka? Uměl bych si představit tuto povídku jako kompletní knihu.
Nejspíš to bude tím, že jsem knihu úplně nepochopila. Nijak zvlášť mě nezaujala. Nelituji, že jsem ji četla, ale znovu už po ní nesáhnu.
Kraťoučký příběh o hodnotě lidského života resp. lidského bytí. Ač to ze začátku vypadalo, že půjde o dílko sepsané jen tak mimochodem, autor se dotýká přes celkem jednoduše vypadající příběh velmi vážného tématu, který nutí k zamyšlení. Smutné to bylo, dojemné.
Tohle je moje první setkání s Fredrikem Backmanem a popravdě je úplně jiné, než jsem čekala. Tohoto autora mám zkrátka zažitého jako autora humorných románů a tuto definici Životní terno rozhodně nesplňuje. Ačkoliv je knížka velmi útlá, obsahuje hned několik silných témat a spoustu věcí na zamyšlení. Není to sice typicky vánoční četba, ale na rozdíl od mnoha jiných vánočně laděných příběhů ve vás něco zanechá. Něco, nad čím budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení.
Radím vám, abyste si vůbec nezjišťovali, o čem Životní terno je. Knížka má pouhých osmdesát stránek, navíc je doplněná řadou ilustrací, takže toho textu tam opravdu není mnoho. To je zároveň jediná věc, které bych knížce vytkla. Na můj vkus je prostě příliš krátká. Asi bych potřebovala strávit v příběhu trošku delší dobu, aby mně nějakým způsobem zasáhl. Hluboké to bylo, ale než jsem stačila zpracovat všechny emoce a myšlenky, měla jsem dočteno.
Při čtení je určitě nutné knížce věnovat plnou pozornost, abyste správně pochopili, co chtěl tímto příběhem autor říci. Bylo to hodně filozofické, ale díky rozsahu nic extra náročného. Řekla bych, že pokud rádi čtete knížky o významu smrti a o smyslu lidského života, Životní terno se vám určitě bude líbit.
Zatím bohužel nejslabější kniha od F. Backmana, kterou jsem četla. Vánočně-nevánoční příběh mě nějak nechytl. Příběh je krátký, a tak jsem ho dala za jedem večer. Být to delší, asi odložím nedočtené.
Tato spíše povídka ve mě sice nevyvolala takové nadšení jako ostatní Backmanovi knihy, ale líbila se mi a opět mě donutila zamyslet se nad smyslem života.
Pěkné vydání - kvalitní vazba, ilustrace, text. Příběh na sváteční atmosféru trošku náročnější téma, ale takový už je život. Tomu je jedno, jestli jsou svátky, nebo ne.
Krátký a přitom hluboký příběh, který v sobě ukrývá důležité poselství. Ať už si ho přečtete o Vánocích, nebo v jakoukoli jinou roční dobu, určitě vás obohatí a zvláštním způsobem zahřeje u srdce. Doporučuji a dávám 5*.
Štítky knihy
Vánoce švédská literatura nemocnice, špitály Švédsko mezilidské vztahy
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tuto nehorázně předraženou knihu (v mém případě eknihu) jsem si koupila, abych dočetla poslední z Backmanových děl, které mi chybělo. Musím říct, že toto opravdu není na vydání samotné knihy, chápu, že se nakladatelství snaží vydělat na popularitě autora, ale tohle je fakt hrůza. Kdyby byl text vydaný společně s obdobným "A každé ráno je cesta domů delší a delší" a ještě se k tomu přidal nějaký podobný třetí výtvor, tak by mi to adekvátní přišlo. Takhle se jen (nejspíš najivně) uklidňuji myšlenkou, že jsem prostě přispěla oblíbenému autorovi, aby mohl tvořit dál..
Jinak k příběhu jako takovému. Backmanovy fanoušky si myslím nepřekvapí ani extra nezklame, ale autor má rozhodně lepší knihy.